knihomolka27 přečtené 445

Sucho 2019, Neal Shusterman

Neale, Neale co to se mnou děláš? Ty budeš jednou má knižní Smrt, už ted jsem totálně Bez šance se z těch tvých knih dostat, protože to Sucho v krku, když čtu tvoje knížky asi nikdy nezmizí. Halleluja, Ámen - Nebe, Peklo, Očistec, Ráj... Já nerada škatulkuju, ale můžu s klidným svědomím říct, že Neal se určitě řadí mezi mých top 5 možná i tří autorů. Ještě jednou ámen. A ted už konečně nějaké to vysvětlení proč tomu tak je. Tak předně ....Neal je mistrem svého řemesla, píše neskutečně čtivě, zároven si, ale může dovolit ponimrat se i trochu v detailech, ale ne tolik aby vás to začalo nudit. Nejlíp mu jdou určitě postavy, každá z nich i náhodný kolemjdoucí jsou zatraceně dobře napsané, osobité a mají charisma. A každá z těch postav je originální svým vlastním způsobem, což znamená, že každá kniha vám představí velmi zajímavé charaktery a opravdu každý z nich mě v knihách neskutečně baví a zajímá. Jako postavy se vyvíjí proměnují a jsou napsané opravdu velmi věrohodně, mají přesně tolik prostoru kolik potřebují....baví mě i ten fakt, že nějaké postavy se v knihách objeví třeba až od půlky knihy, ale i tak jsou potom dostatečně výrazné...což mě přivádí k dalšímu faktu - že Neal umí ve svých knihách i překvapit a neustále šponovat napětí...v hodně věcech mě skutečně překvapil, ale vždycky to dávalo smysl a skvěle to do děje zapadalo. Další věcí je fakt, že autor umí opravdu věrohodně popsat danou situaci nebo období, a to tak, že to působí opravdu velmi reálně, jako kdyby se to opravdu mohlo stát. Prostě v tom příběhu to vidíte, že kdyby takové situace nastala, tak by se tak 70 procent z té knihy určitě vyplnilo. No a jedna z těch věcí co miluju ze všeho nejvíc je to čemu já říkám: Osudové nebo hrdinské okamžiky postav - jsou to okamžiky většinou u konce knihy, kdy jste už úplně našponovaní strachem o vaše oblíbené postavy, jsou to ohromně atmosferické situace, které prostě přijdou, jsou nezvratné a jejich hranice mezi smrtí a životem postav je zdaleka nejtenčí....jde o tu gradaci, o to rozhodnutí, které postavy udělají, je to ted a tady, akce a pak čekání co se stane....no, husí kůže mi při těchto scénách vždycky samovolně tak nějakk vyraší na kůži.....ale není to taková ta zima ze strachu, když se na scéně objeví opravdu nebezpečný záporák, je to ten strach, kdy cítíte tu nevyhnutelnost toho co přijde, toho, že to pravděpodobně bude mít nějaké následky, a asi né moc dobré.... A tady se mi vybavuje přesně ta scéna s J jak se vrhla do těch plamenů, v tu chvíli jsem měla fakt na krajíčku a nic sem si nepřála tolik, jako aby to ta šílená holka přežila. SPOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOILER - no a kdyby vás to zajímalo, tak podobný pocit tohoto okamžiku jsem měla i při Nimbu na konci, jak tam umírá Dáma smrti, to byla prostě kulervoucí scéna, nebo v když Bez šance jsou v tom táboře když čekaj na rozpojení a na střeše hrajou tu hudbu.......kdybych měla mluvit o všem co se mi na těchto knihách líbí, tak bych vám vymluvila díru do hlavy a stejně by to nestačilo. Jak já říkám, když jsem chycená bez možností útěku.....to je láska, MILUJU TO... celý text

Dům na kopci 2015, Shirley Jackson

Řeknu na rovinu, že jsem od toho čekala víc.Četlo se to dobře, ale kdybych si jí nečetla při dlouhé cestě vlakem, ale doma. Tak si myslím, že bych se ke čtení trochu nutila. Ještě před knížkou jsem viděla filmovou adaptaci Zámek hrůzy, ale překvapilo mě mnoho zásadních odlišností s knihou(což přímo nesnáším). Film byl super, některé pasáže byly úplně cool, ale nějaký vypadaly jako by je vymyslelo pětiletý dítě. Celkově knížka má určitě nějaký ten potenciál, který tady nedostal dostatek prostoru. Ani postavy mi nějak zvlášt nepřirostly k srdci. spoiler: líbí se mi myšlenka, že to co se dělo v domě, nebylo kvůli zlým duším nebo nějaké neznámé agresivní síle,ale bylo to zrcadlo velmi smutného a pokřiveného vnitřního světa Nell.... celý text

Někdo cizí v domě 2018, Shari Lapena

Čteno podruhé......poprvé to bylo za dvě hvězdičky a ted to vidím tak na tři a půl... Já nevím no, ta kniha není sice dokonalá, ale zase je to nenáročná a napínavá kniha, dobře se to čte, oprava strašně dobře se to čte....Shari možná není mistrem hloubavých, psychologických nebo komplikovaně promyšlených knih, ale její žánr není o nic moc chytřejší než ty složitější knížky...Shari je prostě výjimečná v tom, že její knihy jsou přístupné všem, právě tím, že jsou spíše komornější a a děj není příliš složitý na pochopení, je jejich čtení tak rychlé a i celkem návykové. Právě v tom vidím jejich velký plus a právě proto si myslím, že tyto knihy jsou vůbec nejlepší pokud s tímto žánrem teprve začínáte nebo právě když hledáte něco oddechovějšího.... a to je přece skvělý, že si něco takovýho můžete přečíst, protože ruku na srdce.....do puntíku promyšlený a děsivě složitý kriminálky nebo trillery jsou fajn, ale nejsou bohužel tak stravitelné, obzvlášt když si potřebujete odpočinout....takže tahle kniha pro vás bude jen tak dobrá, co od ní očekáváte....pokud se chcete zamotat do sítě komplikovaného dramatu, tak vám tahle kniha asi stačit nebude, ale jestli si chcete počíst jeden chytlavý, nepřekombinovaný příběh, tak vám knihu můžu určitě doporučit. Jak je pro mě u spisovatelky zvykem, tak její postavy jsem si nijak zvlášt neoblíbila....což nemusí být v tomto žánru nutně špatně....každopádně nějaký ten zvrat tu byl, vlastně hned několik. Brigit byla velmi zajímavá postava a Karen vlastně vcelku taky, i když né tolik jak by člověk od hlavní hrdinky čekal. Ale je vůbec Karen hlavní hrdinka tohoto příběhu? Je vůbec jedna konkrétní osoba hrdinou tohoto příběhu? Proč to na mě působí, že ne....hlavním hrdinou je tady prostě to vyšetřování. Jo a co chci říct, stejně jako při prvním čtení mě jednání naší manželské dvojice vytáčelo, ale dalo se to celkem pochopit, vzhledem k okolnostem...no a Toma, toho pořád nedávám a hrozně mě ta jeho postava vytáčela...je to takový slaboch, lhář a pokrytec v jednom. Děj byl opravdu velmi jednoduchý, točil se akorát kolem vyšetřování a podezřívavých manželů, ale mě to stačilo a knihu hodnotím prostě dobře. Jelikož mě bavila číst, nenudila jsem se a bylo to i zajímavé.....škoda, že to není film.... celý text

Crescendo 2011, Becca Fitzpatrick

Věř mi 2018, Tony Strong

Za mě naprosto výjimečná kniha, která si vás bud naprosto podmaní, nebo jí pravděpodobně ani nedočtete. Je to jedna ze zvláštních knih, které jako by promlouvaly ke svým čtenářům a pokud i vy zaslechnete její hlas, tak už vás nepustí. Na mě tahle kniha zapůsobila a fungovala...říkala jsem si - Teda to bych chtěla jako filmař natočit. To by byla naprostá pecka. Nejlepší knihy, které čtu si většinou přestavuju jako filmy a mám nutkání k tim napsat scénář, a u této knihy se mi to zase vrátilo. Příběh jako takový je skvěle zpracovaný, děsivý, temný ale také vzrušující a mnohovrstevnatý zároven, což se mi na něm líbí nejvíc. Nebojí se otevřít téma zkažené lidské duše a zvrácenosti, jejíž větší či menší část vězí v každém z nás at už si to chceme připustit nebo ne. Propojení s květy zla tomu přidalo erotický náboj a tu pravou temnotu. Mě ta kniha strašně bavila od první do poslední stránky. Objektivně musím přiznat, že posledních asi 50 stránek bylo zbytečně trochu uspěchaných a nějaké zajímavé věci tam vyšumely, ale když budu knihu hodnotit jako celek tak jsem z ní nadšená. Rozhodně to není kniha pro každéjo...jak jsem řekla, tahle kniha si své čtenáře hledá. Ale pokud propadnete jejímu temnému kouzlu, tak si jí prostě budete chtít nechat v knihovničce a možná se k ní i vrátit. Tématem mi to připomínalo také fantastický film Černá labut. Takže pokud máte tento film rádi, jistě nesáhnete vedle i s touto knihou. Mě to opravdu neskutečně sedlo, a i když je to u konce trošku bordel, tak to vyznění a propojení s hereckým světem celkově je naprostá bomba.... celý text

Kříďák 2018, C. J. Tudor

Křídák je stále, i po druhém přečtení velmi povedenou knihou, natož prvotinou. I když je teda pravda, že je trochu znát, že je to prvotina...a když to srovnám s Jámou, tak mi přijde, že se autorka s dalšími knihami zlepšuje. ... Příběh je to zajímavý, spletitý, osobní a velmi poutavý. I když se musím přiznat, že mi asi nesedl tolik jako při prvním čtení nebo jako příběh Jámy. To ale nemění nic na tom, že Křídáka jako takový bleskový odpočinkový triller můžu všem jenom doporučit. C.J.Tudor prostě umí a mix hned několika žánrů včetně mého oblíbené mysteriozního je tam sakra znát a všechno to dobře funguje. Co víc dodat....bavilo mě to, po třetí si to už asi nepřečtu, ale byla to velká čtenářská jízda se vším všudy.... celý text

V pasti 2013, Michael Northrop

Přečteno za odpoledne, velmi čtivé. Tento motiv zkoušení co všechno postavy vydrží je velmi zajímavý a objevuje se v hodně knížkách. Čtení takových knížek je velmi návykové. Bylo zajímavé sledovat jak kamarádství hlavních hrdinů prochází mnoha zkouškami a kdo je ochoten riskovat za lidi, které má rád život. Hold když jde o život priority se začínají trochu měnit a lecjaké zásady vytrácet. Jen si představte sebe co by jste dělaly vy v takové situaci. Každopádně knížka nezklamala až na konec, který byl podle mě dost uspěchaný a snesl by ještě tak jednu kapitolu. Jinak nemám co vytknout od autora bych si klidně ještě něco přečetla. Prostředí a námět mi trochu připomněly film Snídanový klub (ten taky doporučuji).... celý text

Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek) 2002, Edgar Allan Poe

krásně děsuplná atmosféra........ke knížce se určitě ještě vrátím

Deník 2006, Anne Frank

Není co dodat....až si knížku přečtete tak sami pochopíte

Ptačí zpěv 2013, Meagan Spooner

Doba mého nepřetržitého čtení fantasy knížek už pomalu odeznívá, a vrhám se spíš na krimi, thrillery, ale pamatuju si, že tahle knížka se mi opravdu moc líbila. Postavy byly super a děj originální a akční.... celý text

Staré řecké báje a pověsti 2005, Eduard Petiška

Jako dítě jsem ty příběhy naprosto hltala, a hltám je i ted. Je v nich všechno láska, zrada,síla, zbytečnost války, vychytralost, odvaha, touha, naděje, tragédie... Mezi mé top patří Éros a Psýché, Odysseovy cesty....... celý text

Strašidlo cantervillské 2004, Oscar Wilde

Úžasná knížka s pořádnou dávkou černého humoru, tajemství, starobylým anglickým domem, netradičními skvělými postavami, a jedním hodně starým duchem. Tohle a daleko víc co má knížka, je tak dokonalá kombinace, že nevím co jiného bych dodala.... celý text

Čarodějnice z Hex Hall 2011, Rachel Hawkins

Skvělá knižní série , kterou přečtete za týden o prázdninách. Klidně by takových knížek mohlo být víc.

Nebe nezná vyvolených 2005, Erich Maria Remarque (p)

Knížka je naprosto fantastická. Po přečtení se vám změní pohled na svět. Každý kdo si jí přečte by si měl uvědomit, že nemá smysl ztrácet svůj drahocenný čas kvůli hloupostem(x hodin denně na mobilu, přetvařování kvůli lidem, které nemám ráda, trávení svého volného času na facebooku) Jak já říkám, člověk by se měl snažit žít tak, aby na smrtelné posteli nelitoval ani 10 minut ze svého života. Spousta hlášek bylo tak nádherných, že by se daly citovat. Styl Remarquova psaní je tak jedinečný, čtivý a krásný, a tak jsem neodolala a k mnoha pasážím sem se vracela znovu. Dokáže naprosto věrohodně popsat atmosféru i postavy.... celý text

Za zavřenými dveřmi 2017, B. A. Paris (p)

Obecně se u těchto žánrů bojím, že mi bude strašně dlouho trvat než se začtu, nebo že kapitoly rozdělené na minulost a budoucnost mě budou plést, nebo že dám přednost jenom jedné z nich. Ale u téhle knížky to určitě neplatilo. Bylo to extrémně čtivé, děj byl chvílemi napínavý až k prasknutí ale..... ted přijde to velké ALE(pozor spoiler) měla jsem problém s hlavní hrdinkou, dokázala jsem s ní sice soucitit, ale nedovedla jsem jí mít ráda. Nejvíc mi na ní vadilo, že to utíkání vzdala vždycky strašně rychle, a že na toho debila víc neječela a neřvala, když by jí stejně nezkřivil ani vlásek, a to ještě nemluvím o tom jak vždycky když na ní byl trošičičku hodný tak by se mu hned nána pitomá vrhala do náruče. Vždyt jí přece nehlídal 24 hodin denně mohla vymyslet nějaký dobrý plán jak utéct nebo se svěřit sousedům, kteří k nim chodili na jídlo. Navíc mi přišlo mnoho situací až absurdních, chápu že její manžel byl velké zvíře, ale nezkorumpoval přece naprosto všechny na planetě, a ta jeho hra moje žena je šílená, by v reálném světě asi taky moc neprošla. Ten konec byl určitě jasným happy endem, ale neříkejte mi, že takový detailista a perfekcionalista jako její manžel, by si nevšiml, že mu přímo před ním dává něco do pití, když jí před tím tak moc hlídal. Opravdu nevím co by Grace dělala kdyby od své sestry nedostala ty prášky. A co na konci ten argument Ester, aby zapírala, že kdy v tý červený místnosti byla, copak jsou obě tak hloupý, že jim nedojde, že policie vezme otisky z těch depresivních obrazů, které sama malovala. Chvílemi opravdu nelogické.... celý text

Úplně cizí lidé 2019, Liane Moriarty

Hned co jsem si přečetla anotaci, věděla jsem že tuhle knížku musím mít (připomínalo mi to trochu knížku nevítaný host, která je super). No a pak jsem jela do Prahy a doufala, že tuhle knížku ještě nevydali, jelikož jsem se zase stala závislačkou na kupování předražených knížek, a koupit bych si jí nemohla bez výčitek svědomí. Ale at sem se sebe víc snažila projít před knihkupectvím , už jsem opravdu byla rozhodnutá nevejít dovnitř, stačil mi jediný letmý pohled do výlohy, a ta knížka tam samozřejmě byla. Klíčem je rychle vtrhnout dovnitř čapnout knížku, ještě rychlejš se dostat k pokladně zaplatit a už není cesty zpět, byla jsem o 400 kč lehčí, ale nadšená jako malé dítě z nové knížky. A chybu jsem neudělala, knížka mě chytla už od začátku, autorka píše velmi čtivě, vytvořila velmi různorodé, postavy, které byly jedna zajímavější než druhá(nejvíc sympatická pro mě byla Francis a taky Tony), čtení odsýpalo velmi rychle i přes velké množství stránek, příběh mě upoutal(nějaké scény byly velmi smutné, u některých se zase nešlo nesmát), celkově mi přišlo, že autorka se nad dějem velmi zamyslela a vyšperkovala ho do detailů (popisy příběhů postav, jejich psychika), což bylo jenom dobře. Potěšily mě i to, že autorka se v knize zmínila o dalších mých oblíbených knihách jako je třeba Jana Eyerová, a stejně jako v Janě Eyerové i ona nám k mé ještě větší radosti prozradila jak to bylo dál s postavami . Knížka v sobě nese i určité poselství, které nejlíp podle mě vystihuje věta...."nevíš co máš , pokud nejsi hodně blízko tomu, abys to navždy ztratil,,... celý text

Nevítaný host 2019, Shari Lapena

Nevítaného hosta si pamatuji jako knihu, díky které jsem dala Shari po jejich prvních dvou knihách ještě jednu šanci....ted postupem času vidím, že jsem vůči nim byla příliš náročná a vůči autorce trochu nespravedlivá. Každopádně Nevítaný host mi sedl tehdy a sedl mi i ted....nejvíc jsem si užívala atmosféru malého retro hotýlku s jeho barem plným různých drinků, starou knihovnou a starobylými krby a pohovkami....společně s postavami jsem slyšela ostré závany větru opírající se o dveře, a užívala si pocit, že jsem se vrátila v čase, do dob bez wifi připojení, zato s nádechem té nejkouzelnější nostalgie. Prostředí na mě působilo, postavy se mi také zamlouvaly....musím tedy říct, že nebyly nijak zvlášt vykreslené, většinou se jejich charaktery daly shrnout dvěma větami, nejlépe tak delším souvětím....ale nijak zásadně mi to nevadilo. Blízko jsem měla k právníkovi, který by se mi asi taky líbil stejně jako Gwen, která byla taky v pohodě, spisovatelka se mi také zdála fajn a Riley mohla být černý kůn knihy, kdyby jí tak zbytečně autorka nezabila....nejvíc mě ale nakonec bavil Henry s Beverly.....ty Henryho myšlenky na vraždu své ženy byly dost bizardní a tím skoro až vtipné, a nakonec jsem pocítila lehce děsivé morbidní uspokojení z toho, že nakonec tu jejich ,,rozepři" vyhrála Beverly. Každopádně musím říct, že po druhém čtení vidím v knize hned několik nedostatků, které mi vadí. A to hlavně na konci, kdy se případ vyřeší jako mávnutím kouzelného proutku za asi dvě kapitoly. Na konci zkrátka všechno působí hrozně uspěchaně, lehce nemotorně a nedodělaně...zkrátka si nemůžu pomoct. Škoda že to nezůstalo u toho loudavého začátku a i zbytek knihy nebyl na podobném principu. Ve výsledku mi vadilo i to, jak se postavy začaly rychle obvinovat, to že začaly obvinovat M to jsem chápala, ale to s tím Ianem mi přišlo prostě přitažené za vlasy, a pokud to měla být jakože paranoia, tak mi to přišlo prostě špatně uchopené. Je to škoda, jelikož mnoho scén v knize by mohlo být daleko lepších, kdyby je autorka jinak zpracovala, dala jim potřebný prostor, víc to propracovala....Možná nám dala i víc vodítek k vyřešení případu. Proč se třeba Dan nedozvěděl o Gwen a o tom jak nezabránila znásilnění, mohla to být zajímavá scéna mezi mužem jenž se snaží řešit zločiny a ženou jenž se mu líbí, ale která neprojevila takovou zásadovost jako on....vždyt R předevšemi naznačila, že má G tajemství a nidko to už potom neřeší, ale hlavně, že všechny zajímá co se stalo Ianovi bratrovi, i přesto, že to není vůbec důležité pro ten příběh. Proč nemohla R třeba přežít, vzchopit se a najít v sobě sílu a pak přivolat policii, a mezitím by v domě vzrostla ta správná panika. Tady na mě ty emoce prostě tolik ve výsledku nepůsobily, jako třeba v deseti malých černoušcích od Agáty, tam by se dala atmosféra krájet, jak byla hustá....ale v této knize byla jen taková vlažná, a člověk to zas až tolik neprožíval. Verdikt: Překvapivě musím říct, že i přesto, že Někdo cizí v domě se mi po druhém čtení líbilo víc, tak s Hostem je to spíš naopak. Ted to vidím tak na tři, ale opravdu zasloužené hvězdy. V Někdo cizí mi přišel o dost uspokojující ten konec, a líp tam ty věci zapadly....možná je to i tím, že mám načteno už víc knih s touto tématikou izolace a mám s čím srovnávat a vím, že tahle ač je velmi fajn, nepatří mezi ty nejlepší...za mě tomu chybí u konce lepší tah na bránu, větší prokreslení postav, uspokojující kriminální zápletka, já v této knize zkrátka vidím ještě hodně potencionálu, ale nemyslím si, že ho autorka využila na maximum, což je mi trochu líto....ale i tak knihu, určitě doporučuji, jako velmi dobrou oddechovku, u které nemusíte moc přemýšlet a je zábava jí číst..... celý text

Proměna 2007, Franz Kafka

Tahle povídka na první pohled působí absurdně, nelogicky, jako naprostý nesmysl, ale nesmysl to není a nikdy nebude. Většinou když se vás už v anotaci snaží přesvědčit, že se jedná o jednu z nej povídek vůbec, říkáte si, to sotva. Ale pro tuhle povídku to určitě platí. nejlepší knihy jsou ty, které ve vás vzbudí nějaké pocity, kromě pocitu ,,tuhle knížku fakt nesnáším". A to tahle kniha fakt splnuje, ne ten pocit ,,tuhle knížku nesnáším", ale pocit, tahle knížka je prostě o životě. Nechci tím říct, že je možné proměnit se v brouka, autor s tím pracuje jako s metaforou pro odcizení své vlastní rodině. I ti nejbližší pro nás mohou být ti nejvíc vzdálení, pokud nás neberou takový jaký jsme. Z příběhu Řehoře mi bylo velmi smutno, Řehoř pro svou rodinu dělal první poslední a oni ho tak rychle odepsali. To co prožíval po své proměně nebyl život, nejhorší bylo, že se jeho rodina potom ani neostýchala dávat mu jasně najevo, jak moc se ho už chtějí zbavit. Podle mého názoru byl Řehoř taky člověk, který svůj život odkládal pořád na potom, dokola se jenom stresoval, že přijde pozdě do práce(i v téhle absurdní situaci) , která ho vůbec nebavila, ale dělal jí jen kvůli rodině. Těšil se až konečně vynadá šéfovi a začne žít podle svého, jenže to už nestihl. Každý si tuhle povídku vyloží trochu jinak, a právě to je na ní další hezká věc.... celý text

Mansfieldské panství 2006, Jane Austen

Děj zdlouhavější, ale ne tolik jako u Emmy. Fanny je svá hlavní hrdinka, taková vrba, které se svěřují ostatní, ale ona je zvyklá v sobě city dusit. Pro lidi, které miluje by se klidně i rozkrájela(bohužel i pro ty co si to nezaslouží), ikdyž jí samotnou by to udělalo neštastnou. Umím si představit jak těžké pro ni muselo být dívat se na muže , kterého miluje, jak moc je poblázněný do nikoho jiného. A ještě ženy tak odlišné jako je ona sama( ženy , která svým temperamentem dokáže na první pohled muže tak jednoduše uhranout) Prostě Fanny má krásnou, ale komplikovanou, uzavřenou povahu. Jako mnoho introvertů má problém s tím, že jí okolí nechce pochopit a nebo jí chápe špatně.... celý text

Opatství Northanger 2007, Jane Austen

Sympatické postavy, zajímavá lehce detektivní zápletka , krásné prostředí, krátké počteníčko. Catherine se mockrát chovala jako pubertačka, ale tou taky byla, byla mi sympatická svou veselou povahou, která se dokáže nadchnout i pro maličkosti. Hodně věcí máme s touto hrdinkou společných , milujeme dobrodružství, tajemství, romány, máme velice bujnou fantazii, která je spíš na škodu a oblíbily jsme si Henryho.... celý text