Inozuka přečtené 235

Tajemství mechanické mrtvoly 2017, Joe Benitez (p)

Přiznám se, že ač punker, musel jsem si pojem steampunk vyhledat na wikipedii, protože jsem o něm dosud neslyšel. Nyní již tak vím, že se tohoto označení užívá pro subžánr sci-fi spojující poetiku viktoriánské Anglie přelomu 19. a 20. století s vynálezy průmyslové revoluce. A vskutku, Lady Mechanika je jeho čistou esencí. Příběh sám sice není nic převratného, ale srší dobrými nápady týkajícími se samotného stylové zařazení. To, co mě ale k této knize přitáhlo především, je její famózní zpracování. Je z ní cítit smysl pro detail a láska, s kterou ji redakce připravila pro tisk. Opravdu nádhera. Těším se na další díl ...... celý text

Jízda naslepo 2001, Ray Bradbury (p)

Možná je to tím, že mám Bradburyho zařazeného jako sci-fi autora, a čekal jsem tedy něco úplně jiného, možná nepříliš povedeným výběrem .... každopádně Jízda naslepo mě absolutně minula. Nudnější a otravnější knihu jsem už dlouho nečetl. Jednoduché "příběhy" či spíše zážitky bez výraznějšího děje a pointy. Z textu je vidět, že Bradbury psát umí, zejména v dialozích je silný, co však pokulhává je zmíněná absence příběhu, která ústí do jakési bezúčelnosti textu.... celý text

Cinema Panopticum 2005, Thomas Ott

Krásná kresba - rytina, temné příběhy a komplexní propojení celého díla. Na druhou stranu možná až přílišná jednoduchost jednotlivých epizod, která je ovšem vynucená formátem. Jinak stejně jako uživatel Kapis doporučuji po prvním přečtení knihu vzít a pozorně začít opět od začátku, čeká vás menší překvapení...... celý text

O rodičích a dětech 2008, Emil Hakl (p)

Hakl nemůže zklamat, takže jsem po O rodičích a dětech sáhl s jistotou, která byla ještě umocněna skvělou Michálkovou filmovou adaptací. Příjemným překvapením bylo, že to, co mi ve filmu moc nesedělo - tzn. vztah Janova syna a Hanky - v knize není a bylo ke scénáři přilepeno - asi z důvodu větší divácké zajímavosti. Na druhou stranu, při čtení jsem se nemohl zbavit představy otce jako pana Somra, přičemž syn mi naskakoval jako jasný Hakl. Propojení vizuálna s textem tedy maximální. Ten chlapácký styl Haklových knížek prostě žeru, takže opět plný počet hvězdiček.... celý text

Válečné plakáty 1914-1918 2017, kolektiv autorů

Katalog k výstavě plakátů z období 1. světové války na Hluboké. Velkoryse pojatá kniha s krátkou předmluvou a úchvatnými reprodukcemi plakátů ze sbírek pražského Vojenského historického ústavu. Překvapivě převažují americké a britské plakáty, těch německých a rakousko-uherských je jen pár. Povětšinou líbivá grafická práce a malba podložená manipulativními vlasteneckými hesly. Bylo by zajímavé doplnit tuto kolekci i nějakými protiválečnými plakáty, protože z toho nadšení pro armádu a válčení mi během prohlídky začala v uších znít One od Metallicy a vzpomněl jsem si na knihu Johny si vzal pušku... Úplně vidím nějakého mariňáka majícího v kapse plakát s Christy Girl a hláškou "Chci tě... do námořnictva" jak leží rozsekaný někde v polní nemocnici případně loká studenou vodu Atlantiku po té, co jeho loď šla ke dnu po zásahu torpéda z U Bootu.... celý text

Nebe pod Berlínem 2002, Jaroslav Rudiš

"Někdy stačí tak málo, aby to znamenalo tak mnoho, někdy stačí jedno slovo, aby se zapomněla celá věta, celý odstavec, celá kniha, aby se začala vedle stavět nová slova do nových vzorců a odstavců. Jo, jsem tady, abych zapomínal a ne se rozpomínal, nebo se rozpomínal, ale nejdřív zapomínal, teď hltám lačně to slovo, které fungovalo jako roznětka, a nuluju mozek. To sloví zní: ,Šukej mě.'"... celý text

Šumava… hranici přecházejte po půlnoci 2017, Vilém Hrach

Šumava je drsný a romantický kraj kudy doslova kráčejí dějiny. Kniha Viléma Hracha ze zaobírá jedním z nejtemnějších období, kdy šumění zdejších hlubokých lesů občas proťala dávka ze samopalu a kdy tudy utíkali lidé před novým totalitním režimem. Kniha je rozdělená na dvě části. A to jak způsobem vyprávění, tak i geografickým umístěním. Zatímco první část se zaobírá událostí posledního přechodu legendárního pašeráka a převaděče Kiliána Nowotnyho a odehrává se v okolí Kvildy a Františkova, druhá popisuje události několika přechodů z prostoru Hartmanic. Dokonce i literárně se obě části liší - v první používá autor metodu vyprávění jedné události z pohledu několika lidí, což je hodně zajímavé, někdy ale bohužel trochu otravné, protože děj se pak často opakuje. V druhé je to pak klasické mírně literárně zpracované citování spisů z archívu. Obě části mě svým způsobem bavily a dokonce bych řekl, že literárně dost válcují dřívější a známější Návrat krále Šumavy. Sympatický je rovněž autorův názor, že přístup zahraničních špionážních agentur k činnosti na hranicích i ve vnitrozemí nebyl moc profesionální a ohleduplný k místním pomocníkům, s čímž se nelze neztotožnit.... celý text

Punk v obrazech 2017, Radka Veverková

No sláva, konečně někoho napadlo vydat knižně fotky punkového dokumentátora Štěpána Stejskala. Již dříve se řada jeho snímků objevila v jiných publikacích a výstavách, ale na nějakou ucelenou kolekci si musely počkat pár desítek let. Kniha je udělaná skvěle a kompiluje výbor Štěpánových snímků od začátku osmdesátých let až do současnosti. Řada z novějších fotek je pak barevná. Vše je orámováno vzpomínkami několika punkových hudebníků na setkání a zážitky se Štěpánem a letitým, i když hodně podrobným a dobrým rozhovorem ze zinu Komunikace, který si dokonce pamatuji a někde ho mám v originále. Tahle kniha je zkrátka bomba, takže velká pochvala editorce i vydavateli.... celý text

Dívka se stříbrnýma očima 1978, Dashiell Hammett

Až do poslední chvíle jsem netušil, že se jedná o povídky. Skočil jsem po knize v antikvariátu prostě proto, že znám Maltézského sokola a že Dashiell Hammet je považován vedle Chandlera za předního představitele americké drsné kriminalistické školy, což je styl, který zbožňuji. A byl jsem naprosto spokojený. Ani jedna povídka není slabá, právě naopak... mají drive a jsou patřičně tvrďácké, přestřelkami a mrtvolami se v nich nešetří. Anonymní obtloustlý agent Kontinentální detektivní agentury, který všechny povídky spojuje, je sympatický cynický chlápek, který vás svým pragmatickým přístupem k lidským slabostem vždycky dostane na svou stranu. Navíc mě pokaždé odrovnalo to lakonické konstatování na konci každé povídky: "Pověsili ho, " a tak podobně. Jako hodnotný považuji i doslov od překladatele Michaela Žantovského, dozvěděl jsem se z něho hodně o Hammetově životě a řadou faktů jsem byl docela překvapený (třeba, že byl po své názory vězněn neblaze proslulým McCarthyho Výborem pro neamerickou činnost). P.S. těch těstovitých obličejů jsem si všiml také :-)... celý text

Punk not dead 2016, Eduard Svítivý

Spíš než nějakou faktografickou hodnotu přináší kniha Punk Not Dead svědectví o těsně porevoluční době. Je napsaná zvláštním rozkolísaným způsobem a některé části mě dokonce dost iritovaly. O nějaké přehlednosti nebo systematickém mapování československého punku před rokem '89 se nedá až na pár vyjímek mluvit. Jedná se spíš o útržky vzpomínek a rozhovorů. Jako svědek rozervané a naivně přitroublé doby začátku devadesátých let ale cené - včetně očividného latentního rasismu několika zúčastněných, který vedle přiznávaných odkazů na Dead Kennedys (mimo jiné zpívajících hit Nazi Punks Fuck Off) působí opravdu tragikomicky. Zájemcům o historii tuzemského punku doporučuji raději Kytary a řev od Filipa Fuchse.... celý text

Protektorátem po stopách parašutistů 2016, Pavel Šmejkal

Další z úžasných průvodců po druhoválečné historii Čech a Moravy. Opět musím žasnout nad fůrou práce, kterou musel autor knize věnovat a hluboko před ním smeknout. Na druhou stranu si neodpustím povzdech, že možná by bylo lepší zmíněnou energii přetavit místo do průvodce do komplexní knihy o paravýsadcích na našem území, případně zvolit trochu jiné členění než po regionech. Víc než u jiných průvodců z této edice je tady totiž znát roztrhání jednotlivých příběhů podle lokalit, což má za důsledek jistou roztěkanost knihy (na což v úvodu autor sám férově upozorňuje). A to je trochu škoda, protože všechny zde uvedené příběhy jsou skutečně silné a v časové roztříštěnosti se občas trochu ztrácí. A tak asi po čase sáhnu po letité knize Bylo málo mužů od Jiřího Šolce, abych si jednotlivé výsadky oživil a tohoto průvodce použiji jako upřesňující "přílohu". Očekávám, že tak vznikne takřka dokonalá kompilace.... celý text

Pašeráci 1957, Franta Sauer (p)

Jsou v podstatě dvě historie - ta oficiální plná vznešených ideálů a hrdinských činů a pak ještě takzvaná historie všedního dne, která jde více do hloubky a je v podstatě pragmatická. Pašeráci nám nabízejí tento druhý pohled. Franta Sauer jistě není žádným objektivním pozorovatelem a z knihy je občas patrno, že co se mu nehodí do krámu, klidně přejde nebo odsune na vedlejší kolej, ale těžko jej obviňovat z toho, že vyprávěné události si vymyslel a nikdy se nestaly. Poskytuje tak autentický pohled na pražskou bohému, anarchistické a dělnické hnutí přelomu 19. a 20. století. Zde se drží zmíněného pragmatického pohledu a na řadě příkladů dokládá, že ideály jsou sice jedna věc, ale prázdný žaludek a vlastní prospěch věc druhá. To činí velice zábavnou a vtipnou formou a pro všechny, kdo se o zmíněné období zajímají je tak tahle kniha doslova pokladem.... celý text

Persepolis 2 2007, Marjane Satrapi

Druhý díl Persepolisu je možná trochu víc existenciální než jednička. Více se zde řeší dospívání pubertální holky, její první lásky a snaha vytvořit si své místo ve světě. Trochu míň politika a náboženství. I když to tu samozřejmě je také, zejména ve vztahu západní společnosti k přistěhovalcům a jejich integraci. A také v perspektivě nesdělitelnosti hrůz a útlaku lidem, kteří si žijí v poklidu v Evropě, nechápou, že jinde může být hůř a tak se chovají v duchu hesla, že sytý hladovému nevěří. Za mě opět super.... celý text

Střepiny v trávě 1964, Vladimír Körner

Vladimír Körner je jedním z největších českých spisovatelů dvacátého století a již svou prvotinou dokázal, že mu tahle pozice právem náleží. Hutný a temný příběh o snaze zacelit rány z války vyprávěný impresionistickým a melancholickým stylem. Úžasná práce s jazykem a hluboký vnor do týraných duší. Velice lidské a přesvědčivé, možná kvůli tomu, že i sám autor ve válce ztratil otce. Přečteno na jeden zátah a v němém úžasu...... celý text

Hollywood 2002, Charles Bukowski

"Vypadal uhlazeně a dobře, ale v jeho očích jsem zahlédl hlubokou bolest, kterou jsem tam nikdy dřív neviděl. Namísto muže, který chtěl být šťastný, vypadal spíš jako člověk, který v prvních tazích šachové partie přišel o dva pěšce, aniž by z toho měl nějakou výhodu." Holywood mě překvapil svou lehkostí a čitelností. Bál jsem se toho, že příběh o tom jak se točil film Barfly / Štamgast bude nuda, ale opak byl pravdou. Bukowski to celé pojal hodně umírněně, bez velkých snah šokovat, takže to asi i povětšinou bude nepříliš přikrášlená pravda. Vše proložené typickým nihilistickým nábojem a smyslem pro humor. Rajská to hudba pro můj sluch. "Pokud jde o mne, mým hlavním životním cílem bylo lidem se co nejvíc vyhýbat. Čím míň lidí jsem viděl, tím líp jsem se cítil."... celý text

Jak překonat nesouhlas. Zásady vyjednávání s lidmi, s nimiž nelze vyjednávat 2015, William Ury

William Ury provede čtenáře na pohled složitým systémem vyjednávání, jehož shrnutí zní: "Místo soupeřů partnery." Myslím, že celá tahle metoda opravdu funguje, ale chce to veliký trénink, aby ji člověk dokázal využívat v praxi. Plné osvojení je pak asi otázkou několika let. To ale nic neubírá řadě trefných postřehů, které můžete zakomponovat do svého života okamžitě a začít je "zkoušet" na svém okolí. Tak hurá do toho...... celý text

Persepolis 1 2006, Marjane Satrapi

Četl jsem již podruhé a opět jsem stejně nadšený. Persepolis je kniha o hledání. Hledání vzorů v dětství, sebe sama v čase dospívání a po celý čas o hledání svobody. Marja má tu smůlu, že žije v místě, kterým se přehnaly v době jejího dětství dějiny, autokratický režim svrhla demokratická revoluce, aby se záhy přetavila v nový totalitní režim. Persepolis je tak i lekcí o křehkosti míru, o mechanismu revoluce i o budování totality. Vše navíc podáno velice vtipnou a poutavou formou pohledu jedné přemýšlivé a nepodajné holky. A jak již tady padlo ... může být velice poučné pro všechny ty, kteří se dnes dívají na uprchlíky ze středního východu skrz prsty.... celý text

Krása bude křečovitá 2016, Karel Srp

Vynikající publikace doprovázející stejnojmennou výstavu v Alšově galerii na Hluboké. Kniha je opravdo úchvatná s precizní úpravou a tiskem. Přestože úvodní texty jsou velice zajímavé, jsou psané klasickým akademickým jazykem, takže občas těžko čitelné. V tomto směru je pro mě osobně mnohem přínosnější chronologie surrealismu a medailony jeho předních protagonistů na konci knihy (i když se musím ptát, kde je Bohuslav Brouk, o němž je předchozích textech hned několik zmínek). Krásná kniha, užil jsem si jí, stejně jako výstavu.... celý text

Tma 2014, Ondřej Neff

Jedna z nejbrutálnějších českých knih, které jsem dosud četl. Perfektně popsaný nástup chaosu a násilí - i když si nemyslím, že by to šlo takhle rychle, a že údernými oddíly by byly bandy bezdomovců a somráků. Na rozdíl od většiny komentářů tady se mi líbí i druhá část knihy zaobírající se budováním totality, prací s masami a ohlupováním většiny v zájmu zisku menšiny. Zde Tma obsahuje spoustu dobrých a přesných postřehů, které jsou bohužel shazovány rušivými prvky parodických postav typu Katky nebo současných/minulých politiků. To knize opravdu škodí a Ondřej Neff si to mohl odpustit. Jinak ale super - dávám čtyři žárovky z pěti.... celý text

Revoltikon 2014, Bronislav Kovařík

Revoltikon je v našich podmínkách vcelku ojedinělý projekt. Alespoň mě nenapadá žádná jiná autobiografická kniha tuzemského metalisty, notabene vyznavače death metalu nebo grindu. Navíc kapela Krabathor svého času byla na české metalové scéně něčím speciálním díky částečnému proniknutí do mainstreamu i do zahraničních subkulturních kruhů. To všechno pak činí knihu velice lákavou. Tím spíš pro někoho, kdo časy slávy Krabathoru, případně jeho vystoupení z hlubokého undergroundu pamatuje. A Bruno nezklame, ba právě naopak příjemně překvapí. Kniha je napsaná vtipně a svižně a fanoušek se u ní musí tetelit blahem. Já se tedy při četbě doprovázené poslechem inkriminovaných alb tetelil. Hodně lidská je existenciální a depresivní pasáž tápání mezi Krabathorem a Hypnosem i prolog popisující Brunovo dětství a cestu k metalu. Druhá část knihy týkající se Hypnos mě pravda už tolik nebrala, hlavně díky tomu, že tahle kapela jde trochu mimo mě, ale i tak se četla dobře a byla napsaná s lehkostí a vtipem. Sympatické mi je Brunovo zapálení pro věc a nadšení, s kterým se vrhal a vrhá do hudebních dobrodružství. Něco vidím jinak, sám spoustu věcí jinak i dělám, ale to nic nemění na tom, že nerespektuji odlišný přístup. Ostatně sám Bruno to hezky vyjádřil v doslovu: "Nikdo nejsme ničí otrok, každý jsme individualita a to nelze mít nikomu za zlé. Každý totiž hledá vlastní cestu ke štěstí a spokojenosti, což je to, oč tu běží, a čím méně nežádoucích aspektů nás na této cestě bude provázet, tím příjemnější procházka to bude. "... celý text