Hanka_Bohmova
přečtené 1601
Láska smrtí nekončí
2005,
Kongregace Milosrdných sester sv. K. Boromejského
Vedení je služba, láskyplná služba. Někdo má podobných sloganů plnou pusu, jiný tak zkrátka žije, i když věrnost stojí hodně. Matka Vojtěcha je obdivuhodná žena.
Procedura
2001,
Harry Mulisch
Tajemství (s)tvoření, přechod mezi neživým a živým, neexistujícím a existujícím, touha porazit smrt. Jednotlivé části jsem vnímala jako sevřenou strukturu (už jen ty tři názvy!), ozvuky se během četby vynořují neustále, měla jsem z knihy výborný pocit, který se však během "akčního" závěru poněkud rozsypal. V knihovně jsem po Proceduře sáhla náhodou na výstavce nizozemské literatury. Kdybych věděla víc o obsahu, asi chvíli počkám a nebudu ji číst v devátém měsíci, ale co už. Rozhodně mě zlákala prozkoumat další autorova díla.... celý text
Žalář nejtemnější
1963,
Ivan Olbracht (p)
Pan komisař chce mít svůj život pevně v hrsti a pod kontrolou. Co nelze vyúčtovat, nad čím nelze uplatňovat moc, to musí pryč - tetička ho dobře vyučila. Zde není místo pro lásku, pro přijetí svobody druhého. Příběh je napsán tak působivě, že ani přes zřejmou vyhrocenost ho nelze jen tak odmávnout a pustit z hlavy jako něco, co se nás jistě netýká.... celý text
Hovory k sobě
1999,
Marcus Aurelius
Je skvělé mít přátele. Dostanete se na dosah jiných myšlenkových světů a nejde jen o nezávaznou obhlídku exotických krajin. Jste motivovaní promýšlet a přijímat to odlišné, co vidíte, jako korektiv pro sebe. Stoikové ke mně v mládí doputovali přesně tímto způsobem. Jak soli jsem toho měla zapotřebí. Hovory jsou pro mne dodnes jakousi bedničkou s profi nářadím, jehož užitečnost vnímám na první pohled a v jehož používání se s kolísající ochotou cvičím - s úmyslem dosáhnout štěstí? Ne, na to nářadí nestačí. Ale stát se o trochu snesitelnější, ano, kéž by.... celý text
Vítejte v pavilonu opic
2008,
Kurt Vonnegut Jr.
Od Vonneguta jsem zatím znala jen romány, k této knize jsem se dostala přes vzpomínku na kdysi dávno čtenou povídku o válendě a přelidnění - dobrá duše z DK (Naias? Elfos? každopádně děkuji) poradila název. Sáhla jsem po celé sbírce a bylo to šťastné rozhodnutí. Ať už "obyčejné", nebo sci-fi povídky, najdeme tu přesnost postřehů, nápaditost, humor laskavější i mrazivý, varování před ztrátou lidskosti. A ta o válendě je skvělá, ještě lepší, než jsem si ji pamatovala :o)... celý text
Pokání
2008,
Ian McEwan
Také si "dosníváte" sny? Ty tíživé, jimž je nutno dodat smysluplné zakončení, aby člověk vůbec dokázal vylézt z postele a začít nový den? Také rekonstruujete své vnímání minulých bolestí, ničících vaši současnost? Ale co neštěstí, které jsme způsobili druhým - lze mu dát smysl? Nebo zbývá jen svévole, sebeklam namísto vykoupení? A do jaké míry jsme schopni poznat svou skutečnou zodpovědnost a změřit vinu? Konečně jeden McEwan, u něhož si při hodnocení nemusím příliš lámat hlavu a zvažovat pro a proti. Současně snad jediný případ, kdy jsem ještě před knihou viděla film. Nechala jsem si dlouhých devět let na "zapomenutí", marně, scény i pocity z nich zůstaly v mých myšlenkách zřetelné, jako čerstvé. Kupodivu to při čtení nijak nerušilo, optika knihy je maličko posunutá. Úchvatně vyprávěný příběh o příběhu.... celý text
Služebnice Boží Anička Zelíková
2002,
František Polášek
Systematicky pojatý a strukturovaný životopis. Souvislost s podklady k beatifikačnímu procesu je zřejmá, výroky o Aniččině životě, ctnostech a duchovní cestě se důsledně odvolávají na dochované písemnosti a svědectví. Kdo raději beletrii, nechť sáhne po Koláčkově Moravském exultet.... celý text
Maria a Karmel – Paní místa
2001,
Emanuele Boaga
Odborná studie obsahuje nepřeberně historických faktů a citací dobových pramenů. Vhodná pro osoby pověřené vyučováním či formací, ke studiu atd.
V temnotách
1993,
Léon Bloy
Léon Bloy mě vždycky trochu vyděsí, ale pokouším se vcítit. Neprožívala bych podobně, být pozornější, citlivější, v jeho situaci tak odlišné od mé klidem a pohodlím otupující existence?... celý text
Scholastika
1993,
Josef Pieper
Ač se to v souvislosti s titulem může zdát jako protimluv, četba této knihy je vzrušující zážitek. Je psána živě, místy blíž promluvě než odborné publikaci. Mám ji z dob, kdy jsem jako studentka chemie navštěvovala přednášky z dějin filosofie u pana docenta Zdeňka Kratochvíla (povinné humanitní přednášky + povinný tělocvik = péče PřF o všestranný rozvoj studentstva), těšila se ze křtu (konečně!) a následného teologického vzdělávání (dominikáni) a pátrala po všem, co by v této oblasti mohlo uspokojit můj nenasycený intelekt. Právě jako vodítko při "průzkumu terénu" poslouží kniha znamenitě. A ovšem, jako nesmírně lákavá upoutávka na Tomáše Akvinského. Životní okolnosti se proměnily, pocity z četby jen nepatrně. Redukuji teď knihovnu a vím jistě, že tenhle svazeček z domu nepůjde.... celý text
Chemické příběhy Sherlocka Holmese
1967,
Wacław Gołembowicz
Už coby školačka jsem milovala detektivky a chemii a když jsem nedávno v městské knihovně zahlédla povědomý název, znovu jsem neodolala. Roztomilé čtení, zpestřené ještě přeházenými stránkami na začátku mého výtisku.... celý text
Zločin pátera Amara
1968,
José Maria Eça de Queirós
Tohle není zrovna satira k pobavení. Sebranka jedna nechutná, pokrytecká!
Cesta, jíž jsem nešel
2010,
Robert Frost
Výhodou výboru je přítomnost anglických originálů básní. Vesměs mám Frostovu poezii mnohem raději v originále než v překladech. (A oč by to mohlo být lepší, kdybych nebyla taková jazyková diletantka.) Malá, zcela osobní "trefa" - do mé nálady a rozhovorů z posledních dní krásně zapadlo toto čisté, jednoduché dvojverší: We dance round in a ring and suppose, But the Secret sits in the middle and knows.... celý text
Svědectví o zármutku
1995,
C. S. Lewis (p)
Lewis zůstává Lewisem, nečekejte citové výlevy, spíš nevyrovnané myšlení mimo hranice toho, co jsme dosud "věděli" a co "dává smysl". Místy mám chuť se ozvat, ale neodvážím se. Nejsem na přednášce, nevedu disputaci, čtu záznam (anglický název Grief Observed mi připadá naprosto přesný), výsek duševních pochodů člověka v mezní životní situaci. Nebyla bych hned tak hotova s výčtem zajímavých bodů textu. Dobře jsem poznávala i některé z těch svůdných pastiček zármutku. Ale chci ocitovat úryvek, který lze podle mě aplikovat na mnohem širší okruh vztahů než jen k zemřelým, a potěšilo mě, že autor se k němu v závěru vrátil a uvažoval podobně. "Malinké vločky mě samého, mých dojmů, mého výběru padají na její obraz - nakonec bude skutečná podoba úplně skryta. Deset minut - deset sekund - skutečné H. by to všechno napravilo. Ale i kdyby mi těch deset sekund bylo umožněno, o jedinou vteřinu později by ty vločky začaly padat znovu."... celý text
