haki34 přečtené 2015

Parte 2020, Čou Chao-chuej (p)

teda...čím začít ? možná doporučením komentářů vandalky a the_res13 :) souzním, že jména byly pekelné...až na Paj Fej-Fej se mi to samozřejmě všechno pletlo ;) a komplikované (z našho pohledu) přehazování jmen a příjmení pak vedlo k perlám jako Mu Ťien-Jün alias profesorka Muová....(evokující citoslovce..ale to odbíhám...) mohli zvolit aspoň jednu verzi..také každý druhý měl "krhavé oči"..s tím se jeden taky často nepotká. No, samotný příběh by byl zajímavý, pokud by nebyl tak strašně překombinovaný - začla jsem se v tom ztrácet. Několik linek, několik mrtvol, navzájem propojených, dále kusy mrtvol, těla mrtvol, parte, jejich činy...normálně jsem uvažovala, že by bylo dobré dělat si poznámky. A konečné skororozuzlení bylo tak zamotané, že jsem se několikrát vrátila již k přečtené pasáži a zopakovala si ji. Kdo je rádoby superman jsme se nedozvěděli, proč to dělá - motiv chabý, proč se zabil Č´Pang alias Chuang - to jsem taky nepochopila , nemusel přeci tahat všechna esa z rukávu...no...takto..nečetlo se to špatně. Místy jsem byla i napjatá. Ale ta složitost, zmatek a pro mě zdánlivě nelogické důvody konání a souvislosti v případu sráží mé hodnocení...a tak úplně nevím, zda budu mít sílu, pokud se objeví další díly (díky za info o trilogii vandalka !) pokračovat v této sérii. Zkuste sami ;) a nedá mi - musím také jako dost komentujících pochválit grafickou úpravu obálky :) ta se povedla na 5*... celý text

Prašina 2018, Vojtěch Matocha

dcera dostala k narozkám..na přání ;) No a nemohla jsem si nepřečíst...nějaké anotace a info o Prašině se kolem mě míhaly už dříve, a také jsem přečetla pár komentářů, takže asi budu částečně ovlivněna, a tím i moje hodnocení.. Takže...Prašina se četla dobře, což o to. Ale také hned od začátku mi přišla moc dramatická a temná, na to, že to je knížka pro děti. Hned po 10stranách první smrt..No budiž..ale pak ta nesmírná paralela a inspirace Foglarem (aspoň tak to vnímám já !) - možná mu měla být poctou, ale mě to rvalo uši..plynová kamínka, klubovna na půdě, záhada, místo Jana Tleskače Hanuš Nápravník..tajemný stroj..Prašina, kterou vlastně nikdo nezná..za 150let o ní nikdo nic neví ? Že by byla Jirkova rodina tak typická, se svými v dnešní době populárními chladnými vztahy - že pořádně nezná dědu ? že mu nikdy mamka nic neřekla o svém dětství, nesnažila se ho seznámit s Prašinou, i když tam vyrostla a žila dlocela dlouhou dobu ? a ta slavná zapadlá Prašina - místo toho, aby to bylo staromilské místo plné květin, zahrádek, pavlačí, je z toho místo plné tlejícího listí, zbořených zdí, hromad hader, vlhka a děsivých lidí... Z obyčejných dětí se lusknutím prstů stávají neohrožení pátrači, lezou tam, kam by ani dospělý nevlezl...Jirkův děda funguje jako odtažitý podivín.. Tonda - obdoba Bohouše z BKP nebo zhrzeného Červenáčka...a celkově jejich přístup - ztratíme kamaráda a necháme to tak - vždyť možná už došel domů ? to jako fakt ? a teda nevím kolik bylo En (tajemné jako Em), ale pepřák v kapse je slušná volba v 12-13letech..také děti předvedly výkony hodné Bruce Willise - hlavně Jirka - běhy po střeše, skoky do neznáma, přes díry, rány do hlavy, otlučené tělo, ledová voda a kdoví co ještě a bez následků..Také En, poté , co se praští do hlavy a nárokuje si minimálně na slabší otřes mozku, pak provede nejbrilantnější výstup za celou knížku...a děda, který je vědátor celý život, vlastně nedokázal rozluštit tajemství, ležící pod nosem, aby to dokázaly 2 děti za 5 minut 12... Jako : čte se dobře, ale štvalo mě tam tolik věcí !!! každopádně díky dceři se nejspíše pustím i do dalších dílů ;) spravedlivě opět na 3,5*, ale protože jsem měla kopec výhrad, snižuji na 3*... celý text

Pusheen peče! - Kuchtíme s košištou 2020, Claire Belton

koukám koukám modrá čísla..a právě tahleta se mi zdá aspoň nejak prakticky využitelná, zajímavé receptíky. Něco s naší Pusheenofilkou určitě ukuchtíme ;) a jelikož to byl dárek k narozkám, třeba na ty další připraví pohoštění ve stylu Pusheen ! Hlavní část knížky tvoří sladké recepty, ale na konci je i oddíl slaného pečení. doporučuji vyzkoušet...... celý text

Bambilion životů košišty Pusheen 2021, Claire Belton

Já, košišta se mi líbila víc..ale - není pro mě, ale pro dceru, Pusheeninu fanynku ;) Přišla mi sušší než první verze, takový odvar..ale co už - jedná se o hezkou kreslenou kočičku, nevím, co nového by autorka mohla ještě vymyslet. Akorát prolistováno a pokoukáno máte za slabší půlhodinku... doporučuji jen skalním Pusheenofilům.... celý text

Váňa: Dělám si, co chci! 2020, Martin Hašek

Pardubickou celkem sleduji a Váňa je fenomén. Tak proč o něm nezjistit víc ? ?kniha Martina Haška je psaná formou rozhovorů, kde Josef Váňa odpovídá na dotazy. Upřímně, místy tak, že jsem byla trochu ztracená v tématu. Na konci knihy je slovníček, který určitě využijete, asi i proto je kniha vybavena dvěmi textilními záložkami. Sem tam se vloudila i chybička , vypadlé písmeno a podobně. Potěšila celkem bohatá fotodokumentace. Sice jsem postrádala více informací třeba z rodinného prostředí, ale celkově jsem se dozvěděla o životě Josefa Váni docela dost..samorost, svéráz, tvrdý chlapík, který nejde pro hrubší slovo daleko. Až neskutečně působily jeho reference o svém životě - úspěšný lyžař, vlekař, žokej..zlámaná snad každá kost v těle. Spoléhá nejen na sebe, ale i na pyramidy, léčitele. A má úspěch. Nejlepší přečíst a udělat si obrázek sami ;)... celý text

Má je vina 2015, Clare Mackintosh

normálně jsem váhala, jestli 4 nebo 5*..líbila se mi docela hodně. I když jistou šablónovitost jí nelze upřít. I když jsem celu dobu tak nějak tušila, že modrá není modrá, respektive, že ty věci budou trochu jinak, než se zdají. A intuice nezklamala. Malé výhrady snad jen k osobě Jennina "manžela" - některé prvky jeho chovní mi tak úplně neseděly - že by ji jen tak nechal jít, nechával hodně času samotnou, nabízel příležitosti.. (a když už jsme u toho, i samotná vražda byla docela dobrá "náhoda" - zrovna tehdy, zrovna tam...) A celou dobu jsem doufala, že Jenna už promluví. Zavzpomíná. Pustí páru. Ne...situace musela vygradovat, vyždímat nás do poslední kapky. Líbilo se mi ale hlavně závažné téma, ukryté za važdou, je dobré o tom mluvit. Připomínat lidem, ať mají oči otevřené. Doporučuji.... celý text

Pozorovatel ptáků 2020, Christina Olséni

viděla jsem červená čísla, a jelikož jsem pozorovatelem ptáků, řekla jsem si - zkusím..první díl jsem samozřejmě nečetla. No. Takové vraždy v Midsommeru po seversku..kniha má v nadpisu "kriminální komedie", mně ale zas moc nebavila. Předpokládám že komickým prvkem měl být Marten, mně jeho chování přišlo trochu trapné a hlavně neuvěřitelné..jakože fungovat nefunguje, a my mu za to ještě zatleskáme, poplácáme ho po rameni a zasmějěme se...Lisa zas byla příliš obyčejná a možná mě i štvala svojí "dokonalostí" - štíhlá, v skvělé kondici, zlehka běhající desítky kilometrů v rámci rande. To určitě...právě teď si říkáte, že zřejmě nejsem cílová skupina. Ano, k tomuto bodu jsem taky dospěla. Nepobavili mě ani hypervitální senioři, ani vtípky ohledem holí, kyčlí a podobně...rozluštění vraždy bylo celkem nasnadě a naservírované a vyřešené úplnou náhodou. O ptácích tam toho zas tak moc není, ale veřejnost snad pochopí, kdo jsou ti lidi, pobíhající kolem rybníků s dalekohledy ;) P.S. jediné, co mě snad trochu pobavilo, byly Sůvy/Koroptev..je pravda, že žen mezi birdery a ptáčkaři je fakt málo ;) jako oddechovka ke kávě dobré, ale jestli se chcete klepat napětím, volte jinou přihrádku. A... první díl shánět nebudu.... celý text

Léto s Monikou 1969, Per Anders Fogelström

dala bych poctivých 3,5* tomuto nalezenci z knihobudky..Léto s Monikou...už název evokuje letní snění, dobrodružství, prázdniny, záda spálená od slunce. A takovým tím líným severským stylem začíná "léto " Haryho a Moniky... Nesmělý kluk a hloupá koketka. Moniko, promiň, ale jsi docela karikaturou...možná hnanou do extrému, aby si Hary nabil nos a dospěl za poněkud neideálních podmínek... Spousta věcí mi neseděla - žít jen na kávě a koláčích či zákuskách, proč si frajeři nenašli aspoň brigádu, ale Hary vylógroval své úspory, to, že ve své lásce vůbec neviděl Moničinu skutečnou tvář... Přichází dítě a stává se zrcadlem mladé dvojice. A příběh dopadá...jako ten chleba s máslem. Na zem, blbou stranou. Srážka s realitou, kde Hary se snaží stát čelem, a celkem se mu to daří se ctí. Zato Monika, nezralá a nezrající (autor pěkně zdůraznil i plyšáčky, sešitkem, kinem...) utíká dál... pěkná sonda do jednoho nevydařeného vztahu a vzpomínka na prázdniny...které jsme možná taky zažili ? za mě celkem zajímavé čtivo...netleskám, ale nevyhazuji...jen pošlu opět knihobudkou dál...... celý text

Píseň zítřka 2018, Alice Peterson

z výprodeje..touha po životě, touha po štěstí. Alice se poprala se svým životem statečně. Sice mi trošku neseděla ta její volba povolání i svým způsobem vstřícnost, se kterou se setkávala. Mnohé pasáže byly velmi dojemné, až bylo potřeba kapesníku, přiznávám se. Rovněž se mi líbilo i pravdivé vylíčení úskalí života s nemocným člověkem. Skvělý byl odpůrný spolek holek. A..i když konec byl drsný, jako je sám život, asi seděl lépe než hollywoodsky happyend ( a kterého jsem se tak trochu obávala..). Kniha je vlastně i památkou na Alici Martineau, z jejího příběhu vychází... I když nejsem na dojáky, tahle byla dobrá. Dost dobrá. Připoměla, že je potřeba žít tady a teď, být vděčný za každé nové ráno, za každý volný nádech. Doporučuji !... celý text

První láska, poslední pomazání 2004, Ian McEwan

Výprodejová. První zkušenost s Ianem McEwanem, pokud si vzpomínám ... Autorova prvotina..přesně taková, jako mládí...s potřebou šokovat, ohromit, aby člověk zůstal zírat s otevřenou pusou. Témata, které nutí většinovou společnost knihu zaklapnout, nebo si poklepat na čelo. Já však myslím, že se mu povedly. Povídky. Ano, směs zděšení, místy hnusu, nebo překvapení..ale napsaná tak, že se vám nebude chtít přestat číst. A že si ten extrém i užijete...fantazie a papír snese vše, že ano Mistře ? Za mě super..atmosféra lezla ven ze stránek, příběhy měly co říct, děj jsem si dokázala živě představit, i hlavní účastníky..a to je pro mě docela důležité. Dala i několik námětů k zamyšlení a sebeanalýze..zakládám do poličky :)... celý text

Exotova abeceda 2021, Ladislav Heryán

fajné..krátké , o to údernější texty. nemusíme s nimi souznět, je to niterní výpověď autora. Vhodná k zamyšlení. Krista nehledat, neškatulkovat, ale žít...

Kde zpívají raci 2020, Delia Owens

úlovek z knižního festivalu..začnu klady - neskutečně mě bavily popisy přírody a Kyina života v souznění s bažinou, takhle nějak by se mi to líbilo !!! amatérsky se věnuji ornitologii a birdingu, takže jsem se s Kyou vděčně brouzdala pobřežím, krmila racky, rozšiřovala sbírku peří, sbírala mušle a lastury... Sice to, jak se Kya vychovala sama, bylo trošku na hraně, ale budiž..kolik malých Tarzanů vyrůstá v horších podmínkách, žeano.. Co se mi ale nelíbilo, byla krimi linka..tu by jsem si odpustila....tolik rafinovanosti ? tolik plánování ? náhod, které musely klapnout ? minimálně o hvězdu srazila dojem z knížky. Celkově však zajímavé téma, hezky napsáno, jak se říká "pohladilo po duši" , popíchlo fantazii :) a kdyby někdo takový opravdu existoval, ráda bych si jeho knihy doopravdy přečetla - zejména ty ilustrace musely být skvělé ! takže doporučuji vyzkoušet , jak se bude líbit vám !!!... celý text

Bahnitá pole 2018, Hillary Jordan

nějak se poslední dobou motám na Jihu...bahnitém, tvrdém a prohnilém, Jihu s jeho absurdnimi pravidly. Další kapitola dějin, na kterou Američani nevzpomínají rádi..po Indiánech dali zabrat i černochům...Zlo číhá všude. I mezi bělavými chomáčky bavlny. Jednotlivé postavy byly vykreslené pěkně, živě, člověk je až viděl před seboou. Autorka si vybrala pestrou spleť povah a typů osobností. i když se věnovala celkem oblíbeným tématům, povedlo se í tam vnést kus sebe, kus něčeho svého. Psáno z pohledu jednotlivých postav, velmi nerušivým stylem. Dobře se četla, obsah a poselství k zamyšlení.. A snad jen dodám, že trávit život v dřevěné zbořce na zablacené farmě bych nechtěla ;) ani s Bradem Pittem, natož s Henrym či Jamiem - sorry hoši...a "taťku" bych pravděpodobně vyřešila dřív.. doporučuji !... celý text

Rhett Butler 2009, Donald McCaig

hmmmm...knihobudková...Scarlett O´Harová byla hrdinka mého dětství/puberty..tak jsem zkusila pohled z druhé strany - od Rhetta...a dostalo s emi takové méně povedené "fan-fiction" jak se říká..je vidět, že jde o úplně jiného autora, který postavy nevymyslel, nežil s nimi, nedýchal, jako Margaret Mitchell... Místo knihy o Rhettovi dostaneme nesourodou spleť historek o různých postavách z původní Scarlett...sám Rhett je vykreslen jako někdo, kdo se stal charismatickým dobrodruhem tak trochu omylem. Hodně citlivý, hodně nešťastný, jeho láska ke Scarlett byla vycucaná z prstu...Scarlett - kdybych četla jenom tuhle jednu knihu , tak ji mám za totální slepici bez mozku, citu, a bez charisma. Autor zřejmě fandil Melanii, protože ji se mu povedlo proti originálu trochu víc "polidštit" - byla méně formální, více civilná, více projevovala své city, minimálně v dopisech Rosemary, byla dokonce i vášnivá...Hodně se pověnoval Belle Wattlingové, což celkem potěšilo, ale kdyby její příběh vynechal, vůbec by mi to nevadilo ;) no..dočetla jsem, abych přečetla vše, co se série dotýká..ale tak nějak cítím, že s původním příběhem to už nesouvisí..jako by se jednalo o úplně jiné postavy se stejnými jmény...autorovi se vůbec nepovedlo zachytit tu původní atmosféru...navíc, nevím jestli překladem, ale bylo hodně kostrbatostí a skoků, a perel typu : když Scarlett rozmlouvala s Rhettem o své svatbě, bavili se o tetách a "proč jim neudělat radost tím, že je nepozveme ?" tak chtěli udělat radost, nebo ne ?? je mi jasné, že je chtěli nakrknout..nebo respektive - nedat jim příležitost mít o čem klevetit .... v záporech se někdo zapletl - překladatel, nebo dokonce sám autor... takže - fanoušci a fanynky původní série zvažte, já vracím do knihobudky...l... celý text

Kuchař, chmaták a realitní magnát 2017, Liou Čen-jün

Po "Manželovi.." moje druhá kniha od autora. A musím říct, že mě ten propletenec neskutečně bavil, i když jsem si nadávala, že jsem si měla jména vypsat na papír s kdo je kdo, aby se mi nepletly. Navzdory mojí neschopnosti aktéry rozlíšit dle jmen (nejlepší byl Jen-Ke :D) jsem si čtení užila. Když už se zdálo, že věc je jasná, vytáhl kdokoliv ze zúčastněných další eso v rukávu a opět děj zamotal. A co teprve konec ? to byla šlupka mezi oči :D Akorát mám pocit, že původní fleška zůstala ukrytá tam, kde byla (a to jsem si konec raději pročítala ještě jednou, jestli jsem se nepřehlédla)..jelikož tam byly i jiné důvody, na předsedu, tajemníka i stavbyvedoucího stejně došlo. Na každého jinak... Nářečí, použité v kontextu, mi sice rvalo uši, ale tak nějak jsem tušila, proč to autorka použila a doslov mi dal za pravdu...¨ Čínské reálie, nám tak vzdálené...ale ta korupční síť je snad všude stejná. ráda si od autora přečtu i něco dalšího.... celý text

Bob Frídl - Potulný básník 2016, Jiří Vondrák (p)

střelba od pasu. Boba Frídla jsem vůbec neznala, generačně i poslechově jsem o kus jinde..ale řekla jsem si, že si rozšířím své obzory. Jako..texty fajn, pustila jsem si pár písniček na youtube - na mně moc pomalé a romantické...ale ten životopis. Vidět že autor ho měl rád. Přišlo mi to až trošku nepřirozené, ta Bobova adorace. A omlouvání jeho pití...pasáže o jeho abstinenci, jak z textu a kontextu vyzněly, byly jen o omezení pití, že nepil do mrtva. Aj to, že s novou partnerkou sdílel lásku k pivu, aj to,že doma měli ve špajzce několik bas plzeňského. To fakt neháže na BOba lichotivé světlo. Být jeho fanynka, asi bych nečetla mezi řádky. Ale jako nestranná, pracující s alkoholiky, mi to nedá. Dále pak popis Bobovy onkologické léčby obsahoval také zavádějící informace - třeba že pobyt v hospici, protože hrozila embólie..ehm ? embólie hrozí u každého onko onemocnění, protože onko obecně zvyšuje riziko trombózy, a trombóza může končit embólií..a v hospici to fakt nepořeší, ten slouží k odlehčovací nebo terminální péči. Dále pak klasické spojení "těžká cukrovka" - to je jako co ? rozdíl mezi lehkou a těžkou ? nekdo považuje za těžké , že si musí aplikovat inzulin ? a tabletky jsou lehké ? je to prostě pořád to stejné...a ruce rozpíchané od inzulinu jsem taky nepochopila - inzulin se do žíly aplikuje v roztoku v extrémních situacích, za hospitalizace , kdy jsou hodnoty glykémie řádově v desítkách (třeba 30-40mmol/l..)...ano, chápu. Blbá nemoc, Bob si vytrpěl svoje, ale je potřeba takto dramatizovat ? Kromě nesrovnalostí v textu pak byly jisté kostrbatosti, třeba mě napadá pasáž , kde se píše o nerozumění si a problémech ve vztahu s manželkou Zojou, a hned na druhé straně už bydlí s Danou. Pak vsuvka o dětech a pak až o další 2 strany návrat k rozvodu a krachu manželství...takové zmatečné a nepřehledné. Celkově se to však četlo dobře, psáno čtivě, laskavě, spousta fotek, fanoušci jistě ocení.... celý text

Farářka 2014, Hanne Ørstavik

pořád váhám jak hodnotit..jak píšou i čtenáři předemnou, jde o specifické čtení.. není to román a není pro každého..Liv a její život. Její pochybnosti, které ji i vlastně nasměřovaly na dráhu farářky..ano, to, s čím máme problém, nás přitáhne. Liv a její život. Pomalý, možná i trochu drsný a temný, jako sever sám. Právě i díky pochybnostem, nejistotě. Liv chce poskytovat pomoc a podporu a sama si uvědomuje, že někde to drhne. Ale kde ? a proč ? a co proto může udělat ? a co může udělat pro sebe ? A kolik toho vlastně děláme pro sebe my sami ? A jak jsme si zvolili naše povolání ? K zamyšlení...a pomalšímu čtení..... celý text

To byla zákopová válka 2022, Jacques Tardi

úlovek z knižního festivalu. Taková pecka. Temnota ve slunečním nedělním odpoledni. Nejsem komiksový fanda ani odborník, ale z mého pohledu parádní černobílá kresba. Tolik emocí, co zachytil na obrázkách ! nepotřebov ali by jsme snad ani bulbiny s minimalistickým textem, přibližujícím osudy jednotlivých vojáků. A ano, jak psali komentující přede mnou - najednou je známe. Jako by to byli naši sousedi, kamarádi, bratři. Kluci, kteří ještě včera seděli u kafíčka a četli si noviny a dnes se najednou brodí po kolena svinstvem, mrznou, žerou je vši. Bláto, mrtvoly, krysy. Lze z toho ven ? A proč to všechno vlastně ? nelze než doufat, že to přežijí..a nebo ne ? Aby jsme nezapoměli.... 5 hvězd bez debaty...... celý text

Římani, třeste se! 2018, Gary Northfield

zebra, nebo žebrák ? koupená ve výprodeji / akci v Dobrovském...primárně pro děti, které mají aktuálně rozečtenou. Kresba a komiks fajn, nápad s proložením textu navazujícími komixovými pasážemi a obrázky mě trochu mátl - ilustrace byly plnohodnotnou součástí textu, já je měla tak nějak automaticky za doplněk a trochu mě rozčilovalo, že se na ně musím soustředit v jiném slova smyslu (nevím, jestli je to srozumitelné, ale nějak nejsem schopna napsat líp :D :D ) Trochu mi tam chyběl ten humor...občas nějaká hláška nadzvedla koutky, ale celkově nic pro bránici dramatického se nekonalo. Takový spíše normální příběh, kde nás zebra (žebrák ?) Július seznamuje se světem gladiátorů. Některé věci mi přišly dost nelogické - třeba když lev Milus utekl z Říma z arény, jak se dostal zpět do Afriky ?? Nelíbila se mi ani postava krokodýlice Lucie...proč vegetarián ? že je to vtipné ? nebo narážka na dnešní dobu, nutný respekt všech odchylek a zvláštností ? No..uvidíme, co mladší generace. Já můžu pouze za 3 hvězdy...... celý text

Rudé paprsky severního slunce 2014, Markéta Hejkalová

nenáročný příběh. To jo. A taky nevyužitý potenciál. Je vidět, že autorka psát umí - knížky se nečtou špatně. Ale něco jim chybí..zbytečně moc postav, nejsou dotaženy detaily. Nedokážete si k nim vytvořit vztah, oblíbit si je. Vlastně je mi úplně jedno, co se s postavami stane. Vztahy mezi nimi vznikají velmi rychle, neuvěřitelně. Děj je zamotaný. Velká snaha vytvořit propletenec vztahů mezi všemi zůčastněnými... Špionážní tématika, záhadná organizace, přednášky Michala - o čem vlastně ? mi také úplně nesedli...toto téma obecně nevyhledávám. Takže -. autorce dám zřejmě ještě šanci, ráda bych narazila na něco o kousek lepšího... p.s. kniha z knižního festivalu, z výprodeje...... celý text