knihomolka27 přečtené 445

Koralina 2007, Neil Gaiman

Karolína, která se díky překlepu stalo naší Koralínou, ale záleží vlastně na jménu? Musím se přiznat, že první jsem viděla film, což mě přirozeně ovlivnilo. Vlastně bych docela ráda věděla, co bych si o tom příběhu myslela, kdybych první četla knížku....jelikož mi přijde, že ta kniha vlastně je velmi podobná filmu a přitom tak jiná. Nevím jak to úplně vyjádřit, ale z knihy jsem cítila jiné emoce než z filmu...jako ano, hodně motivů je tam podobných, ale nevím čím to je, prostě mi přijde, že ta kniha, tím jak je jinak poskládaná a jsou v ní i jiné věci než ve filmu, tak vyznívá prostě jinak. Třeba je tu naznačen osobnější vztah mezi K a jejím otcem, nebo je tu víc prosazen motiv čelení strachu a hrdinství...zase na stranu druhou mi přijde, že druhá matka a její zapojení do příběhu lépe fungovalo ve filmu, tam to mělo větší vývoj a víc protlačoval a zosobnoval ten motiv, že rodiče na K nemají čas a ona se cítí osamělá. To jsem určitě víc cítila z filmu, a opravdu hodně mě překvapilo, že v knize hned po první návštěvě už K utíkala pryč a nechtěla mít s duhým světem nic společného - Na zvědavou a opravdu neskutečně zvědavou dívku mi přišlo, že se zachovalo logičtěji ve filmu. Jo a taky mi tu chyběl Hubík, ale jak říkám může to být prostě tím, že jsem ovlivněná tou filmovou předlohou. Kniha se mi tedy líbí, musím se přiznat, že mám někde vzadu, přeci jen trochu pachut lehkého zklamání. V knize se mi hodně věcí líbilo...a ty scény byly velmi atmosferické. Třeba ta s matkou jak pomalu požírá brouky, popis toho jak co Koralíně voní nebo spíše smrdí. Ale něco mi tam prostě chybělo. Z knihy je podle mě znát, že autor úplně nevěděl pro koho knihu vlastně píše...ano ten příběh je paradoxně dost univerzální, ale je tam znát, že si Neal dělal mezi psaním přestávky a že příběh psal primárně pro sebe. Na závěr chci říct, že já prostě zbožnuju Koralínu...především pak tu filmovou. Na knize se mi moc líbil rozhovor s autorem, který mi jako fanynce poskytl nasávání zase nových zajímavých informací. Takže jak to ukončit? Za mě jeden z mála příkladů, kdy za mě v mnoha věcech film předchází knihu. Kniha je určitě zajímavé, ale až na nějaké scény moc nevidím důvod proč si jí přečíst znovu. Ocenuji však autora díky jeho skvělé fantazii a nápadům, které položily základy té Koralíně, kterou tak zbožnuji.... celý text

Všem klukům, které jsem milovala 2015, Jenny Han

První sem viděla film a před knížkou mu dávám trošku přednost, protože mi chviličku trvalo než sem se prokousala zdlouhavým začátkem. Ale jakmile se Lařiny dopisy dostaly ven, tak mě to moc bavilo. Lara je moc fajn hrdinka.... celý text

Výkřik do tmy 2013, Manuela Martini

Já jsem ráda, že existují i takovéhle knížky. Není to sice Agáta, ale je to poklidnější detektivka s dospívajícími hrdiny, má spád a když se do ní začtete, přečtete jí za den. Pro mě nejlepší ze série a nejvíc sympatická hrdinka.... celý text

Nadpozemská 2012, Cynthia Hand

Tahle série mě vůbec nebavila, postavy mě ničím nepřesvědčily, abych je měla ráda(kromě Tuckera). Byla to pěkná nuda.

Na západní frontě klid 1967, Erich Maria Remarque (p)

Už vím co bude moje první knížka k maturitě. Stačila mi přečíst jen jedna knížka od Remarqua a sem si jistá, že to byl výjimečný člověk a spisovatel.

Líbáš jako ďábel 2011, Marie Poledňáková

,,Na to ti sere bílej tesák" bez filmové Evy Holubové alias Bohunky by to prostě nešlo.

Nebezpečná láska 2012, Kateřina Petrusová

Trochu sem se toho bála. Ale nakonec mě příjemně překvapilo jak si mě získávaly postavy a příběh samotný. A potom sem už dočítala poslední stránku a věděla jsem že knížka je fakt dobrá.... celý text

Než jsem tě poznala 2013, Jojo Moyes

Po dočtení ve vás zůstane na dlouho ještě hodně dojmů. Četla jsem hodně dojemných knížek, ale na tuhle určitě nezapomenu.

Jako led 2014, J. Lynn (p)

Motiv uvíznutí na neznámém a nebo i známém osamělém místě se sexy chlapem je samozřejmě moc lákavý jak pro hlavní hrdinku tak i pro čtenářky, pravdou je, že v tomhle případě to na mě nijak nezapůsobilo. Hrdiny jsem si nedokázala oblíbit, spíš mě štvali. Ale jako kniha u které nechcete přemýšlet se hodí. DÁVÁM 1 HVĚZDU MÍSTO ODPADU... celý text

Deset malých černoušků 2017, Agatha Christie

Nejlepší jsou detektivky, které se odehrávají na místech, ze kterých lidé nemůžou jen tak odejít.....třeba starobylé tajemné sídlo na samotě, nebo ještě líp ostrov. Protože pak je jasné, že vrah je jedním z nich, a oni před ním nemůžou někam utéct, jediné co jim zbývá je vraha odhalit a bojovat tak o svůj holý život. A nezbyl tam žádný je jeden z nejlepších detektivních, psychologických filmů, které jsem viděla.... celý text

Dům na úskalí 2005, Agatha Christie

Zbožnuju Hercula Poirota i slečnu Marplovou. Viděla jsem snad všechny zpracování jejich nejznámějších případů, a pořád žasnu nad Agátou jak skvěle dokáže překvapit.Dům na úskalí je zatím jediná knížka, kterou jsem přečetla, jinak dávám přednost filmům. Ale kniha je prostě skvělá.Další moje top jsou určitě Nekonečná noc a Nemesis... celý text

Bezchybná 2011, Lara Chapman

Děj knihy je strašně jednoduchý skoro až primitivní...vlastně bych zprvu ani neřekla, že to může fungovat ale .....ono to dost překvapivě funguje a vlastně i nadprůměrně vzhledem k žánru a tak vůbec. Hlavní hrdinka je sympatická od začátku až do konce, a i když se né vždy chová zcela pochopitelně...tak se to vzhledem k její situaci a věku dá pochopit...teda aspon já bych se asi chovala dost podobně....komplexy méněcennosti jsou mý starý známí, můj nos jsem neschovala pomalu ani pod rouškou..takže vím jak se hrdinka cítí, ani já nejsem zrovna social člověk a druhé pohlaví je pro mě stále jedna velká neznámá...krom toho, že se Sarah mám společného opravdu dost...literatura, snaha být nejlepší...tak také chápu její obavy o ztrátu kamarádky nebo strachu odhalit své city. Dle mého názoru je v téhle knize hezky napsáno jak těžké je vlastně si lásku přiznat a přijmout ji, jelikož to znamená, že se najednou stáváte víc zranitelnými...mnoho lidí si tak nevědomky kolem sebe staví svoje bezpečné zdi, za které nechtějí nikoho pustit...a i když tak nějak podvědomě tuší, že by to dělat neměli...tak si prostě nemůžou pomoct. A já tenhle přístup chápu, a proto pro mě vůbec není složité představit si Sářinu situaci...i když se její chování může zdát jako nelogické...ale hlavní je, že má své opodstatnění. Celý příběh utekl rychle, to co mě na něm nejvíc vadilo byly ty sladoučké veršíky opěvující pořád dokola něčí oči, úsměv...jako neříkám, že by mi vadilo takovou zprávu dostat, ale přišlo mi to moc takový nereálný a až příliš přecukřený.... ... na závěr chci říct, že kniha je velmi příjemná, dobře se čte, je celkem emoční, ale ne zas moc...v hlavě vám asi nezůstane moc dlouho, ale má nějaké to poselství, sympatické postavy, které nejsou jen černé nebo bílé...což znamená, že se dokážete ztotožnit s každým ...dokonce i s Kristen.... celý text

Dcera 2016, Kiera Cass

Vtipné je, že už jsem tuhle knihu jednou četla hned po jejím vydání.....a byla jsem z ní totálně zklamaná a rozladěná. Kniha, tenkrát ode mně dostala pouhou jednu hvězdičku z nostalgie a taky spoustu nakvašených komentářů, kde jsem spílala autorce, že neměla dostatečnou úctu ke starým postavám a stvořila jednu z nejméně sympatických hlavních postav. No a nedávno jsem si řekla, že mám zase chut něco zkritizovat a tahle kniha se k tomu úplně nabízela. Jenomže bohužel při čtení této knihy, jsem bůh ví proč k ní už nezaujímala tak drasticky špatný postoj jako poprvé. Ještě víc mě, ale překvapilo, že se mi kniha dokonce.......a ted pozor LÍBILA. Vlastně nevím co přesně změnilo můj názor, ale najednou mi to co jsem předtím na knize kritizovala mi už nepřišlo tak do nebe volající jako předtím. Možná to je tím, že původní Selekci si už moc nepamatuju a taky to může být tím, že jsem už od začátku ke knize přistupovala jako k obrovskýmu propadáku....... Každopádně pro mě kniha získala docela nový význam.... a ačkoli třeba nedosahuje kvalit původní série neberu jí ale jako nějaké velké neštěstí. Eadlyn je sice chvílemi naprosto nesnesitelně arogantní, sobecká a tak vůbec.....ale přijde mi, že jí tak autorka napsala schválně.......a vlastně si myslím, že se jí to povedlo a všechny ty duality, které se v téhle budoucí královně střetávají vlastně dávají docela smysl. Navíc nesmíme zapomenout, že půlka jejích genů je taky od někoho tak tvrdohlavého jako je Amerika. Staré postavy se někdy chovali vcelku fajn, někdy jste zůstaly nad jejich myšlenkovými pochody s otevřenou pusou vejrat......ale co 20 let je dost velká doba a hlavně, že jim pořád vydržela ta zamilovanost ne? Nové postavy.......Některé totálně nezajímavé, samozřejmě chaotické počty nových postav, i tak by mi, ale nevadilo se s některými vidět třeba i v jiné sérii, která by se na ně víc zaměřovala......postavy jako Kaden, Osten - docela ráda bych si přečetla knihu, kde by byl v alternativní realitě někdo jako Osten králem, další jsou třeba Kile, Ean......kupodivu jsem si jich zapamatovala docela dost a hodně z nich mě apon trochu zajímalo. Romance mezi Erikem a Eadlyn mi při prvním čtení přišla neuvěřitelná, nemastná a neslaná, ale ted mi přišla vcelku roztomilá a dokonce i uvěřitelná. Ano až taková se udála změna. Myslím, že to bylo hlavně tím, že při prvním čtení jsem doufala, že oním vyvoleným bude právě Kile, který je narozdíl od Erika výraznější osobností.......tady jsem ale pochopila, že Kile by se k Eadlyn vlastně moc nehodil. A ted konečně co se mi i při druhém čtení na knize nelíbilo: Tak byly to časté narážky na minulost v Selekci Maxona a Ameriky..jako byl to fanouškový servis s velkou pompou, ale mě připadalo, že je to tam občas vložený až jako násilně a skoro až rušivě........ no a pak i další věci, ale hlavní je to, že už knihu neberu tak tragicky a vlastně se mi i líbí. Můj návrh na další selekci: Mě by kupříkladu vůbec nevadilo, kdyby se k nám dostal i nějaký prekvel ze světa Selekce. Třeba první Selekce nebo tak....jako jo, nedávno tady byla Balada o ptácích a hadech.......ale autorka psát umí, tak proč ze světa Selekce ještě něco nenapsat. Podlě mě by nebylo třeba vůbec špatné popsat třeba takovou Dark Selekci z dřívějších let, kdy ještě zemi pustošili rebelové. Dejme tomu, že by rebelové měli nějakého svého vůdce nebo dokonce krále a ten by dal přivést 35 dívek z každého království na svůj opuštěný hrad, a tam by si z těchto dívek vybral nakonec svou budoucí královnu. Rodiče dívek by museli poslechnout a dívky na rebelův hrad přivést, jelikož by se samozřejmě báli, že by je rebelové mohli napadnout. Samozřejmě by to byla, ale taková obrácená selekce, jelikož by ony unesené dívky samozřejmě nechtěly, aby se staly královnami....takže dívka, která by rebela okouzlila by tedy paradoxně na tom tratila nejvíc.....Slogan by zněl asi nějak takhle - ,, 35 princezen, Nová selekce může začít..............královnou nechce být, ale ani jedna z nich. Která nakonec získá nenáviděnou korunu a srdce nechtěného krále? Možná, že by takový příběh neobstál, ale mě připadá docela zajímavý. Vrátili bychom se několik let možná i víc zpět...kdy ještě zemi sužovali krvežíznivý rebelové, trochu si zapolitikařili, nahlédli do světa před Maxonem a Amerikou, začali u úplně nových postav........ celý text

Šťastně až navěky 2016, Kiera Cass

Tato kniha je samozřejmě nezbytností pro zaryté fanoušky Selekce...pokud nejste fanoušek série, tak nemá smysl asi moc číst, jelikož knihu nedokážete náležitě ocenit. Pro mě je tato knížka důležitá kvůli jedné povídce a to Královna, která je podle mě jedno z nejlepších děl Kiery jako takové. Já prostě tu povídku žeru.....a vůbec bych se nebránila nějakému sequelu i prequelu ze světa Selekce...BOŽÍ, BOŽÍ A PROSTĚ BOŽÍ.... celý text

Prokletý maturiťák 2011, Stephenie Meyer

Za přečtení stojí 2 z pěti povídek a to Přísně tajné a kytička na ruku.Ty ostatní povídky mě vůbec nenadchly.

Kostičas 2014, Samantha Shannon

Pokud milujete fantasy, romantiku a nový zajímavý svět, tak je vaší povinností si knihu přečíst.

Diabolik 2017, S. J. Kincaid

Přečetla jsem jí a ani nevím jak. Úžasně propracovaný příběh a vývoj hlavní netypické hrdinky. Tohle by zkrátka měli zfilmovat.

Jana Eyrová 2006, Charlotte Brontë

Moje nekonečná srdcovka

Možná jednou 2017, Colleen Hoover

Krásný a originální příběh

Noc s Audrey Hepburnovou 2016, Lucy Holliday

Příběh nebyl špatný, ale s Bridget Jonesovou se to nedá srovnat. Moc sem se u toho nenasmála.