helulka
přečtené 261
Karbonové město: Sanguis Carbo
2021,
* antologie
Z pohledu Ostraváka jsem ráda, že tato knížka vznikla. Z pohledu Ostraváka jsem o to víc zklamaná z toho, kolik chyb se v ní nastřádalo. Sem tam se zapomene nějaká chyba v každé knížce, ale... Tady to bylo poprvé, co jsem viděla postavy samovolně se měnit na postavy zcela jiné, dokonce na takové, které se v příběhu vůbec nevyskytovaly :) Jestli bylo cílem udržet čtenáře furt ve střehu, pak chválím, povedlo se! :) Příběhy samotné jsou zajímavé. Některé hodně, některé ještě víc. Společný konec byl zajímavý nápad, ne každý zajímavý nápad je však nutné za každou cenu uskutečnit, že? Technické hodnocení: 100% Čtenářské hodnocení se tříští někde mezi 10% a 95,5% Kdyby nic jiného, Karbonové město nepochybně zanechává silný pocit ze silného čtenářského zážitku. Otázkou je však jakého? Ještě nikdy jsem po přečtení knížky tak moc neváhala mezi tím, jestli se mi to strašně líbilo, nebo jestli to bylo strašné. Myslím, že se k ní ještě jednou vrátím, nebo dvakrát, uvidíme.. Třeba si časem ten jasný názor udělám.. Určitě ale už teď doporučuji k přečtení!... celý text
Nyxia
2019,
Scott Reintgen
Vážený čtenáři, tohle je Emmett. Emmett je skvělý. Přijmi to jako fakt, a nepátrej po tom, proč to tak je. Nesnaž se vytvořit si na něj vlastní názor z toho, co Emmett dělá a říká. Nezdá se ti sympatický? Ale je. Protože jsem to řekl. Tvůj autor. Vážený čtenáři, tohle je Kaya. Kaya je skvělá a Emmettova kámoška. Že se ti to nezdá? Že si tím nejsi jistý? Jenže já jsem to řekl! Přijmi to jako fakt a nepátrej po tom, jak se to stalo. Je to tak! Tvůj autor. Vážený čtenáři, tohle je Vandemeer. Že o něm skoro nic nevíme? Že o něm skoro neslyšíme? Nevadí. Vandemeer je Emmetův kámoš. Že nevíš, jak se to stalo? Nevadí. Přijmi to jako fakt, protože já to tak říkám! Tvůj autor. K tomu skoro čtyři sta stran neustálých popisů bojů, soubojů, hlubokomyslných, sebezpytujících klišé. Dějových klišé, které se v příběhu prostě vynoří a pak zase bezdůvodně, aniž by cokoliv ovlivnily, zanoří. Čtyři sta stran strachu hlavní postavy o to, jestli se jí podaří vyhrát a postoupit do dalších dvou dílů série… Jej! Celá knížka by se dala smrsknout zhruba do tří kapitol. Pak by byla zajímavá a užila bych si z ní víc, než deset stránek. Takhle na ní bylo fajn vlastně jen to, že se dalo celkem dost „děje“ přeskočit a urychlit tak přečtení.... celý text
