hlosik
přečtené 171
Matrix
2007,
Joshua Clover
Matrix je dobře čtivá a užitečná kniha, pokud chcete více pochopit filosofii stejojmenného filmu. V něčem vás překvapí, někdy pouze potvrdí vaše dedukce. Bohužel jsem se často nedokázal zbavit dojmu, že každá kapitola je příliš krátká na to, aby vám byla schopna vysvětlit jednu z možností, jak lze interpretovat tento snímek.... celý text
Šoková doktrína
2010,
Naomi Klein
Už při pročítání Bez loga jsem měl pocit, že Naomi Klein v mnoha ohledech převyšuje většinu intelektuálů/spisovatelů a po přečtení Šokové doktríny jsem se v tom akorát ujistil. Líbí se mi, jak lpí na detailech a jak každému tématu (ačkoliv nemusí být hlavním tématem z knihy, ale pouze jedním z mnoha) věnuje mnoho stránek. Díky tomuto "puntíčkářskému" způsobu psaní se této knize povedlo to, co se možná nepovedlo žádné jiné - můj názor na zde probírané události a ideologie se v mnoha ohledech dost změnil (a to se nepovažuji za člověka, který věří všemu, co se kde píše). Pokud se chce někdo dozvědět cokoliv o historii neoliberalismu a o jeho zavádění v mnoha zemích, které probíhalo velice často ryze nedemokratickými způsoby, neznám lepší knihu. Chápu, že Kleinové může někdo vyčítat to, že v jejích knihách je často patrné její (levicové) politické přesvědčení, ale na druhou stranu - přeci nikdo nemůže čekat, že se kdokoliv z těch, kteří tíhnou k pravé části politické spektra, bude zabývat otřesnou historií neoliberalismu. :)... celý text
Klaus : Portrét politika ve dvaceti obrazech
2010,
Jiří Pehe
Nezastírám, že Jiří Pehe patří mezi mnou nejčastěji čtené politické komentátory, ovšem jedna věc mě na něm občas irituje - téměř v každém článku, ať už pojednává o čemkoliv, se musí pustit do kritiky Klause. Tímto opakováním ztrácí každá kritka na účinnosti. Nic takového zde ale nenajdete, ba právě naopak - na 280 stranách je analyzován každý důležitý krok našeho současného prezidenta, který udělal v uplynulých 20 letech - některé jsou hodnoceny kladně, některé záporně. Díky tomu mě kniha velmi mile překvapila a "nasměrovala" k přečtení dalších knih autora.... celý text
Moc a teror
2007,
Noam Chomsky
Jako velký fanoušek zbytku Chomskyho knih musím i tento soubor přednášek a rozhovorů pochválit. Jako obvykle nám zde Chomsky predkládá myšlenku - tentokrát je onou ideou nutnost používat totožných měřítek na jednání nepřátelských států stejně jako na chování států spřátelených(Izrael, Turecko) či rovnou na USA. Přestože jsou podobné věty omílány možná až příliš často, pokaždé je autor "doloží" jinými, ovšem stále šokujícími důkazy. Na závěr ještě jeden postřeh: celkem mě udivuje, že se po celou knihu, na každé stránce, opakuje slovo "zvěrstvo" - domnívám se, že to bude vina nepříliš šikovného překladu, neboť pochybuji, že by jeden z nejznámějších lingvistů světa měl takto chudou slovní zásobu. :)... celý text
Plamínek v horách, požár v nížině
2003,
Přemysl Mácha
V této knize se dočtete spoustu věcí o Chiapasu, ovšem ne pouze o povstání v tomto státě. Pokud, stejně jako já, hledáte především informaci o zapatistické rebelii, možná vás zklame, že jí je věnována zhruba polovina knihy. V první části se autor věnuje (pro mě celkem nezajímavé) geografii a dále pokračuje revoluční historií státu Mexiko, která mi přijde více přínosná. V následující části se spisovatel konečně zabývá přímo zapatistickým hnutím, čímž jsem u čtení knihy jaksi "chytil druhý dech" a času stráveného její četbou v žádném případě nelituji. :)... celý text
Dracula
1969,
Bram Stoker
Chválit "deníkovou" formu by bylo nošením dříví do lesa, ovšem co se mi zde líbilo velice, byl důraz na vykreslení jednotlivých charakterů. Primárním cílem knihy je tedy to, aby vám postavy přirostly k srdci, až poté vás má kniha děsit. Tím nechci říct, že je kniha málo děsivá, ba naopak - s tímto přístupem na vás zapůsobí i to, že je nějaká z postav v možném ohrožení a není nutno vytvářet napětí prolébáním hektolitrů krve, jak je tomu zvykem především u moderních hororových filmů. Tíživá atmosféra na zámku Dracula, pozvolné plynutí děje v Londýně a strhující (leč možná trošku uspěchané) finále, vám zaručí takový literární zážitek, že na něj ještě dlouho nezapomenete. :)... celý text
Kapitalistický realismus
2010,
Mark Fisher
Kvůli tomu, jak je tato knížka útlá (kolem sta stránek), jsem se ji rozhodl přečíst rovnou dvakrát. Nebylo to zrovna jednoduché čtení, a to ani napodruhé. Několikrát se mi stalo, především ke konci, že jsem některým kapitolám musel věnovat daleko větší pozornost než jiným, neboť v této knize jsou na jedné straně případy z každodenního života a na druhé (pro mě) poněkud komplikované úvahy. To ovšem nevidím jako zápor, rozhodně to ostatní budou vidět jinak. Nejvíce se mi líbilo použití jednotlivých sfér popkultury (především filmu) pro lepší srozumitelnost.... celý text
Abeceda prosperity
2008,
Jan Keller
Asi nejvíc se mi na Kellerovi líbí to, jak dokáže s takovou lehkostí a humorem psát i o jinak velice závažných věcech. Proto se nuda rozhodně během čtení nedostaví a těch 169 stran přečtete raz dva. K dobru mu přičítám i originální zpracování, ovšem ne každé písmeno/slovo mi přišlo zajímavé a kniha je tudíž celkem nevyrovnaná.... celý text
Bez loga
2005,
Naomi Klein
Neuvěřitelně komplexní analýza (především) negativního působení nadnárodních korporací. Kniha je rozdělena do čtyř kapitol - první, nazvaná Bez prostoru, pojednává o aktuální absenci "čehokoliv neoznačkovaného". Ať už se jedná o sportovce, kteří vypomáhají budovat značce image, či někteří hudebníci, kteří mohou klidně skládat antiglobalizační texty, ovšem i oni na koncertech často nějakou korporaci propagují, až po samotné hudební styly, např. Hip - hop, který vznikl s účelem bojovat se sociálními rozdíly ve společnosti a univerzity, které jsou přímo zahlceny reklamou. Další kapitola Bez výběru zpochybňuje konkurenci v éře globálního kapitalismu, neboť snaha neoliberálních vlád (USA a VB) v 80. letech o co největší deregulaci firem uvolnila cestu fúzím korporací a vzniku mnoha monopolů. Předposlední část Bez práce odhaluje zřejmě nejhrůznější aspekt nadnárodních korporací, a to tzv. robotárny, kde panují příšerné pracovní podmínky (vynucené přesčasy, do očí bijící nesouměřitelnost mezi výplatami zaměstnanců a konečnou cenou vyrobeného zboží, potlačování odborů atd.). V asi nejzajímavější kapitole Bez loga nám je na závěr zmapována historie antiglobalizačního aktivismu, který vyvrcholil v roce 1999 v Seattlu. Přestože jsem měl nemalá očekávání, kniha je předčila a poskytla mi spoustu důležitých informací. Dokonce ani levicové smýšlení spisovatelky zde není příliš patrné, takže pokud Vás toto téma alespoň trošku zajímá, neváhejte a běžte si knihu koupit. :)... celý text
451 stupňů Fahrenheita
1957,
Ray Bradbury (p)
Srovnávání tohoto díla s Orwellovým 1984 mi nepřijde příliš adekvátní - Orwell do detailu analyzuje totalitní systém, zatímco Bradbury nám vykresluje společnost, která se díky konzumentarismu a bezmezné touze po nekonečné zábavě dostala do tohoto stavu jaksi svévolně. Navzdory tomu, že mě kniha po celou dobu jejího čtení bavila, nejsem s ní stoprocentně spokojen. Bradbury má nezpochybnitelně kvalitní styl psaní, ovšem kniha mi připadala jako jakási "roztáhlá" povídka na 160 stran. Přestože se tu postavy vyvíjí, je jich tu málo, a na žádné z nich mi příliš nezáleželo - stejně tak jako na dalších zvratech v ději. I přes tuto drobnou výtku mi nezbývá nic jiného než 451 stupňů Fahrenheita doporučit všem, kteří v knihách hledají sebemenší reflexi systému, v němž žijeme. :)... celý text
Che - životopisný komiks
2009,
Rodriguez Spain
Docela mě překvapují řeči o "komunistické agitce", na které jsem narazil na jiných databázích. Ačkoliv se sám autor profiluje jako levicový, nejedná se o žádné ideologické velebení. Navíc mi přijde celkem naivní chtít něco objektivního o Kubě, když zatímco jedni ze zdejších revolucionářů dělají satany, druzí je vynášejí do nebes. Spain nepatří do žádné z těchto skupin. Neříkám, že tato kniha jde jakousi "střední cestou", ovšem nařčení z neobjektivnosti nejsou dle mého zcela na místě.... celý text
Margaret Thatcherová a Ronald Reagan
2010,
Roman Joch
Čekal jsem lehce neobjektivní politické portréty obou osobností, bohužel se mi dostalo místy až otravné glorifikace každé vlastnosti či každého kroku těchto politiků. Vykreslení kariéry Margaret Thatcherové, které (naštěstí) zabírá většinu knihy, se dá bez problému "překousnout", ovšem pasáže věnované Ronaldu Reaganovi "z pera" Romana Jocha opravdu doporučuji vynechat.......... celý text
