Hipi Hipi přečtené 951

☰ menu

Grandhotel

Grandhotel 2006, Jaroslav Rudiš
4 z 5

Líbilo se mi to (i film); především kvůli hlavnímu hrdinovi- celkem sympatickému outsiderovi-, lidskému příběhu a zvláštnímu, tragikomickému duchu celé té knihy. Je to prostě jako ze života.... celý text


Ve zvířecí rodině

Ve zvířecí rodině 2000, Jeffrey Moussaieff Masson
4 z 5

Je to hezké. Doporučuju všem, která zajímá zvířecí pojetí rodičovství, zejména otcovství zvířat. Přesto bych ocenila, kdyby se tu zřejmě dost citově založený autor tak často nedojímal nad svým synem a nepopisoval osobní informace ve stylu, jak dlouho jeho žena jeho syna kojila, a že je škoda, že nemohl kojit taky, a tak dál. :) Mezi těmi informacemi o zvířatech je to takové trochu nepatřičné. Jinak ovšem upřímně oceňuju snahu napsat knihu o zvířecím otcovství, o tématu, kterým se nikdo příliš nezabývá a o kterém se pořád tak málo ví. Čtenář tu přijde k mnoha úžasným a zajímavým informacím.... celý text


Kroniky Prydainu – kniha první

Kroniky Prydainu – kniha první 2004, Lloyd Alexander
5 z 5

Hezký příběh...sice mi není úplně jasné, zda se jedná o pohádku, či fantasy, protože je sice vyprávěna jednoduchým stylem (což by nasvědčovalo prvnímu), ale na druhou stranu svět, ve kterém se odehrává, je dosti propracovaný, stejně jako dosti zajímavé postavy (to by nasvědčovalo zase druhému), takže nakonec...vem to čert. :) Podle mě má dost velký potenciál, aby se líbila všem věkovým kategoriím čtenářů, od dětí přes teenagery a aby zaujala i mnohé dospělé.... celý text


Bůh v zahradě a jiné vize

Bůh v zahradě a jiné vize 2004, Theodore Sturgeon
4 z 5

Soubor surrealistických povídek na rozmezí sci-fi a fantasy; svérázných, místy neobvyklých či morbidních, s šokující pointou či závěrem. Několik slabších povídek (Vrtichvost, Obrana neexistuje) plně vyvažují ty ostatní, které jsou velice povedené (Bůh v zahradě, Hrom a růže, profesorův medvídek).... celý text


Paní z Avalonu

Paní z Avalonu 2002, Marion Zimmer Bradley
3 z 5

Přesto, že některé pasáže jsou poetické a hezké, mě Paní z Avalonu celkově nezaujala. Je to ten typ knihy, který přečtete a neurazí vás, ale na druhou stranu vám z ní nic nezůstane v paměti a nemáte potřebu se k ní vracet. Měla jsem to štěstí (nebo smůlu), že jsem před ní četla Mlhy Avalonu, které považuju (i mnozí jiní) za autorčino mistrovské dílo, (a možná že kdybych ji nečetla, hodnotila bych jinak) takže mi to pak celé připadalo jako takový slabší odvar z Mlh.... celý text


Štěstí ve stínech

Štěstí ve stínech 1999, Lynn Flewelling
4 z 5

Tak trochu jiná hrdinská fantasy. Nekonvenční hrdinové- Seregil je určitě ten nejsympatičtější darebák, o kterém jsem měla tu čest číst (gaunery příliš v lásce nemám, ani ty sympatické, ale úžasně zábavný, drze odvážný, zlodějský, prolhaný, vychytralý bisexuál Seregil je prostě výjimka a opravdu jsem si ho oblíbila :) ) a mužsky drsný, akční, dobrodružný a místy dost temný příběh. Je to příjemně čtivé. Na další díly jsem už ale neměla trpělivost, protože v druhém nastoupí na scénu dost složitá politika a jestli něco opravdu nemám ráda, tak je to politika ve fantasy, hlavně když zabírá většinu děje :) a ty rozsáhlé nevyhraněné milostné avantýrky hlavních hrdinů mě rovněž iritovaly a nudily.... celý text


Smrtící polibek

Smrtící polibek 2011, Alice Moss

Vůbec nic jsem od toho nečekala a docela mile mě to překvapilo. Děj je sice místy debilní, ale také čtivý, svižný a napínavý. Čte se to úplně samo, je to nenáročné, svěží a místy i vtipné. A hlavní postavy jsou (což je vzhledem k žánru k neuvěření) sympatické. Jen nevím, jak to hodnotit. V rámci všech žánrů by to byl průměr; ale v rámci teenagerské fantasy je to nadprůměrné.... celý text


Nijura – Dědictví koruny elfů

Nijura – Dědictví koruny elfů 2007, Jenny-Mai Nuyen
5 z 5

Nechybí v ní nic, co má dle mého názoru obsahovat dobrá fantasy: originalita, poutavý dobrodružný příběh, skvělé postavy, akce, humor, romantika, uvěřitelnost děje, který je místy průzračně zasněný a poetický a jindy zase strašidelný a temný. Byla jsem navíc příjemně překvapena její originalitou a autentičností, protože u tak mladé autorky bych tak dobrý příběh fakt nečekala. Znám knihy mnohem známějších autorů, kteří přesto kopírují stokrát omleté nápady, motivy a fantasy klišé, kde jen mohou a od této knihy by se, alespoń co se týče její originality, mohli učit. Styl vyprávění je místy kapku neumělý, ale to mi nijak nevadilo. Moc se mi líbila a obdivuju její autorku, že ji dovedla v tak nízkém věku tak dobře dotáhnout do konce, což rozhodně není u fantasy knih nijak snadné a obvyklé. Číst ji bylo zážitkem -přečetla jsem ji jedním dechem- a není lehké na ni zapomenout. (A elfové zde mě nadchli dokonce více než ti Tolkienovi -připadali mi tak nějak životnější, sympatičtější, osobitější a méně unylí.)... celý text


Interview s upírem

Interview s upírem 1996, Anne Rice (p)
3 z 5

Byla jsem z toho rozpačitá. Pasáže plné poetiky a romantiky se střídají s morbidními, sadistickými, ba úplně nekrofilními (detailní popisy brutálního násilí, mrtvol apod.) Je to navíc dost ukecané, až příliš na můj vkus; a nezřídka mi u toho přišlo na mysl, že autorka je anomální grafomanka s psychopatickými sklony. Některé pasáže jsou hezké, jiné zase hrozné a bylo mi z nich špatně. Ke konci už jsem si přála, abych to měla co nejrychleji za sebou a mohla ji vrátit zpátky do knihovny. Film byl kultivovanější a líbil se mi mnohem víc.... celý text