kallisto
přečtené 194
Dlouhý pochod
2012,
Stephen King
Ta kniha se mi nelíbila. Ten příběh mě zanechal hnědě frustrovanou. Oslintal mi duši a pak jí ožvýkanou vyplivnul na zem. Bože, jak strašně moc se mi to nelíbilo! Tak strašně, že si to těch pět hvězd zaslouží, krucinál, i když k autorovi s mírnou hořkostí musím poznamenat, že "koně se přeci také střílejí"... Ale podruhé, podruhé už se na tu silnici nevrátím.... celý text
Před povodní
2020,
Anna Bolavá (p)
Audiokniha - ČRo Taková milá pohádka / fantasy v moderním fráčku. Jen mě děsí, že se toho dříve či později zhostí některý z veletvůrců současné televizní produkce, a zprzní to do formátu seriálu. Budou to dávat v neděli večer, a bude to špatné, a nacpou do toho všechny ty bezva počítačové triky, které fakt neumíme, a herci budou prkenní tak, že z nich polezou třísky..... celý text
Zimní kniha o lásce
2014,
Dora Kaprálová
"..protože milovat je snazší.." ústřední věta z téměř poslední stránky.. a pocit, že jsem se po těžký kalbě přišla sama sobě k sobě na návštěvu vypovídat nad velkým hrncem čaje s deckou griotky a medu.. s podezřele nateklým nosem a pocitem, že to chce horkou vanu a na pár hodin chcípnout.. A přesto jsou ty karamelky z pytlíku téhle knížky jemné, něžné, ironické, mají nadhled, hned v další chvíli si sžíravě dělají legraci z vlastní hlavy vražené mezi půlky.. je to syrové a kyselé jako lák od okurek, trošku zaprášené a připomíná to oblíbenou kuchyňskou utěrku, která už by potřebovala vyprat.. Je to velký panák intenzivní atmosféry a určitě si zaslouží nějaký ten návrat za dlouhých podzimních a zimních večerů.... celý text
Dalajlamova kočka
2013,
David Michie
Něžné, laskavé vyprávění, které je nenásilným úvodem do základů buddhismu.
Dalajlamova kočka a umění příst
2014,
David Michie
Něžné, laskavé vyprávění, které je nenásilným úvodem do základů buddhismu.
Sahara není jen písek
1982,
Jiří Haleš
Milé a laskavé vyprávění o lásce k poušti, ke zvířátkům, o srdci otevřenému dokořán, v kulisách severní Afriky.
Živý, syn Bdícího. Příběh filosofa samouka
2011,
Ibn Tufajl
Čistě z komparativních důvodů jsem k překladu z roku 1957 přibrala i aktualizovanou verzi z roku 2011. A bez ohledu na výhrady, které k tomuto překladu můžu mít, jsou recenze této knihy bezmála nespravedlivé. Snad že je na vině absence krásné předmluvy, která byla v původní knize, že si možná někteří čtenáři neuvědomí, že se jedná o STŘEDOVĚKÝ TRAKTÁT a že zatímco čtenář alespoň částečně vyspělý a nezávislý na rodičovském proviantu dokáže roztomilou nemotornost doby temna naznat "nadčasovým", protože docení co všechno a za jakých okolností se snažil autor sdělit (zde skutečně, skutečně chybí ta Hrbkova předmluva, protože bez znalosti geopolitcké, náboženské a filozofické situace se skutečně může příběh zdát naivní). A ten donekonečna opakující se refrén robinsonády je otlučený jak stará panenka po babičce, to už shledávám silnější analogií příběh Tarzana, jehož vychovaly opice, a nakonec nejen z českých luhů a hájů i příběh Smolíčka Pacholíčka (nemáte-li gazelu, dejte tam jelena).. Dosti však žertů. Pokud jste někdy v průběhu střední školy tuhle knihu vyfasovali do povinného čtení, vybodněte se na tuhle verzi, to nejdůležitější tam chybí.. je to pohádka jako z 1000 a 1 noci, a stejně jako z nich (nakonec ani sbírka 1000 a 1 noc nejsou pohádky pro děti, ať se o to PR překladatelé a společnost snažili dlouhá léta) nepřinese ponaučení, pokud nebudete znát kontext, v jakém vznikla.. sáhněte po verzi z 57. roku.. tahle knížka totiž není o "muslimování", to je kniha o SAMOSTATNÉM přemýšlení nad životem, o logické části myšlení, o tom, že byly doby, kdy lidé museli na deskripci a řešení situace přijít SAMI, bez použití Google.. je to pobídka ať má čtenář hlavu otevřenou, ne vždy se dá řešení najít na první dobrou... a varování, že někdy sice hlava otevřená můžete být, ale společenská situace kolem vás vám nevolí mít otevřenou i papulu.. a to je po těch 40+20 letech temna v naší zemi strašně důležité.. používat mozek a nebát se ptát a hledat řešení..... celý text
Živý syn Bdícího
1957,
Ibn Tufajl
Čistě z komparativních důvodů jsem k překladu z roku 1957 přibrala i aktualizovanou verzi z roku 2011. A bez ohledu na výhrady, které k tomuto překladu můžu mít, jsou recenze této knihy bezmála nespravedlivé. Snad že je na vině absence krásné předmluvy, která byla v původní knize, že si možná někteří čtenáři neuvědomí, že se jedná o STŘEDOVĚKÝ TRAKTÁT a že zatímco čtenář alespoň částečně vyspělý a nezávislý na rodičovském proviantu dokáže roztomilou nemotornost doby temna naznat "nadčasovým", protože docení co všechno a za jakých okolností se snažil autor sdělit (zde skutečně, skutečně chybí ta Hrbkova předmluva, protože bez znalosti geopolitcké, náboženské a filozofické situace se skutečně může příběh zdát naivní). A ten donekonečna opakující se refrén robinsonády je otlučený jak stará panenka po babičce, to už shledávám silnější analogií příběh Tarzana, jehož vychovaly opice, a nakonec nejen z českých luhů a hájů i příběh Smolíčka Pacholíčka (nemáte-li gazelu, dejte tam jelena).. Dosti však žertů. Pokud jste někdy v průběhu střední školy tuhle knihu vyfasovali do povinného čtení, vybodněte se na tuhle verzi, to nejdůležitější tam chybí.. je to pohádka jako z 1000 a 1 noci, a stejně jako z nich (nakonec ani sbírka 1000 a 1 noc nejsou pohádky pro děti, ať se o to PR překladatelé a společnost snažili dlouhá léta) nepřinese ponaučení, pokud nebudete znát kontext, v jakém vznikla.. sáhněte po verzi z 57. roku.. tahle knížka totiž není o "muslimování", to je kniha o SAMOSTATNÉM přemýšlení nad životem, o logické části myšlení, o tom, že byly doby, kdy lidé museli na deskripci a řešení situace přijít SAMI, bez použití Google.. je to pobídka ať má čtenář hlavu otevřenou, ne vždy se dá řešení najít na první dobrou... a varování, že někdy sice hlava otevřená můžete být, ale společenská situace kolem vás vám nevolí mít otevřenou i papulu.. a to je po těch 40+20 letech temna v naší zemi strašně důležité.. používat mozek a nebát se ptát a hledat řešení..... celý text
Obsluhoval jsem anglického krále
2007,
Bohumil Hrabal
Audio: Ladislav Mrkvička Nedokážu sepsat recenzi, co by měla hlavu i patu, jsem příliš zmatená z dojmů z toho příběhu. A i když ve mě přetrvává určitá pachuť Švejkoviny, která na mě na chvíli vyskočila, když se příběh přehoupl přes nástup bolševika, je hlavní postava příběhu tak lidská, se všemi svými patosy, zbabělostmi, domnělými vítězstvími i poetičností, tak nesmírně lidská, až to zalyká a děsí, dojímá i odpuzuje.... celý text
Tma
2015,
Jozef Karika
Audio | Slušně gradující, mrazivá záležitost. Měla sice pár technických nesrovnalostí v ději, ale nebolelo to příliš. Je pro mě velkým objevem, tenhle pán Karika, protože to nepotrvá mnoho knih a bude pro mě Pán Karika. Nejsem si jistá, jak moc spokojen by byl, kdyby to slyšel tváří v tvář, ale pro mě je to autor svižně kráčející v rytmu Kingovských tradic.... celý text
Kód smrti
2012,
Lincoln Child
Je to sice nemastne neslane, ale cist se to da.. je fakt, ze panove autori uz vytvorili zajimavejsi charaktery.. uprimne, nejsympatictejsi z tech par postav, ktere prospacirovaly pribehem, mi byl asi Kyvajici Jerab..... celý text