ImGinny
přečtené 191
Navždycky
2020,
Nofreeusernames (p)
Tahle knížka obletěla český bookstagram. Ne proto, že by byla nějak skvělá, ne proto, že by byla originální. Bylo to proto, že autorka je členka HumbookTeamu a tato kniha vznikla v appce Storki. Vzpomínám si, když měl tenhle příběh s názvem "Jsem tu a mám čokoládu" v appce teprv pár srdíček. Netrvalo dlouho a stal se z toho nejčtenější a nejlajkovanější příběh v aplikaci. Mám-li se vyjádřit ke knize: nebyla špatná a rozhodně bych ji neubránila čtivost - tu předně. Jenže z romantického příběhu se vyvinulo klišé v podobě instalove a hatelove, a vlastně tak trochu postrádá logiku: Mei je roky zamilovaná do svýho nej kámoše Travise, ale když se konečně daj dohromady, vlastně zjistí, že to není ono a Mei se skoro "přes noc" zamiluje do svýho úhlavního nepřítele Liama. A právě touhle nelogičností chtěla autorka docílit zvratu. Na druhou stranu, měla jsem chvílemi pocit, že si autorka dělá z klišé trochu srandu a dala ho tam záměrně. Přiznám se, že na slaďárny moc nejsem a vlastně jsem si ani knížku zpočátku nechtěla přečíst, ale narážky na Harryho Pottera a Zaklínače (a sem tam i Star Wars) mě nakonec přesvědčily. (A Henry Cavill samozřejmě taky). Taky mi přišlo, že první část knihy je Jsem tu a mám čokoládu a druhá část je dost inspirovaná příběhem Soused od Martiny Kraus. Takže abych to shrnula: ani samotná romantická linka, ani tři hlavní hrdinové za moc nestojí (ale Ava je nej!), ale pokud chcete originální a neuvěřitelně čtivý styl psaní, s narážky na filmy a seriály, pusťte se do Navždycky. I přes to všechno nelituju, že jsem si knížku koupila.... celý text
Půlnoční slunce
2021,
Stephenie Meyer
Já teda moc fanoušek Twilight nejsem a nikdy jsem ani moc nebyla, ale nemůžu říct, že by mě Stmívání z pohledu Edwarda nezaujalo. Ale 720 stran! Nepopírám, že to je dost dlouhé a pěkně se to táhlo. Začátek knihy je poněkud zdlouhavý a trochu nezajímavý, příběh se rozjel až po skoro sto stranách. Můžu ale říct, že myšlenkové pochody Edwarda mě dost bavily a občas jsem se u nich nahlas zasmála. Líbilo se mi, že se v knize dozvíte víc o členech Cullenovic rodiny, protože to se v původním Stmíváním nestane. Ve finále se mi vlastně líbilo víc Půlnoční slunce než Stmívání, Edwardovo vyprávění mi přišlo mnohem zajímavější než Bellin pohled. Pokud tedy máte rádi příběh Belly a Edwarda, mohlo by se vám Půlnoční slunce líbit. Já osobně knihu hodnotím jako trochu podprůměrnou. 2,5/5* Za knížku děkuji Humbooku. Recenze na Instagramu @nohamavknihach... celý text
Statečné a zlomené srdce
2020,
Brigid Kemmerer
První díl knihy nesoucí jméno Temné a osamělé prokletí jsem považovala za skvělý retelling Krásky a zvířete. Takže jsem netrpělivě čekala, až vyjde druhý díl, a když jsem se konečně dočkala, čekalo mě tak trochu zklamání. Neskutečně mi to připomínalo Dvory od S. J. Maas, kdy se Feyre v prvním díle zasnoubí s Tamlinem a v dalších dílech se z Tamlina stane naprostej záporák - no prostě "zvrat". A to samé se stalo i tady, Rhen je v první knížce hrdina vychvalovanej do nebes a v druhé nechá zbičovat šestnáctiletýho kluka. Protože proč ne, že jo. Ale já jsem neskutečně zvědavý člověk a ani tohle mě nezastavilo ve čtení - a jsem ráda. Když se Grey dostane do Syhlské nížiny, začíná být příběh přeci jen o něco zajímavější. Ale zaboha, Karis Luran je vážně mrcha, které přejete jen to nejhorší. A o to víc se vám může zalíbit konec. Konec knihy jsem si jako jediný opravdu užila, vražda královny byla skvělé východisko ze zapeklité situace v Syhlské nížině. Což teda platí až do epilogu, který je psán z Rhenova pohledu. Tady se dočkáme klišoidního zvratu, podobného tomu, který byl například v posledním díle Star Wars - největší záporák, kterej má bejt mrtvej, se najednou probere a ovládne celé, v tomto případě království. Na romantickou linku si ovšem nemůžu stěžovat - romantiku typu "mohla bych tě milovat" bych pozvedla. Nic nečekaného, knihu bych hodnotila jako lepší průměr.... celý text
Hra o trůny 1
2013,
George R. R. Martin
Před pár lety, když končilo období "všichni žereme Hru o Trůny" jsem tak nějak zaznamenala, že tahle kniha existuje. Pustila jsem se do ní ale až vloni v červnu, kdy jsem za jedno odpoledne přečetla půl knížky - a následně to vzdala se slovy "na tohle fakt nemám". Pak mě ale začaly štvát YA romantické klišoidní příběhy a mně došlo, že potřebuju starý dobrý fantasy příběh. A sáhla jsem tedy po nedočtené Hře o trůny. ...a zamilovala se do toho. Mám ráda bitvy a svět téhle knihy mi přijde geniální. Mám samozřejmě problém vyznat se v postavách, ale to je asi to nejmenší, co bych mohla vyčítat. Líbilo se mi, jak se v knize protínají různé příběhy. A asi už chápu, proč to všichni tak zbožňují.... celý text
Zrada vítězů
2019,
Marie Rutkoski
Pokračování Kletby vítězů nám přineslo zajímavý zvrat - Kestrel se stává snoubenkou prince Verexe (což je vysoký blonďatý ťulpas s měkkým srdcem, který Kestrel vždycky všechno odpustí) a svou roli hodlá maximálně využít. Její vztah s otcem se zlepšuje, Arinovi chce mermomocí říct pravdu, ale když na to přijde, jen ho uráží a zesměšňuje a doufá, že Arin přijde na to, co je pravda (což se taky stane, ale Kestrel ho zase zesměšní. Fakt logika). Konec knihy je velmi překvapující (a taky trochu znechucující). Jako by Kestrelin otec říkal: ,,Kestrel, má jediná milovaná dceruško, jsi jediné co mi zbylo... tudíž pro svůj klidný spánek jsem tě udal císaři, a ani jsem se nesnažil u něj škemrat, aby tě ušetřil, ale on to stejně udělal a posílá tě jen do pracovních táborů, kde pravděpodobně umřeš. To je smůla, co? Zlomilas mi srdce, Kestrel, tím, že ses zamilovala do guvernéra lidu otroků... Sorry." Abych to ale uvedla na pravou míru; kniha nebyla špatná, jen v ní moc logiky nenajdete. A konec je dost znechucení.... celý text
Kletba vítězů
2018,
Marie Rutkoski
Knížku jsem kupovala se slovy "má to na obálce meč, to bude skvělý." :D No, docela jízda to byla. Do knížky jsem šla s očekáváním, že hlavní hrdinka Kestrel bude tvrdá, ostrá bojovnice (protože holka, jejíž jméno znamená poštolka, musí bejt přece taková, že jo). Ejha. Místo toho jsem se dočkala citlivé, křehké a naivní holky, kterou bych chvílemi nejradši profackovala. Ale v průběhu knihy se postupně mění, "dospívá" a - přestože jsem pár věcem nerozuměla - nedělá jen prapodivná neodůvodněná rozhodnutí (mezi které počítám i koupě Arina). Když už jsme u Arina - tohle byla docela fajn postava. Rozhodně jsem nečekala, že je špionem, a už vůbec ne, co v knize poté nastane. Co mě neskutečně vytáčelo na knize, byly chyby v textu, přeházená slova a podobně. Pokud si chcete přečíst průměrnou fantasy, nakoukněte do Kletby vítězů.... celý text
Renegáti
2018,
Marissa Meyer
Na začátku jsme byli padouši všichni.“ Touhle větou začíná kniha o superhrdinech. O světě, ve kterém vládnou Renegáti. Jenže v temných koutech města ještě přežívají Anarchisté, kteří touží po obnovení anarchie... Všude samý pozitivní recenze - tak proč se do tý knížky nepustit, že jo. To, že to má přes sedm set stránek jsem zjistila až po dočtení, samozřejmě XD Kdyby to ale nebylo tak fajn, vůbec bych nepokračovala dál. Nova i Adrian jsou dvě dobré, vykreslené postavy, do kterých se dá vžít, chápat je a fandit jim. Vždyť romantická linka je zrovna v týhle knížce vychvalovaná do nebes. Ale vážně, ten zvrat s Acem nebyl zrovna nečekanej - aspoň tedy já jsem čekala, kdy se vynoří. Měsíční Kroniky jsem nečetla a ani to neplánuju, ale Renegáty můžu vřele doporučit.... celý text
