ImGinny komentáře u knih

Co udělá dvanáctiletá holka, když uvidí velice dobře hodnocenou knihu se štítkem "literatura pro děti a mládež"?
Tušíte správně... Přečte si ji.
A já týhle holky, co to udělá, fakt lituju.

Můžete mi někdo vysvětlit, kdo sakra tuhle knihu vydal? Nemám nic proti knihám z Wattpadu, ale tohle už bylo příliš. Fakt příliš.

Lituju, že jsem si knihu nekoupila v paperbacku. Velice ráda bych totiž koukala, jak kniha hoří někde... Na hranici.

Tak si to shrneme: Nelogická kniha, hlavní hrdina rádoby badboy, ale vlastně úplnej kretén.
Naivní holka, co si nechala všechno líbit. No, s tou jsem zas tak velkej problém neměla.

A teď: co se tam děje? Vlastně nic. Hádky, sexuální scény, "udobřování", zrady, a všechno tohle si vynásobte pětkrát, protože se to všechno točí dokolečka.

A ten konečnej zvrat! No prostě klišoidní nádhera.

Nechápu, kdo tohle může hodnotit dobře, protože tahle kniha je jedna velká katastrofa.

0/5*

Tahle knížka obletěla český bookstagram. Ne proto, že by byla nějak skvělá, ne proto, že by byla originální. Bylo to proto, že autorka je členka HumbookTeamu a tato kniha vznikla v appce Storki.

Vzpomínám si, když měl tenhle příběh s názvem "Jsem tu a mám čokoládu" v appce teprv pár srdíček. Netrvalo dlouho a stal se z toho nejčtenější a nejlajkovanější příběh v aplikaci.

Mám-li se vyjádřit ke knize: nebyla špatná a rozhodně bych ji neubránila čtivost - tu předně. Jenže z romantického příběhu se vyvinulo klišé v podobě instalove a hatelove, a vlastně tak trochu postrádá logiku: Mei je roky zamilovaná do svýho nej kámoše Travise, ale když se konečně daj dohromady, vlastně zjistí, že to není ono a Mei se skoro "přes noc" zamiluje do svýho úhlavního nepřítele Liama. A právě touhle nelogičností chtěla autorka docílit zvratu. Na druhou stranu, měla jsem chvílemi pocit, že si autorka dělá z klišé trochu srandu a dala ho tam záměrně.

Přiznám se, že na slaďárny moc nejsem a vlastně jsem si ani knížku zpočátku nechtěla přečíst, ale narážky na Harryho Pottera a Zaklínače (a sem tam i Star Wars) mě nakonec přesvědčily. (A Henry Cavill samozřejmě taky).

Taky mi přišlo, že první část knihy je Jsem tu a mám čokoládu a druhá část je dost inspirovaná příběhem Soused od Martiny Kraus.

Takže abych to shrnula: ani samotná romantická linka, ani tři hlavní hrdinové za moc nestojí (ale Ava je nej!), ale pokud chcete originální a neuvěřitelně čtivý styl psaní, s narážky na filmy a seriály, pusťte se do Navždycky. I přes to všechno nelituju, že jsem si knížku koupila.

8 20.03.2021

(SPOILER) Pokračování Kletby vítězů nám přineslo zajímavý zvrat - Kestrel se stává snoubenkou prince Verexe (což je vysoký blonďatý ťulpas s měkkým srdcem, který Kestrel vždycky všechno odpustí) a svou roli hodlá maximálně využít.

Její vztah s otcem se zlepšuje, Arinovi chce mermomocí říct pravdu, ale když na to přijde, jen ho uráží a zesměšňuje a doufá, že Arin přijde na to, co je pravda (což se taky stane, ale Kestrel ho zase zesměšní. Fakt logika).

Konec knihy je velmi překvapující (a taky trochu znechucující). Jako by Kestrelin otec říkal:
,,Kestrel, má jediná milovaná dceruško, jsi jediné co mi zbylo... tudíž pro svůj klidný spánek jsem tě udal císaři, a ani jsem se nesnažil u něj škemrat, aby tě ušetřil, ale on to stejně udělal a posílá tě jen do pracovních táborů, kde pravděpodobně umřeš. To je smůla, co? Zlomilas mi srdce, Kestrel, tím, že ses zamilovala do guvernéra lidu otroků... Sorry."

Abych to ale uvedla na pravou míru; kniha nebyla špatná, jen v ní moc logiky nenajdete.
A konec je dost znechucení.

3 11.03.2021

(SPOILER) Knížku jsem kupovala se slovy "má to na obálce meč, to bude skvělý." :D

No, docela jízda to byla. Do knížky jsem šla s očekáváním, že hlavní hrdinka Kestrel bude tvrdá, ostrá bojovnice (protože holka, jejíž jméno znamená poštolka, musí bejt přece taková, že jo).
Ejha. Místo toho jsem se dočkala citlivé, křehké a naivní holky, kterou bych chvílemi nejradši profackovala. Ale v průběhu knihy se postupně mění, "dospívá" a - přestože jsem pár věcem nerozuměla - nedělá jen prapodivná neodůvodněná rozhodnutí (mezi které počítám i koupě Arina).
Když už jsme u Arina - tohle byla docela fajn postava. Rozhodně jsem nečekala, že je špionem, a už vůbec ne, co v knize poté nastane.

Co mě neskutečně vytáčelo na knize, byly chyby v textu, přeházená slova a podobně.

Pokud si chcete přečíst průměrnou fantasy, nakoukněte do Kletby vítězů.

5 11.03.2021

Já teda moc fanoušek Twilight nejsem a nikdy jsem ani moc nebyla, ale nemůžu říct, že by mě Stmívání z pohledu Edwarda nezaujalo.
Ale 720 stran! Nepopírám, že to je dost dlouhé a pěkně se to táhlo.
Začátek knihy je poněkud zdlouhavý a trochu nezajímavý, příběh se rozjel až po skoro sto stranách. Můžu ale říct, že myšlenkové pochody Edwarda mě dost bavily a občas jsem se u nich nahlas zasmála.
Líbilo se mi, že se v knize dozvíte víc o členech Cullenovic rodiny, protože to se v původním Stmíváním nestane.
Ve finále se mi vlastně líbilo víc Půlnoční slunce než Stmívání, Edwardovo vyprávění mi přišlo mnohem zajímavější než Bellin pohled.
Pokud tedy máte rádi příběh Belly a Edwarda, mohlo by se vám Půlnoční slunce líbit. Já osobně knihu hodnotím jako trochu podprůměrnou.
2,5/5*
Za knížku děkuji Humbooku. Recenze na Instagramu @nohamavknihach

3 08.03.2021

(SPOILER) Nevíte co se stalo se skutečnou Sarou Holland? Myslím tu, co napsala Everless.

Protože Evermore byla jedna velká chyba.

Tak zaprvé, dýka - celou knihu má, Jules, či jak se jmenovala hlavní hrdinka, která byla v druhém díle někdo úplně jiný, najít nějakou dýku, kterou se dá zabít Čarodějka.

Ale ne, Čarodějka je přeci kamarádka! Právě ona Jules zlomí srdce. Nebo jak to bylo?

Celou knihu se dějí nelogické věci, Jules dělá nesmyslná rozhodnutí a její bývalý nepřítel, Liam, ji v tom jen podporuje.

Ach jo. Od druhého dílu Everless jsem čekala mnohem, mnohem více.

1 27.02.2021

(SPOILER) Na začátku jsme byli padouši všichni.“

Touhle větou začíná kniha o superhrdinech. O světě, ve kterém vládnou Renegáti. Jenže v temných koutech města ještě přežívají Anarchisté, kteří touží po obnovení anarchie...

Všude samý pozitivní recenze - tak proč se do tý knížky nepustit, že jo. To, že to má přes sedm set stránek jsem zjistila až po dočtení, samozřejmě XD

Kdyby to ale nebylo tak fajn, vůbec bych nepokračovala dál.
Nova i Adrian jsou dvě dobré, vykreslené postavy, do kterých se dá vžít, chápat je a fandit jim. Vždyť romantická linka je zrovna v týhle knížce vychvalovaná do nebes.

Ale vážně, ten zvrat s Acem nebyl zrovna nečekanej - aspoň tedy já jsem čekala, kdy se vynoří.

Měsíční Kroniky jsem nečetla a ani to neplánuju, ale Renegáty můžu vřele doporučit.

4 27.02.2021

Před pár lety, když končilo období "všichni žereme Hru o Trůny" jsem tak nějak zaznamenala, že tahle kniha existuje.
Pustila jsem se do ní ale až vloni v červnu, kdy jsem za jedno odpoledne přečetla půl knížky - a následně to vzdala se slovy "na tohle fakt nemám". Pak mě ale začaly štvát YA romantické klišoidní příběhy a mně došlo, že potřebuju starý dobrý fantasy příběh. A sáhla jsem tedy po nedočtené Hře o trůny.
...a zamilovala se do toho. Mám ráda bitvy a svět téhle knihy mi přijde geniální. Mám samozřejmě problém vyznat se v postavách, ale to je asi to nejmenší, co bych mohla vyčítat. Líbilo se mi, jak se v knize protínají různé příběhy. A asi už chápu, proč to všichni tak zbožňují.

8 27.02.2021

(SPOILER) První díl knihy nesoucí jméno Temné a osamělé prokletí jsem považovala za skvělý retelling Krásky a zvířete. Takže jsem netrpělivě čekala, až vyjde druhý díl, a když jsem se konečně dočkala, čekalo mě tak trochu zklamání.

Neskutečně mi to připomínalo Dvory od S. J. Maas, kdy se Feyre v prvním díle zasnoubí s Tamlinem a v dalších dílech se z Tamlina stane naprostej záporák - no prostě "zvrat". A to samé se stalo i tady, Rhen je v první knížce hrdina vychvalovanej do nebes a v druhé nechá zbičovat šestnáctiletýho kluka. Protože proč ne, že jo.

Ale já jsem neskutečně zvědavý člověk a ani tohle mě nezastavilo ve čtení - a jsem ráda.

Když se Grey dostane do Syhlské nížiny, začíná být příběh přeci jen o něco zajímavější.
Ale zaboha, Karis Luran je vážně mrcha, které přejete jen to nejhorší. A o to víc se vám může zalíbit konec.

Konec knihy jsem si jako jediný opravdu užila, vražda královny byla skvělé východisko ze zapeklité situace v Syhlské nížině.

Což teda platí až do epilogu, který je psán z Rhenova pohledu. Tady se dočkáme klišoidního zvratu, podobného tomu, který byl například v posledním díle Star Wars - největší záporák, kterej má bejt mrtvej, se najednou probere a ovládne celé, v tomto případě království.

Na romantickou linku si ovšem nemůžu stěžovat - romantiku typu "mohla bych tě milovat" bych pozvedla.

Nic nečekaného, knihu bych hodnotila jako lepší průměr.

3 27.02.2021

Už jsem na to asi moc stará, a nebo prostě nesnesu větu typu ,,A už jste si dali pusu?" Pardon, je to za mě kravina.

2 31.07.2020

Kdo by neslyšel o Zaklínači, že ano. A tak jsem se do toho pustila - a nelituju. Zaklínač se mi líbil, a co považuju za zajímavé, jsou předělané pohádky; Kráska a Zvíře, kde kráska je zrádné stvoření, Sněhurka a sedm trpaslíků, kde Sněhurčin život končí v kaluži krve, i pohádka, jíž neumím pojmenovat, snad jen Hra osudu - v původní verzi pro děti se nezabíjí, ale konec příběhu se od původní verze moc neliší. Celý příběh mi však přijde poněkud zmatený, ve vyprávění se přeskakuje. Ale jinak moc doporučuju knihu i seriál :))

13 31.07.2020

(SPOILER) Jako romantika a příběh celkově příjemný. Jenže... Všechno (teda skoro všechno, abych nepřeháněla), co se v tý knížce děje, máte v anotaci (odjezd do Londýna, práce v knihovně, poté láska k mrzutému knihovníkovi...) Oceňuju, že Animant není taková ta klasická hrdinka v knize žánr romantika (miloučká, sladká a podobně), ale je jízlivá, sarkastická a mazaná (a oproti jiným hrdinkám logicky uvažuje) - stejně jako knihovník - a kniha jako taková není žádná přeslazená slaďárna. A konec rozesměje a rozněžní. Neurazí, ale zase tak šíleně nenadchne.

5 07.07.2020

(SPOILER) Extrémně čtivá, šíleně děsivá, dobře napsaná. Takhle asi by se mohla definovat kniha Zmizení Sáry Lindertové. Po celou dobu čtení jsem byla příjemně napjatá, občas mi přeběhl mráz po zádech. Vůbec jsem nečekala takový horor - nejsem žádný strašpytel, ale tenhle příběh měl opravdu děsivou atmosféru. Fajn, přestože jsem celou dobu předpokládala, že Sára už se nevrátí, docela jsem měla chuť zatřást pořádně autorkou, když se zpod suti vynořila popelavá ruka (což samozřejmě ani nebyla Sára). Líbilo se mi, že v knize jsou židovské symboliky, líbilo se mi, že kniha není postavená na jednom zvratu, ale že po dobu čtení lapáte po dechu mnohokrát. Strhla bych hvězdičku za smrt Adama, ale na to nemám srdce. A co na to říct?
Piš dál, Kateřino Šardická!

5 22.06.2020

Formou vyprávění se dozvídáme o sedmiletém Václavovi.
Jo, od dočtení tohodle mám tendence všechny opravovat, že Blanka není Blanka, ale Markéta :D

1 19.05.2020

Krásné ilustrace. :)

2 19.05.2020

Hrachová kaše. No kdo tohle vymejšlel? Je to zatraceně boží, originální a vtipné!

3 19.05.2020

Tak tohle bylo hrozně sladké. Fajn oddechovka, čtivá a roztomilá. Uuuu!

2 19.05.2020

Malý princ.
Kdo by neznal Malého prince.
Tak na téhle knize jsem se učila písmenka.
Vzpomínám si, že když jsem si jí přečetla, totálně jsem nechápala, co na tom je.
Teď, po mnoha a mnoha letech (tohle mi nevěřte) jsem si to přečetla znovu.
...a nechápu to furt.

Malé ženy miluju.
Nevím jistě, zda je to zrovna tohle vydání, ale to počeštění jmen (Markéta, Líza, TADEÁŠ) bylo opravdu strašné XD.

5 19.05.2020

Super zpracování :)

2 19.05.2020