kasavubu přečtené 353

Jeho krvavé dílo 2018, Graeme Burnet Macrae

Tak tohle se snad ani nedá vyjádřit slovy. Tahle kniha, to byl neskutečný čtenářský zážitek. Ani ne za den přečteno, což asi svědčí o všem. Zbožňuju přesně ten stav, kdy nevíte, jestli máte hlavního hrdinu víc litovat nebo nenávidět a pokládáte si zásadní otázku, zda si zaslouží trest či spíše odpuštění. Stejně jako Americká tragédie od T. Dreisera, se kterou kniha vykazuje řadu podobností, patří i tahle alespoň pro mě k jedněm z nezapomenutelných knih, které už jen tak vaši mysl neopustí. Za mě prozatím nejlepší letošní kniha.... celý text

Křik 2017, Nicolas Beuglet

U knihy kladně hodnotím především její neotřelý námět, ze kterého mě místy hodně mrazilo. Kniha byla nesmírně čtivá, postavy dobře vykresleny. Už jak tu padlo v předchozích komentářích, největším nedostatkem byla zbytečná překombinovanost, která ubírala na uvěřitelnosti samotného příběhu. Našlo se i několik nelogičtností, ale ty autorovi s klidem odpouštím. Ještě teď několik dní po přečtení mi kniha nejde z hlavy a přemýšlím, jestli na ni není alespoň zrnko pravdy... Za námět nakonec dávám plný počet v hodnocení.... celý text

Hastrman 2001, Miloš Urban

Uff, prokousat se knihou byl i pro mě dost tvrdý oříšek. Přece jen jsem očekávala, že zde bude trochu více děje. Napětí tu nebylo vůbec žádné a v tomhle zůstal potenciál knihy hodně nevyužitý, alespoň tedy pro mě. Jak už ale padlo v předchozích komentářích, chválím autora za velmi slušnou stylistickou formu jazyka a přiblížení pohanských zvyků a tradic venkovského života v předminulém století, jež bylo velice zajímavé. Těším se, až knihu porovnám s filmovým zpracováním.... celý text

Bílá tma 2018, Zdenka Hamerová

Příjemná oddechovka dokazující, že i česká detektivka/thriller může dosahovat kvalit zahraniční literatury. Moc se mi líbil popis prostředí v domově pro seniory. Kniha se dobře četla, zápletka byla uvěřitelná a na závěr do sebe vše pěkně zapadlo, tedy až na jediné - moc jsem nepochopila vložení linie Standy. Možná, kdyby měla kniha další pokračování, tak by byla na místě. Nepochopila jsem proč vlastně v knize byla, jestli jen měla odlákat pozornost od pachatele...... celý text

Ostrov 2008, Victoria Hislop

Knihu bych rozhodně do kategorie červené knihovny nezařadila (viz některé komentáře níže). Třebaže nakonec končí v podstatě happy endem, což také moc nemusím, je v ní obsaženo hodně myšlenek, které člověka nutí zamyslet se nad tím, jak dokážou být lidé k sobě v mezních situacích zlí, zároveň ale i laskaví a sebeobětující. Moc se mi líbilo, že přese všechen smutek, jenž z příběhu doslova čiší, je i tak kniha plná lidské naděje a touhy po životním štěstí, ať už je to kdekoliv, třeba i na Spinalonze (moc mě překvapil popis, jak to na Spinalonze vypadalo a jak tam malomocní žili - pokud je to tedy pravda a autorka nefabulovala). Mě tedy kniha velmi příjemně překvapila. Možná by ji prospěl trochu kvalitnější (vzletnější) překlad, ale to není chyba autora ale překladatele.... celý text

Čistič 2007, Paul Cleave

Z představy, že někdo takový jako Joe žije v mém městě, chodí po ulicích a zabíjí si každého, kdo se mu zamane, mě tedy mrazí. Nebylo to špatné čtení, ale asi toho cynismu a sarkasmu na mě bylo v knize až moc. Mně osobně tedy Joe k srdci moc nepřirostl (například oproti Dexterovi, kde jeho motiv vražd člověk tak nějak chápe), takže jsem upřímně ráda, že kniha dopadla, tak jak dopadla. Docela mě ale pobavilo, jak Joe vraždí lidi bez skrupulí a přitom ho dokáže tak silně zasáhnout smrt obyčejných akvarijních rybiček či zraněná kočka na silnici. To bylo docela vtipné. Co oceňuji, je detailní popsání pocitů a myšlenkových pochodů hrdiny.... celý text

Do tmy 2015, Anna Bolavá (p)

K přečtení knihy Anny Bolavé jsem se dostala až po Houbařce Viktorie Hanišové, takže asi v podstatě v opačném pořadí než většina čtenářů zde. Je těžké obě knížky porovnat, obě byly skvělé, každá svým způsobem. Anna Bolavá, to je spíš poetické čtení, kde víc než hlavní děj je důležitější popis nitra hlavní postavy bylinářky Anny. Dokonce se dá říci, že zde v podstatě děj úplně chybí. Ale i tak byla knížka neuvěřitelně čtivá a ač jsem se bála, že se budu při její četbě nudit, rozhodně tomu tak nebylo. I po jazykové stránce pro mě byla kniha větším prožitkem. Houbařka je naproti tomu víc o ději. Psychologie hlavní postavy Sáry zde sice také nechybí, na Annu Bolavou to však nemá. Jen jsem po přečtení celé knihy nepochopila, co vlastně Anně bylo, jakou nemocí trpěla, zda byl její stav mysli způsoben pouze vážnou chorobou, které nakonec podlehla, nebo spíš léky na bolest, jimiž se zásobovala víc než slušně. Srovnání "Do tmy" a "Houbařky" je hodně náročné, každá kniha je postavena trochu jinak. Je zde ale cítit, že se Hanišová Annou Bolavou při svém psaní hodně inspirovala. Přesto přese všechno mě asi o něco více zaujala Houbařka.... celý text

Otevřený hrob 2017, Angela Marsons

Další pokračování případů Kim Stoneové opět nezklamalo. Autorka standardně drží laťku u všech dílů série vysoko. Přesto si nemůžu pomoci a stále mi na plný počet hvězdiček něco chybí. Jinak ale skvělé počtení, sice pár nelogičností, ale ty se dají vcelku prominout. Určitě sáhnu i po dalším díle.... celý text

Houbařka 2018, Viktorie Hanišová

Na knihu jsem se upřímně moc těšila. Nalákala mě tématem houbaření a poněkud asociální hlavní hrdinkou. A rozhodně mě nezklamala. Jen ve mě zanechala hořkou pachuť z toho, jak člověk dokáže ublížit svým nejbližším, třebaže svým způsobem neúmyslně. Je těžké posoudit, kdo za to, co se stalo, nesl větší vinu, zda otec či matka. Proč otec udělal to, co udělal a proč se matka zachovala tak, jak se zachovala. Myslím, že výčitky svědomí je nakonec dohnaly, trebaže to z knihy vyloženě nevyplývá. Je škoda, že kniha končí tak trochu otevřeně a už se nedozvíme, jak to bude se Sárou dál. Na konci na mě ale dýchla naděje...... celý text

Strážce majáku 2013, Camilla Läckberg

Další skvělá knížka ze série. Vše do sebe opět krásně zapadlo, třebaže tentokrát dějová linie z minulosti nebyla až tak propojena s tou hlavní ze současnosti. Předchozí díl série (Mořská panna) pro mě byl o něco napínavější, proto tentokrát ubírám jednu hvězdu. Uvidíme, s čím autorka přijde v dalším pokračování, už teď se moc těším. A jak padlo v komentáři Lisy123, trochu mě zamrzelo, že se nedořešilo, jak to dopadlo s vůdcem motorkářského gangu Stefanem, přála jsem tomu mizerovi, aby zaplatil a alespoň ho zavřeli pěkně do chládku :-(... celý text

Neviditelný 2006, Jaroslav Havlíček

Další naprosto dokonalý Havlíčkův román, který právem dokazuje, že jako autor patří k absolutní špičce v české próze. Třebaže jsem zpočátku měla problém se do knihy začíst, osudy Petra Švajcara mě brzy natolik pohltily, že jsem nemohla v četbě přestat, dokud nezjistím, jak to všechno dopadlo. Petr Švajcar je jedním z největších pokrytců, s jakými jsem se dosud v literatuře potkala, ale ani zde není (a to je asi typický Havlíčkovský styl) vyloženě černo-bílou postavou. Autor si s ním coby hlavním hrdinou pohrál tak bravurně, že třebaže je to křivák všech křiváků, několikrát se při čtení pozastavíte nad tím, že vám ho je vlastně i líto. A takovýmito postavami, jež nejsou ani černé ani bílé, se to v knize doslova hemží. Například taková Soňa, jejíž osud je z celé knihy asi nejvíce politováníhodný, která mě ale zároveň dokázala vytáčet svojí neuvěřitelnou naivitou a mnohdy zcela zbytečnou přecitlivělostí. Ale i celá plejáda postav (stará prateta, Sonin otec a v neposlední řadě strýc Cyril alias Neviditelný) s jejichž psychologií postav si autor neskutečně pohrál. A jako tomu je u většiny psychologicky laděných románů, i zde se neubráníte otázce, zda-li za všechno mohl opravdu jen Petr Švajcar. Nakolik bylo na vině duševní zatížení v rodině či třeba Petrovo neradostné mládí, které zformovalo jeho charakter. Tahle kniha vás zaručeně donutí zamyslet se nad otázkou viny a míry provinění. Přečíst tuto knihu byl pro mě nezapomenutelný zážitek a doufám, že se k ní ještě někdy vrátím.... celý text

Mráz 2015, Bernard Minier

Tak žádné velké "wau" se nekonalo. Kniha rozhodně špatná nebyla, ale jako by mi v ní po celou dobu, co jsem ji četla, něco chybělo. Možná to bylo postavami, se kterými si mohl autor více pohrát. Nevyvolaly ve mně téměř žádné emoce, ani kladné, ani záporné. Jinak vlastní zápletka byla dobrá. Možná v knize mohlo být více napětí, chvílema se děj poněkud vlekl. Jako celek a vezmu-li v úvahu, že to je autorův debut, to určitě špatné nebylo. Jediné, co jsem tak nějak nepochopila (nebo mi to uteklo), proč vrah zabíjel koně, mohl se rovnou zaměřit na lidi. Nepochopila jsem, zda to byl jen úhybný manévr, kterým chtěl odlákat pozornost vyšetřovatelů.... celý text

Křídla ve větru 2015, Sue Monk Kidd

Tak z téhle knihy na mě dýchlo hodně smutku. Sarah i Hetti-Drobek byly každá svým způsobem neuvěřitelně silné ženy. Upřímně obdivuji jejich odvahu, s jakou dokázaly jít za tím, po čem toužily. Nejvíce mě ale rozesmutnila Drobčina matka Charlotte, jejíž nezlomnost jsem obdivovala snad ze všeho nejvíc. Právě její životní osudy mi přišly z celé knihy asi nejdojemnější. O sestrách Grimkeových jsem nikdy neslyšela, autorce se, myslím, podařilo vylíčit jejich příběh poměrně dost autenticky, prostudovala hodně pramenů a sekundární literatury k jejich tématu. Kniha byla skvělá, jediným jejím nedostatkem byl pomalý rozjezd. Až téměř do poloviny mě kniha moc neoslovila, všechny hrdinky se mi ale postupně dostaly natolik pod kůži, že mi nezbývalo než jen číst a číst až do poslední strany.... celý text

Trhlina 2017, Jozef Karika

Kniha mě na svém začátku vcucla a vyplivla až na samém konci (díky bohu, docela jsem se bála, jestli taky nezůstanu někde na půli cesty mezi dvěma dimenzemi:-). To teda byla síla. Co je fikce a co skutečnost, to by mě opravdu zajímalo. Tribeč určitě někdy ráda navštívím, v zimním období to ale rozhodně nebude.... celý text

Jsou světla, která nevidíme 2015, Anthony Doerr

Napsat komentář k této knize je složité. Až téměř do poloviny jsem měla problém se do ní začíst, dokonce jsem zvažovala, jestli její četbu nevzdat. Vadily mi příliš krátké kapitoly a časté střídání různých časových rovin a postav. Jak už padlo v některých předchozích komentářích, možná by knize prospělo, kdyby byla o 100 stran kratší, přišlo mi, jako by děj byl mnohdy zbytečně natahován, zejména v pasážích popisujících osudy Wernera. Zhruba v polovině se však vše změnilo a následně jsem se od knihy vůbec nemohla odtrhnout. Kniha byla moc smutná. Oceňuji však, že autor nesklouzl ke kýčovitému happy endu.... celý text

Severní vody 2017, Ian McGuire

Za poslední dobu jeden z opravdu vydařených románů - thrillerů. Pozitivně hodnotím zejména vhodné zasazení do prostředí - velrybářské lodi a drsné severské přírody. Jediné, co mě trochu zklamalo, byla hlavní postava doktora, která mi přišla trochu nedotažená. Nevzbudila ve mně žádné větší emoce - ani pozitivní, ani negativní. Přišla mi prostě taková trochu nemastná neslaná. Oproti tomu postava vraha byla, myslím, vykreslena perfektně. Co mi ještě trochu vadilo, bylo na můj vkus asi až přílišné používání vulgarismů - chápu, že v prostředí společenské spodiny, ve kterém se kniha odehrává, se tak asi běžně mluvilo, ale úplně mi to do knihy nesedlo. Bylo toho možná až zbytečně moc. To je ale jen můj osobní názor. Jinak knihu hodnotím velmi pozitivně a ráda si od autora přečtu něco dalšího.... celý text

Tichá modlitba 2017, Angela Marsons

Další velice čtivý a napínavý díl série. Vlastní dějová linie byla skvěle propracovaná. Jediné, co mi vadilo, byly občasné nelogičnosti, zejména v úplném finále. Některé mě vyloženě pobavily. Proč šla Kim do sklepa beze zbraně? To jezdí policie v Anglii na výjezdy vždy neozbrojená? A jak mohla Charlie být zároveň zakousnutá v končetině únosce a současně křičet na svoji kamaradku, aby utíkala? Některé působily až úsměvně. Jako celek ale knihu hodnotim kladně.... celý text

Ďábelské hry 2016, Angela Marsons

Moc vydařené pokračování série Kim Stoneové. Nejvíce mě zaujalo barvité vylíčení toho, jak se chová sociopat. Jeho chování a pohnutky zde byly perfektně vykreslené. Obě detektivní linie byly moc zajímavé. Jediné, co musím vytknout, stejně jako u prvního dílu série, je závěr - přišlo mi, jako by ke konci autorka ztratila dech a příběh zničeho nic utla, zvlášť ta druhá linie - otce pedofila, čekala jsem asi trochu jiné rozuzlení. Za to musím ubrat na hodnocení, ale jinak to bylo super počtení. Určitě si přečtu další pokračování. Kim Stoneová se mi dostává čím dál tím víc pod kůži.... celý text

DNA 2017, Yrsa Sigurðardóttir

Další parádně zamotaná Yrsa. Já tuhle autorku prostě můžu. Vždy si myslím, že vím, kdo je vrah a ona mě vždy úplně vyvede z omylu. Yrsy si moc cením v porovnání s jinými autory severských detektivek, protože má vše propracované do nejmenšího detailu a že do sebe vždy vše krásně logicky zapadne (což se bohužel o řadě současných detektivek říci nedá). Dvojice Freyja - Huldar mě moc mě bavila. Už teď se těším na další pokračování, jak to s nimi bude.... celý text

Světlo mezi oceány 2013, M. L. Stedman

Tahle kniha to byl neuvěřitelný zážitek, navíc umocněný tím, že jsem matkou zhruba stejně starého dítěte. Příběh mě neustále nutil přemýšlet o tom, kdo je vlastně v právu, komu by měla malá Lucy-Grace připadnout. Vůbec nedokážu posoudit, jak bych se v situaci Izabely či Hanhah zachovala já. Ale ač jsem žena a matka asi bych se přiklonila překvapivě na stranu Toma, taky bych nedokázala žít s pocitem, že vychovávám dítě, které patří někomu jinému, že ho okrádám o to nejcennější, co může život nabídnout. A když i posléze zjistili, kdo je jeho skutečná matka, jednoznačně bych jednala jako Tom. Pro postavu Toma jsem tak měla největší pochopení, i když je pravda, že mě ve druhé části knihy už hodně vytáčelo, jak ze sebe udělal obětního beránka a chtěl vzít všechnu vinu na sebe, jak pořád svou ženu ospravedlňoval. Izabela přece měla na tom všem stejnou vinu, ne-li větší, byla to dospělá, svéprávná žena, byť nešťastná, že nemůže mít vlastní děťátko. Trochu mě tedy vytáčelo, jaké melodrama z toho autorka udělala, a i ten závěr mi přišel trochu kýčovitý. Jinak to ale byla opravdu moc vydařená kniha, u které jsem si po delší době pěkně poplakala.... celý text