kackahracka přečtené 197

Dětské zoubky 2019, Zoje Stage

Skvělé. Takhle si představuju psychothriller. Autorka se mi rozhodně zapsala do podvědomí. Nenechte si to ujít!

Sama v černém lese 2018, Cass Green (p)

Připomnělo mi to knížku "Na loučení nebyl čas". Naprosto skvělý rozjezd, moc fajn sloh, hodně zajímavá zápletka. A pak najednou, někde za půlkou, nepříjemné rozčarování. Tak skvělý příběh a oni tam musí fláknout vraha, nějakou příšernou příhodu z dětství, pro jistotu to několikrát zopakovat a probrat hezky ze všech úhlů, to aby čtenář strachy ani nedutal. Tak já vážně ne. Tohle ve mě nebudí strach, ale znechucení. Stejně tak jako akcent na záporné vlastnosti hlavní hrdinky, její věčnou připopilost, nezodpovědnost, umaštěné vlasy a fakt, že si na sebe opakovaně oblíká zpocené zválené oblečení. Její oblíbená věta "do prdele", se vyskytovalo tak často, že jsem se cítila poněkud vyvedená z míry, když pro jednou zaklela "zatraceně". Takže takhle-doporučuju přečíst první půlku, a pak skončit. Jinak hrůza.... celý text

Manželé odvedle 2017, Shari Lapena

Myslela jsem si, že téma bude nad mé síly. Ztracené dítě, to není nic pro mě. Jenže-dějem vás autorka provází tak poutavě, že zkrátka musíte číst dál a dál. Pár míst skřípalo, ale co na tom. Nedokázala jsem knížku odložit. Takhle si představuju bestseller. Plný počet hvězd.... celý text

Nehoda 2016, C. L. Taylor

Trochu překombinované a místy málo uvěřitelné. Nedokázala jsem se vcítit do postav. Chovaly se absolutně nepochopitelně. Škoda, námět zajímavý.

Přiveď mě zpátky 2019, B. A. Paris (p)

Skvělý začátek, jako když se rozjedete na saních z kopce. Pak se dostanete do údolí, zpomalí to, nějak to drhne, a najednou, před váma stoupání. Otráveně šlapete po svých. A ne a ne se dostat na vrchol. Nic vás tam netáhne, za parťáka máte příšerně otravného idiota trpícího nejvyšším stupněm prokrastinace. Jeho jedinou myšlenkou je "vyčkat", a to i přesto, že nalezené důkazy už nemá kam schovávat. Poté, co vyšlo najevo, že jeho tajný neznámý nakoupil dalších dvacet matrjošek do zásoby, jsem na tuhle šou už neměla náladu. Přeskákala jsem na konec, abych aspoň věděla, o co šlo. Kdyby se postavy nechovaly tak neskutečně otravně, nemusela to být taková katastrofa. Za nápad a úvod dávám o hvězdu víc, než by si to zasloužilo.... celý text

Nevyspytateľný 2017, Blake Crouch

Skvělé, nemohla jsem se odtrhnout, stejně jako od prvního dílu. Velkou slabinu ale vidím v "pořádání slavnosti". Tu jsem přeskákala už v Pines 1, a když mi došlo, že tentokrát je na ní postavené finále celé knížky, vůbec jsem si to neužila. Hnusný a zbytečný, závěrečnou řeč si mohl autor vymyslet na kdejakém jiném místě. Vůbec mě to nebralo. Taková škoda, ach jo.... celý text

Mazací tramvaj 2017, Magda Stachula

Název knihy i obálka tragédie. Kdo TOHLE má na svědomí? Přitom tak skvělý zážitek, zajímavý námět, výborné zpracování, uvěřitelné postavy, myšlenky, dialogy, všechno. Proč si někdo něco tak dobrého zprzní něčím tak zásadním, jako je titul knížky? Ubírám za to hvězdu, jinak dobrý.... celý text

Poslední 2017, Alexandra Oliva

Nápad zajímavý. Vlastně skvělý. Bohužel asi tak u třetí kapitoly vám dojde, že rozhodně nepůjde o příběh, který byste si chtěli číst. Nedočteno.

Ready Player One - Hra začíná 2012, Ernest Cline

Tak tohle byl omyl. Nápad skvělý, realizace pro jinou cílovou skupinu. Pro mě nestravitelné. Omlouvám se.

Šílené výčitky 2017, Liane Moriarty

Omlouvám se, nedalo se. Šíleně protahované nudné nic. Odložila jsem a už se k tomu nevrátím.

Sok 2019, Iain Reid

Jsem docela vděčná za komentáře tady, neb jsem si myslela, že jen nejsem schopná docenit kvality hororu roku. Řekla bych, že už tu bylo zmíněno vše. Hororové to není ani trochu, snad jen lehce psychothrillerové. Ale opravdu jen lehce. Spíš to je divné, až hloupé. A to mám podobný typ sci-fi vážně ráda. Jednání všech postav je málo uvěřitelné a po odtajnění pointy vás nezachvátí žádná zásadní emoce. Závěr knížky jsem nepochopila, stejně jako podstatu nosorožíka v příběhu. Když už mu byla věnovaná i obálka, myslela jsem, že bude hrát významnou roli. No nic. Jedna hvězda za námět, druhá za sympaticky krátké kapitoly, díky kterým to odsýpalo. Jinak nic.... celý text

Síla přírody 2019, Jane Harper

Bacha na to, knížka má tendenci vás odradit mimořádně, ale mimořádně, blbým začátkem. Řeknu vám proč. (komentář obsahuje mírné spoilery!) 1)Autorka během pár prvních stránek míchá přítomnost s minulostí. Je to takový oblíbený trend současnosti, ovšem musí se s ním umět pracovat. Což v úvodu téhle knížky neplatí. Musela jsem jí číst třikrát, abych se dobrala k výsledku, který den, že je čtvrtý, který, označený číslicí 1, proč hlavní vyšetřovatelka tvrdí, že jedna z postav je nezvěstná od minulého večera, když o pár odstavců předtím se píše, že pátrání se rozběhlo před pár hodinami. Je to zmatené a hloupé. Navážno jsem uvažovla, že na takový guláš nemám po večerech náladu a s knížkou končím. 2) Jména hlavních postav začínají na stejné písmeno abecedy. Nechápu. Autor má na výběr z víc než třiceti dalších možností, ale pojmenuje dvě z pěti žen na B (Bree a Beth-noaco, že jsou to dvojčata, bože!) a další postavy na A (Aaron a Alice). Fakt bych ocenila, kdyby se každý jmenoval jinak! 3)kniha je navazující sérií na přechozí díl. Nesnáším to! Vážně to nesnáším! Proč autorka odkazuje na něco, co se stalo v jiné knížce, když děj je úplně o něčem jiném? Navíc se jako čtenář bojím, že s autorka neudrží a plácne něco podstatného, co mi úplně zkazí dojem z té předchozí knížky, kdybych se jí rozhodla číst. Uvažovala jsem proto, že Sílu přírody odložím a půjdu první na Sucho, ale mrzelo mě, že už mám jednu knížku rozečtenou. Na autorku jsem díky tomu měla vážně vztek. 4)docela slibný, zcela obyčejný a přitom mrazivý příběh se autorka snaží okořenit sériovým vrahem. Proč? Bože, proč? Proč ta laciná cukrátka? Ten příběh se úplně obešel bez nějakého Martina Kovace, bez jeho syna vycucaného z prstu, bez přiblblých hrobů u chaty. Místo pocitu děsu jsem jen protáčela oči znechucením. Proč? Vždyt stačila ta beznaděj, že jsou ztracené uprostřed lesa. S nějakýma pochybnýma vrahounama ať se jdou autoři už konečně vycpat! Ale to by ke kritice stačilo. Po tady tom všem se děj najednou rozjel, střídání minulosti s přítomností se začlo vážně dařit. Konec trochu překombinovaný, ale budiž. Ve výsledku slušné tři hvězdy.... celý text

Tma 2015, Jozef Karika

Přečíst nejdřív Tmu, tak od Trhliny nic nečekám. Jenže já to udělala obráceně. Takže mě Tma hodně, hodně zklamala. Začátek mi přišel skvělý, a to až do prvního zvratu. Pak jsem se musela trochu přemlouvat ke čtení, připadalo mi, že hlavní postava jedná naprosto nelogicky a podělá, co může. Přišlo mi, že se některé pasáže opakují a listovala jsem, abych zjistila, kolik stránek mi do konce ještě zbývá, abych se dočkala rozuzlení. To se mi u dobré knížky rozhodně nestává. Pár momentů mi přišlo opravdu děsivých, ale samotný závěr mi přinesl tak hluboké zklamání, že se s tím nedokážu srovnat. Knížku číst znovu nechci a ani nevím, jestli jí někomu doporučím. Mrzí mě to.... celý text

Trhlina 2017, Jozef Karika

Skoro se mi nechce věřit, že jsem o Trhlině neslyšela víc. Zahlídla jsem jí v knihkupectví, zaznamenala jsem, že se natáčí film, ale jméno autora mi zapadlo a s odstupem dokonce knížka nebyla na pultech. Vybavila jsem si ale, že mě zaujala, tak jsem si jí objednala. Začla jsem jen tak číst, docela natěšená ale trochu jsem se obávala, jestli neočekávám příliš. Masakr. Kdybych to věděla, vrhnu se po Trhlině, zamknu se někam a neodtrhnu se od ní, dokud nedočtu poslední větu. Trhlina, to je jeden neskutečný zážitek. Předčila i Den Trifidů, Ruiny, Temnou hmotu, nebo Městečko Pines. Pro mě absolutní top. Jak by řekl Stephen King, "je to jeden dlouhý výkřik hrůzy". Bez kapky krve, bez otrávených komisařů, bez traumat z dětství, bez týrání zvířat. Děsivé svou obyčejností a podmanivou atmosférou vyvolanou skutečnými a ověřitelnými fakty. Je mi jedno, co všechno si autor domyslel, nebo co záměrně přibarvil. Je to dokonalé. Děkuju pane Karika, fantastický zážitek!... celý text

Zamilovaná hypnotizérka 2016, Liane Moriarty

Na loučení nebyl čas 2009, Linwood Barclay

Ten příběh mě tak pohltil, že jsem nestačila obracet stránky a zhruba v půlce jsem se zařekla, že ať to dopadne jakkoliv, dávám pět hvězd, protože takovou jízdu jsem dlouho nezažila. Jenomže - je to jako byste jeli veteránem skrz úchvatnou krajinu a těsně před poslední zatáčkou vám oznámili, že projekt je financován z dětské prostituce. Prostě celý ten fantastický pocit, který ve vás narůstal, je jak mávnutím pryč a vy jen zmateně vrtíte hlavou, proč vám to někdo udělal. Proč vás tak bezvadně bavil, aby vám v závěru takhle vyrazil dech. Knížku bych nominovala na zlatou příčku v kategorii "nejhorší rozuzlení", a to vůbec ze všech, které jsem kdy za život četla. Ten zbytek, čili jízda předtím, naopak na zážitek roku. Vychází mi z toho čtyři hvězdy, i když sama nevím, co si s nima počít...... celý text

Pohřešovaná 2008, Chris Mooney
ztráta času

Vůbec nechápu to vysoké hodnocení tady. Sloh jak ze základní školy, příšerné dialogy, naprosto nereálné akce, za mě úplná katastrofa. Nedočetla jsem. Strašný.

Kříďák 2018, C. J. Tudor

Obálku i název knížky považuji v tomto případě za nešťastnou volbu. Tedy v návaznosti na soudobé hitovky plné násilí, pedofilie, peverzností a traumat z dětsví. Tak nějak automaticky jsem se knížce vyhla obloukem a nehodlala jsem se nechat zas a znova nechat nachytat na příběh, který se budu snažit tak akorát zapomenout. Jenže - Kříďák se jako hnusárna jen tváří. Pod obalem se skrývá dost dobře promyšlený a zajímavý příběh z minulosti, kdy se , pravda, událo docela dost málo uvěřitelných zvratů, ovšem podaných tak, že máte chuť jim věřit. Sem tam to skřípe, závěrečná kapitola značně podprůměrná, ale ve výsledku fajn zážitek. Doporučuju.... celý text

Ty 2015, Caroline Kepnes

Ojedinělý styl psaní. Velmi zvláštní a poutavý. Docela hodně narážek týkajících se sexu, ale k tématu to patřilo, takže dejme tomu. Ač mi byl hlavní antihrdina sympatický, a jeho pohnutky dost přesvědčivě podané, konec se mi nelíbil. Možná, kdybych měla možnost číst na jeden zátah, byla bych unešená. Takhle mi spousta spojitostí unikala, škoda. Ale doporučuju.... celý text

Báječné dny 2017, Raphael Montes

Začátek mi přišel lehce náročnější, trochu jsem se musela do čtení nutit. Nabíralo to směr, který se mi po večerech nechtělo moc řešit. Pak se to ale rozjelo a nedalo se přestat. Nutí vás to číst dál a dál, jako když fandíte na dostizích a každou chvíli je šance, že se změní pořadí. Jenže, před cílovou rovinkou ten váš kůň klopýtne a výsledek vás zvedne ze židle. No, asi bych potřebovala, aby to dopadlo jinak. Proto ty čtyři hvězdy. Jinak doporučuju.... celý text