Janek
přečtené 1282
Projekt manželka
2013,
Graeme Simsion
Projekt komentář - kdy: v den, kdy jsem knihu dočetla; formát: elektronická kniha, četba vlastní; délka četby: den a půl (proloženo pracovními a mnoha jinými povinnostmi, nejedná se tedy o čistý čas). Postavy - vyvolávající sympatie i touhu porozumět jim a pomoci. Přínos pro čtenáře - nastavení zrcadla našim vlastním návykům, zlozvykům a rituálům Poučení: Nikdo není dokonalý, potřebujeme se navzájem. Silná stránka knihy: humor, originalita fabule Slabší stránka knihy: závěr Můj závěr: Doporučuji k přečtení.... celý text
Hadrový panák
2017,
Daniel Cole
Průměrná detektivka se zajímavým námětem, jehož zpracování na mnoha místech pokulhává. Příliš mnoho motivů zůstává nedotaženo a nevysvětleno, začátek byl slibný, ale druhá polovina už mě místy nudila. Škoda.... celý text
Vejce a já
2008,
Betty MacDonald
Bylo to pěkné, ale bylo toho zbytečně moc. Opět se ukázalo, že kdo má příliš velká očekávání, bývá mnohdy zklamán.
Zápisky z podzemí
1998,
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Dostojevský je pan spisovatel, dohlédne až na samotné dno lidské duše. Senzační čtení.
Jezuitský návod takmer na všetko
2012,
James Martin
Podnětný vhled do jezuitské spirituality, jen na některých místech možná zbytečně upovídaný.
Pianista
2003,
Władysław Szpilman
Nejpůsobivější na Pianistovi je pro mě střídmost, ten odstup, s nímž autor popisuje, co se opravdu stalo. Je to tak chladné a drsné, až vám to zaleze za nehty. Před mnoha lety jsem viděla také senzační film, který knižní předlohu v mnoha ohledech překonává.... celý text
Hrozny hněvu
2007,
John Steinbeck
Při vší úctě k autorovi - kniha se mi zdá až příliš dobově podmíněna. Byla jsem nadšena z románu Na východ od ráje, i v Hroznech hněvu jsem se snažila hledat biblické paralely (a že jich tam je!), ale - tentokrát to na mě už tolik nezapůsobilo.... celý text
No a já
2011,
Delphine de Vigan
Pro mě velmi milé překvapení, přesto ubírám jednu hvězdičku - hlavní hrdinka byla i na můj vkus až příliš idealistická.
Zvonokosy I.
1969,
Gabriel Chevallier
Klasika, která jistě stojí za pozornost. Na začátku svižná, úsměvná i vtipná, avšak časem - zdá se mi - trochu ztrácí dech.
Uzdravení bez léků a bez lékařů
2011,
David Servan Schreiber
Zajímavý pohled na lidskou psychiku s mnoha užitečnými návody, které - s tím se musí počítat! - nebudou jistě fungovat v každé situaci, nepomohou úplně každému. Přesto jsou to návody velmi inspirativní, stojí za pokus.... celý text
Závěrka aneb ztížená možnost happy-endu
2017,
Miloš Urban
Kniha tady nemá moc dobré hodnocení, ale pro mě je to zatím nejlepší Urban. Možná právě proto, že příběh byl tak jednoduchý a "obyčejný", a tak docela přirozeně gradoval, aniž by autor musel zbytečně tlačit na pilu.... celý text
Oněgin byl Rusák
2006,
Irena Dousková
Udržet laťku vysoko po tak úspěšném Budžesovi není vůbec žádná legrace, ale Dous se to - dle mého názoru - daří výborně i ve druhém díle. Rád budeš, kdo vytrváš a dočteš i Oněgina. I když to byl Rusák.... celý text
Santiniho jazyk
2005,
Miloš Urban
Možná si Miloš Urban prostě jen ukousl příliš velké sousto, když se snažil napodobit trochu Browna a trochu Eca. První třetina mě hodině bavila, byla čtivá a napínavá, byl tu slibný příběh. V druhé půlce knihy už se mi ale zdálo, že z příběhu nezůstalo skoro nic, jen ta mysteriózní nálada, spousta symbolů, podivných setkání...a uhnaný hrdina, ženoucí se... za jakým vlastně poznáním? Asi jsem to úplně nepobrala.... celý text
Úsměvy smutných mužů
2014,
Josef Formánek
Drsné svědectví, které vás nenechá v klidu: Co je realita? Co je fikce? Kolik lidí z mého okolí by si to mělo přečíst jako varování?
Slepá mapa
2013,
Alena Mornštajnová
Po přečtení Hany jsem evidentně měla příliš velká očekávání a asi jsem se nedokázala pořádně soustředit. Zdálo se mi to takové ploché a chladné - příliš mnoho postav a příliš mnoho osudů, mnohdy tak rychle a povrchně odvyprávěných, že mi připadaly jen málo uvěřitelné. Postavy jen jako figurky na šachovnici dějin 20. století.... celý text
Opozdilec
2017,
Dimitri Verhulst
Mám k cynismu dost daleko a tohle je hodně cynická knížka. Jenže ono je to tak senzačně napsané! Na mnoha místech vyprávění působí skoro rouhavě, ve srovnání s tím se mi zdá český film Teorie tygra jako procházka růžovou zahradou.... celý text
Najděte si svého marťana
2008,
Marek Herman
odpad!
Je mi líto, ale komentář rabor se mi zdá celkem výstižný. Záměr - představit základní principy psychologických procesů (k vývoji člověka a jeho komunikaci), aby jim rozuměl i "normální smrtelník" - je jistě chvályhodný, ale k velké škodě pokulhává na obě nohy. (Teď si běžte uvařit čaj, abyste dočetli tento komentář v klidu a v dobrém rozpoložení.) Text pokulhává. Na pravou nohu. I na levou nohu. Na obě nohy. Ale záměr byl dobrý. Autor se snažil (a to je třeba ocenit). A mně osobně by se kniha četla lépe, kdyby se v ní neopakovalo pořád dokola těch několik poučení, která jsou jistě užitečná, ale nezdají se mi nijak objevná. (A jak se vám čte tento komentář?) Shrnutí Je lépe se na sebe usmívat než se hašteřit. Žijeme ve společnosti, která je zaměřena na výkon. Je lépe obklopovat se lidmi, s nimiž souhlasíme - (a protože takoví nemohou být všichni, je dobré, když je jich více než těch, kteří mají jiný názor než my). Je lepší se na sebe usmívat než se hašteřit. (Už vám vystydl čaj?). Snaha je důležitější než nedostatky textu. Blízký vztah s matkou je pro dítě zcela zásadní a formující, zejména v prvních 6 letech života dítěte. Je užitečné psát si deník. A je dobré, když jsou pravidla, která jsme společně nastavili, dodržována. Raději si přečtěte něco jiného (např. cokoli z literatury, kterou Herman doporučuje). A pište si deník!... celý text