Hipi
přečtené 950
Tajemný svět Keltů - Poodhalené dědictví keltské tradice
2009,
Claire Hamilton
Skvělé výtvarné provedení, nádherné ilustrace, které hrají prim oproti textu. Ten je spíše duchovně a romanticky/stylově ladený- není to žádná vážná vědecko-seriozní práce. Knihu bych doporučila všem "keltským" nadšencům, především těm, kteří už o nich něco vědí a zajímají se o jejich svátky, kulturu, víru, mýty, ženské/mužské hrdiny a principy. Je to skvělá kniha, ale není moc vhodná pro lidi, kteří toho o Keltech moc nevědí nebo hledají výhradně seriozní historické informace typu, kdy a kde Keltové působili.... celý text
Keltské mýty a legendy
2004,
Ivan Sec
Nejhezčí a nejjímavější keltské příběhy, které jsem kdy četla. Kniha bohužel obsahuje dosti otřesné ilustrace, ale protože jich naštěstí není mnoho, na kráse jí to nijak neubírá a nijak to neovlivňuje můj výsledný dojem.... celý text
Šepoty lesa - stromy a magie
2009,
Sandra Kynes
Doporučuju každému, koho zajímají stromy; především vlastnosti jednotlivých stromů, jejich využití, lidové tradice a sestavování keltského stromového kalendáře.
Mrazení
2010,
Maggie Stiefvater
Příliš podobné Stmívání (které je podle mě stejně průměrné, ale alespoň originálnější), předvídatelné, místy nelogické a naivní, na to, aby to bylo dobré. Na druhou stranu musím uznat, že to- kupodivu- nebylo ani nějak obzvlášť špatné. Zaujala mě křehká atmosféra a hezké popisy vlků. Nepochybuju nad tím, že kniha si své čtenáře (přesněji řečeno, čtenářky) najde. Já se ale nudila nad hloupým, nesympatickým párem teenagerů a jejich stejně hloupou lovestory. Abych ocenila červenou knihovnu, musí mi být ústřední pár hrdinů sympatický, což není případ této knihy. Do Grace jsem se nedokázala vcítit, připadala mi jako pragmatická a přitom naivní šprtka, neustále kňourající a vrhající se do náruče svému Jedinému. Postava Sama je tak prostá a samoúčelná, jak je to jen možné: zamilovaný citlivý chlapeček, který sotva Grace uviděl, propadl jí na život a na smrt, nikdy nezakolísal, nikdy se v ničem nezachoval nevhodně, je tak kladný, až to člověku leze na nervy. Iritovaly mě některé části, např. ta, ve které oba pomlouvají dívčiny rodiče a přitom se povalují u nich doma na gauči. Člověk získá dojem, že američtí teenageři jsou (alespoň v této knize) opravdu frackové. Přečetla jsem to, ale znovu to číst nebudu a nelituju. Je plno mnohem lepších příběhů, které stojí za to.... celý text
Pověsti ze Skotské vysočiny
2010,
George W. Macpherson
Zajímavé pohádky pro děti i náročnější mýty pro starší čtenáře, z nichž ne všechny končí šťastně...Pěkné a plné fantazie. Jen ty náboženské příběhy mi přišly jako obyčejná křesťanská propaganda.... celý text
Keltské pohádky
2010,
neznámý - neuveden
Soubor milých a pozitivních pohádek, které jsou sice určené dětem, ale neurazí ani dospělé, zdobí velice hezké a zajímavé ilustrace Renáty Fučíkové. Její akvarely byly největším důvodem, proč jsem si tu knihu pořídila.... celý text
Nekonečný příběh
2001,
Michael Ende
Film miluju od dětství, ke knize jsem se dostala až v dospělosti a překvapilo mě, že děj celého filmu je vlastně jen jedna polovina knihy. Myslím, že obě verze jsou značně povedené, i když ta filmová mě chytla za srdce víc. V knize mě iritoval (pouze, ale zato pořádně) hlavní hrdina- velmi výstižně tu někdo napsal, že se jedná o malého rozmazleného kluka, co se někým stal a hned chce poroučet. To by ještě šlo, ale nejhorší mi přišla jeho podlá zrada přítele. To se kámošům prostě nedělá. Ale i přes fakt, že v knize Bastián opravdu značně potemněl a je z něj sobecký malý podrazák, který neváhá zradit kohokoli kdykoli, hlavně když mu z toho plynou výhody, a kterého jsem neměla až do konce, kdy dolezl a kňoural, vůbec ráda, je kniha skvělá: čte se jedním dechem, má magickou atmosféru, úchvatné postavy s Atrejem a létajícím drakem Falcem v čele a děj plný fantazie.... celý text
Čtyři dohody – Kniha moudrosti starých Toltéků
2001,
Don Miguel Ruiz (p)
Nenáročné, oddechové čtení na prázdniny...Čtyři dohody je podle mě kniha, která je- ač není sama o sobě špatná- příliš přeceňovaná. Je ji třeba číst s nadhledem. S některými myšlenkami souhlasím, s jinými ne. Je třeba dost obtížné souhlasit s autorem, který říká že vůbec nic nemáme brát osobně, když jako příklad uvádí: "I kdyby někdo vzal pistoli a střelil mě do hlavy, i tento extrém neznamená nic osobního." Jenže když někdo vezme kvér a napálí to autorovi do hlavy, tak už mu může být opravdu jedno, jestli to nebylo osobní, protože bude mrtvý. A takových nesmyslů je zde víc. Na druhou stranu dovedu pochopit čtenáře, kterým se to líbí. U mě ale nepřichází v úvahu, že bych se autorovými dohodami chtěla nebo snažila řídit. Nad některými jsem sice popřemýšlela, ale to bylo vše.... celý text
Keltská přírodní magie: Wicca
2002,
Scott Cunningham
Moc se mi líbila, především svou velkou velkorysostí, svobodomyslností, nezaujatým postojem autora a absencí jakéhokoli dogmatismu. Inspirace pro všechny, koho Bůh, Bohyně a příroda oslovují. Podle mě nejlepší kniha o moderním čarodějnictví- Wicce, jakou jsem měla čest číst, a číst ji byla radost. Všechny ostatní knihy na toto téma ve srovnání s touhle mi připadají příliš dogmatické nebo nudné.... celý text
Pokrevní bratři
2006,
Ingvar Ambjørnsen
Moje srdeční záležitost. Velmi lidský a přitom zábavný román o soužití dvou neobyčejně milých a sympatických outsiderů, kteří se pokoušejí s pomocí dvou koťat -a za dohledů asistenta psychiatrické léčebny- sdílet společný byt. Vřele doporučuji. :)... celý text
Mlhy Avalonu
2001,
Marion Zimmer Bradley
Román Mlhy Avalonu vypráví známou artušovskou legendu z neobvyklého úhlu pohledu: hlavní vypravěčkou i hrdinkou je totiž žena, Artušova sestra Morgaine. Kromě poutavého příběhu inspirovaného keltskými mýty se jedná i o kritiku utlačování a potírání starých náboženství zástupcemi křesťanství. Křesťanům tento příběh mimochodem celkově moc nefandí a ani je nijak nešetří, proto jim raději doporučuju, aby tuto knihu ani neotvírali :) Pokud čtenář nesympatizuje s hlavní postavou, jejími názory a její pohanskou vírou, kniha ho ostatně beztak nijak nenadchne. Zajímavé je i to, že hlavní postavy nejsou většinou prvoplánově rozdělené na "dobré" a "špatné" a nemají černobílý charakter. Jejich chování a motivy jsou velmi realistické a lépe odpovídají skutečnosti. Autorčino vypravěčské umění, poutavý magický příběh, přesvědčivé postavy a zvláštní kouzlo starodávného jazyka činí Mlhy Avalonu neobyčejnou knihou a ojedinělým čtenářským zážitkem.... celý text
