jxr přečtené 173
Heřmánkové údolí
2012,
Hana Marie Körnerová (p)
Hned první stránky této knihy mě očarovaly. Laskavé a obrazotvorné vyprávění, které má takovou hloubku, že ani není možné nebýt součástí příběhu, ve mě podnítilo pocit, že takhle se má psát kniha, že takto se má stavět příběh...Příběh začíná vzpomínkami staré ženy Anny, na dobu, kdy jako mladé děvče přijíždí těsně po válce z Ukarajiny do Československa za sestrou své zesnulé matky, aby zde začala nový život. Krásné obrazy letních krajin Českého středohoří se střídají s dramatickými vzpomínkami na válečná léta. Anna je silná žena, musí tvrdě pracovat, postarat se o svoji rodinu, vydržet nástup komunistického režimu, ve kterém jsou nepohodlní vůči praktikám aparátu zcela bezmocní, přežít svoje manželství...její osud není lehký, ale naděje tu stále je - každá bolest jednou skončí, žádné trápení netrvá věčně....... celý text
Tiché roky
2019,
Alena Mornštajnová
Kniha Tiché roky je oproti Hotýlku citlivější, se smyslem pro detail a s docela zajímavým příběhem. V knize se střídají kapitoly "otec" ( pohled do minulosti očima otce Svatopluka ) a "dcera" ( přítomnost očima dcery Bohdany ) a zajímavým detailem je, že každá kapitola začíná slovním spojením, kterým předchozí kapitola končí. Obsahem knihy je opět pohled do osudů jedné rodiny, zvláště pak do životní poutě Svatopluka, která se odehrává převážně v době komunismu. Oproti tomu příběh jeho dcery Bohdany, který se odehrává po revoluci a v přítomném čase, je tak trochu detektivním pátráním po minulosti její rodiny, o které její otec mlčí. Dvě třetiny knihy byly zajímavé a bavily, poslední část se podle mě zbytečně táhla a i popisovaný vztah mezi otcem a dcerou byl tak trochu neuvěřitelný,až přehnaný...... celý text
Hotýlek
2015,
Alena Mornštajnová
Minimalisticky, až stroze napsané vyprávění o životních peripetiích několika rodin spojených s Hotýlkem na kraji města. Postav, jejichž osudy se snaží čtenář sledovat, je v knize opravdu mnoho a někdy mi bylo obtížné se mezi nimi orientovat. Vyprávění je napsáno bez hlubších detailů, události mají překotné tempo, celkově však na mě četba působila unaveným dojmem, bez výraznějších emocí, trochu mdle...Na druhou stranu však musím říct, že kniha není špatná, dá nám možnost nahlédnout do lidských radostí a strastí, lásek i zrad, poznáme jak snadné je dostat se do nepříjemných situací a jak těžké je tyto situace napravit....to vše je však nutné z hloubi knihy vydolovat...... celý text
Kvítek karmínový a bílý
2014,
Michel Faber
Moc pěkná knížka. Hned na první stránce se čtenáře - návštěvníka ujme neznámá průvodkyně a zavede ho do nejchudších částí staré Anglie 19. století, kde započne příběh knihy. Stejně tak se tajuplná průvodkyně se čtenářem v těchto místech na poslední stránce rozloučí. Mezi první a poslední stránkou je však téměř 900 stran skvěle napsaného románu, který se zcela jistě stane klenotem jakékoli domácí knihovny. Osobně jsem získal 2. vydání z roku 2014 a tato objemná kniha mě ihned okouzlila svým krásně zpracovaným vzhledem, od grafických rostlinných ornamentů na vazbě i na každé straně oddělující jednotlivé části knihy, přes příjemné střídání černých a červených úvodních listů, po pěkně iluminovaná první písmena každé kapitoly. Postačí první odstavec, aby byl čtenář vtažen do příběhu, který bezespěchu poodhaluje osudy hlavních postav románu, především pak dívky Sugar, která je od dětství uvržena do beznadějného žití, ve kterém je zneužívána, co by prostitutka, svou vlastní matkou. Díky svému charismu a intelektu, především však hrou osudu, se vymaní ze spárů mravní a existenciální bídy a projde díky svému " zachránci " metamorfózou podobně jako motýl. Příběh čtenáři odhaluje těžkou dobu viktoriánské Anglie, velkou polaritu mezi chudobou a bohatstvím, nerovnoprávnost mezi mužem a ženou, ale i někdy až směšné podoby společenské etiky té doby.... celý text
Rudá země
2013,
Joe Abercrombie
Někdy se stane, že autor napíše skvělé knihy, ale v další zklame. U knih Joa Abercrombieho se mi to zatím nestalo a snad ani nestane. Joe Abercrombie píše dobrodružné romány, na první pohled drsné - krvavé, ale přihlubším prohlédnutí jsou jeho příběhy i vtiné, plné postřehů a úvah o životě, no a v neposlední řadě jsou přehlídkou neuvěřitelných lidských osudů... moc se mi líbí, že se jeho příběhy odehrávají v různých lokacích jednoho, skvěle vymyšleného světa, a že v každé knize se mnohdy setkáváme s postavami, o kterých jsme četli v jiných jeho knihách. Rád bych zdůraznil skvělý styl a rukopis Abercrombieho, který je hodně obrazotvorný a četba je tak zábavná. Knížka Rudá země má westrnovou náladu. Sledujeme putování Sty jižní a jejího nevlastního otce, kterému pro jeho zbabělost říká Jehně, do dalekých, civilizací neprobádaných, drsných krajů, kde zrovna řádí zlatá horečka a kam vedou stopy únosců jejího bratra a sestry. Příběhová linie je celkem jednoduchá, ale ta omáčka okolo, která základní linku větví, ta činní knihu zajímavou. Najdou unesené a ztracené děti v pustině? Jaká je vlastně minulost Sty jižní o které nerada mluví? Kdo je ve skutečnosti Jehně a je opravdu zbabělec? Jediné, co bych vytknul, je na můj vkus moc utahaná a překombinovaná poslední část knihy...... celý text
Černý merkurit
2019,
Vojtěch Matocha
První díl prašiny se mi líbil víc: zavedl nás do námětově nové, tajuplné a zajímavé lokace Prašiny, která se nachází v Praze, a která si své tajemství chrání před okolním světem. Čtenář v prvním díle spolu s Jirkou a En Prašinu teprve poznává a pomalu odhaluje její tajemství. Líbil se mi originální nápad, to jak si obyvatelé Prašiny chrání svůj způsob života jakoby ze starých dob a i celkem zajímavá zápletka. V druhém díle se ukazuje druhá tvář Prašiny, ta temnější... tím však pro mě ztrácí svoje původní kouzlo. Obyvatelé Prašiny jsou buď zlí a nebo vystrašení, zápletka příběhu mě taky moc nezaujala...asi je těžké navázat na úspěch prvního dílu...třeba mi kniha jen nesedla....možná je téma Prašiny už vyčerpané... Každopádně se jedná o dobrodružnou knihu pro mládež s výbornými ilustracemi od Karla Osohy, které příběh skvěle doplňují. Věřím, že mladší čtenáře knížka bude určitě bavit právě tou temnou atmosférou a napětím, kterého je v knize dost.... celý text
Ostré konce
2018,
Joe Abercrombie
Fakt dobrá knížka pro milovníky dobrodružné literatury od J. Abercrombiho, který je v těchto vodách opravdovým mistrem,obsahuje 13 na první pohled samostatných povídek,které se odehrávají několik let před událostmi vylíčenými v románu Sama čepel a které se vzájemě prolínají a nakonec i propojují. Abercrombie mě asi nikdy nepřestane bavit. Moc se mi líbí jak píše - jeho styl, to s jakou hravostí a originalitou vymýšlí zápletky a děj, jak lehce dokáže čtenáře vtáhnout do svého světa, jeho vtip i v dost drsných situacích, úvahy vložené mezi řádky. Už se těším na další jeho knihu a tou bude Rudá země.... celý text
Sto devětadevadesát schodů
2019,
Michel Faber
Knížka, která je rozdělena do dvou povídek, mě fakt bavila a naplno jsem si užil Faberův styl. Zatímco v první jsem si vychutnal atmosféru přímořského městečka Whitby, kde se odehraje příběh náhodného seznámení a odhalení pradávného tajemství, u druhé jsem se bavil žertovnými až absurdními situacemi a obdivoval jak si autor dokáže vtipně hrát s textem...pěkné čtení.... celý text
Zmizení Sáry Lindertové
2019,
Kateřina Šardická
Autorku zřejmě zaujaly kabalistické legendy a tak toto téma zapracovala do příběhu o Zmizení Sáry Lindertové. I když se kniha dobře čte, přesto je příběh podle mého názoru slabý a naivní, často se v něm objevují nelogické momenty,postavy jsou neuvěřitelné...snažil jsem se brát příběh takový jaký je, promítal jsem si ho v hlavě jako bych se díval na film ( v tomto případě thriller ), ale ani to mi nepomohlo k lepší recenzi...škoda... celý text
Boží hrob
2019,
Jay Kristoff
" Stačí zašeptat a já to provedu, mi domina ". Druhý díl dobrodružné fantasy trilogie Nikdynoc s názvem Boží hrob je rozdělen do tří částí, z toho první část je retrospektivní. Mia Corverová je drsná holka, nyní již jako vycvičená " čepel " plní úkoly Rudé církvi, které si musí dobře plánovat. Ne vždy je osud nakloněn jejím plánům a Mia je nucena improvizovat. V příběhu jsou dobře načasované momenty překvapení a hlavní hrdinka pomalu odkrývá tajemství, kdo skutečně stojí za ztrátou její rodiny a kdo vlastně byli její rodiče. Nyní její pomsta nabývá zřetelnějšího obrysu. Kniha má v první polovině dobré tempo, příběh nikde nedrhne a autor tak může rozehrát své hry se čtenářem. Druhá polovina knihy je podobná mlýnku na maso a je plná překvapivých zvratů a událostí, které vedou k otevřenému konci...... celý text
Nikdynoc
2019,
Jay Kristoff
SPOILER Knížka se mi moc líbila, je čtivá, napínavá, nechybí dějové zvraty, postavy jsem si oblíbil... Rodina Mii Corverové byla ve vykonstruovaném procesu vyvražděna a nebo uvržena do žaláře bez vyhlídky na propuštění. Mia nejen že uprchne, ale objeví v sobě, že je "temná". Jediné po čem touží je, že se chce pomstít. Vstoupí do temného spolku, kde se trénují budoucí vrazi sloužcí Rudé církvi. Příběh tak trochu jako z Bradavické školy čar a kouzel, tak trochu jako z Domu černé a bílé z Her o trůny. Těším se na další díl...... celý text
Legie plamenů
2019,
Anthony Ryan
Od A. Ryana jsem přečetl trilogii Stín krkavce a byl jsem z toho tak nadšený, že jsem autora zařadil mezi své oblíbence a všude ho doporučoval. Těšil jsem se na další knihy, a jakmile vyšla první kniha další trilogie - Oheň probuzení, hned jsem si ji pořídil a přečetl. Knížka se mi, až na některé výhrady, zase líbila. Jednotlivé dějové linky mě bavili, především jsem byl nadšený špionážní linkou Lizanne, ale i linky Claye, Hilemora a ostatních byly dobré. Jakmile vyšla druhá kniha – Legie plamenů – hned jsem ji objednal. Musím však napsat ( upozorňuji - je to pouze můj dojem ), že jsem byl po přečtení knihy zklamán…naprosto zdrcen. Na knihách mám rád uvěřitelnost - uvěřitelnost příběhu, prostředí, charakterů i situací, které i když jsou vymyšlené a fantaskní, přesto působí naprosto přirozeně. V této knize šla pro mě kvalita uvěřitelnosti strmě dolů – charaktery ztratily své kouzlo, situace a zápletky jsou často až absurdní, celkové prostředí a světy jsou stavěné tak, že sotva drží pohromadě, jako by byly šité horkou jehlou. Legie plamenů měla zřejmě působit velkolepě, myslím však, že si autor ukousl příliš velké sousto, které nemohl polknout a kniha spíše působí dojmem chaosu a plácání pátého přes deváté. Do čtení jsem se musel nutit a s každou další kapitolou jen kroutil hlavou. Myslím, že třetí díl si už pořizovat nebudu a je mi opravdu líto, že to musím tak napsat.... celý text
O Červenáčkovi
2019,
Pavel Čech
I když jsem se na komiks o Červenáčkovi moc těšil, snažil jsem se nepodlehnout očekávání, abych se nezklamal, držel jsem si jakýsi odstup a přistupoval ke knize jako k jedinečné, abych se nenechal ovlivnit již vydanými věcmi od Pavla Čecha a nesrovnával, protože v každém svém novém díle autor zkouší jak výtvarně, tak i příběhem vytvořit něco nového...V nitru jsem byl zvědavý, jak toto téma zpracuje, jaký odkaz dílo ponese...Samotného mě překvapilo, jak moc se mi knížka o Červenáčkovi líbila - ano, je to možná tím, jak mi jsou příběhy Rychlých šípů a dobrodružství ze Stínadel blízké...je to i tím, že autor protkl do Foglarovy inspirace sám sebe ( tajemná zahrada )...samozřejmě i tím, že jsme mohli nahlédnout jak to vlastně bylo s Červenáčkem, když se sám vydal do Stínadel...ale především pro odkaz o nezadržitelnosti času a o tom, jak vše je pomíjivé a křehké...... celý text
Očista
2010,
Sofi Oksanen
Skvělá kniha o nepříjemných věcech, před kterými by byla chyba zavírat oči. Příběh je situován částečně do sovětského, částečně do svobodného Estonska. V kapitolách, kde se střídají nejen různá časová období, ale i různá místa, jsou popsány osudy dvou hlavních postav, jednotlivé části knihy jsou pak doplněny deníkovými zápisky třetí hlavní postavou. Aliide Truuová je stará venkovská žena, která žije osaměle na rodinném statku, od života nic nečeká, zavařuje houby a zeleninu, suší léčivé bylinky…jednoho dne se objeví před jejím domem záhadná dívka Zara, která je v zuboženém stavu a vyděšená. Její příchod spustí proud potlačovaných vzpomínek a návrat do minulosti je velmi traumatizující – válka, tvrdý nástup sovětské moci, pronásledování ideologických odpůrců, deportace do sibiřských lágrů, kolektivizace, kolaborace…Také Zara začne vzpomínat, jak se z poklidného domáckého života zaplete do obchodu s bílým masem. Pasáže popisující Zařino zneužívání a ponížení v německém „ hotelu „ jsou ve svém naturalismu naprosto zdrcujícím čtením. Aliide, která schová dívku ve svém domě zjistí, že je obě spojuje dávno zapomenuté rodinné pouto. Příběh je velmi působivý, svým způsobem napínavý a nelze ho než doporučit…... celý text
Vnučka pana Linha
2012,
Philippe Claudel
Na lodní zádi stojí starý muž. V náručí svírá lehký kufřík a novorozeně, které je ještě lehčí než kufr. Starý muž se jmenuje pan Linh. Že se tak jmenuje, ví jen on sám, protože všichni, kdo to věděli, mu umřeli…Rodiče holčičky byli děti pana Lynha. Její otec byl jeho syn. Zahynuli ve válce, která jeho zemi pustoší už dlouhá léta. Jednou ráno odešli i s dítětem pracovat na rýžoviště, a večer se nevrátili. Starý muž utíkal, co mu síly stačily. Bez dechu doběhl k rýžovému poli. Zbyla z něj jen obrovská bahnitá díra…taky tam leželo tělo jeho syna i synovy ženy a o kousek dál holčička s vytřeštěnýma očima, zavinutá v látce, bez jediného škrábnutí, a vedle ní panenka, její panenka, stejně velká jako ona, které výbuch bomby utrhl hlavu. Smutný příběh starého muže, který uteče před válkou do daleké, cizí země….příběh ztráty, samoty, naděje…příběh, jehož konec vyrazí dech…... celý text
Šedé duše
2010,
Philippe Claudel
Příběh je vyprávění bývalého policisty, který v době 1. světové války vyšetřuje vraždu desetileté dívky v malém městečku. I když se válka odehrává jen na pozadí, kdesi za obzorem, přesto dramaticky zasahuje do osudů lidí v městečku. Čeká-li však čtenář detektivní zápletku, zřejmě bude zklamán….přestože se případ pozvolna rozplétá a na povrch vyplouvají nové skutečnosti, nitro knihy je spíše snaha autora obnažit charaktery postav, ukázat je ve své nahotě a odhalit příčiny jejich činů, odkrýt jejich osudy a upozornit na to, že lidské duše nejsou jen černé nebo bílé, ale šedé…líbí se mi styl jakým je knížka napsaná, podobenství a přirovnání, které jsou tak výstižné…... celý text
Sama čepel
2008,
Joe Abercrombie
Výborně napsaná výpravná fantasy trilogie mi byla doporučena se slovy: „ Co čteš, rychle dočti a nezačínej nic jinýho….toto je nejlepší knížka, kterou jsem kdy četl…“ Po fantasy knížkách od Rayena, které považuju za skvost v tomto žánru, jsem bral doporučení v klidu a s chladnou hlavou…byl jsem však mile překvapen, jak moc se mi kniha líbí. Od první stránky si mě podmanila, jako nějaký portál mě vtáhla do děje a uvěznila ve svých stránkách. První díl – Sama čepel – vypráví příběh dobrodruha, proslulého válečníka a zabijáka Logena Devítiprsťáka, inkvizitora Glokty , proslulého tím, že dokáže vymámit přiznání od kohokoliv svými nemilosrdnými prostředky, syna královského maršála a věhlasného šermíře z Adovy Jezala, divoké jižanské uprchlé otrokyně Ferro Maldžinn a proslulého prvního mága a čaroděje Bayaze, které osud svede dohromady a vyšle na nebezpečnou misi pro záchranu království. Království se ocitlo v kleštích dvou nemilosrdných národů – sever pod krutovládou samozvaného krále Bethoda a jižní země, které si dělají nárok na ukořistěné území jižního cípu království, hrozí válkou. Ocitneme se v pustých a mrazivých severských krajích plných divochů a surových nájezdníků, navštívíme jedno z největších měst království – Adovu - plnou křivolakých uliček, městského mumraje, kde okusíme život šlechty…budeme procházet žhavými jižními kraji na hranici poušti, kde vzkvétá obchod s otroky…už se těším na druhý díl.... celý text