Hanka_Bohmova
přečtené 1601
Encyklopedie Jiřího Suchého, svazek 11 - Divadlo 1970-1974
2002,
Jiří Suchý
Knihu jsem si půjčila vlastně jen kvůli Kytici, ale namlsala jsem se pěkně a hodlám si vypůjčit i další svazky s divadelními hrami. Mám moc ráda tenhle styl humoru a pokud jde konkrétně o toto období, rozhodně spíš Suchého než Dvořáka (proto např. Polednici zrovna moc nemusím). Něco mě bavilo víc, něco méně, něco jsem znala, většinu ne, něco bych moc chtěla vidět, u něčeho dost vadilo, že neznám melodie písniček - což lze napravit. Možná by bývalo vhodnější napravovat to hned při čtení, poučení propříště. Revizora v šantánu bych ráda viděla: - Razítko nemáme. - Jakže? Vy nemáte žádný razítko? A jak jste, prosím vás, mohli vůbec hrát? Razítka nemavši? - My měli razítka. Ó, my měli razítek! Ale pan ředitel z nich oloupal ta písmenka a odnesl je do sběrných surovin. Kilo gumy padesát haléřů. Kytici mám v audioverzi a poslouchám ji velmi často, Zlatý kolovrat je moje jednička: Já černá ovce v těle bílým vlčice v rouše berana kdekdo si myslí, že se mýlím a já jsem zatím prolhaná já černá ovce v bílým stádu podlá a děsně zhýralá mám smysl hlavně pro parádu piju a kradu tralalá A zaujala i Zuzana v lázni, mám ráda výtvarné umění :) - Takovej malíř namaluje třeba... jak Zuzana leze do vody a dva dědci, jak koukají na to, jak ta Zuzana leze do vody. - A co se stane pak, když ta Zuzana do tý vody vleze? - To nevím, to už na tom obraze není. - Ono to není domalovaný?... celý text
Kytice
2001,
Karel Jaromír Erben
Ráda čtu v přírodě a co jiného si vzít na dovču v Hořicích než Kytici... Ona není jen do omrzení omílaná, ona je také velmi krásná. Kdybych si měla jednu z básní vybrat, byl by to asi Poklad. Moc se mi líbí sledovat, s jak málo slovy lze budovat atmosféru a děj. A sedět v šedivém a podmračeném dni na Byšičkách a číst Svatební košile - to je úplně jiný zážitek než pohodlné čtení doma v posteli.... celý text
Evangelizace s odvahou a citem
2015,
Michelle Moran
Přiznávám bez mučení - sáhla jsem po této knize kvůli obálce. Kniha s takovou ilustrací přece nemůže být úplně k ničemu! (2 Tim 4,2 na obrázku je "Hlásej slovo, ať je to vhod či nevhod..." - výzva apoštola Pavla mladému biskupu Timotejovi. Kdyby se to někomu nechtělo hledat.) A opravdu, bylo to "k něčemu". Žádné oslňující objevy - spíš věci, na které přijdete časem sami. Lepší na ně přijít co nejdřív, mj. umoříte méně lidí kolem sebe. Jestli důvodem evangelizace je i to, "... abychom měli s vámi společenství v Bohu a aby naše radost byla úplná", jak to vyjadřuje apoštol Jan, pak se to s mořením bližních příliš neshoduje. Doufám.... celý text
Akathistos
1996,
neznámý - neuveden
Když už tento krásný text u nás "na západě" nepoužíváme v liturgii, sahám po něm při dnešní slavnosti aspoň k soukromému potěšení a přemýšlení. V originále by to určitě bylo o dva řády krásnější, ale to si budu muset počkat na důchod, až bude víc času na studium.... celý text
Terezie a Lisieux
1997,
Pierre Descouvemont
V mých 19 letech první setkání s Terezkou. (Další stanice - její vlastní texty. Další stanice - Karmel :o)) Zcela náhodné setkání při prázdninové návštěvě Prahy a tamní ústřední knihovny - ještě že je to tak velká a nápadná kniha! A láska na první pohled. V deníku mám z toho dne tři A4 výpisků. Řeč mého srdce. Láska se spokojí jen s láskou... Milovat tě až k šílenství... Pro ně se zasvěcuji, aby i oni byli posvěceni... Ano, zcela okouzlena jsem opakovala s Terezčinou sestřenkou Marií: Dovolte, abych vám řekla, že jste posedlá dobrým Bohem... absolutně...... celý text
Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii
1997,
Zdeněk Šmíd
Nepočítám-li povinnou rybníkovou instruktáž na tělovýchovném kurzu v prváku VŠ, jsem vodou nepolíbená. Ale tohle mě bavilo vždycky. Dokážu se deset minut tlemit nad "Tak fofrem. Počítám do třinácti. Dva, čtyři, šest, osm - " Možná mě jednoho dne drahý přemluví, abych do toho plavidla sedla, možná. Zatím ať tam sedává s jinými, já se spokojím s četbou.... celý text
Vyhaslý případ
2007,
Graham Greene
Nechápu, že mi tahle Greenova kniha tak dlouho unikala. Bolest svědčící o tom, že co bylo ztraceno, je přes veškeré relativizování skutečně postrádáno, a mělo tedy význam. Pevnůstky budované ze vznešených argumentů, podvádění sebe sama. Snaha léčit své ztráty druhým člověkem, "použít" jej v tom nejhorším slova smyslu. Tři kratičké úryvky: "Venku někdo volá. Myslel jsem jednu chvíli, že volá mě... Ale člověku se vždycky zdá, že slyší vlastní jméno, bez ohledu na to, co kdo skutečně volá. Stačí jedna slabika a je to totéž. My jsme přece takoví egoisté." "Nemám k vám o nic menší odpor než vy ke mně, Querry, ale přesto vás proslavím. Člověče, já vám nadělám takové slávy, že vám tady u řeky ještě postaví pomník. V nejnevkusnějším stylu, znáte to, že jo, ale nebudete tomu moct zabránit, protože bude po vás a budete pod drnem - vy, pěkně na kolenou, kolem dokola ti vaši zasraní malomocní, a vy je učíte, jak se modlit k bohu, na kterého nevěříte, a ptáci vám serou do vlasů." Ve tmě rámusily žáby a ještě dlouho do noci, kdy už mu hostitel dávno popřál dobrou noc a odešel, zdálo se Querrymu, že kvákají Ryckerovy duté fráze: milost - svátost - povinnost - láska, láska, láska.... celý text
Chudoba
1996,
Raniero Cantalamessa
Znepokojivá kázání, přesně do té míry, abych je "už a ještě" brala patřičně vážně. A víc raději ani muk, protože pod tuto větu předmluvy bych se ochotně podepsala: "Jak se můžeme opovážit mluvit o chudobě, když to, co bychom my dnes pokládali za chudobu téměř hrdinskou, je pro miliony lidí normální každodenní a celoživotní skutečnost, ne-li přímo přepych!"... celý text
Bratři Karamazovi
2004,
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Můj nejmilejší román od Dostojevského, nečetla jsem ho nyní poprvé a jistě ani naposled. Nakolik žádoucí je svoboda, když moje schopnost ničit dalece přesahuje mou schopnost milovat? Když není zde na světě síly, ve mně či mimo mne, která by můj rozum přidržela v pravdě a mou vůli v lásce? Dali byste něčemu takovému inteligenci, prostředky a svobodu? Vydali byste tomu do rukou své milované? A přece... přece jsme vydáni sami sobě a jeden druhému. Dělat "aspoň to, co dokážu" nestačí, zoufale to nestačí. Existuje-li skutečné řešení, jistě musí být někde... úplně mimo definiční obor. Úryvek (krácený) z rozhovoru starce s poněkud teatrální Lízinou matinkou: "... Jak zase získat víru? Čím to jen dokázat, jak sama sebe přesvědčit? Stojím a vidím kolem sebe, že je to každému jedno, skoro každému, nikdo se o to teď nestará a jen já to nemohu snést. To je strašné, strašné!" "To jistě. Ale dokázat se tu nedá nic, i když se přesvědčit můžete." "Jak? Čím?" "Zkušeností účinné lásky. Vynasnažte se účinně a neúnavně milovat své bližní. Podle toho, jak budete prospívat v lásce, budete se zároveň bezpečně přesvědčovat o jsoucnosti Boha a o nesmrtelnosti své duše. Dosáhnete-li pak v lásce k bližnímu úplného sebezapření, uvěříte bez pochybností a žádná pochybnost už vám nebude moci vniknout do duše. To je vyzkoušeno a je to jisté. ... Lituji, že vám nemohu říci nic utěšlivějšího, neboť účinná láska je ve srovnání s blouznivou kruté a děsivé předsevzetí. Blouznivá láska si žádá brzkého činu, rychle provedeného před očima všech. Lidé skutečně někdy dají i život, jen když oběť netrvá dlouho a je rychle dokonána jako na jevišti, a aby se všichni dívali a tleskali. Kdežto účinná láska je práce a kázeň, pro leckoho snad i celá věda. Ale předpovídám, že právě ve chvíli, kdy s hrůzou uvidíte, že jste se přes všechnu snahu nejenom nepřiblížila k cíli, ale snad se od něho i vzdálila, právě v tu chvíli, to vám předpovídám, svého cíle dosáhnete a jasně poznáte divotvornou sílu Boha, jenž vás stále miloval a tajemně vás vedl."... celý text
O víře dnes: Rozhovor s Vittoriem Messorim
1998,
Joseph Alois Ratzinger
Dva úryvky, které i přes 30 let od uskutečnění rozhovoru zarezonovaly: Jestliže je to žena, která na novou společnost a její hodnotový systém doplatila nejvíce, jsou to právě řeholnice, které byly ze všech žen postiženy nejhůře. Muž, i řeholník, si může přes známé problémy nalézt cestu z krize tím, že se vrhne do práce, čímž se pokusí znovuobjevit svoji roli v aktivitě. Co však má dělat žena, jejíž biologicky přirozené role jsou popírány a často dokonce zesměšňovány? Když její podivuhodná schopnost dávat lásku, pomoc, útěchu, teplo a solidárnost byla nahrazena ekonomizující a odborářskou mentalitou "činného života", těmito typicky mužskými starostmi? Co může dělat žena, když to, co je jí nejvlastnější, je zpochybňováno nebo prohlašováno za scestné? Stále citelnější je strašné ochuzení, nastávající všude tam, kde je krása vykázána a vše se podřizuje výhradně "spotřebě". Zkušenost ukázala, že ustupování požadavku "srozumitelnosti pro všechny" jako jediné rozhodující kategorii neučinilo liturgii opravdu srozumitelnější a otevřenější, nýbrž pouze chudší. "Jednoduchá" liturgie neznamená chudou a lacinou liturgii. Existuje jednoduchost banality a existuje jednoduchost vyplývající z duchovního, kulturního a dějinného bohatství.... celý text
Velký Gatsby
2013,
Francis Scott Fitzgerald
Napsané je to pěkně, ale mně se ti lidé prostě nelíbili.