julika
přečtené 256
Láska v Provenci
2013,
Bridget Asher (p)
Normálně bych po této knize asi nesáhla, ale vzhledem k tomu, že jsem ji dostala jako dárek, brala jsem to trochu jako svou povinnost dát jí šanci. Nakonec jsem ji přečetla celou, tak mohu napsat: žádný klenot to není, styl nic moc, předvídatelné, sladké, řekla bych, že se autorka snažila, aby to bylo dost líbivé (Provence, zlomené srdce,okouzlující fešák, pečení dobrůtek...) na léto oddechová ČK. :-)... celý text
Slova žen
1987,
Annie Girardot
Příjemná knížka povídek, doporučila bych především povídky Teta jeptiška a Lekce. "A s tím už je konec, slyšíš? Už to neuděláš? Jestli zas budeš mít nějaké trable, víš, kde mě najdeš. Ale příště neskákej do vody, dá to pak moc práce."... celý text
Nebe nezná vyvolených
2005,
Erich Maria Remarque (p)
Některé knížky bolí. Přitom jsou tak krásné... Ale znovu je číst nemohu. Mé srdce by nešlo jen tak utišit, jako se o to snažím celé dopoledne. Nelituji, že jsem si ji přečetla. Naopak, tato kniha mi dala hrozně moc. Občas jsem se až styděla, protože to, jak se Lillian rozhodla strávit vyměřený čas chtělo pořádnou odvahu a sílu. Ne každý ji má. A ona to zvládla! Žila svůj život, podle sebe, nemusela skládat někomu "účty ", něčeho litovat, prostě žila. Obětovala tu větší část života, za tu menší, riskantnější, ale opravdovější. Pevně věřím, že bych se rozhodla stejně, ale v okamžiku uvědomění si své smrtelnosti a blížícího se konce by člověk smlouval i o jediný den. Nebylo to vůbec jednoduché rozhodnutí... "Mám pocit, že jsem mezi lidmi, kteří si myslí, že budou žít věčně. Aspoň tak jednají. Chrání svůj majetek a utrácejí tím svůj život. "... celý text
Zápisky mladého lékaře
1987,
Michail Bulgakov
Tuto knížku jsem koupila pro svou maminku a je z ní nadšená. Prostě doktor. :-D
Bílý slon a jiné pohádky
2004,
Mika Waltari
"Byla jednou malá dívka, která měla krásný domov a hodné a laskavé rodiče i všechno ostatní tak krásné a dobré, jak jen může být. Svítilo pro ni slunce, nebe pro ni bylo modré a na zahradě pro ni voněly ty nejkrásnější květiny. A přesto to byla velice nešťastná malá dívka. Snad za to mohl nějaký Zlý duch, nějaký démon, ale ta dívka nikdy nemohla být šťastná. Byla přesvědčená, že je příliš ošklivá a příliš špatná. Přímo cítila, že v ní není nic dobrého. A ač se sebevíc snažila být hodná a dobrá, toho pocitu se zbavit nemohla. Což bylo velice smutné - nakonec se již ani nedokázala usmát a v očích měla smutek." Jsou to pohádky pro dospělé, smutné, ale pravdivé. Občas po nich sáhnu, když si potřebuji připomenout, že pro mě svítí slunce a nebe je pro mě modré. Ráda si připomínám, že je třeba radovat se z maličkostí a nehledat zlatou mušku...:-)... celý text
Lucy Crownová
1968,
Irwin Shaw
Daší z knih, která mi div nezlomila srdce... "Kdybychom se náhodou potkali," řekl, "víš, náhodou, jako se lidé potkávají, ve vlaku nebo na ulici - co si řeknem? Lucy se na něho dojatě usmála. "Já....., já myslím, že bychom řekli ahoj, "pravila.... celý text
Myši Natálie Mooshabrové
2004,
Ladislav Fuks
Tuto knihu bych asi sama od sebe nikomu nedoporučila. Každý od literatury očekáváme něco jiného a ne každému musí sedět neustálé opakování motivů a bláznivá paní Mooshabrová. Nicméně, četlo se mi dobře, sem tam jsem sice kroutila hlavou, ale jsem ráda, že už vím, kdo je "ta" Máry Capricorna!!! :-DDD Ocenila jsem i hezký vztah paní Mooshabrové s paní správcovou. Také chci přítelkyni, co dopoledne přijde na kafe nebo mě nastrojí, že budu vypadat jako herečka či kupcová z Kanárských ostrovů. :-) "Je možné mít přátele," řekl Oberon Felsach u křesla, pomalu dojídal koláč a byl čím dál tím bledší, "je možné mít přátele, přátele, a přece s nimi nikdy v životě nemluvit..."... celý text
Osamělost prvočísel
2009,
Paolo Giordano
Tahle prvočísla mě bavila daleko víc než kdysi na gymplu...:-) Jojo, sama znám ty okamžiky, kdy se musíte rozhodnout. A nejde mi to dodnes. V tom je moje slabost. Taková "vážka". Dokonce znám i ten pocit, kdy víte přesně, co máte udělat. Ať už zvednout telefon, usmát se,napsat, promluvit, obejmout, ale ...Nejde to... Velmi čtivá, dobře napsaná kniha, jen je potřeba mít asi dobrou náladu nebo být neutrální...? Rozhodně si ji ještě někdy přečtu, ale nejdřív ji někam schovám, pořád to bolí. "Alice se usmála, ale dál se dívala na toho kluka s ovázanou rukou. Ve způsobu, jakým skláněl hlavu, bylo něco, co v ní vzbuzovalo chuť jít až k němu, zvednout mu bradu a říct mu, koukni se na mě, tady jsem."... celý text
Posel
2012,
Markus Zusak
Úplně obyčejný kus papíru ležící na stole a k jakému skvostu mě dovedl! Pro mě to byla knížka, kdy jsem si alespoň na chvíli připadala, že v tom nejsem sama, že je normální, občas nevědět, co od života chtít, hledat se a být za "ňoumu ". Ed si mě získal, protože byl obyčejný, pardon, měli jsme si to myslet podle jeho práce a využití volného času. Přitom to vůbec nebyla pravda. Líbí se mi tito "obyčejní " lidé, protože mě pokaždé překvapí svou laskavostí a vůbec nezáleží, jaké mají vzdělání nebo kde pracují. Věřte mi, sem tam se najde někdo, kdo Vás ocenění a v duchu obdivuje! :-)... celý text
Hrad mistra kloboučníka
1974,
Archibald Joseph Cronin
Přečíst tuto knihu je povinnost, o tom asi žádná. Je tu ale háček. Vůbec nevím, v jaký den nebo při jaké příležitosti ji číst. Určitě ne, když je člověk šťastný, protože na něj padne smutek a beznaděj. Rozhodně ne, když nemáte dobrou náladu, to je najednou všechno horší a smutnější... Kniha se ke mně dostala, když mi zrovna lehko nebylo a v příštích dnech jsem se stala závislou. Četla jsem každou volnou chvilku a vrčela na každého, kdo mě rušil. Večer to bylo nejhorší, kniha má černý přebal a v pokoji na mě zle svítila. Pokaždé jsem ji musela něčím přikrýt. Myšlenka, že se tu najednou objeví Jakub Brodie, to už na mě bylo moc...... celý text
Tělo a krev
2014,
Michael Cunningham
Při vzpomínce na tuto knihu se musím jen smát. Našla jsem ji pod stromečkem od jednoho vtipálka, dodnes nechápu, proč jsem ji dostala já. Lepší by bylo šokovat naše drahé rodiče. :-) Řekla bych, že čtenář vůbec netuší do čeho jde, ta obálka hrozně klame. Sama nevím, co jsem očekávala, ale často jsem při čtení vzpomínala na osobu, která mi ji darovala ( jak se musí dusit smíchy!). Autor to má taky u mě schované, ze začátku píše o klučinovi a jeho snu něco sám vypěstovat na svém bídném políčku, člověku by i ukápla slza a pak drogy, sex, kleptománie....?! Ještě Rock'n Roll a bylo by to všechno. :-) Bezvadná!... celý text
Postel, hospoda, kostel
2016,
Zbigniew Czendlik
Občas se má mysl vrací do minulosti a předhazuje mi okamžiky, kdy jsem něco udělala špatně nebo mohla udělat a neudělala, někomu ublížila....Pořád mě to tíží a jednou jsem si řekla, že nebudu dělat nic. Ani dobré věci, protože ty se mi občas vymknou a dopadnou neslavně. Těch hříchů už mám jistě tak dost. No a potom se ke mně dostal úplně jiný úhel pohledu. "Proč se donekonečna obviňovat? Chyby a prohry přece k životu patří! Prostě se zvedni a běž dál." Na knize nejvíce oceňuji upřímnost a otevřenost. Našla jsem tam i odpovědi na věci, se kterými jsem si nevěděla rady, rozum byl na ně krátký. Jistě to není ničím podložené, protože každý věří tomu, čemu věřit chce a jsou to myšlenky subjektivní. Ale mně se líbí a jsem s nimy spokojená!... celý text