knedlik přečtené 386

Propedeutika vnitřního lékařství 1997, Ladislav Chrobák

Vcelku solidně shrnuté základy odebírání anamnézy a fyzikálního vyšetření. Knížka, bez které nelze. :-)

1Q84: Kniha 1 a 2 2012, Haruki Murakami

Radosti života 1903, František Gellner

Nikdykde 2006, Neil Gaiman

Je tu spousta zevrubných a trefných komentářů (a já jsem, ostuda, ani všechny nečetla), takže já jen stručně a krátce. Nikdykde je skvělé čtivé fantasy vhodně připodobněné pratchettovkám, a víc vlastně není třeba říkat. Vtipné, místy sarkastické, s trefnými postřehy k dnešní společnosti a kouzelnými, jedinečnými charaktery. Příjemně strávený víkend v Podlondýně. "Máš dobré srdce. Někdy to stačí, aby ses v pořádku dostal, kam jdeš." Pak zakroutila hlavou. „Ale většinou ne."... celý text

Nikdy si nedávejte vycpat svého psa 2007, Alan Alda

Chtěla jsem začít citátem, ale nedokážu si vybrat. Ono by se toho dalo odcitovat spoustu - veselého, smutného, trpkého a hlavně hluboce pravdivého. Alda v knize působí jako skromný člověk, který celý život poznává a učí se a toho poznání si váží a čerpá z něj, jak jen je to možné. Formou poutavého příběhu vám dává nahlédnout do svého soukromí, seznamuje vás s lidmi, kteří mu jsou blízcí a s tím, co pro něj znamenají. A vlastně ani nemusí, z vyprávění jsou city, jež k nim chová, patrné více než dost. Všechno je prodchnuto vtipem tak typickým pro Hawkeyeho Pierce, přestože jsou to muži velice odlišní. Jako oddechové čtení nelze než doporučit, předpokládám, že vás nezklame tak jako ani náznakem nezklamala mě.... celý text

He Thinks He Is Wonderful / Myslí si, že je báječný 2013, Francis Scott Fitzgerald

Kniha protkaná dílčími úspěchy, zklamáními a především vnitřním nepokojem. Basil, hlavní hrdina, není v očích ostatních žádný hrdina a než si začne být vědom toho, že ho ostatní nepochopitelně považují za nafukance, prožije si své. Paradoxně i po příchodu zaslouženého úspěchu a všeobecného uznání, pociťuje Basil namísto toho nemilé rozčarování... "Všecko dopadlo opravdu moc dobře. Jsi spokojený?" Basil neodpovídal. "Copak nejsi spokojený, jak všecko probíhalo?" "Ale ano." Odvrátil hlavu. "Co ti je?" "Nic," odpověděl a dodal: "Nikomu na tom doopravdy nezáleží, víš?" "Na čem?" "Na všem."... celý text

Základy imunologie 2009, Jiřina Bartůňková

Výborně psaná učebnice opatřená užitečnými souhrny na konci každé kapitoly. Nečíst ji v rychlosti na zkoušku, tak ji snad čtu i ráda :-)

Medojedky 2009, Robert Ruark

Stejně jako se uzavřel Alecův milostný cyklus, tak zapadlo na konci knihy všechno na své místo. A teprve na konci mi začala kniha připadat celistvá a díky této celistvosti a úplnosti pro mě získala nový rozměr, jakousi hlubokou pravdivost a skutečnost, ba dá se i nadneseněji říci - krutost života. Alecovy zoufalé útěky, zoufalejší návraty, potřebu pevného zázemí, aby měl co nesnášet a od čeho utíkat jsem dlouho nemohla pochopit, ale tak nějak to teď vše dává smysl. A mám-li zvolit jedno slovo, jakým na mě Medojedky působily, pak bych je nejspíš popsala jako knihu velice "tesknou".... celý text

Satanská bible 2003, Howard Stanton Levey

Čekala jsem, že tohle dílo bude více zaměřeno na satanistickou filosofii jako takovou, ne že bude založena na výsměchu obecně uznávaným filosofiím a náboženstvím. A tenhle přístup "Satan je nejlepší, volte Satana!" stejně tak jako styl, ve kterém byla utopena spousta zajímavých myšlenek, knize strašlivě ubírá. Na kvalitě, na čtivosti, na zajímavosti, na podstatě.... celý text

A uzřela oslice anděla 1995, Nick Cave

On to někdo z vás zvládnul přečíst dvakrát? To si dokážu zdůvodnit vážně snad jen tím vytříbeným poutavým stylem a nebývalými přirovnáními, která, nutno podotknouti, zaujmou a místy i pobaví. Fascinující, skvělá, odporná kniha, kterou už nikdy nechci vidět.... celý text

Tracyho tygr 2005, William Saroyan

Hmm... co k tomu říct. Líbí se mi přirovnání "kniha provoněná kávou" - měla jsem z ní stejný dojem a s šálkem kávy jsem ji taky četla. A čtení to bylo příjemné, rychlé, s jednoduchým poselstvím a milým dozvukem.... celý text

Předkládám na vědomí 2004, Tomáš Knopp

Kniha popisující nezaujatě poválečné události na Jesenicku, nevynechávající snad žádný důležitý pohled na danou problematiku. Zpočátku knihy mi vadila forma textu (čili jeden fakt z druhým, v každé větě jiný hrůzostrašný osud - jako na běžícím pásu, což by si dle mého mínění zasloužilo trochu víc místa nebo aslespoň jinou formu, no z hlediska knihy by to bylo asi obsahově nezvládnutelné), postupem však vymizela a "příběh" byl jaksi čtivější, tím i pro mě atraktivnější (nelibuji si příliš ve faktografické literatuře). Zainteresovaným nelze než doporučit.... celý text

Hovno hoří 2005, Petr Šabach

Nemožno nezamilovati se do této vtipné knížečky :-) Styl textu, přirovnání a pointy jsou dokonalé a ač se může zdát, že v knize dohromady o nic nejde, má dosti velkou výpovědní hodnotu. „Otec se smířil s tím, že nás už jen nervózně pozoroval. Pořídil si zahrádku a raději pěstoval zeleninu. Možná proto, že neexistuje nic jako drzý libeček nebo opilá brambora, která se pokouší o sebevraždu.“ „Průměrný mužský prožije život nejmíň z poloviny ve lžích. Doma lže prakticky pořád, protože jinak by nepřežil. Začal už tím, že před mnoha lety zamumlal někde ve křoví: „Miluju tě!“, čehož se ženská pochopitelně hned chytla, i když on chtěl vlastně jen říct: Tohle není vůbec nepříjemný…“... celý text

Na západní frontě klid 1967, Erich Maria Remarque (p)

Jak to tak pročítám, tak je moc dobře, že byla tato Remarqueova společenská obžaloba zařazena na seznam doporučené školní literatury. Takovéto knihy je třeba číst a jsou-li psány tak nádherně čtivým a poutavým stylem, pak je to čtení o to příjemnější. Nebudu tu vypisovat žádná superlativa, kterými se tato kniha pyšní, notná řádka už jich tu je a konečně každý, kdo si přečte, si utvoří vlastní obrázek. Co bych chtěla vypíchnout je síla některých popsaných obrazů. Síla umocněná jednoduchým (možno říci žurnalistickým) popisem, síla událostí, které člověka vezmou za srdce. Takovýmito obrazy je kniha protkána a já je z mysli nedostanu. Například výjev raněných, umírajících koní mám před očima, jako bych tam přímo stála a dívala se na to, což pro mě byla nejděsivější a nejsmutnější scéna z celé knihy vůbec. A ten neustávající křik...... celý text

Kameny chrámu 2008, Antoine de Saint-Exupéry

"Všechno se rozevře v cosi daleko širšího. Všechno se promění v putování, v cestu a okno k čemusi jinému, než je vlastní já." Kameny chrámu jsou výběrem z Citadely. Pro někoho snad uchopitelnějším a snesitelnějším, pro mě milé připomenutí oblíbených pasáží. Doplněno o krásné ilustrace. "Žít můžeš pouze z toho, co proměňuješ a na co každým dnem - neboť to směňuješ za sebe - tak trochu umíráš."... celý text

Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce 2007, Robert Fulghum

Nesnesitelná lehkost bytí 2006, Milan Kundera

Ochromená nadšením jsem schopná jen stručně vypíchnout, čím mě tahle knížka okouzlila :-) V první řadě mě bezmezně fascinuje, jaké analýzy lidského nitra je Kundera schopen. Pohnutky, pocity, všechno tak dokonale logické a samozřejmé, jeden by si řekl, že Kundera celý život nedělal nic jiného, než že zpovídal lidi kolem sebe a načítal psychologickou literaturu. Přijde mi to neuvěřitelné zejména proto, že většina mužů vůbec neuvažuje podobným způsobem. Dále nastíněné myšlenky a názory na věci, události. Ač jsem se se spoustou z nich v nejmenší míře neztotožňovala, tak mi přišly jaksi přitahující, lákavé, nutily mě přemýšlet o nich kolem a kolem a zároveň zamýšlet se nad tím, z kolika všemožnch úhlů lze na tutéž okolnost pohlížet. V neposlední řadě bych ráda vypíchla ten neodolatelný vtip, nenápadně vystupující na povrch. A cit pro absurdno (či jak to jinak nazvat) v různých podobách. Třeba pojednání o hovně mě totálně rozsekalo :-) Dalo by se samozřejmě vychvalovat a vychvalovat a ráda si o této knize podiskutuji (klidně i po jednotlivých kapitolách), ale komentář bych tímto ukončila. Jak píše kolega zamek: "Běžte a zamilujte se do téhle knihy."... celý text

Atlas fyziologie člověka 2004, Stefan Silbernagl

Kočka a čert / The Cat and the Devil 2012, James Joyce

Kraťoučká pohádka o výstavbě jistého mostu psaná jako dopis vnukovi. Nic, co by člověka uchvátilo, ale zároveň nic, co by jakkoli urazilo. Sem tam vtipná zmínka. A moc pěkné ilustrace.... celý text

Pěna dní 1994, Boris Vian

Cosi něžně krásného a sarkasticky tragikomického. Neuvěřitelně silný příběh obetkaný pavučinou naivity, lásky, krásna a bezstarostnosti. Nedostává se mi slov k řádné charakteristice, ale budu se snažit popsat aspoň dojem. Nevěděla jsem moc, do čeho jdu, když jsem po Pěně dní sahala a o to milejší mě čekalo překvapení. Ta nádherná absurdita všech detailů, mohdy i textu samotného mě dostala už sama o sobě. Nehledě na to, že vtipné pojetí s notnou dávkou sarkasmu tomu dodalo jen šmrnc. Tak, jak mě bavil každý fyzikálně propracovaný popis kdejakého nesmyslu, mě bavily i názory stylem mi připomínající bohémského Wildea. Nad ubíhajícími řádky se nešlo neusmívat. V okamžiku, kdy příběh začal nabírat tragického rozměru, se dostal do úplně jiné roviny, kdy mě začal naplňovat něhou a smutkem. V jistých momentech, a že to byly asociace a přírovnání jo abstraktní, mi ten příběh a popis přišel reálnější než cokoli jiného. Na mrazivou scénu s výrobou pušek asi dlouho nezapomenu. Srdcervoucí závěr s pachutí octa už tomu dodal jen korunu. Za mě tedy jednoznačně ano, ano a ano. A klidně znovu. Mám i za to, že tohle je jedna z těch knih, ve kterých lze najít při každém dalším čtení vždy něco nového, objevného, chápat ho z jiné roviny. Pozn.: letos v létě by se měla Pěna dní dostat zfilmovaná do kin, na což se opravdu velice těším :-)... celý text