Hecuba
přečtené 509
Anna a Vlaštovčí muž
2016,
Gavriel Savit
Zaujalo mě, jak hodně lidí hodnotí knihu jako "poetickou" - poetické je leda tak spojení "vlaštovčí muž, který umí zavolat vlaštovku" - jinak je to kniha tvrdá, krutá, silná v celé své nahotě... udivuje mě, jak se člověk nechá ukolébat přítomností dítěte v ději, ale představte si, jak polské zimy trávíte v malých škrpálech a noci pod deštníkem se skývou chleba, anebo je takto tráví Vaše dítě. Naopak, v knize je až průzračně vykreslena veškerá krutost a nesmyslnost válek a šílenství toho, jak člověk může jít proti člověku. Mimo jiné hlavní a poslední radou Vlaštovčího muže Anně je, jak se ubránit světu dalším zabitím. Asi by bylo dobré přečíst si ji s odstupem ještě několikrát a posbírat z ní to, co se minulo, nebo se nestačilo vyjevit... Osobně se mi velmi líbilo vážení srdcí mezi Hiršlem a Vlaštovčím mužem, rozumu a citu... cit zemřel a rozum odešel. Těžká kniha v lehké modři...... celý text
