holka_s_houbou holka_s_houbou přečtené 375

☰ menu

Florencie, moje (sebe)láska

Florencie, moje (sebe)láska 2024, Veronika Vrzalová
5 z 5

“Vzpomínám na svá školní léta, kdy jsem chtěla něco dokázat, něčím být, mít jméno a v dobrém ovlivňovat lidi. Otevřít jejich oči, srdce, duše. Přimět je žít a smát se. Jen aby nezapomněli, co je to, co jim rozbuší srdce. Myslím, že autorka našla, alespoň ve mě, přesně takového člověka. Kniha se ke mě dostala náhodou a přesně v době, kdy sem si začala pohrávat s myšlenkou, že se už tentokrát fakt naučím italsky a že už tam vážně znova pojedu. Kdy sem se sama ještě pořád prala s následky vyhoření a hledala balanc. "Florencie", jak sem knize začala říkat, mi vydržela skoro týden, protože sem se rozhodla nespěchat. Užívala sem si ji, na google mapách procházela ulice, které procházela autorka, zapisovala si italské fráze, slabikovala a mávala rukama a googlila fotky. Možná je to tím, že s autorkou máme podobné životní zkušenosti, byť v jiných dávkách a mixech, ale kniha samotná se pro mě stala kámoškou, něčím krásným a příjemným, co dělá den lepší. Taky mi pomohla uvědomit si, co vlastně chci, formulovat směr a najít v sobě znovu nadšení a motivaci, po něm jít. Kniha je plná lásky, nadšení, hledání sebe, ochoty nezlomit nad sebou hůl a nevzdat život. Taky přátel, jídla, gelata a umění, protože to všechno prostě k Itálii, a ne jen te, patří. Ci vediamo Italia mia. Io prometto.... celý text


Povznesení

Povznesení 2019, Stephen King
4 z 5

Za mě Bradburryovská jednohubka v Kingově podání. Miloučké.


Slepá mapa

Slepá mapa 2017, Alena Mornštajnová
3 z 5

Za mě zatím nejslabší dílo autorky. Celé je to vlastně o ničem, žádná myšlenka není hlouběji rozvedena, a nejúnavnější je snad neschopnost hlavní postavy příjmout zodpovědnost za své štěstí. Bohužel než soucit budí Anežka spíše únavu. Pokud její postava měla trpět úzkostmi nebo depresí, chtělo to uchopit lépe. Konec je úplně mimo, deus ex machina vážně nefunguje a tady akorát dodává na komičnosti.... celý text


Vůně citrónu

Vůně citrónu 2021, Sam Xabyssus (p)
5 z 5

Zhltáno za odpoledne. Kniha je čtivá, nenechá vás přestat, i když vás ráno čeká brzké vstávání. Postavy jsou jako živé, prostředí velmi milé a konečně, skutečně konečně, se jedná o kniho s L tématikou, která se netočí kolem commingoutu, ale kolem osobností obou holek. Skvělé myšlenky v podobě citátů a poezie jsou perfektním ozvláštněním a přidávají knize další dimenzi.... celý text


Na kraj světa

Na kraj světa 2019, Theo Addair (p)
3 z 5

Nejedná se o špatnou knihu. Je pěkná, milá, nenáročná. Jen bohužel se taky dá velice jednoduše odložit. O postavy se člověk vůbec nebojí, protože jakékoli nesnáze jsou vyřešeny během dvou odstavců. Navíc, hlavní mužské duo je poměrně dost otravné - jeden se chová jako malé dítě a je zaslepený štěněčí láskou, druhý je odsuzující sebestředný pako. Fakt moc doufám, že druhý díl bude akčnější a clovek se něco dozví i o tom světě, protože knihy Thea mám moc ráda.... celý text


Čepel entropie

Čepel entropie 2018, Vilém Koubek
5 z 5

Na svůj žánr je to prostě pecka. Člověk se ani na chvíli nezastaví, hlava se mu točí a v lepším případě si ji jen trochu otře o stěnu. Je to prostě jízda.Nakonec vás nejspíš bude bolet hlava a možná vám bude chybět pár zubů. Ale stojí to za to.... celý text


Černooká

Černooká 2018, Anna Musilová
2 z 5

Nová recenze, první varianta nevystihovala přesně to, co jsem chtěla říct. Vlastně byla úplně jinde. Je rozhodně super, že takovéhle knížky vznikají a doufám, že budou vznikat dál, protože o mentálních nemocech se pořád ještě nemluví dost. Hrozně moc se mi líbil sloh autorky, ač bylo pár věcí, kde bych vyměnila slovíčko nebo dvě a její zpracování postav je naprosto skvělé. Moc se těším na další díla. Ale celkově jsem očekávala víc. Na mě osobně to z podání působilo, jakože hrdinka si prostě smutky a neštěstí užívá a neumí je nechat jít. Vím, že takhle deprese nefunguje, ale Viky na mě právě téměř nepůsobila, že má deprese. Jsem si vědoma toho, že je každý prožívá jinak, přesto bych čekala víc toho "depresivního." Tím, že se to neustále točilo kolem téměř deset let staré události, na mě osobně popis prostě neměl kýžený účinek a spousta věcí na mě působila jako z čistého nebe, což u knihy psané z pohledu depresivního člověka, není úplně ono. Věřím ale, že jsou lidé, kteří v tom najdou a knížka pro ně bude přínosná. Pevně doufám, že se k nim dostane v čas a oni dokážou to, co spousta lidí neumí: říct si o pomoc.... celý text


Muffin a čaj

Muffin a čaj 2018, Theo Addair (p)
5 z 5

Něžně milá knížka, která voní po kopretinách. Rozhodně mám novou "utěšující" četbu pro dny, kdy bude šedivo a já budu potřebovat nějaké to duhové probarvení.