kamibe přečtené 583

Psi nebaletí 2015, Anna Kemp

Mně se to líbilo. Podle mne je v tom příběhu silné poselství v tom, že když se nám něco líbí, když k něčemu tíhneme a vidíme v tom smysl své existence, tak si za tím máme jít a potom se stane, že se celý vesmír spojí, aby nám umožnil to dělat. A teprve potom můžeme být v životě šťastní. Což je to jediné, o čem vlastně život je. Nebo být má, a pokud není, pak jsme na svoje "baletění" ještě nepřišli.... celý text

Proč mluvíme česky 2011, Daniela Krolupperová

Po takovéhle knížce sáhne každý, kdo k češtině nějakým způsobem odjakživa tíhne. Označuji jako bohulibý čin napsat v podstatě odborné čtení pro děti bez záplavy odborných označení, navíc tak, aby to bylo poutavé. Pokud k nějakým vysvětlením dochází, autorka volí pro jejich podání příjemně srozumitelnou mluvu. Navíc nechá za sebe (= odborníka) promlouvat malého cara, jehož přátelské poučování jistě děti přijmou lépe, než kdyby jim všechno vyjasňování podávala kniha sama. Takže i když je to ve své podstatě také učebnice, rozhodně vyznívá příjemně, na mnoha místech vzbuzuje radost z poznávání a úkoly, které jsou na konci některých kapitol dětem předkládány, mají šanci být přijaty s větším nadšením než domácí úkoly ze školy. Pro mne, milovníka češtiny, to bylo čtení veskrze příjemné. Kritizuji pouze věcné chyby, které by se v takovém textu podle mého objevit neměly, obzvlášť když jde o řešení úkolů (s.103-104 Sláva slovesům - tvar čteš není 1. osoba a tvar utíkala jsem není 3. osoba). Až se příště narodím, budu korektorkou podobných knih. Potěšily mne také vtipné ilustrace, jen mi připadalo, že tváře malých holčiček vypadají příliš dospěle.... celý text

O holčičce z jiného světa 2014, Aharon Appelfeld

Velmi komorní příběh. I když se odehrává venku v lese, měla jsem dojem velmi sporého prostoru - možná díky těm několika postupně vybudovaným hnízdům. Docela minimalistickým stylem dokázal autor ve mně vybudit neklid a napětí. Vlastně novinkou pro mne bylo zjištění, že i mezi židovskými rodinami mohou být docela značné rozdíly v pojímání života i víry samotné. Zajímalo by mne, zda by někteří židovští kluci vedli podobné a snad i ještě hlubší filosofické debaty i jindy, mimo to nebezpečím které v lese prožívali. Některé jejich promluvy mi připadaly až příliš dospělé, ale možná takové mohli vést, když se ocitli v tak těžké situaci. A zajímalo by mne také, zda jde o autobiografické prvky. Docela bych to tak tipovala. Příběh nabízí velká témata - o samotném způsobu života, který obě rodiny mají tak odlišné, o dohadech, jak se holčička dostala tam, kde je a odkud mohla klukům pomáhat, a jak to vlastně asi tak mohla provádět a co ji k tomu vůbec vedlo. Líbí se mi, že je to knížka o uvědomování si pocitů. I o tom se mohou vést debaty při literárních dílnách, pokud se učitel rozhodne s touto knihou pracovat. Což by bylo velmi prospěšné. Způsob, jak jsem na tuto knihu a tohoto autora vůbec narazila, byl neobvyklý - šla jsem s přáteli na jarmark ve waldorfské škole; bylo to velmi pěkné, ale pro mne v ten den velmi hlučné. Ráda jsem se uchýlila do Umělecké kavárny v jedné třídě, kde jsem mohla v klidu probírat jejich třídní knihovničku. Strávila jsem tam několik příjemných hodin.... celý text

Dračí jezdec 2003, Cornelia Funke

Tuto knížku jsem přečetla s velkým potěšením. Velmi si vychutnávám autorčin styl psaní, smysl pro barvité detaily i schopnost vymyslet všechny zápletky. Skvělá je postava Povídalky a k zamyšlení poslouží homunkulus Muší nožka. Je to s ním jako s některými lidmi - jenom neochvějná víra v to lepší v nich jim vlévá do srdce pocity, s kterými si zpočátku nevědí rady, ale které je nakonec promění v lepší bytost. Líbí se mi také autorčiny obrázky. Vždycky jsem milovala zdobná první písmena nových kapitol, a když jsou tu malé obrázečky, které napovídají na obsah kapitoly, je to pro mne stejně příjemné. Jediné, co bych drobně vytkla, jsou občasné chyby. Ale sama vím, že když kontroluji nějaký text a zaujme mě, docela snadno chybu přehlédnu. Proto se dívám shovívavě na všechna ta vynechaná nebo zaměněná písmena, chybějící slovo nebo chybnou vazbu aby jste namísto správného abyste. Takže dávám pět hvězd, neboť je to celkově opravdu překrásný příběh.... celý text

Proč obrazy nepotřebují názvy 2014, Ondřej Horák

Výborná kniha i pro dospělé, kteří nedostali dobrý základ a v oblasti výtvarného umění se tolik neorientují. Časová osa na konci knihy je skvělý nápad.

Čaroprávnost 2009, Terry Pratchett

Je opravdu moc fajn, že knihy jsou tak různé. Jedině tak mají šanci, aby jim různí lidé udělovali tak různý počet hvězdiček. Pro mne toto byla druhá Prattchetova knížka o Zeměploše a líbila se mi velice. Nacházím v ní mnohé moudrosti, jako např tuto Bábinu myšlenku: budoucnost je velmi křehká záležitost, a když se na ni někdo ošklivě podívá, může se změnit. Krom toho velmi oceňuji spoustu elegantního humoru. Takže je docela možné, že za nějaký čas sáhnu po dalším příběhu o Zeměploše.... celý text

Básník v báglu 2005, Ivona Březinová

Také tuto knihu jsem četla jen proto, abych byla v obraze a věděla, co současná mládež ráda čte. Oceňuji nápad - spojení jakési vlastní tvorby na téma Máchova života s tím, že se čtenář dozví o Máchovi víc než ve škole. Nejspíš bych ji jako gymnazistka ráda četla. Teď už však to není můj nejlepší šálek kávy.... celý text

Jmenuji se Alice: Jsem narkomanka 2007, Ivona Březinová

Zajímalo mne, jakým stylem píše paní Březinová knížky pro starší děti. Vlastně jsem si tu knihu přečetla jen proto, abych věděla, co mohu doporučovat učitelům na seminářích dílen čtení. Osobně jsem podobné knihy četla už dávno a nejvíc na mě zapůsobila ta s opravdu nechutným názvem Dušemrdi, protože je to skutečný příběh. Pro sebe si musím hledat už opravdu výrazně jinou četbu. I proto dávám jen poloviční hodnocení.... celý text

Dračí polévka 2011, Alena Ježková

Za takové čtení děkuji z celého srdce. Příběh mne zaujal od prvních vět. Miluji takový styl psaní. Opravdu příjemné čtení i pro dospělého. Výroky mistra Kunga obohatily sbírku citátů :-) Oceňuji také velmi hezké ilustrace. A také upozorňuji, že na straně 5 je v jeho jménu chyba. To by měl Albatros napravit v dalším vydání. Asi tam napíšu. Už jsem tam napsala.... celý text

Johanka z parku 2012, Ivona Březinová

Klady, které vidím: Uznávám, že kniha nese dětem dvě dobrá poselství: 1. Sliby se mají plnit. 2. Věci mají být tam, kde je jejich místo. Děti si můžou při čtení například ujasnit jak daleko od nich je vlastně předek, který má předponu prapra. Můžou se zajímat, jak jsou vlastně poskládány tašky na střeše, přičemž pro ně může být záhadou, jak vlastně mohl tatínek jen tak zevnitř babiččina pokoje tašky vpravit na správné místo. Příběh třeba může některé děti přimět k zájmu o sudoku. Možná se ta podivnost s knoflíkem, veverkou, drakem a dalšími nápaditostmi může dětem líbit, ale já bych ji pro čtení dětem vybrala, jen proto, abych je provokovala k otázkám a dalšímu domýšlení a vymýšlení. Například proč vlastně Hermína nosí tu gumovou čepici a jak mohla vylézt na borovici, na kterou nemohl pak vylézt její docela velký vnuk, nebo co má trpaslík společného s prapradědečkem a jak se vlastně knoflík dostal na jeho zelený kabát. Zápory, kvůli kterým knize nedávám víc než tři hvězdy: Nelíbí se mi, když nad velkým měkkým i je tečka, což se tu vyskytuje hned na obálce ve jménu autorky dokonce dvakrát. Někomu to jistě může připadat výtvarně zajímavé, dokonce hezké, ale prostě to není pravopisně správně. Nelíbil se mi autorčin styl psaní. Celkově spíše oceňuji výpravnost knihy a obrázky Markéty Vydrové než text Ivony Březinové. Ale chápu, že děti mohou mít jiná měřítka. Najdu si ještě jinou knihu této autorky, abych si nevytvářela dojem jen na jediné knize.... celý text

Prevítovi 2004, Roald Dahl

Dala jsem si to jako pohádku před spaním. Takovou trochu znechucující, ale přesto vtipnou - jak to tak Dahl umí! Navíc umocněnou skvělými ilustracemi pana Brychty. Usínalo se mi parádně.... celý text

Delirium 2012, Lauren Oliver

Přečetla jsem to, abych byla v obraze. Taky proto, abych se dozvěděla, co obnáší dystopický román. Připadá mi to jako varování dnešní mladé generace před jakoukoli formou totality. Hodně jsem při čtení musela myslet na Orwellovu knihu 1984. Ocenila jsem pochmurný konec, který je však pořád natolik otevřený, že autorce umožňuje navázat, pokud by se tak rozhodla. Trochu nepravděpodobné mi připadalo vykopání tunelu přívěskem ve tvaru dýky. Chyběly mi tu podrobnosti, ale uznávám, že by to byl spíš námět na pokračování, v němž se dcera s matkou sejde a vyslechne si její vypravování. Taky jsem si u tohoto čtení VELMI uvědomila, že podobnou formu totality nabízí v současné době (nebo vlastně v každé době) jakákoli církev. I když musím uznat, že ne každá jde do smrtících extrémů.... celý text

Inkoustová smrt 2011, Cornelia Funke

Dobře jsem se pobavila. Oceňuji autorčino vykoumané fabulování. Její věty se mi příjemně četly. A celý příběh postavený na různých světech, které je možno vyčíst z napsaných příběhů, je pro mne jako vesmír plný nejrůznějších možností, kterým jsme nevěřili a které teď sami postupně objevujeme. Plný počet sama za sebe nedávám, neboť se mi nelíbí, že překladatelka nezachovala takovou maličkost jako název lesa z minulého dílu (a to i kdyby její překlad byl oproti originálu třeba i přesnější), také jsem si v knize všimla několika chyb a překlepů, na pár místech dokonce i věcných nesrovnalostí, což mi vždycky u podobně napínavých příběhů trochu pokazí celkové ponoření do četby. Co se mi hodně líbilo u všech tří dílů, jsou nejrůznější citace v úvodu každé kapitoly. Některé mě inspirují k přečtení dalších knih.... celý text

Kočka v Zemi čísel 2013, Ivar Ekeland

Osobně mám ráda knihy podobného rázu. Je to odlehčené vědecké pojednání, které může strávit podle mého docela každý. Hotel Nekonečno je fakticky skvělá představa a autorovi se tak povedlo ukázat dětem několik matematických zákonitostí takto příjemně a hravě. Škoda, že jsem ji neznala, když jsem učila děti na národce matiku. ... V dubnu 2019 ji čtu znovu. A s potěšením. Nacházím v ní další a další inspirace. A to mě baví.... celý text

Hůl prokletí 2015, Åsa Larsson

Přečetla jsem ji více méně z povinnosti. Pro mne bylo z ní zajímavé nikoli ono napětí, ale spíš vykreslení postav a vztahů mezi nimi. A ocenila jsem, jak minimalisticky, přesto však dostatečně barvitě to bylo vylíčeno. Je dobře, že jsou tu takové krátké věty, myslím, že dětem, které moc nečtou, se takové věty mohou číst dobře a mohou se tak ve čtenářství dostat zas kousek dál.... celý text

Inkoustová krev 2010, Cornelia Funke

Tuhle knihu jsem musela číst někdy v době, kdy DK ještě snad ani neexistovala. Jinak bych tu určitě už dávno napsala nějaký oslavný komentář. Patří totiž mezi knihy, na které jsem nezapomněla. Později jsem v autobusu RJ shlédla také film, ale musím říci, že jsem raději četa knihu a představovala si to všechno po svém.... celý text

Inkoustové srdce 2005, Cornelia Funke

Šťastný skřítek 2012, Petr Sís

Dobrá knížka s mravním naučením, na které by mohly malé děti přijít samy. Knížka má krásné obrázky a může skvěle posloužit pro děti, které ještě neumí číst, k tomu, aby odhadovaly děj podle obrázků a teprve pak si nechaly příběh číst od někoho, kdo to už umí.... celý text

Dobrodružství pavouka Čendy 2014, Pavel Čech

Velmi krásné, nádherné. Tohle spojení, kdy autor umí napsat příběh s určitou hloubkou a ještě si k němu umí nakreslit obrázky, navíc tak překrásné obrázky, se vidí málokdy. Mám takové knihy ráda. Je to potěšení pro oči, pro jazyk i pro duši. A vůbec nemusím být dítě, abych si takovou knížkou obohatila život.... celý text

Rytíř v rezavém brnění – Aneb o muži, který našel sebe sama 2012, Robert Fisher

Pro mne to bylo velmi milé čtení. Jsou tam pěkné hlášky: Člověk nic nevidí, dokud nepochopí. Mlčet je víc než jen nemluvit. Abys odhodil brnění, na to musíš být sám. Nejdřív jsem to četla sama a hezky se u toho bavila. Pak jsme si to četly s kamarádkou při chůzi po pláži a znovu jsme se u toho pěkně bavily. A teď si to vezmu s sebou na dovolenou a budu to číst svému kamarádovi. Jsem zvědavá, co na to řekne. Myslím, že je to jedna z knih, které se dají číst v každém věku.... celý text