jejda.majda přečtené 536

Němý křik 2016, Angela Marsons

Vladimíra Čerepková: Beatnická femme fatale 2014, Alice Horáčková

Mendelův trpaslík 2015, Simon Mawer

Páni času 2020, Eva García Sáenz de Urturi

City 2000, Alessandro Baricco

Naprosto jsem se do téhle knihy zamilovala. Učarovala mi. Miluju, jak jsou všechny postavy divné a zároveň svoje. Navíc ještě miluju styl psaní Alessandra Baricca, je mi strašně blízký. Už od roku 2008, kdy jsem knihu četla, píšu pravidelně každý druhý rok do nakladatelství, jestli nemají alespoň jeden kousek nazbyt nebo jestli se nechystá dotisk. Prý ne a ne. Z knihovny knížku krást nechci. Pokud by ji ale někdo měl v knihovně a zželelo by se mu mně, slibuji, že u mně bude kniha v naprostém bezpečí.... celý text

Hovory s Aničkou 2009, Viktor Fischl

Rituály vody 2020, Eva García Sáenz de Urturi

Opravdu velmi čtivá detektivka, od které jsem se zase nemohla odtrhnout. Tentokrát je tu mnohem více lásky a romantiky, což mi vyloženě nevadilo, ale už to prostě nebyl takový ten echt akční trhák. Tohle je hodně svébytná detektivní série. Odehrává se ve Vitorii, hlavním městě Baskicka, je tam spoustu místních reálií a příběh je propojen s historií města a okolí. Neokoukané prostředí a sympatický detektivní tým - co víc si člověk může přát! Svou neotřelostí tato série hodně vyčnívá a mezi spoustou jiných detektivek, které jsem kdy četla, ji řadím k tem nejlepším.... celý text

Přitažlivost planety Krypton 2022, Jiří Mádl

Na smrt 2020, Jozef Karika

Josef Karika začal svůj příběh psát v roce 1928 a ukončil po téměř 700 stranách v roce 1945. Z válečného období už jsem četla opravdu hodně knih, ale ještě jsem nečetla žádnou, která by se tak detailně zabývala událostmi před válkou - především co se týká americké mafie. Literárně pro mě osobně Karikův román Na smrt tolik hodnotný nebyl, ale s takovou syrovostí a surovostí, ke které v této knize dochází, jsem se ještě nesetkala. Atmosféra je vykreslena výborně, ani jeden z hlavních hrdinů není vyloženě kladný a do popředí se dostává i boj s vlastním svědomím. Na poli knih s tematikou druhé světové války je tohle rozhodně unikát, který se vyplatí si přečíst. Masakry americké mafie či gestapa jsou popsány velmi detailně a opravdu syrově. Tempo knihy je trochu pomalejší, ale i tak je čtenář udržován v neustálém napětí. Pokud máte náladu přečíst si něco pořádně akčního, sáhněte po téhle knize.... celý text

Osm hor 2017, Paolo Cognetti

Nádherná kniha. Pro každého, kdo byl někdy na dlouhé túře v horách, přespával venku ve spacáku, lezl po skalách, obdivoval monumentálnost hor a krásu horských jezer prostě knižní must read. Knížka má jenom 232 stan, a přesto vás ten poetický příběh dokáže tak moc vtáhnout a chytit za srdce. A není to jenom o horách, ale především o rodině, hlubokém přátelství a hledání sebe sama. Podle hodnocení jsem čekala, že kniha bude dobrá, ale nečekala jsem, že až tak moc. Po dost dlouhé době jsem si u knihy i ze srdce pobrečela a ještě teď, několik týdnů po přečtení, na ni často myslím. Tohle je jedna z těch knih, které se vám zaryjí hluboko pod kůži. Tohle je jedna z nejlepších knih, jakou jsem kdy četla. Děkuji.... celý text

Přepište dějiny podruhé 2022, Michal Stehlík

Druhý díl se mi četl mnohem lépe než první. Asi proto, že tady bylo pro mě trochu víc známých témat. Knihu jsem využívala jako předěl mezi beletrií a četla jsem ji po částech vždycky, než jsem se vrhla na další román. Číst ji celou na jeden zátah by pro mě bylo trochu vysilující, ale takhle po částech to bylo bezva. Bavilo mě to!... celý text

Les v domě 2023, Alena Mornštajnová

Konečně jsem se k této knize dostala. Za mě nejlepší ze všech knih od Mornštajnové. Má to spád, dobře se čte, je to napínavé, zároveň lidské a uvěřitelné a nakonec i hodně hrozivé. Líbilo se mi, že příběh není úplně prvoplánový, takový závěr jsem nečekala. Dívka, která příběh vypravuje, navíc není úplně spolehlivá vypravěčka, není to tedy stoprocentně kladná postava a rozumím tomu, že mnoho čtenářů poměrně štvala… Za sebe rozhodně doporučuji k přečtení, ať už je pozadí vzniku či inspirace skutečností pro tento příběh jakákoliv. O tomhle by se mělo mluvit.... celý text

Ticho ve sněžném městě 2019, Eva García Sáenz de Urturi

Tak tenhle thriller se hodně povedl. Byla jsem doslova přikovaná ke knížce od začátku až do konce. Příběh byl skvěle vystavěný, autorka mě několikrát málem přesvědčila o tom, že vrah je někdo úplně jiný, než ve skutečnosti byl. Mimo samotnou detektivní zápletku mě hodně bavil i na pozadí se odehrávající soukromý život vyšetřovatelů. Mám ráda, když příběh nemá jenom jednu dějovou linku, ale ideálně aspoň dvě. Tohle byl můj šálek kávy a moc se těším na další díly série!... celý text

Rok kohouta 2008, Tereza Boučková

Tohle pro mě bylo hodně těžké čtení. Moc pozitivního v tomhle příběhu není, autorka se hodně utápí ve svých bolestech a nemožnosti změnit chod věcí a povahy svých synů, jejich geny. Já nemám ráda knihy, kde si postavy pořád jen na něco stěžují, a nesnaží se s tím něco dělat. Vážně jsem přemýšlela nad tím, že knihu odložím a nechám ji nedočtenou. A pak mi to došlo: autorka s manželem se opravdu snažili, vychovávali kluky, jak nejlíp uměli, ale jejich geny prostě změnit nešlo. A i když se jim teď snažili sebevíc vysvětlovat, jaké bude mít jejich jednání následky, stejně to ničemu nepomohlo. Ta snaha probíhala především před tím, než se autorka uchýlila k psaní deníku, který ji měl pomoci z jejích úzkostí spojených s neustálým stresem a strachem o to, co se stane tentokrát. Tahle kniha vznikla pro ni v tom nejhorším období, kdy už prostě nevěděla, jak dál. Nejvíc mi při čtení pomohlo povznést se nad tu všeobjímající depresi a víc si užívat samotný styl psaní a vnímat v něm jedinečnost tohoto literárního díla. Za tohle těch 332 stran stálo.... celý text

Mlčení jehňátek 2019, Thomas Harris

Film Mlčení jehňátek miluju, viděla jsem ho snad desetkrát. Bude se mi tedy líbit i kniha? Nezklame mě, když je laťka filmu tak vysoko? Hohohoho, v žádném případě! Knihu jsem přečetla téměř jedním dechem. Svižné tempo, autentické dialogy, žádné velké odbočky a hned k věci. A přitom je mimo vyšetřování i spoustu místa na příběhy v pozadí, na osobní životy a problémy vyšetřovatelů. Tak to mám ráda. Nemůžu se rozhodnout, jestli byl lepší film nebo kniha. Takhle rozpolcená v rozhodování jsem snad ještě nikdy nebyla. Obojí má něco do sebe a tentokrát tedy musím konstatovat, že je to nerozhodně.... celý text

Rozpůlený dům: Příběh sudetské rodiny 2022, Alice Horáčková

Rozpůlený dům je románová kronika v pravém slova smyslu: seznámíte se se dvěma rozvětvenými rodinami a postupně sledujete osudy všech jejích členů. V množství současné české literatury na toto téma, je Rozpůlený dům rozhodně tím lepším, co si můžete přečíst. Kniha je hodně čtivá a osudy hlavních protagonistů, které jsou převážně založeny na skutečných zážitcích členů rodiny autorky, jsou zajímavé. Čtení mě bavilo, moc se mi líbil styl, nářečí, němčina… opravdu to působilo autenticky. Ale bohužel jsem si neoblíbila žádnou z postav. Nejzajímavější příběh měla rozhodně Zdenka, ale nijak jsem k ní nepřilnula. Pro to bych potřebovala trochu víc hloubky a jejího vnitřního světa. U takhle tlusté knihy bych očekávala, že se mi bude líbit ještě o něco víc, přála bych si, aby byla nezapomenutelná, ale to bohužel nebude, i když byla hodně dobrá. PS: Škoda, že k fotkám v knize nejsou popisky se jmény vyfocených členů rodiny a názvy míst. Takhle se člověk může jen dohadovat, jestli si tipnul správně, kdo na něj zrovna z té dané fotografie kouká.... celý text

Já jsem smrt 2016, Chris Carter

Poprvé jsem se setkala se známým, úspěšným a uznávaným autorem detektivek. Čekala jsem hodně a nakonec jsem tedy moc ohromená nebyla. Než jsem knihu otevřela, přemýšlela, jestli Carter opravdu zvládne vymyslet šokující a zároveň poutavý příběh s nečekanou zápletkou jen na něco málo přes 300 stran. Příběh byl opravdu zajímavý, ale já jsem čekala víc hloubky a víc napětí. Pak jsem si uvědomila, že vlastně nečtu thriller, ale detektivku. Jenže já jsem prostě od toho skvělého Cartera čekala opravdu víc. Ocenila bych k samotné detektivní zápletce navíc ještě nějaký zajímavý vedlejší příběh týkající se soukromí detektivů, protože jinak byl děj dost předvídatelný: mrtvola - vyšetřování - vyslýchání - další mrtvola - přemýšlení - odhalení vraha. Zápletka byla šokující, ale vlastně očekávaná. Vůbec mi nevadilo, že mi zbývá dočíst posledních 30 stran, na kterých by na mě mělo čekat strhující finále. Prostě jsem si to nechala na druhý den, i když u jiných, poutavějších detektivek, bych se prostě hecla a četla až do noci. A pak ještě ta jeho „brutalita“. Ano, chování vraha a jeho vraždy byly brutální, ale po ohlasech, které jsem na knihu četla, jsem čekala mnohem víc detailů při vraždách a nebo alespoň při ohledání místa činu. Pár vět popisu v jednom odstavci mě opravdu o nějaké extrémní brutalitě nepřesvědčilo. Severští autoři jsou v tomhle mnohem lepší. A nezlobte se na mě, ale ten překlad tedy taky za moc nestál! Na „kotníky prstů“ v překladech z angličtiny už jsem fakt alergická, a anglický slovosled v českých větách tomu ještě přidal korunku. Nakonec jsem si zvykla, ale zpočátku jsem se kvůli tomu do čtení musela opravdu nutit. Strohé plynutí příběhu mi v mnohém připomínalo českou autorku Michaelu Klevisovou, kterou si ráda přečtu, ale beru ji jako oddechové čtení mezi hutnějšími romány. Práce na knize byla odvedena dobře, ale pro mě je celkové hodnocení: neurazí-nenadchne. Určitě si od Cartera ještě něco přečtu, ale tentokrát nebudu mít žádná velká očekávání a budu ho brát spíš jen jako oddychovou literaturu. Na tu má člověk taky čas od času chuť.... celý text

O hudbě a románu 2014, Milan Kundera

Je krásné vnímat literární dílo jako symfonii, líbí se mi Kunderovy postřehy a myšlenky, které by mě samotnou asi jentak nenapadly. Vážnou hudbu znám a poslouchám, Kundera mi pomohl ještě víc prohloubit mé vlastní vnímání hudebních děl oblíbených skladatelů. Díky za pěkné zamyšlení.... celý text

Malinka 2017, Dita Táborská

Tahle kniha mi neuvěřitelně sedla. Zpočátku mi chvíli trvalo, než jsem se začetla, protože na samém začátku bylo až moc postav a nemohla jsem se pořádně zorientovat. Ale trvalo to jen chvilku. Nakonec jsem si plnými doušky užívala autentický styl vyprávění, který se mnohdy přeléval z reality do bezprostředních myšlenek protagonistů. Ač se může zdát, že postavy chaoticky mění své názory jak na běžícím páse, mně tohle jednání naopak přišlo velmi realistické. Tohle nebyly žádné černobílé postavy, ale opravdoví lidé, kteří se snaží nějak řešit svoji situaci a někdy prostě selžou, nerozhodnou se „správně nebo prostě tak, jak by jejich okolí očekávalo. Pro své rozhodnutí mají vždycky nějaký důvod. A to mě zas utvrdilo v tom, ze když v té dané situaci nejsme sami, nemůžeme soudit někoho druhého, že se rozhodl špatně. Určitě pro to měl nějaký důvod. Dita Táborská rozhodně patří k autorkám, které byste neměli minout. Pokud máte děti, bude pro vás příběh Malinky ještě mnohem silnější. Její syrový a velmi autentický popis porodu snad na 15 stran ve mě bude ještě hodně dlouho rezonovat. Těším se, až si přečtu knihu Běsa, která je po Malince vlastně takovým neoficiálním druhým dílem. Tenhle se týká toho, co se dělo předtím, než se Malinka narodila.... celý text

Kdyby tak na mě někdo někde čekal 2018, Anna Gavalda

Poslední kniha, kterou mi zbývalo přečíst do letošní Čtenářské výzvy. Prvotina známé francouzské spisovatelky, od které už mám jednu knihu přečtenou, a tak mi ani tolik nevadilo, že si přečtu další vyloženě jen kvůli výzvě. Krátké povídky napsané jedinečným stylem, které občas i na těch pár stránkách umí pěkně šokovat. Nečekala jsem nic světoborného, protože povídky mě celkově nikdy moc nebavily, ale nakonec jsem byla mile překvapena. Knížku máte přečtenou za chvilku, některé povídky zapomenete, jiné vám ještě dlouho zůstanou v paměti. Neurazí, nenadchne.... celý text