Hanka_Bohmova
přečtené 1601
Zpěv drozda
2008,
Walter Tevis
Klasika žánru, která mi téměř půlku života zcela unikala. "Tak tedy končí svět - bez třesku - s tichounkým vzlykem". Nebo spíš s odérem přepáleného rezistoru, na jehož výměně už nikomu nesejde? A na poslední stránce začnete přemýšlet, co asi přijde dál... Moc zajímavá záležitost, na orbitu mě sice nevystřelila - na to mi připadala příliš doslovná, ale za přečtení rozhodně stojí. Při tom všem uvažování nad roboty deváté generace a továrnou na toustovače se mi vybavil tenhle článek z jednoho letošního Respektu: https://www.respekt.cz/tydenik/2016/12/tah-37-vs-tah-78 (Jo a taky jsem zjistila, že jsem čtec. Hezky pěkně. Ale moment, nejsem já spíš čtečka?)... celý text
Nesmírný krásný život (3 sbírky)
1970,
František Hrubín
Ó hvězdné nebe - louko tužebníků! * a přestože je nesmírná prázdnota prostoru a bez hranic, stačí ji pojmout lidská hruď - a člověk s ní lehá, vstává, zapírá ji, rodiče dětem, děti rodičům, muž ženě, žena muži... tajně jim úzkost našeptává, že lze prázdno vyprázdnit ještě více - zoufalstvím... celý text
Svatební cesta do Jiljí
2004,
Miroslav Skála
Jedna z těch knih, které si vynucují býti předčítány. A tak jsem jak štěně pobíhala po bytě za manželem a rušila ho od práce i zábavy nekonečnými otázkami: "Můžu ti něco přečíst? Můžu ti přečíst ještě kousek? Můžu? Můžu? Můžu?" Naštěstí máme kompatibilní smysl pro humor, jinak by z toho nebyly obzvlášť veselé Vánoce, ale přinejmenším těžké ublížení na zdraví :)... celý text
Jan od Kříže
1998,
José Jiménez Lozano
Ráda se k ní vracím, je krásná a pro mě spíš báseň než životopis, myslím, že člověk zcela neobeznámený s Janovým životem a díly by mohl být při čtení trochu bezradný. V opačném případě pro vás bude někdy až snový text plný důvěrně známých drobností: Ale jakmile začal mluvit, připadal Tereze jako sám Seneka, a tak to také řekla ostatním jeptiškám, když jim vyprávěla, jak rozmlouvali o pustinách a o poustevnách, o krajích, kde není nikdo a nic, nic jiného než ticho. Nebo o místech, kde rostou pouze palmy, jež ztrácejí list po listu, a nakonec na nich zůstane pouze jejich srdce, které je mimo stín světa. "A nic jiného," řekl malý mnich. "A nic jiného," řekla ona. "Nic jiného." "Nic jiného." "Nic." A pak se odmlčeli; a tomu druhému, který otce Jana doprovázel, se Jan i jeptiška ztratili v pustině, o níž rozmlouvali.... celý text
Vesmírná galerie
2011,
John D. Barrow
Odhlédnu od všech těch zajímavých příběhů ze světa vědy a zmíním pár obecnějších myšlenek, které se v knize objevují v souvislosti s obrazy: Mnohé vidíme díky tomu, že jsme lidé, ke svému štěstí právě takové a takové bytosti právě v tom a tom bodě času a prostoru. Mnohé nevidíme - a snad nikdy ani nebudeme vědět, že nevidíme - ze stejného důvodu. Obraz může "myslet za nás", může otevřít nový obzor, může také zakrýt skutečnost nebo strhnout pozornost neproduktivním směrem. Překračujeme jednotlivé obrazy, abychom lépe poznali realitu. Zpřesňujeme obrazy a měníme je v symboliku. A sem tam někoho napadne obrazy zcela vymýtit ve snaze očistit poznávání od začátečnictví "lidského". Souhlasím s pfa, je to skvělá knížka do domácí knihovny.... celý text
Vražda potřebuje reklamu
1960,
Dorothy L. Sayers
Krásné kontrasty mezi "dnes a tehdy": V novinách píšou o schválení protikuřáckého zákona a tady "... tento plán by se měl obracet též k ženám: KUŘTE ŠLUČKY A OPATŘTE SVÝM DĚTEM PRÁZDNINY U MOŘE! Tak nějak. Musíme přimět ženy, aby se pustily do kouření cigaret docela seriosně. Dosud si s tím většinou jen hrály.... Zvýšíme-li kouření žen o 500 procent - a to půjde docela dobře - " A ty půvabné vysvětlivky pod čarou. Dáma zdraví nepatrným pokývnutím hlavy první, dává tak pánovi najevo, že ji smí pozdravit :o) Ale z každého "dvojuhličitanu sodnatého" mě rozbolela hlava, nesnesitelné pro mou moderně vyučenou mysl.... celý text
Krásná, tak srozumitelná a hluboce působivá kniha, mnoho naděje. Uprostřed hnusného listopadu mi udělala opravdu radost. Update: provedla jsem experiment a prošla si knížku s šestiletou dcerou. Výborný nápad. Můj doprovod k pochopení příběhu téměř nepotřebovala a protože se s ní dá mluvit prakticky o všem, přizpůsobí-li člověk dostatečně slovní zásobu, vznikla z toho dlouhá a výživná diskuse. Kniha ji moc zaujala.... celý text
Život svaté Bernadety
1996,
René Laurentin
Kniha se nerozebíhá doširoka, řadu událostí a okolností vyřídí jednou, dvěma větami, soustředí se na ověřitelná fakta vykreslující Bernardetinu osobnost a jednání. Obraz dívky a později mladé řeholnice je živý, nejde o žádné úmorné čtení. Zajímavé bylo srovnávat Laurentinovo dílko s mou milovanou Písní o Bernardettě.... celý text
Kráska v nesnázích
2006,
Robert Graves
Když náhle vešla, jako by dveře už nikdo nemohl zavřít za ní, dokonce ani ona sama - ona, ona - ...
Sochař
2016,
Scott McCloud
Těžko se mi popisuje dojem, který ve mně kniha zanechala. Dojem sterilního hradu z legových kostiček, vystavěného krok za krokem podle návodu. Jako by scénář netvořil člověk, ale stroj. Ze seznamu osvědčených, dobře vypadajících položek. Hlavně se vyhnout námaze - s tvorbou, sám se sebou, s druhými, s osmdesáti lety života... a ušetřit ji i čtenáři. Asi už jsem vážně moc stará.... celý text
Strašidelný dům
2006,
Virginia Woolf
Kdovíproč jsem tentokrát nepotřebovala čas na aklimatizaci, jak u Woolfové bývá obvyklé. Vplula jsem do povídek - chvějivých akvarelů - od prvního slova. Ano, nemohu se zbavit vizuálních asociací. Její psaní mi připomíná ledové květy krystalizující na skle. Rostou z jednoho bodu jakoby náhodné, živelné, v okamžiku uťaté a nabírající jiný směr, přesto precizní - a krásné.... celý text
Člověk svého času
1993,
Brian Wilson Aldiss
Přečteno podruhé, po dvaceti letech. Několik povídek jsem si ještě dobře pamatovala, například báječný mini-horor Slintající strom, jehož ústřední myšlenku s oblibou vyprávím svým známým. Aldiss si hraje s pár dobrými nápady/situacemi, namátkou Člověk svého času, Všechny slzy světa, Kdo nahradí člověka, Superhračky, Zdání života. Ale příliš často povídka nápad rozmělní a pošle pod kytičky.... celý text