Hellboy Hellboy přečtené 309

Kallocain

Kallocain 1989, Karin Boye
4 z 5

Vynikající sci-fi zejména vzhledem k roku vzniku - autorka o více než dekádu předběhla Orwellův opus 1984. Myšlenka knihy je skvělá: totalitní stát ve věčné válce se sousedním (stejně jako Orwell v 1984 předznamenává rozdělení světa na dva bloky) kontroluje vše, a od vynálezu "drogy pravdy" už i myšlenky. Vlastně mě dost překvapuje, že kniha mohla vyjít v předlistopadovém Československu - autorka sice byla ovlivněna návštěvou hitlerovského Německa, ale stejně dobře lze dílo číst jako kritiku jakéhokoliv totalitního státu, tedy i komunistického východního bloku. Samotné zpracování těchto skvělých vizionářských myšlenek mě bohužel trochu zklamalo - je to jako u knih Philipa K. Dicka - úžasné, fantastické zápletky a myšlenky, ale spíše průměrné literární pojetí.... celý text


Nikdy nevystoupat na vrchol

Nikdy nevystoupat na vrchol 2019, Paolo Cognetti
4 z 5

V podobném duchu jako Osm hor, tentokrát je to ale bez jakéhokoliv děje, příběhového oblouku. Podobně jako sama cesta, která nikdy nevede na vrchol, ani kniha neobsahuje úvod, stať a dramatické vyvrcholení. Je to ještě lyričtější a melancholičtější, než předchozí Cognettiho knihy, což mi ale naprosto vyhovovalo.... celý text


Houbařka

Houbařka 2018, Viktorie Hanišová
3 z 5

Důležité téma, naprosto nezajímavě, nudně a předvídatelně zpracované. Nakonec mě na knize nejvíc zaujaly různé zajímavosti ze světa hub.


Obscénní pták noci

Obscénní pták noci 2019, José Donoso
5 z 5

Vynikající, spletitá, nejednoznačná kniha, která pokládá jen samé otázky a na skoro žádné neposkytuje odpovědi. Obdivuji autorovu fantazii, se kterou vymyslel tento vesmír odehrávající se na dvou místech, ve dvou labyrintech - Domě duchovních cvičení obývaného stařenami, jejichž životním posláním je shromažďovat haraburdí, a v Rinconadě obývaného zrůdami... Obdivuji způsob, jakým autor převedl přímou řeč z okovů uvozovek do nekonečně dlouhých souvětí, a bez problémů provádí čtenáře několika časovými rovinami. Bravurní dílo, jehož čtení jsem si fakt užíval, ale vyžaduje od čtenáře trošku větší dávku trpělivosti, než je obvyklé.... celý text


Sabrina

Sabrina 2019, Nick Drnaso
5 z 5

Jeden z nejlepších komiksů, co jsem v posledních cca 5 letech četl. Dobře vykreslený, tíživý příběh, houstnoucí atmosféra strachu, nedůvěry a konspiračních teorií, přirozeně eskalujících v očistném finále. S civilně děsivým příběhem pak skvěle kontrastuje jednoduchou linkou provedená kresba evokující trochu Jimmyho Corrigana. Super!... celý text


Černá díra

Černá díra 2008, Charles Burns
4 z 5

Vynikající záležitost, naprosto rozumim tomu, proč je to takový kult, ale stejně mi tu trochu schází nějaké směřování, vyústění, konec. Tahle to celé vyznívá hrozně do prázdna.. Ale jinak mám pro Černou díru jen samé superlativy. Dokonalá atmosféra té doby, která připomíná jednu nekonečnou noční můru nasáklou neprostupným kouřem trávy...... celý text


Sníh

Sníh 2000, Neal Stephenson
4 z 5

Začátek knihy s rozvážením pizzy do 30 minut mě přišel vyloženě dementní - a to je problém celé knihy - je poněkud nevyvážená. Tyto "humorné" pasáže reflektující náš reálný svět podle mě nefungují. Jakmile ale dojde na samotný příběh, tak jde o vynikající cyberpunk! Metaverzum, avatary, postavy interagující současně ve Skutečnosti a ve virtuální realitě, programátoři, babylónské zmatení jazyků, Sumerské náboženství, výklady Bible, L. Ross Leslie a jeho loď Enterprice (narážka na zakladatele scientologie L. Ron Hubbarda?), předpověď masivní migrační krize, hyperinflace - to vše je naprosto super! Takže když pominu lehce infantilní pasáže s rozkolísaným humorem, tak jde o dobře fungující fikční svět, který zcela očividně musel být i jedním z inspiračních zdrojů pro Matrix (první setkání Hira s Havranem a otázka: Co je to Sníh? = Co je to Matrix?, démoni=agenti, postavy schopné "číst kód" atd atd).... celý text


Serotonin

Serotonin 2019, Michel Houellebecq
4 z 5

Nihil na max. Obdivuju Houellebecqův styl psaní, jemuž vévodí dlouhá souvětí, v nichž se přelétává od myšlenky k myšlence, ale čtenář nikdy neztratí nit, a příběh ne-příběh, který je všechno, jen ne zaškatulkovatelný a předvídatelný. Hlavní (anti-)hrdina je v zásadě nesympatický bručoun, hejtr, zapšklý dědek, ale v určitých chvílích s ním člověk stejně soucítí, ba co víc, občas jsem mu naprosto dokonale rozuměl a uměl se s ním ztotožnit.... celý text


Hana

Hana 2017, Alena Mornštajnová
2 z 5

Poslední třetina ujde, vše předtím je takřka slovníková definice kýče, viz kniha Umění a kýč Tomáše Kulky: 1) kýč zobrazuje objekty nebo témata, která (...) mají silný emocionální náboj; 2) tyto objekty a témata musí být okamžitě identifikovatelná; 3) kýč substantivně neobohacuje asociace spojené se zobrazivým tématem. Ten třetí bod mi vadí asi nejvíc. Napsat sentimentální milostný román se zápletkou na úrovni latinskoamerické telenovely a zasadit ho na pozadí holocaustu, to je fakt laciné. Copak vám nikomu nevadily ploché až jednorozměrné postavy, jež se nikam nevyvíjejí a jež lze charakterizovat několika málo slovy? Uměl byste mi někdo vysvětlit, k čemu slouží celá první část (Já, Mira), když v závěru nedochází k žádné katarzi (žádný střet mezi Jaroslavem a Hanou) a román vyšumí do prázdna..? Jestli vás zaujalo téma českých židů v Terezíně, tak doporučuji vynikající, pravdivou a přesto zcela strhující knihu Někde ještě svítí slunce. Ale pokud vás zaujaly "složité" rodinné vztahy a milostné propletence, tak si radši přečtěte nějaký sešit z "Večerů pod lampou" zmiňované v této knize.... celý text


Asfalt

Asfalt 2009, Štěpán Kopřiva
3 z 5

Kopřivovo Zabíjení se mi svého času (asi tak v 17 letech) dost líbilo a někdy v tom věku bych možná ocenil i Asfalt, ale v současnosti (lehce přes 30 let) jsem ho dočetl jen s největším sebezapřením. Když pominu, že je celá kniha "o ničem" (což by ještě nemuselo tak vadit), tak jde o výplod nenapravitelného grafomana, takže cca ve 2/3 knihy jsem začal nemilosrdně přeskakovat, jen abych to dočetl, což jsem nikdy, NIKDY v životě neudělal, nech si to všici zapamatujů, ale tady nešlo jinak, vždyť je to furt dokola totéž, akční scéna rozkouskovaná na vteřiny, stránka rozkouskovaná na mini odstavce, z nichž každý musí končit vtipem nebo slovní hříčkou, ufff, to se dá číst jen chvíli, ale ne 600 stran. Snad bude příště editor (ne)milosrdnejší a rukopis třeba o polovinu zkrátí.... celý text