jejda.majda přečtené 532

Zabijáci 2012, Jussi Adler-Olsen

Na první díl jsem narazila úplnou náhodou koncem minulého roku díky Čtenářské výzvě a byla jsem z něj nadšená. A i druhý díl nechal laťku minimálně stejně vysoko. Olsenovy knihy se pěkně čtou, zločiny jsou promyšlené, charaktery postav skvěle vykreslené... Těch 450 stran máte za chvilku za sebou a už se těšíte na další případ. Jsem ráda, že jsem Olsena objevila. :-)... celý text

Utopenejch voči 1991, Karel Šiktanc

Další přečtená kniha ze sbírky mých Šiktanců. I když je poezie krátká, zrovna u Šiktance je vždy vměstnáno tolik myšlenek, že ji nikdy nemáte přečtenou hned... Někdy se mi stane, že v té záplavě myšlenek odpluju někam pryč a pak se zas musím vrátit a přečíst si báseň ještě jednou. Tolik myšlenek tam je!... celý text

Soběstačný 2020, Zuzana Dostálová

Kniha vydaná minulý rok a mnohými velmi opěvovaná. Příběh popisuje několik let v životě jedenáctiletého Štěpána, kterému se rozvedli rodiče a nemá to vůbec jednoduché. Není to veselý příběh, občas na vás z něj padá velká tíha. Knížka je velmi čtivá, hezky a rychle se mi četla, ale nemůžu se zbavit pocitu, že jsem čekala trochu víc. V příběhu byly často různé odbočky, které slibovaly další rozpracování, ale nakonec nikam nevedly, což byla škoda. A myslím, že jsem také celkově čekala trochu větší depku a na konci větší překvapení z toho, jak to celé dopadlo. Nicméně jestli se vám dostane do ruky, přečtěte si jí. Tím, jak pěkně je čtivá, dostane i vás.... celý text

Nepřítel 2007, Erich Maria Remarque (p)

Povídková jednohubka od Remarqua, která mi chyběla jako poslední do sbírky jeho knih. Ikar ji naštěstí minulý rok vydal po několika letech znovu. :-) Pěkné odpolední čtení, které ráda doporučím. Mám moc ráda Remarqueův styl psaní.... celý text

Šesté dítě 2020, Jonathan Dylan Barker

Nebojím se říct, že tahle trilogie byla tou nejlepší detektivní sérií, kterou jsem v životě četla a všem ji moc doporučuji! Od první až do úplně poslední stránky netušíte, jak to vlastně celé bylo a jak to dopadne. Nutí vás to pořád číst dál a nepřestávat. Já kvůli tomu přečetla Šesté dítě za dva dny a šla jsem spát v pondělí ve 3 ráno, abych pak mohla v 7 zase vstávat do práce. První díl vás pěkně navnadí, při čtení druhého dílu si říkáte, že už není možné, aby tohle celé vedlo někam dál a na konci třetího dílu už pak jen sedíte s otevřenou pusou a nemůžete uvěřit, jak to celé bylo skvěle vymyšlené. Navíc je to i dost surové, zvrhlé, napínavé - prostě opravdu masakr.... celý text

Hrdinky: Příběhy významných českých žen 2020, Renáta Fučíková

Nádherně ilustrovaná kniha s medailonky 60 Češek, které se výrazně zapsaly do naší historie. I když jsem si myslela, že mám obsáhlé znalosti historie, překvapilo mě, že o některých hrdinkách jsem v této knize četla úplně poprvé v životě. Medailonky jsou sice krátké, ale to na druhou stranu otevírá dveře k tomu zjišťovat si o ženách, které vás zaujmou, další informace. Každá ilustrace vás něčím překvapí a k tomu se kniha čte s lehkostí. Co víc si přát! Snad jen aby si kniha našla co nejvíc čtenářů, protože určitě stojí za to!... celý text

Pátá oběť 2019, Jonathan Dylan Barker

Naprostý masakr! Druhý díl trilogie thrillerů od J.D.Barkera mě pohltil: na těch 560 stranách nebyl ani jediný zádrhel. Aspoň na konci jsem čekala trochu uvolnění a odpovědi na své otázky, jenže ono se to celé zase úplně zamotalo a přetočilo. Je tohle možné? Sakra. Co mám teď dělat, když poslední díl je už zase všude vyprodaný? Po přečtení prvního dílu trilogie, Čtvrté opice, jsem si říkala, že to bylo dobré, ale ne že bych si z toho úplně sedla na zadek. Teď už tomu rozumím. Vůbec jsem nečekala, že pátý díl půjde ještě hlouběji do příběhu sériového vraha z prvního dílu a že v druhém díle bude možné otevřít ještě tolik témat a otázek. Prostě masakr. Tímhle tempem bude muset být třetí díl masakr všech masakrů. ????... celý text

Prolhaný život dospělých 2020, Elena Ferrante

Jsem rozpolcená a vidím, že plno čtenářek a čtenářů na Databázi knih je na tom podobně jako já. Knížka je velmi čtivá, ale líbila se mi nebo nelíbila? Nemůžu se rozhodnout. Z literárního a jazykového hlediska byla nádherná. Ale nevím, jestli se mi líbil i ten příběh. Třináctiletá Giovanna začíná dospívat a zjišťuje, že aby pronikla do světa dospělých, měla by začít lhát, protože právě o tom svět dospělých je: o lhaní a neustálé přetvářce. Až teprve teď začíná Giovanna odhalovat různé zvláštní vzorce chování dospělých, kterých si do teď nevšimla. Přichází první konflikty s rodiči, přáteli i první lásky. Sama Giovanna ale také není bez viny, během neustálého hledání a objevování sama sebe, dělá různé naschvály a jedná zmatečně někdy úplně bez emocí, jindy až příliš emocionálně. Vlastně právě proto si myslím, že jsem si za celou knihu nijak výrazně neoblíbila ani jednu postavu. A to se mi ještě nikdy nestalo. Celkově bych se ale víc přikláněla k tomu, že si mě Ferrante jako čtenářku získala, ať už je Ferrante kdokoli. O dospívání píše velmi syrově a bez dlouhých cavyků. Kolikrát se mi zdálo, jako bych četla sama o sobě. Navíc i přesto, že byla kniha psaná právě z pohledu dospívající dívky, cítila jsem tam takový její částečný nadhled a skoro bych až řekla něco jako povzdech nad sebou samou.... celý text

Tlumočník nemocí 2009, Jhumpa Lahiri

Poměrně útlá kniha devíti povídek, ale hejí úzkost jí rozhodně neubírá na kráse. Každá povídka je jiná a zároveň jsou všechny trochu zvláštní. Týkají se života indických emigrantů různého věku a životních zkušeností v Americe a pokaždé končí trochu jinak, než byste čekali. Jsou to krátké ale hutné příběhy, i na těch několika málo stránkách je spoustu hlubokých emocí, až je vám někdy smutno, že povídka už skončila. Pokud si chcete chvilku odpočinout od dlouhých příběhů, vezměte do rukou tyto povídky a přičichněte k (americké) Indii. :-)... celý text

Kanibal z Nine Elms 2019, Robert Bryndza

Knížku jsem četla na doporučení tchána a bylo to moje první a teď už vím, že rozhodně ne poslední setkání s Bryndzou. Namlsaná ze severských detektivek jsem mu zpočátku moc nevěřila, ale nakonec si mě Bryndza získal už po pár prvních stránkách. Příběh je velmi čtivý a plyne rychle, takže skoro ani nevíte jak a najednou je za vámi všech 442 stran a už byste si dali další díl. :-) Jediné, co mě na knížce zamrzelo byla ta spousta chyb. Tolik chyb jsem už dlouho v žádné knize neviděla. Skoro bych řekla, že ji před vydáním četl leda tak automatický opravovač textu. :-(... celý text

Houbařka 2018, Viktorie Hanišová

Tohle byla taková nálož, že jsem to pak dva dny musela rozdýchávat. Hanišová mě zase dostala. :-) Její knížky rozhodně nejsou žádné oddychovky. Hanišová se zabývá vztahy v rodinách, kde to bohužel moc nefunguje. Na jednu stranu je vám při čtení až fyzicky špatně, z toho, co se v oné rodině děje, na druhou stranu nemůžete knížku odložit, protože je nesmírně čtivá a navíc napsaná tak krásným jazykem, že ta slova úplně hltáte. Takové pocity jsem měla kromě Hanišové jen u jedné knihy. A díky tomu bez zaváhání řadím Hanišovou mezi nejlepší současné české spisovatelky.... celý text

Den Trifidů 1999, John Wyndham (p)

Tuhle knížku jsem měla na seznamu už strašně dlouho, vlastně jsem se i docela styděla, že jsem ji ještě nečetla. Ježíšek mi ji ale tenhle rok konečně nadělil pod stromeček a tak jsem nelenila a hned se začátkem roku jsem se do ní dala. Četla se úplně sama! Vždy, když už jsem téměř došla do bodu, kdy jsem si myslela, jaká je to pohoda a že už mě nic dalšího nepřekvapí, kniha mě ihned vyvedla z omylu. Skvěle napsané, výborně přeložené a neustále aktuální. Věřili byste tomu, že Wyndham napsal knihu už v roce 1951, tedy před 70 lety? Neskutečné a geniální zároveň.... celý text

Tak akorát 2019, Jostein Gaarder

Gaarder je jeden z mých nejoblíbenějších spisovatelů, takže na jeho novou knihu z roku 2019 jsem se moc těšila. Přečtenou ji budete mít za chvilku, ale troufám se říct, že v momentě, kdy na vás přijde podobný splín jako na Alberta v knize, rádi se k příběhu Alberta vrátíte, abyste věděli, že v tom nejste sami. Je to moc hezká knižní jednohubka o přemítání nad životem a smrtí. Tak akorát dlouhá. Co uděláte, když zjistíte, že tu už dlouho nebudete? Jak se rozloučíte? A co když tu už nebudete chtít zůstat, protože víte, že brzy začnete být všem okolo na obtíž? Díky za zamyšlení.... celý text

Šikmý kostel 2020, Karin Lednická

Moje první přečtená kniha roku 2021. Šikmý kostel je čtivá románová kronika z oblasti českého Těšínska, o které se mluví a píše jako o knize roku 2020. Upřímně se musím přiznat, že po všech těch kladných recenzích jsem možná měla na knihu trochu přehnaná očekávání a na zadek jsem si z ní nesedla. Ale souhlasím s tím, že napsaná je skvěle. Je to autorčina prvotina, ale svým krásným jazykem a hutností kniha působí tak, jako by za sebou Karin Lednická měla už aspoň 10 knih. Mám tyhle lidské příběhy moc ráda, navíc velmi kvituji, že příběhy v knize jsou založeny na pravdivých událostech a historických pramenech, jak sama autorka uvádí v doslovu knihy. Určitě si budu chtít přečíst i další díly téhle trilogie (až vyjdou).... celý text

Kytice (komiks) 2006, Karel Jaromír Erben

Jakou barvu má pondělí? 2018, Carrie Cariello

Zajímavá sonda do života matky pěti dětí v USA, z nichž jedno má autismus. Kniha je psána poměrně dost pozitivním tónem, je to takové pěkné vyprávění plné rodinných příběhů, takže nehledejte vysoké literární kvality ani vysokou úroveň erudice z lékařské stránky věci. Mně tohle ale na knize nevadilo, dělá jí to přístupnější většímu okruhu lidí a čte se s lehkostí. Beru to jako dobrý příklad toho, že když je v rodině autista, ničemu nepomůže, pokud se z toho budete hroutit, ale musíte to prostě brát jako fakt. Navíc rodina Cariellových mi přišla podle příběhů v knize dost akční - tedy na to, že museli téměř neustále řešit autistického syna a k tomu další 4 děti. Snažili se s autistou Jackem jednat stejně jako s ostatními dětmi a to mu pravděpodobně hodně pomohlo ve vývoji. Knížka mě bavila. Jako vhled do rodiny, která se s autismem uměla dobře vyrovnat a nebrala ho jako prohru, ale jako výzvu bych ji určitě doporučila. Není moc dlouhá a u některých příběhů se i hezky od srdce zasmějete.... celý text

Monology 1965, Milan Kundera

Jsem posedlý číslem sedm 1996, Milan Kundera

Knihu jsem používala před spoustou let na střední škole, když jsem dostala za úkol přiblížit spolužákům Milana Kunderu a jeho tvorbu. Přečtená byla rychle a pár zajímavých informací pro spolužáky jsem tam také našla.... celý text

Já, písnička (2) 1995, * antologie

Budapešť 2017, Roland Mischke