knihomolka27
přečtené 411
Úplně cizí lidé
2019,
Liane Moriarty
Hned co jsem si přečetla anotaci, věděla jsem že tuhle knížku musím mít (připomínalo mi to trochu knížku nevítaný host, která je super). No a pak jsem jela do Prahy a doufala, že tuhle knížku ještě nevydali, jelikož jsem se zase stala závislačkou na kupování předražených knížek, a koupit bych si jí nemohla bez výčitek svědomí. Ale at sem se sebe víc snažila projít před knihkupectvím , už jsem opravdu byla rozhodnutá nevejít dovnitř, stačil mi jediný letmý pohled do výlohy, a ta knížka tam samozřejmě byla. Klíčem je rychle vtrhnout dovnitř čapnout knížku, ještě rychlejš se dostat k pokladně zaplatit a už není cesty zpět, byla jsem o 400 kč lehčí, ale nadšená jako malé dítě z nové knížky. A chybu jsem neudělala, knížka mě chytla už od začátku, autorka píše velmi čtivě, vytvořila velmi různorodé, postavy, které byly jedna zajímavější než druhá(nejvíc sympatická pro mě byla Francis a taky Tony), čtení odsýpalo velmi rychle i přes velké množství stránek, příběh mě upoutal(nějaké scény byly velmi smutné, u některých se zase nešlo nesmát), celkově mi přišlo, že autorka se nad dějem velmi zamyslela a vyšperkovala ho do detailů (popisy příběhů postav, jejich psychika), což bylo jenom dobře. Potěšily mě i to, že autorka se v knize zmínila o dalších mých oblíbených knihách jako je třeba Jana Eyerová, a stejně jako v Janě Eyerové i ona nám k mé ještě větší radosti prozradila jak to bylo dál s postavami . Knížka v sobě nese i určité poselství, které nejlíp podle mě vystihuje věta...."nevíš co máš , pokud nejsi hodně blízko tomu, abys to navždy ztratil,,... celý text
Za zavřenými dveřmi
2017,
B. A. Paris (p)
Obecně se u těchto žánrů bojím, že mi bude strašně dlouho trvat než se začtu, nebo že kapitoly rozdělené na minulost a budoucnost mě budou plést, nebo že dám přednost jenom jedné z nich. Ale u téhle knížky to určitě neplatilo. Bylo to extrémně čtivé, děj byl chvílemi napínavý až k prasknutí ale..... ted přijde to velké ALE(pozor spoiler) měla jsem problém s hlavní hrdinkou, dokázala jsem s ní sice soucitit, ale nedovedla jsem jí mít ráda. Nejvíc mi na ní vadilo, že to utíkání vzdala vždycky strašně rychle, a že na toho debila víc neječela a neřvala, když by jí stejně nezkřivil ani vlásek, a to ještě nemluvím o tom jak vždycky když na ní byl trošičičku hodný tak by se mu hned nána pitomá vrhala do náruče. Vždyt jí přece nehlídal 24 hodin denně mohla vymyslet nějaký dobrý plán jak utéct nebo se svěřit sousedům, kteří k nim chodili na jídlo. Navíc mi přišlo mnoho situací až absurdních, chápu že její manžel byl velké zvíře, ale nezkorumpoval přece naprosto všechny na planetě, a ta jeho hra moje žena je šílená, by v reálném světě asi taky moc neprošla. Ten konec byl určitě jasným happy endem, ale neříkejte mi, že takový detailista a perfekcionalista jako její manžel, by si nevšiml, že mu přímo před ním dává něco do pití, když jí před tím tak moc hlídal. Opravdu nevím co by Grace dělala kdyby od své sestry nedostala ty prášky. A co na konci ten argument Ester, aby zapírala, že kdy v tý červený místnosti byla, copak jsou obě tak hloupý, že jim nedojde, že policie vezme otisky z těch depresivních obrazů, které sama malovala. Chvílemi opravdu nelogické.... celý text
Nevítaný host
2019,
Shari Lapena
Nevítaného hosta si pamatuji jako knihu, díky které jsem dala Shari po jejich prvních dvou knihách ještě jednu šanci....ted postupem času vidím, že jsem vůči nim byla příliš náročná a vůči autorce trochu nespravedlivá. Každopádně Nevítaný host mi sedl tehdy a sedl mi i ted....nejvíc jsem si užívala atmosféru malého retro hotýlku s jeho barem plným různých drinků, starou knihovnou a starobylými krby a pohovkami....společně s postavami jsem slyšela ostré závany větru opírající se o dveře, a užívala si pocit, že jsem se vrátila v čase, do dob bez wifi připojení, zato s nádechem té nejkouzelnější nostalgie. Prostředí na mě působilo, postavy se mi také zamlouvaly....musím tedy říct, že nebyly nijak zvlášt vykreslené, většinou se jejich charaktery daly shrnout dvěma větami, nejlépe tak delším souvětím....ale nijak zásadně mi to nevadilo. Blízko jsem měla k právníkovi, který by se mi asi taky líbil stejně jako Gwen, která byla taky v pohodě, spisovatelka se mi také zdála fajn a Riley mohla být černý kůn knihy, kdyby jí tak zbytečně autorka nezabila....nejvíc mě ale nakonec bavil Henry s Beverly.....ty Henryho myšlenky na vraždu své ženy byly dost bizardní a tím skoro až vtipné, a nakonec jsem pocítila lehce děsivé morbidní uspokojení z toho, že nakonec tu jejich ,,rozepři" vyhrála Beverly. Každopádně musím říct, že po druhém čtení vidím v knize hned několik nedostatků, které mi vadí. A to hlavně na konci, kdy se případ vyřeší jako mávnutím kouzelného proutku za asi dvě kapitoly. Na konci zkrátka všechno působí hrozně uspěchaně, lehce nemotorně a nedodělaně...zkrátka si nemůžu pomoct. Škoda že to nezůstalo u toho loudavého začátku a i zbytek knihy nebyl na podobném principu. Ve výsledku mi vadilo i to, jak se postavy začaly rychle obvinovat, to že začaly obvinovat M to jsem chápala, ale to s tím Ianem mi přišlo prostě přitažené za vlasy, a pokud to měla být jakože paranoia, tak mi to přišlo prostě špatně uchopené. Je to škoda, jelikož mnoho scén v knize by mohlo být daleko lepších, kdyby je autorka jinak zpracovala, dala jim potřebný prostor, víc to propracovala....Možná nám dala i víc vodítek k vyřešení případu. Proč se třeba Dan nedozvěděl o Gwen a o tom jak nezabránila znásilnění, mohla to být zajímavá scéna mezi mužem jenž se snaží řešit zločiny a ženou jenž se mu líbí, ale která neprojevila takovou zásadovost jako on....vždyt R předevšemi naznačila, že má G tajemství a nidko to už potom neřeší, ale hlavně, že všechny zajímá co se stalo Ianovi bratrovi, i přesto, že to není vůbec důležité pro ten příběh. Proč nemohla R třeba přežít, vzchopit se a najít v sobě sílu a pak přivolat policii, a mezitím by v domě vzrostla ta správná panika. Tady na mě ty emoce prostě tolik ve výsledku nepůsobily, jako třeba v deseti malých černoušcích od Agáty, tam by se dala atmosféra krájet, jak byla hustá....ale v této knize byla jen taková vlažná, a člověk to zas až tolik neprožíval. Verdikt: Překvapivě musím říct, že i přesto, že Někdo cizí v domě se mi po druhém čtení líbilo víc, tak s Hostem je to spíš naopak. Ted to vidím tak na tři, ale opravdu zasloužené hvězdy. V Někdo cizí mi přišel o dost uspokojující ten konec, a líp tam ty věci zapadly....možná je to i tím, že mám načteno už víc knih s touto tématikou izolace a mám s čím srovnávat a vím, že tahle ač je velmi fajn, nepatří mezi ty nejlepší...za mě tomu chybí u konce lepší tah na bránu, větší prokreslení postav, uspokojující kriminální zápletka, já v této knize zkrátka vidím ještě hodně potencionálu, ale nemyslím si, že ho autorka využila na maximum, což je mi trochu líto....ale i tak knihu, určitě doporučuji, jako velmi dobrou oddechovku, u které nemusíte moc přemýšlet a je zábava jí číst..... celý text
Proměna
2007,
Franz Kafka
Tahle povídka na první pohled působí absurdně, nelogicky, jako naprostý nesmysl, ale nesmysl to není a nikdy nebude. Většinou když se vás už v anotaci snaží přesvědčit, že se jedná o jednu z nej povídek vůbec, říkáte si, to sotva. Ale pro tuhle povídku to určitě platí. nejlepší knihy jsou ty, které ve vás vzbudí nějaké pocity, kromě pocitu ,,tuhle knížku fakt nesnáším". A to tahle kniha fakt splnuje, ne ten pocit ,,tuhle knížku nesnáším", ale pocit, tahle knížka je prostě o životě. Nechci tím říct, že je možné proměnit se v brouka, autor s tím pracuje jako s metaforou pro odcizení své vlastní rodině. I ti nejbližší pro nás mohou být ti nejvíc vzdálení, pokud nás neberou takový jaký jsme. Z příběhu Řehoře mi bylo velmi smutno, Řehoř pro svou rodinu dělal první poslední a oni ho tak rychle odepsali. To co prožíval po své proměně nebyl život, nejhorší bylo, že se jeho rodina potom ani neostýchala dávat mu jasně najevo, jak moc se ho už chtějí zbavit. Podle mého názoru byl Řehoř taky člověk, který svůj život odkládal pořád na potom, dokola se jenom stresoval, že přijde pozdě do práce(i v téhle absurdní situaci) , která ho vůbec nebavila, ale dělal jí jen kvůli rodině. Těšil se až konečně vynadá šéfovi a začne žít podle svého, jenže to už nestihl. Každý si tuhle povídku vyloží trochu jinak, a právě to je na ní další hezká věc.... celý text
To nejlepší z nás
2013,
Nicholas Sparks
Přesně u takových knížek nevíte jestli máte dřív, fnukat, brečet, nebo řvát to zoufalé, srdceryvné proč ? Proč to muselo skončit zrovna takhle?
První stříbrná kniha snů
2014,
Kerstin Gier
Drahokamy je knižní série, která mě v podstatě přivedla ke čtení...vracím se k ní pořád dokola a už jí znám nazpamět. A proto když jsem zjistila, že autorka napsala i jiné knihy, tak jsem do nich prostě musela jít....Stříbrnou knihu snů jsem už jednou, asi před rokem četla...a dala jsem jí jednu hvězdičku a uštědřila několik nadávek...a ted jsem se ke knížce podruhé vrátila, a opět stejně jako u novějších SElekcí zjistila, že vlastně kniha není vůbec tak špatná, jak jsem se zprvu domnívala....neptejte se mě jak jsem svůj názor mohla tak radikálně změnit, jelikož to sama nevím... .Každopádně je kniha vlastně fajn, je čtivá, oddechová.....postava Liv je vtipná a sympatická a našly by se tam i jiné sympatické postavy jako je Grayson, Mia, Lottie, Betynka atd. Nápad se sny je skvělý, neotřelý a velmi poutavě zpracovaný, líbila se mi ta propojenost se sny a reálnými životy hrdinů...mnoho snů bylo mrazivých, jiné zase vtipné viz. třeba sen o Hamletovi, sen o hokeji...v této knize tedy nejvíce ocenuji kreativitu, popisu snů a dveří, malé dílčí detaily, které dopomáhají k velmi podmanivé atmosféře....nápady, tohle všechno série má, a naštěstí je i velmi vtipná, obzvlášt zpočátku. Jenomže co tady podle mě moc nefunguje je uspěchaný a nijaký vztah mezi Liv a Henrym, jako reálně mě prostě Henry jako postava přijde ze všech těch kluků nejmín zajímavá...Secrecy je fajn, i když nejsem úplně natrní kdo to je...víc mě zajímá lady Whistledownová....milovníci jisté lechtivé série s jistým vévodou, budou vědět...konec už byl určitě slabší, byl docela pochopitelný, ale už zdaleka nebyl tak zábavný jako začátek knihy....nejvíc mě tam, ale štve prostě ten vtah Liv a Henryho...takže asi tak....druhá díl? možná Závěrem: je ovšem pravda, že pokud se počítáte mezi fanoušky Drahokamů stejně jako já...tak vás tahle série určitě zklame, Drahokamy jsou totiž úplně někde jinde...ovšem určité kvality se nedají upřít i této sérii.... celý text
Nejdelší jízda
2014,
Nicholas Sparks
Nejlepší z děl tohoto autora co jsem zatím četla. Bavil mě jak příběh Iry a Ruth tak i příběh Luka a Sofie, což se mi u knížek tohohle typu často nestává. Bylo hezké, že Luke a Sofie se mohli inspirovat vztahem Iry a Ruth, a poznat , že i přes jejich velké rozdílnosti může jejich láska vydržet, pokud je dostatečně silná. Film je krásný.... celý text
Mansfieldské panství
2006,
Jane Austen
Děj zdlouhavější, ale ne tolik jako u Emmy. Fanny je svá hlavní hrdinka, taková vrba, které se svěřují ostatní, ale ona je zvyklá v sobě city dusit. Pro lidi, které miluje by se klidně i rozkrájela(bohužel i pro ty co si to nezaslouží), ikdyž jí samotnou by to udělalo neštastnou. Umím si představit jak těžké pro ni muselo být dívat se na muže , kterého miluje, jak moc je poblázněný do nikoho jiného. A ještě ženy tak odlišné jako je ona sama( ženy , která svým temperamentem dokáže na první pohled muže tak jednoduše uhranout) Prostě Fanny má krásnou, ale komplikovanou, uzavřenou povahu. Jako mnoho introvertů má problém s tím, že jí okolí nechce pochopit a nebo jí chápe špatně.... celý text
Úskalí lásky
2010,
Jane Austen
Nečekala jsem, že se mi knížka zalíbí. Ale byla skvělá. Hodně povídek se mi dokonce tak líbilo, že by mi vůbec nevadilo přečíst si je jako celou knížku s velkým počtem stránek. Jane to psaní měla prostě v krvi.... celý text
Opatství Northanger
2007,
Jane Austen
Sympatické postavy, zajímavá lehce detektivní zápletka , krásné prostředí, krátké počteníčko. Catherine se mockrát chovala jako pubertačka, ale tou taky byla, byla mi sympatická svou veselou povahou, která se dokáže nadchnout i pro maličkosti. Hodně věcí máme s touto hrdinkou společných , milujeme dobrodružství, tajemství, romány, máme velice bujnou fantazii, která je spíš na škodu a oblíbily jsme si Henryho.... celý text
Návrat domů
2011,
Patricia Scanlan
Co dělá knížku pro jednoho nudnou pro jiného dělá zajímavou. Tahle knížka se mi dostala do ruky když jsem byla nemocná, venku bylo přes 30 stupnů, a Vánoce byly tak daleko že sem zatoužila aspon po trošce té pohodové, magické, nepopsatelně krásné atmosféře, kterou dokáží vyvolat jen Vánoce. Ani sem nečekala, že by mě knížka zaujala, protože většinou čtu samé fantasy nebo dobrodružné, snad to bylo tím, že sem myslela na ty Vánoce, ale knížka byla moc fajn. Přímo z ní sálalo rodinné teplo domova, bezpečí, láska v rodině, pomalu sem až cítila vůni lahodných jídel z irské kuchyně a vůni horké čokolády. A představovala jsem si krásnou zasněženou krajinu, kterou viděli postavy z okna svého pokoje. Prostě pohoda, klid a odpočinek... celý text
Abych tě milovala
2017,
Johanna Lindsey
Pozor Spoilery.. Původně jsem chtěla od autorky jinou knížku, ale jak už to tak bývá samozřejmě jí v knihovně neměli, ale měli tam abych tě milovala....a já si řekla proč ne. První polovina knížky byla opravdu dobrá, bavilo mě ultimátum bude svatba a nebo přijdete o všechno......jednoduše řešeno to, že se do sebe zamilují postavy, které by se do sebe zamilovat neměly a nebo to od nich nikdo nečekal ani oni sami. Ta doba sama o sobě byla pro ženy dost náročná, taková honba ne za láskou , ale majetkem a titulem, na úkor vlastního štěstí, ale pro radost rodičů. Líbí se mi, že hlavní hrdinka patří k té skupince dívek, které si i přes všechny omezující nepříjemnosti uchovaly svojí pravou povahu. Druhá půlka knihy od prvního sexu hrdinů, mě už tolik nenadchla, a konec .....přesně takové to žili štastně až navěky.... celý text
Psáno životem
2018,
Lucy Keating
Nejlepší na knize byl asi její netradiční námět.Strašně se mi líbilo jak se Anabel rozhodla, že si nenechá diktovat svůj život i přes to, že si autorka myslela jak není ten anabelin příběh , který stvořila dokonalý. Hold i to co je dokonalé nemusí být pro nás to nejlepší.Samozřejmě , že si stejně nikdo, ani sami postavy nebyly jisté jestli i to co považovaly za vzpouru proti autorce náhodou není to, co už měly stejně dávno předepsané, což bylo v příběhu tajemné a zajímavé. Bylo tam hodně klišé, ale dohromady s námětem celé knihy to dávalo smysl a zapadalo to tam skvěle, jako něco co tam být muselo, protože autorka, která psala Anabel psala hlavně klasické romantárny. Vtipné bylo jak si z těchto klišoidních romantických situací dělaly postavy, kterých se to týkalo hlavně u konce srandu.... celý text
V mém světě
2014,
Walt Disney
Knížka je jednoduchá, čtivá. Je to přesně ten typ knížky po , které sáhnete když chcete totálně vypustit, nebo si rádi rýpnete do předvídatelné, zaláskované trochu hloupoučké hlavní hrdinky.... celý text
Malý vánoční zločin
2002,
Jessica Fletcher (p)
Dávám plný počet, protože ani nevím co bych knížce vytkla. Začala jsem se asi před týdnem úplně náhodou koukat na seriál, a v knihovně sem potom narazila na knížku, od které jsem toho ani moc nečekala, ale zkrátka nesudte knížku podle obalu. Jednám slovem knížka je fajn. Příběh není nijak komlikovaný, ale i tak vraha prostě neuhádnete. Máme tu sympatickou hlavní hrdinku Jessiku,(moje oblíbenkyně), která se konečně vrací domů do rodného malého městečka užít si Vánoční svátky s přáteli. Ale co se nestane....vražda. Najednou je celé ospalé, poklidné městečko na nohou a řeší závažnou otázku, kde jinde by se mohl ukrývat vrah než za tvářemi lidí, které tak dobře znají(svých sousedů, přátel...). Co ted ??, nejlepší řešení pro všechny samozřejmě je vybrat na porážku nejčernější ovci vesnice, kterou nikdo nemá rád..a pak už to jde samo. Kde je spravedlnost? A existuje vůbec v tomhle městečku, mezi lidmi, kteří rádi mluví, ale neradi mluví pravdu a jenom slepě věří řečem ostatním. Dají přednost obyvatelé města lži, které chtějí věřit, nebo pravdě, která se jim už moc líbit nebude, tot otázka ?... celý text
Padesát odstínů šedi
2012,
E. L. James (p)
Kniha by měla svůj potenciál, kdyby jí napsal někdo, kdo umí vytvořit zajímavé , charismatické postavy a barvitější děj . Jasně , že hlavním účelem je erotická, sentimentální sladárna, které obvykle ráda čtu at už je v nich klidně tisíce klišé, ale tohle jsem nedala. Děj je jednoduchý což by mi nevadilo, kdyby pořád nestál na jednom místě, za celou knížku, která má 600 stran se tam prakticky nic moc nedělo. Hlavní hrdinka mě vytáčela, neříkám že sem neměla chvilky kdy jsem si říkala, že třeba dospěje a bude to ok, nebo kdy mi připadala i v pohodě, jenže to nedokázalo vyvážet chvilky kdy se chovala strašně.....vůbec nechápu jak se do ní vůbec mohl někdo zamilovat.....neustále jenom kvůli něčemu fnuká a brečí, mění své názory jako na běžícím páse, neustále opakuje to jak se červená, vnitřní bohyně, protáčí oči, a samozřejmě nám neustále musí připomínat, že christian je jako fakt sexy. Její zajímavost je jedině v tom , že je pro Christiana totálně nezajímavá, což by hlavní postava bejt asi neměla. Zkrátka myslím, že i kdejaký čtrnáctka by se zvládla chovat líp jak ona. Postava Christiana určitě nebude patřit mezi mé ikonické mužské postavy , ipřesto že jeho jméno zná skoro každý , autorka z něho chtěla udělat neodolatelného sexy borce, ale nijak to nevyšlo(ale i tak byl lepší jak Anastázie), je tak známý a ani nevím proč, určitě by si to zasloužili jiní knižní hrdinové, kteří mají smysluplnější a zajímavější osobnost. Druhý díl už nedám, fnukání Anastázie bych už asi nevydržela. Vůbec nechápu jak na obálku může nikdo napsat, že tahle holka má šarm a charakter. Je mi líto, že jsem se s takovouhle bichlí vlekla tak dlouhou cestu z knihovny.... celý text
Skvrna
2017,
Gillian Flynn
Námět super, všechno ostatní je prostě ok. Tím, že je to jen novela, se dá čekat, že to nebude úplně ukončené...a nic tam nebude úplně do hloubky. Což mě osobně trochu vadí, ale i tak bylo čtení fajn a pokud máte rádi autorku a žánr, tak je kniha pro vás.... celý text
