Hyaenodon
přečtené 248
Výminkáři
1961,
Karel Václav Rais
Některé povídky (poslední dvě) jsem už znal z Rodičů a dětí. Jsem si jist, že si Rais pro svou inspiraci vybíral extrémní modely sedláků a že ne všichni byli tak chamtiví; to ale nic nemění na tom, že postavy jsou perfektně napsané - zejména výminkáři šikanující Pavlu jsou napsaní skvěle. Dávám čtyři hvězdy, protože na Kalibův zločin to podle mě nemá.... celý text
Osvětimská knihovnice
2013,
Antonio G. Iturbe
O knize jsem nic nevěděl a po prvních stránkách jsem se trochu bál, že se bude jednat o nějakou lovestory, kdy se puberťačka zamiluje do tajemného Fredyho... Nakonec se kniha rozjela a totálně mě rozsekala svou syrovostí, kterou bych u filmů přirovnal k Pianistovi nebo Schindlerovu seznamu. I když mi u vypravěče trochu vadilo přeskakování z přítomného do minulého času při líčení příběhu, zasluhuje si tato kniha podle mě plný počet hvězd.... celý text
Myslete na děti!
2015,
Ian McEwan
Tak nějak nevím. Kniha už svým rozsahem napovídá, že nepůjde o do hloubky propracovaný příběh, ale spíše o jakýsi nástřel a tak tomu (bohužel) i je. Děj mi utekl příliš rychle na to, abych si k nějaké postavě vypracoval hlubší vztah. Tři hvězdy za jazyk.... celý text
Jan Werich vzpomíná... vlastně Potlach
1982,
Jan Werich
Že byl Jan Werich vynikající "vypravěč", vím už díky jiným jeho knihám. Knížka je to krásně nostalgická, ale rozhodně lehčí než třeba Korespondence V+W. Jediná výtka se týká toho, že text nepokračuje (proč asi?) návratem ze Spojených států a popisem toho, co se tu od roku 1945 dělo. Bylo by to jistě velmi poutavé a mrazivé čtení.... celý text
Muži pod ochranou
1991,
Robert Merle
Hysterie žen popisovaná v knize při kontaktu s neablacionisty mi poněkud připomíná různé současné aktivisty za cokoliv ve chvíli, kdy není po jejich. Samotná kniha je podle mě průměrná, i když připouštím, že popisované šílenství v souvislosti s pandemií mi v současnousti na USA něco připomínalo.... celý text
Idiot
2004,
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
S chutí jsem si přečetl knihu a s chutí jsem si přečetl i Gordonlordův komentář. Kniha se mi četla dobře, ale jednotlivé postavy, všichni ti Snobičičové a Snobičovny, přede mnou defilují jako šedá masa a několik dní po přečtení bych dal s bídou dohromady jména tří sester (Jepančičových?). Dialogy dokreslují prázdnost jednotlivých postav, ale je jich možná až příliš, nevím. Konec jsem úplně nepobral, byl uspěchaný a "divný". Za mě tři hvězdy za zajímavé úvahy o liberálech, státu atd.... celý text
Milión
1989,
Marco Polo
Upřímně, čekal jsem trochu poutavější čtení. Tím ale rozhodně nechci nijak shazovat historickou hodnotu knihy.
Jestřáb kontra Hrdlička
2015,
Svatopluk Čech
V rámci studia jsem musel přečíst řadu knih z 19. století a podle mě patří tato novela k tomu nadčasovějšímu, co (nejen) Svatopluk Čech napsal. Konec konců, exekuce a dluhy jsou i dnes velkým problémem. Trochu na sílu je závěrečný happy end, kdy se vrátí lékař, který se o rodinu začne starat a zachrání ji před totální nouzí. Zajímavé je se i podívat na stejnojmenný film z 50. let, který Čechův námět dost překrucuje, aby kritizoval "poražené třídy".... celý text
Gulag: historie
2004,
Anne Applebaum
Už před lety jsem přečetl Souostroví Gulag od Alexandra Solženicyna, takže o gulagu jako takovém jsem se v podstatě nic nového nedozvěděl. Na druhou stranu má knížka, na rozdíl od memoárové Solženicnovy trilogie, propracovanou vnitřní strukturu. Každopádně jde o velmi "nepěkné" čtení.... celý text
Nostromo
1958,
Joseph Conrad
Na tuto knížku jsem se po Před očima Západu moc těšil, ale jsem trochu zklamán. Jedna věc je, že ve mně samotné prostředí a atmosféra Costaguany i po několika dnech pořád zvláštně rezonuje, ale na druhou stranu jsem se při čtení nemohl zbavit pocitu, že je mi vlastně jedno, co se s postavami stane, nebo jak to celé dopadne. Bylo mi úplně jedno, jestli si Martin vezme Antonii (a jeho smrt mi byla taky volná), bylo mi jedno, jestli Gould udrží nebo neudrží své doly. Dokonce i Nostromův konec mě nijak nezasáhl, protože jsem k němu nestihl nijak přilnout. Něčím mi knížka připomínala Ságu rodu Forsythů, kde jsem 500 nebo kolik stránek čekal na "Něco", ale ono to nepřišlo. Zde to bylo podobné, i když připouštím, že popisy "demokracie" (nejen) v jihoamerickém prostředí jsou velmi nadčasové.... celý text
Mauthausen: Ďábel v líbezné krajině
2019,
Václav Vlk
Komentáře pana Vlka čtu poměrně často, ale trošku mi vadilo, že se neubránil komentování "současnosti" v jinak velmi zajímavé a děsivé knize.
