hanpari přečtené 294

Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona 1963, Jaroslav Hašek

Prosím udělejte z toho povinnou četbu. Hašek popsal minulost, jako by to byla současnost. Ti samí uřvaní pitomci jako elita politických stran, ti samí ukřivdění intelektuálové, ti samí... Bohužel mi už Haškovy povídky splývají, takže si nedokáži vybavit kde jsem co četl, ale Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona by mohli nahradit soudobý tisk od všech těch pisálků, co předstírají, že rozumí politice. Čtěte a plačte, neboť nic se na světě nezměnilo.... celý text

Katyně 2008, Pavel Kohout

Opskurno 2018, Andrew Caldecott

CAUSA FINITA EST. Poklad pro náročného čtenáře, méně náročného možná trochu odradí - jak ostatně dokazuje předchozí příspěvek. Osobně mi trochu vadí, že podobný klenot má pár hodnocení, zatímco nesrovnatelně horší počiny, které jsem tady kdy hodnotil, neustále získávají nové a nové komentáře, a tedy i čtenáře. Svět je nespravedlivé místo.... celý text

Oko světa 2012, Robert Jordan (p)

Když se Duna Franka Herberta zkřížila s béčkovou vysokou fantasy, kde nemají nic lepšího na práci, než zachraňovat svět před zkázou, vzniklo Kolo času. Jen místo Bene Gesseritu se tu plouží Aes Sedai a místo Fremenů divošští válečníci, jejichž název jsem jaksi pozapomněl. Snad mi odpustíte. Pochopte, celá série by nebyla vůbec špatná, kdyby ovšem pan Jordan byl býval lepší spisovatel. Nebo alespoň ne tak děsivě ukecaný. To ostatně můžete posoudit sami, protože konec série za zesnulého Jordana dopisoval Brandon Sanderson, který má rozhodně solidnější tah na bránu. A podle mého skromného názoru to je znát. Tak či tak, série se s časem stává zajímavější, protože čtenář se lépe orientuje v nabídnutých postavách a někdy, alespoň v mém případě, vydrží číst, popřípadě přeskakuje, aby se dozvěděl, jak to tedy dopadne. Navíc se prý na Západě chystají Kolo času zfilmovat, aby měli další potravu pro nenáročné diváky, co hladoví, když jim skončila Hra o trůny. Pokud se ovšem toho chopí stejní nazdárci jako ti, kteří pozoruhodným způsobem zprznili Zaklínače, pak nebohý pan Jordan bude v hrobě rotovat. Čest jeho památce.... celý text

Zápalné oběti 2010, Laurell K. Hamilton

A sešup začíná. Anita si poradí se vším. Neptejte se jak, protože i prastaří upíři na ni hledí jako tele na nová vrata. Moc, triumvirát, magie, hnití, upalování - a z drsné detektivky se pomalu, ale jistě stává běhna. Nejvyšší čas přestat se čtením série.... celý text

Doktor Faustus 1986, Thomas Mann

Pokud si dobře vzpomínám, T. Mann na mne udělal jakýs takýs dojem svou prvotinou a povídkami. Přesto Doktor Faustus patří k mé oblíbené berličce, když chci demonstrovat, co znamená literární onanie. Odpusťte mi prosím můj slovník, ale představuji si Manna, jak píše ty své duchaplné žvásty a kroutí se rozkoší nad pomyslným čtenářem, který oceňuje jeho nekonečného génia. Bohužel, tento čtenář nedospěl velikosti autora. V rockové hudbě by pak mohl Mannovi konkurovat jistý Yngwie Malmsteen. Výsledek? Nafouknuté ego a nezájem širší veřejnosti. Ale proboha, nemyslete si, že proto obhajuji soudobou popkulturu. T. Mann je prostě extrém z opačné strany, kde proti němu sedí Padesát odstínů šedi. Je to asi tak, jako když se hádá Čech se Slovákem, kdo je nejlepší - a Moravák jim říká, že pravdu bude někde uprostřed.... celý text

Křivolaké cesty vědy 1987, Pavel Augusta

Naprosto jedinečná kniha. Kvůli ní jsem vystudoval chemii. Doporučuji pro vaše děti.

Rozum a cit 2008, Jane Austen

Myslím, že Pýcha a předsudek je objektivně lepší, ale kupodivu jsem měl vždycky raději Rozum a cit. Austenová je neuvěřitelně nadčasová spisovatelka, nikdy mi nebylo dost jasné, proč by ji měl někdo srovnávat se sestrami Bronteovými, které jsou co do literárních kvalit (alespoň podle mne) o dost slabší.... celý text

Jarmark marnosti 2010, William Makepeace Thackeray

Upřímně, fandil jsem Becky a konec mne celkem mrzel. Nevím, do jaké míry bude Jarmark stravitelný pro současnou generaci.

Slavné případy soudce Ti 1996, Robert van Gulik

Smrt je mým řemeslem 2005, Robert Merle

Andělé smrti 2005, William King

William King je autor, který dokáže psát béčko. Ať už jeho Gortrek a Felix nebo právě tato série dokazuje, že psát jednoduchou oddechovou četbu není vůbec snadné. Abychom se dobře pochopili. W. King dokazuje, že to jde, zatímco celá řada dalších dokazuje, že ani netuší, kde mají začít. Jako už v případě warhammerské série, i tady upozorňuji, že jsem nejvyšší hodnocení dal v rámci žánru. Ne proto, že bych se domníval, že mé osobní sympatie vyzdvihují právě tuto knihu mezi skutečné klasiky, ať už od __ nebo od __. Prázdná políčka si doplňte podle toho, co právě vy považujete za absolutní vrchol světové prózy. Takhle se doufám zavděčím všem.... celý text

To snad nemyslíte vážně! 1989, Richard P. Feynman

Všechny řitě světa i ta má 1991, Charles Bukowski

Bohužel si stále pamatuji poslední řádky. Nebudu je tu opakovat, brání mi v tom vrozený útlocit. Asi tak stejně hodnotné a přínosné jako tvorba jistého P. Manzoniho, který také prodal produkt svého nitra. Abych parafrázoval slova Papeže Johna Cleevese: Možná nerozumím umění, ale vím, co se mi hnusí.... celý text

Nazí a mrtví 1999, Norman Mailer

Co si matně vzpomínám, nijak mne ta "naturalistická" próza nenadchla. Podobný druh literatury mi přijde laciný, takový kýč pro intelektuály.

Mladá garda 1947, Alexandr Alexandrovič Fadějev

Drsné příběhy, rozhodně nic pro útlocitné povahy. Už je to dávno, co jsem ji četl, ale vzpomínám si, že na mne hluboce zapůsobila.

Příběh opravdového člověka 1951, Boris Polevoj

Mexikán 1979, Francisco Pérez López

Tak a je to tu opět. Chápu, že Mexikána bude těžké dnes sehnat, ale přece jen - žádný komentář, bez hodnocení? Pokud chcete sledovat život opravdového hrdiny, ne panáka v upnutém trikotu, ale člověka, který skutečně bojoval za své přesvědčení, a to velice nekompromisně a ne vždycky tak, jak by velel náš útlocit gaučových padavků, pak tady ho máte. Strhující reportáž o interbrigadistech a boji proti fašismu. Tohle je scénář, který by měl Hollywood adaptovat! Pardon, ono by to nebylo tak úplně korektní, že? Neříkalo se jeden čas, že v Madridu se bojuje za Prahu. Tu samou Prahu, kde dnes chtějí stavět pomníky vlasovcům? Tak či tak, v bojích, které Lopez popisuje, měl své místo i Čech, kterému přezdívali Stíhačka. V každém případě můžu vřele doporučit. Hledejte a čtěte, než se tento klenot ztratí v naší přepsané historii.... celý text

Kronika zániku Evropy: 1984–2054 2019, Vlastimil Vondruška

R. Merle nechal svého Jindřicha III. prohlásit: "Špatný styl, špatný člověk!" Já se naopak nedávno rozčiloval, proč překládáme mizerné šunty, když si je umíme psát sami. Podtrženo a sečteno, je to špatný, době poplatný šunt, ale je náš. Opravdu netuším, zda autor myslel cokoliv z toho, co napsal, vážně, ale asi ano. Tohle veledílo mi doporučil kamarád, který víc střílí než čte, a byl z něho nadšený. Co mu teď povím? Doporučil mi Kroniku zániku Evropy se slovy, že kdyby měl čas, napsal by celou věc lépe. Trochu jsem pochyboval, ale nyní, když jsem zjistil, že pan Vondruška nasadil laťku proklatě nízko, myslím, že tak docela nelhal - pokud by ovšem někdo opravil jeho bídný pravopis. Pokud se čílíte na židli, můžete si udělat malé srovnání: přečtěte první kapitolu od J. M. Simmela z Láska je jen slovo a pak si projděte podobnou první scénu pana Vondrušky. Ten rozdíl bije do očí. Mírně politický komentář Ještě jednu věc bych rád dodal. Pokud se nad Evropou opravdu stahují mračna, nemyslím, že by si to nezasloužila. Sotva kdo mne může podezírat ze sympatií k dnešní politice, ale pokud toto je alternativa, pak jsme se dostali to bezvýchodné situace. Na obou dvou stranách barikády polovzdělaní bezmozci, kteří se domnívají, že jsou intelektuální elita. Jak ostatně dokazuje kolega nade mnou, který jen proto, že nejsem z této Kroniky celý říčný, nabyl okamžitě dojmu, že jsem sluníčkář a člen pražské kavárny, nejspíš jeden z těch, co pomáhají nelegálním imigrantům z lodi a ještě je balí do deky. A propos, oč tu vlastně jde? Netvrdí jistý Fukuyama, že liberální demokracie znamená konec historie, protože jde o systém, který nelze zdokonalit? Nejsou západní země "developed", zatímco my ostatní jsme "developing"? Ach pardon, my už jsme také patřičně rozvinutí, takže blahosklonně zhlížíme na Divoký východ. Nežijeme v nejlepší možné době, jak nám nezapomínají tvrdit naši čelní představitelé? Není na západ od nás všechno skvělé, zatímco na východ všechno špatné? Není okupace 1968 tragédie, zatímco okupace v Afghanistánu, Iráku, či Sýrii jen malá cena za demokracii a svobodu? Jak praví okřídlené rčení: Kapela hrála, když se Titanic potápěl. A někteří lidé jsou připravení si prostřílet cestu do záchranných člunů.... celý text

Jonathan Strange & pan Norrell 2015, Susanna Clarke

Podobné knihy mi dávají naději, že občas lze najít i něco dobrého ke čtení.