Jessie_K
přečtené 152
Losos v kaluži
2017,
Markéta Lukášková
Markétu sleduji už nějaký ten pátek na Facebooku a Instagramu a hodně mě baví její sarkasmus a její pohled na svět. O knížce jsem věděla, ale nějak jsem se k ní nemohla rozhoupat, až teprve nedávno jsem si jí všimla u nás v knihovně, hezky vyjímající se na stojánku, volající "Vezmi si mě domů!" A tak jsme se seznámily. :D Už předem jsem tušila, že Markétin styl humoru bude určitě obsažen i v příběhu a nepletla jsem se. Ale není to jen o tom. Už po prvních stránkách mě překvapilo, jak autorka dokáže vyjádřit slovem přesně ty pocity, které já zvládnu maximálně "jen" prožívat. Loni mi odešel můj dědeček a i z toho důvodu, jsem se ve spoustě slovních spojeních, i celých větách, viděla. Knížka se příjemně čte, autorka nikde, jak já říkám, netlačí na pilu. Pravděpodobně ji přikoupím do své knihovny a někdy se k ní zase ráda vrátím. :-)... celý text
Sova
2016,
Samuel Bjørk (p)
Trošku slabší než první díl. Neustále popisovaná nevolnost a zdravotní problémy hlavních hrdinů, mi začali lehce lézt krkem. Rozhovory, které měli asi evokovat autentičnost s věčným "Co?; Co si říkal?", byly už vyloženě protivné. Na druhou stranu děj a zápletka mi nijak zásadně nevadily a knížku doporučuji jako oddechové čtení.... celý text
Milenky a hříšníci
2010,
Lenka Lanczová
Tak toto byl totální úlet. Jako puberťačka jsem její romány hltala, i když po čase mě ty příběhy o "tenkrát poprvé" přestaly pochopitelně bavit. Na tenhle počin jsem narazila v knihovně, mrkla na obal a zjistila, že hlavní hrdinka je ve stejném věku jako já. Říkám si, že ta už má nejspíš své "poprvé" za sebou a kniha nebude plná takové té typické naivity a bude to mít příjemný drive. Och, jak já byla naivní. :D Děj mě absolutně nenadchl a styl psaní? No nebudu to více pitvat, prostě to byla velmi špatná volba a Lenka Lanczová budiž pro mě uzavřená kapitola. :-)... celý text
Do vody
2017,
Paula Hawkins
Možná jsem čekala trochu víc po Dívce ve vlaku, ale obě knížky mi přijdou naprosto vyrovnané. Musím říct, že mě celkem baví střídání vypravěčů a s tím spojený úhel pohledu. Moc mě bavilo prostředí, v kterém se děj odehrával. Maloměsto kdesi na konci světa je vždycky dobrý nápad na místo pro vraždu :-) Nebojte se zmateného začátku - celkem rychle se v knížce zorientujete a vše vám do sebe zapadne. Tyhle "ženské detektivky" jsou příjemná oddechovka a já s nimi ráda prokládám ty brutálnější kousky. :D... celý text
V lese visí anděl
2015,
Samuel Bjørk (p)
Příjemná detektivka musím říct. Líbily se mi charaktery hlavních postav a vlastně celá dějová linka. Ten konec byl takový rychlý, možná až zbytečně moc. Klidně bych věnovala ještě pár stránek té sektě v lese a také jsem čekala hlubší propojení s tím vším - nechci prozrazovat, ale asi víte, co myslím. Jinak určitě doporučuji. Za přečtení kniha rozhodně stojí.... celý text
Mysterium tremendum
2015,
Sebastian Rainer
Ráda bych vzkázala panu spisovateli, že to není takový, trhák, aby stálo za to ho svázat do vlastní kůže. Teda kdyby za a) autor žil a za b) nebyl to celé jen pokus o šokující PR. No nic. Co se týče příběhu - vůbec mi nesedl styl psaní, nebavily mě flashbacky z dětství a ten konec? No nebudu se rozepisovat, abych neprokecla spoiler, ale palec dolu. Čím může dílo naopak zaujmout, je podle mě výborné vykreslení fantasmagorií hlavní postavy, náhled do mysli umělců obecně a samozřejmě syrovost v některých částech textu. I když dle mého i v tomhle mohl autor klidně přitlačit, pokud chtěl příběh stavět především na šokování čtenáře. Což podle promo očividně chtěl.... celý text
Zázračný úklid - pořádek jednou provždy
2015,
Marie Kondo
Mám ráda spisovatelčiny videa o skládání oblečení, organizaci věcí v domácnosti atd., ale nic z toho jsem v podstatě v knize nenašla. Její větší část je věnována tomu jak věci vyhazovat, což by se dle mého názoru dalo shrnout do jednoho odstavce. Chápu, že jako odborník, který se živý úklidem, by měla mít určité zapálení pro věc, ale některé její výroky už hraničí s fanatismem a možná i nějakou duševní poruchou. :-D... celý text
Hana
2017,
Alena Mornštajnová
Přiznám se, že jsem naprosto netušila o čem kniha je. Kdybych předem věděla, že se týká tématu druhé světové války a holocaustu, vím, že bych ji neotevřela. Tohle téma ve mně vždy zanechává hluboký smutek a naprostý šok z toho, že něco takového lidé, před né ještě tolika lety, zažívali. A když jsem si v některých pasážích představila na místě hlavních hrdinů sebe a svou dceru nebo mou maminku, jen s obtížemi jsem zadržovala slzy. I přes všechny pocity, jsem nesmírně ráda, že se mi tahle knížka dostala do rukou a já si zase o něco víc vážím toho, v jaké době žijeme, že starosti, které řešíme, jsou vlastně docela maličké. A už asi vždycky, když si dám svůj oblíbený žloutkový věneček, vzpomenu si na tenhle příběh. :-)... celý text
