kamibe přečtené 568

Pátrání 2014, Juan José Saer

Už mnoho let si myslím, že období detektivek mám uzavřeno. Ale kamarádka mi darovala k narozeninám knížku Pátrání od Saera. Odůvodnila to tím, že jí to doporučila naše společná kamarádka se slovy, je to takové ezoterické, to by se jí mohlo líbit. No, musím říci, že jsem to přečetla s velkým sebezapřením a několikerou touhou ji odložit a nechat nedočtenou. Bylo to pro mne tak hrozné čtení, že to ani neumím k ničemu přirovnat. Na samém poočátku jsem si ještě myslela, že budu pokračovat spíš kvůli zajímavě květnatému autorově stylu. Jeho věty mi připadaly jako velmi rozvětvený strom, kde musíte pozorně sledovat, která větvička odkud vlastně vychází. Není výjimkou, že souvětí obsazují polovinu stránky, tedy zhruba 14 řádků a většinou mívají deset a často i více vět. Nedalo mi to přeskakovat (i když i k tomu jsem se později uchylovala), protože jsem nikdy nevěděla, zda v tom obsáhlém líčení nebude ukryt nějaký důležitý detail pro pozdější zdárné pochopení celého děje. Při čtení druhé kapitoly jsem nabyla dojmu, že se jedná o další, docela odlišný děj, který se později nějak zajímavě spojí s tím prvním. Ale to se nedělo a nedokázala jsem pochopit, jak je možné, že se oba děje v nějaké další kapitole už ani neodlišují předělem. Až úplně na konci jsem poznala, že tuhle detektivku vlastně vypravoval jeden z mužů těm ostatním, s kterými prožívá docela jiný příběh, který s detektivkou nemá nic společného - jen toho vypravěče. Detektivka sama byl tak hrůzný příběh, že bych to nedoporučovala skoro nikomu. Kde bral autor ty nápady? říkám si. A nakonec jsem nebyla spokojena s výsledkem, protože pravý viník potrestán nebyl a to mi vadilo. Po několika dnec jsem si ale řekla, že jestli to tak ten vrah dokázal navléknout, pak tím zároveň připravil i konec toho vraždění. A někde v pozadí můžete přemýšlet, jak bídně dopadne někdo, kdo vyjeví sebemenší svoji slabost.... celý text

Tygr loví v noci / Gibon přichází zrána 1994, Robert van Gulik

Období detektivek mám sice už za sebou, ale soudce Ti mě v nich minul, takže jsem to potřebovala napravit. Vlastně mě nejvíc bavilo číst v závěru povídání o samotném autorovi a o tom, že soudce Ti opravdu existoval, ale snad někdy jindy a autor si ho tak trochu přizpůsobil, aby byl čitelnější pro západní čtenáře. Při četbě mne zaujalo, že tehdy v Číně bylo možné, aby měl muž více manželek. Zajímavý byl také popis "výtečného léku proti kašli": v hmoždíři roztlučené sušené stonožky a pavouci spolu s krovkami cikád a rozmíchané v teplém víně!!!!... celý text

Záhada čínského hřebíku 1999, Robert van Gulik

Byla jsem moc ráda, že jsem měla s sebou ještě tuhle knížku, kterou jsem původně už chtěla jen odnést do knihovny. Po přečtení Saerovy útlé, ale pro mne příšerné knížky Pátrání byl van Gulik pro mne naprostým pohlazením. Souhlasím s woodwardem. Tahle knížka trochu zahojila moje rozjitřené čtenářské nitro. Upoutaly mne detaily jako klečení před soudem a vyjadřování o sobě nikoli já jsem..., já se jmenuji..., ale "tato bezvýznamná osoba je..." nebo pobíjení čelem o zem na znamení úcty nebo vichruvzdorná svítilna ze silného naolejovaného papíru. Možná že moje období detektivek zase obnovím. U Gulika oceňuji také to, že dovede do líčení zabudovat životní moudra.... celý text

Blonďatá Kerolajn 2006, Ivona Březinová

Kromě toho, že je to hlavně o lásce, je to příjemné čtení pro toho, kdo zná kraj kolem Liberce. Mně osobně se líbí jednak to, jak autorka umí do příběhu o lásce pro mladé holky (a snad i kluky) vždycky nápaditě zakomponovat i něco naučného. Dokonce i ten, kdo o Karolíně Světlé nějaké ponětí má, si tu rád připomene další podrobnosti jejího života. Taky se mi líbí uvažování nad láskou versus povinností versus vděčností. V tom nemají jasno mnozí dospělí. A ve škole se takovéhle věci neučí! Tak je opravdu fajn, že existují takovéhle knihy. Byla to moje druhá kniha od této autorky a určitě se mi líbila více. Oceňuji i hrátky s češtinou v mluvě Manuelově.... celý text

Evangelium podle Jidáše 2008, Jeffrey Archer

Možná je tato kniha dokladem toho, že každý příběh má své vypravěče a podle vypravěče pak celý příběh zní. Četlo se mi to celkem dobře hlavně díky členěným a číslovaným odstavečkům v nedlouhých kapitolkách. V konci však musím říci, že asi nejzajímavější pro mne byly poznámky v závěru. V jedné z nich se píše, že existuje i takový výklad, že Jidáš je ke zradě vyzván samotným Ježíšem, „jenž chce být osvobozen od svého lidského těla. Tento výklad textu je v souladu s gnostickými tradicemi.“ A taky se tu dočítám, že o oněch pověstných a stále znovu tradovaných třiceti stříbrných je zmínka jen v jediném Evangeliu (podle Matouše) a jde zcela jistě o nedorozumění. Hmm. A vida – jak skálopevně je to usazeno v lidských myslích – až do dnešní doby. V podobných textech mi stále vadí, když narazím na nějakou gramatickou chybu.... celý text

V Brooklynu roste strom 1970, Betty Smith (p)

Po mnoha letech jsem se k této knize s velkou chutí vrátila. Četla jsem ji pomalu, opravdu jsem si ji vychutnávala. Úžasné popisy lidí i činností - detailní, a přitom ne nudné. Zase si opět o něco více považuji všeho, co ve svém životě mohu.... celý text

(Ne)obyčejný kluk 2013, Raquel J. Palacio (p)

Velmi působivý příběh, svěže napsaný. Na prvotinu opravdu velmi zdařilá práce. Oceňuji krátké kapitoly a postupné, skoro detektivní odhalování různých skutečností. Musela-li jsem ve čtení přestat, snažila jsem se ke knize co nejrychleji vrátit. V závěru mě napadalo, jak je pravdivé to, co se nám děje v životě vlastně pořád: jak se s námi musí stát něco opravdu hodně nepříjemného, až hnusného, a teprve vzápětí (časový rozptyl může být velmi různý) se ukáže, k čemu skvělému ta hnusota v našem životě pomohla. Budou-li číst knihu rodiče spolu s dětmi, nabízí se jim mnoho nejrůznějších námětů k úvahám a rozhovorům, a to nejen o čteném příběhu, ale o životě vůbec.... celý text

Pan Smraďoch 2012, David Walliams

Zažila jsem literární lekci, kterou knihovnice v naší městské knihovně uchystala pro děti. A od té doby jsem hleděla knihu sehnat a také si ji celou přečíst. V některých místech jsem se báječně bavila, v některých jsem uvažovala, zda Smraďochovy reakce na "služby" Chloe by mohly opravdu takto znít ve skutečnosti, ale nejvíce jsem si uvědomovala, že za KAŽDÝM podobným člověkem se skrývá nějaký, mnohdy vskutku velice zajímavý a poutavý příběh. Dovedu si však představit, jak může takto zpracovaný příběh o něčem, čemu se v životě spíš vyhneme, děti upoutat. Určitě mě budou zajímat i další autorovy knihy.... celý text

Tichá holka 2015, Torey L. Hayden (p)

Už jsem přečetla několik knih od Torey Hayden. A po této knížce jsem se podivila, že autorku nemám ve svých oblíbených. Hned jsem ji tam přidala. Obdivuji způsob, jakým Torey pracuje s dětmi. Empatickým reakcím, které ona tak mistrně ovládá, bychom se měli naučit všichni. Také velmi oceňuji, jak otevřeně popisuje svoje pocity jistoty i nejistoty, když se střetne s naprosto rozdílným přístupem Juliiným. Absolvuje dosti hluboké sondy do svého vnímání všech odlišností, které jí Julie také dosti otevřeně sděluje. Stejným způsobem se noří do své vlastní práce s Venus. Je úžasné, kolik pokroku dokáže provést s dětmi ve své třídě. A nakonec je navíc ještě ku podivu, kolik dětí s všelijakými odlišnostmi se po takové zkušené, i když někdy velmi obtížné práci dokáže opět zařadit do "normálu", dokonce vystudovat střední i vysokou školu.... celý text

Pět stupňů připoutanosti 2014, Don Miguel Ruiz (p)

Mám takové knihy ráda, i když tahle pro mne znamenala celkově dosti obtížné čtení. Získal si mě ale počáteční příběh o dědečkovi, kterému se autor tolik chtěl pochlubit vším, co zná. Jak ho pak dědeček překvapil!... celý text

Faktura 2015, Jonas Karlsson

Když je nám dobře, tak jen tak vegetíme. To je skvělé, ale neposouvá nás to. Posouvají nás jedině ty nepříjemnosti. To je to "všechno zlý pro něco dobrý"! Mně ovšem nejvíc ze všeho zaujalo to, jak nakonec když něco hodně přepísknem, může to projít docela klidně "bez placení". Hlavní důvod, proč asi byl tento příběh napsán, vidím v uvědomění si něčeho, co většinou při prožívání opomíjíme nebo máme za TAK samozřejmé, že tomu nevěnujeme pozornost. Po dočtení jsem ještě vděčnější za všechno, co mě obklopuje a čím procházím.... celý text

Učení mučení 2014, Daniel Pennac

Já si tohle čtení dobře užila. A to dokonce, i když mi místy přitom běhal mráz po zádech. Je to velká promluva do učitelské a rodičovské duše, aby z pozice svého "vědění" pochopila, jaké to je - nevědět, neumět, neznat, nechápat. Bylo pro mne příjemné číst na samém konci knihy, co je vlastně ten zázrak, který způsobí, že se „špatní žáci“ nedostanou na scestí. Takové učitele možná najde každý z nás ve svém studentském životě, a to alespoň jednoho. Jsou lidští, laskaví, pokorní, zapálení a uvnitř jaksi prosvětlení. Líbilo se mi, jak nezdolně autor postupoval ve svém životě a jak - inspirován svým učitelem francouzštiny - později svým studentům zadával také podobně zajímavé, neotřelé, provokativní úkoly a žádal pouze jediné: jejich dokonalé vypracování. Dávat studentům laťku stále o něco výš, to považuji za nejpotřebnější učitelský úkol. Přečtení této knihy a snad i debaty o ní bych naordinovala studentům učitelství a učitelům vůbec.... celý text

Zkušebna rodičů 2015, David Baddiel

Dost dobrý příběh, ve kterém si nejdřív připadáte jako v nějaké sci fi, ale konec je překvapivý a musíte uznat, že by se to kliďánko takhle mohlo stát i ve skutečnosti. Bylo hezké číst, jak se Barrymu stále zjevovaly dvě tváře, které mu byly jaksi povědomé, líbilo se mu, jak se dívaly i co zřejmě pociťovaly, jen si je pořád neuměl správně zařadit. Bylo mi příjemné, že mravní ponaučení nebylo proklamováno prvoplánově, ale bylo skoro nenápadné. Poselství si jistě odnese každé dítě, které se tímto příběhem prokouše, a začne se na své vlastní rodiče dívat přeci jen poněkud zjihlýma očima, a to i když ho mnohdy otravuje, jak se chovají, co všechno na něm chtějí, jak ho napomínají a co všechno mu nedovolí. Jediné, co mi ve čtení přeci jen překáželo, bylo množství indicií, kterým jsem nerozuměla, protože nesleduji ani fotbalisty, ani jiné mediálně poutavé děje, pro mládež patrně neodolatelné. To však jistě nebude nijakým hendikepem pro současné dětské čtenáře.... celý text

Papouškův teorém 2000, Denis Guedj

Musím dát plné hodnocení a napsat komentář, přestože jsem teprv na straně 152. Tahle kniha se mi dostala do rukou při zajímavé příhodě. Upoutal mne název, hlavně slovo teorém! Čekám detektivní zápletku a možná by se mnohým nemuselo líbit, jakou oklikou a čím vším se k ní autor prodírá. Ale v tom je právě to kouzlo. Myslím, že milovníci matematiky budou tuto knihu zbožňovat. Souhlasím s Amadys - díky takto podaným vědám by mohli mnozí studenti získat lásku i respekt ještě za dob studií oněch předmětů. Ovšem číst si o tom ve zralém věku je taky půvabné.... celý text

Zbavit se minulosti - Jak léčit dávná emoční zranění 2008, Benoit Rancourt

Pokud se někdo pídí po svých minulých životech nebo po tom, kde je původ nějakých jeho chmur nebo nezvyklých reakcí, může se zahloubat do terapie, která tomuhle může pomoci. Název mi však nepřipadá dobrý, protože si myslím, že svou minulost prostě MÁME. Nemůžeme se jí zbavit! Podle mého ji můžeme jedině přijmout, případně přerámcovat svoje mínění o ní.... celý text

Vyhoďme ho z kola ven 2001, Ken Kesey

Dávno přečtená kniha. Vrytá do mne jako jedna z nejpůsobivějších. A umocněná filmem, přestože se v některých věcech neshodují. Navíc jsem poznala člověka, který procházel léčbou elektrickými šoky, a dobře jsem viděla, jak je to ničivé.... celý text

Psychohry 1989, Eduard Bakalář

Logoterapie ve výchově 1997, Elisabeth Lukas

Další z knížek, které jsem přečetla kdysi. Logoterapií jsem byla velmi zaujata. Autorka zdůrazňuje největší potřebu člověka - potřebu smyslu toho, co dělá, toho, co se děje. Jak poznání smyslu dokáže, aby člověk jaksi přesáhl sám sebe. Mám moc ráda takové nadějně postupy v lidském chápání a konání.... celý text

I tvoje utrpení má smysl 2006, Elisabeth Lukas

Jak je pro mne příjemné probírat se knihou, v níž jsem si udělala zátrhy toho, co mne při tehdejším čtení zaujalo. Pamatuji si, jak jsem tyhle dvě knihy paní Lukasové žárlivě střežila a při stěhování je měla na nejpřednějších místech, abych je bez úhony dovezla na nové místo. Nesmírně mě oslovuje terapie, která dokáže volit slova tak, že i ta nejpříšernější muka dokáže ukázat ve smysluplném světle a tím ulevit mysli člověka a učinit jeho život snesitelnějším.... celý text

Souostroví Gulag: 1918–1956 2011, Alexandr Isajevič Solženicyn

Pamatuji si, jak úděsné bylo pro mne toto čtení. Přesto jsem to však přečetla do poslední řádky a říkala si přitom, ano, musíš vědět, že i takhle někde někdo žil. A patrně pořád někde někdo nějak podobně žije. Kdybych se však utápěla v litování všech těchto lidí, nijak jim to nepomůže. Mohu jistě najít způsoby, kterak být nápomocna aspoň někde, aspoň nějak.... celý text