knihomolka27 přečtené 445

Žena v okně 2017, A.J. Finn (p)

Velká spokojenost. Ke knížce sem ze začátku byla trochu skeptická, ale nakonec mi parádně sedla. Styl autorova psaní je čtivý, v těch správných pasážích zpomalí a v jiných zase zrychlí. Je to ten starý poctivý styl detektivek, kdy se vám tají dech jen při tom jak spolu postavy mluví a co si říkají, nepotřebujete ani nějakou extra akci na každý druhý straně. Je vidět, že autor je filmový maniak jako já, takže pokaždé když tam zmínil nějaký film nebo citoval hlášky z filmů , jsem byla v sedmém nebi. Knížku sem přečetla dalo by se říct jenom na dva zátahy, a mezitím sem si udělala přestávku abych se koukla na film pojistka smrti. Na který mě knížka navnadila. Byl to můj první a určitě ne poslední film noir. Prostě paráda, ty hlášky byly prostě boží a celkově příběh. Takže díky Ženo v okně( Anno) za tvoje typy.... celý text

Podvedená 2017, Charlotte Link

skvělá knížka u které nemáte čas se nudit, dopodrobna popsaná detektivní práce a řešení případu. Postavy zajímavé, dokonalé svou nedokonalostí. Příběhy jednotlivých postav byly úžasně propojené a dávaly smysl od začátku až do konce. Kate byla originální postava, které jsem fandila po celou knížku. Za mě určitě super, sotva sem dočetla a mám chut se vrhnout do další knížky od autorky. Píše opravdu úžasně......umí skloubit zapeklitý děj, psychologii postav, tak že vám připadají neskutečně reálné, pomalé a smysluplné vyšetřování u kterého se, ale nebudete nudit....hodně autorů detektivek se od této autorky má co učit.... celý text

Manželé odvedle 2017, Shari Lapena

Tak jsem se vrátila zpátky k Shari a řekla si, že to udělám poctivě a pokusím se přečíst si od ní všechny její knihy. A tak jsem se místo na písemku z Latiny zavrtala do příběhu Manželů odvedle, místo dějepisu jsem strávila své chvíle v hotelu s Nevítaným hostem, a s Někým cizím v domě a místo filozofie se ponořila do příběhu jedné Ne příliš štastné rodiny. Ze všech těchto zmíněných testů dostanu asi za pět, ale zato mám přečtenou skoro všechnu Shari . Dobrá práce :) Každopádně musím říct, že takhle pospolu musím ty knihy velmi ocenit, ano některé jsou lepší a jiné horší. Jedny mají zajímavější zápletku než ty druhé...ale všechny mají něco společné...opravdu strašně moc mě baví je číst a utíká to s nimi strašně rychle. Opravdu si asi nevzpomínám na jiné tak rychle utíkající trillery. Nadruhou stranu tam vidíte přeci jen nějaké ty nedostatky, a kdyby jste nepřistoupili na tu hru, že Shari píše hlavně svižně, čtivě a také krapet jednodušším stylem, tak byste byli asi o dost přísnější. Ale o tom, že krása Shariných knih není ve složitých spletencích nebo enormě dramatických a psichologických příbězích, ale v jejím vlastním odlehčeném stylu jsem vám už říkala v jiných recenzích a není potřeba se k tomu nijak vracet. Při opětovném čtení by se Shariiny knihy daly i celkem dobře zaškatulkovat: Ty co mají postavy na ránu viz: Marco, Riley,Tom, knihy s odfláknutým koncem, knihy, kde je vám jedno většina postav, knihy se zajímavou zápletkou, ale jiným zpracováním ...no je toho dost, oto víc samozřejmě naštve, když už čtete další knihu kde Shari ten konec zase trochu ustřelila. ALe to je můj názor. Takže Manželé - Marco je blbec, co na to mám jako jinýho říct. Annie mi překvapivě tolik na nervy nelezla, ale ani jsem si jí nijak zvlášt neoblíbila, Cynthia byla velká mrcha, ale mohla být ještě větší. Kniha mě opět velmi bavila, mám za to, že Rasbach se objevil i ve druhém případu...není to sice zas tak výrazná postava, ale asi ok. Jak říkám, bavilo mě to, bylo to i celkem dost propletené, místy to dávalo smysl místy zase ne. Toho tchána pořád nějak moc nechápu, takže ten konec za mě moh bejt lepší, ale dalo se to. To s Annie na konci, bych tam mít ani nemusela...respektive nám autorka mohla nadělit třeba druhý díl, kde se Marco bojí o ten svůj malý živůtek...každopádně od knížky jsem dostala vesměs co jsem chtěla a vlastně jí můžu i doporučit, od Shari znám i lepší, ale tahle za nimi určitě nijak zvlášt nezaostává.... celý text

Odvrácená tvář lásky 2016, Colleen Hoover

Styl knížky, její postavy a příběh byli hlubší než u knížek podobného druhu. Je vidět , že se nad tím Colleen víc zamyslela než třeba taková E.L.James. O to víc vás knížka chytne a nechce pustit, v tomto případě mě spíš vyždímala díky hodně smutným věcem co tam byly. Což není špatně, ale asi by nevadilo to někdy trochu odlehčit.Spoiler: Ale zase chápu, že přijít o někoho blízkého , kterého už nikdy neuvidíme není jenom krátkodobá záležitost, člověk si to v sobě nese napořád. Knížka se čte prakticky sama, obzvlášt erotické scény, kterými autorka nešetřila. Kdyby byla dlouhá jako Odstíny tak nevím nevím. Ale takhle byla akorát. Velké plus je za zakončení příběhu . Není to sice knížka, která by byla moje top, ale pokud máte rádi tenhle žánr tak si myslím, že nešlápnete vedle. Jinak mi tam docela vadilo neustálé opakování některých slov pořád dokola. Nebo chvílemi trochu dětinské chování hlavní hrdinky.... celý text

Noc s Marilyn Monroe 2017, Lucy Holliday

Po tom co předvedl druhý díl, mi asi ani nestojí za to překládat si z aj třetí. Stejně už je jasný jak to dopadne, ikdyž to bylo jasný už v jedničce. Humor: zasmála jsem se víc jak u prvního dílu čtivost: dobrá Libby: ještě protivnější jak v jedničce a o hodně hloupější. Tak například nechápu jak mohla Dillonovi tak rychle odpustit, že jí nechal na pospas hurikánu. Ale co, je to přece fakt sexy chlap, kterej o mně jeví zájem jenom proto, aby mě dostal do postele,a já sem přece strašně nadržená, tak proč mu nevyhovět. Ale zároven ho strašně miluju..........o 50 stránek dál.........počkat dyt já ho vůbec nemiluju, uvědomila jsem si, že miluju svýho nejlepšího kamaráda, kterýho jsem celých 17 let přehlížela.....no jo, kdyby mi lidi řekli dřív jak je sexy tak by jsme měli už tak 5 dětí a malej domek se zahrádkou. Dillon: naprosto nepochopitelně se z něho vyklube naslouchací vrba, a přenechá Libby , kterou tak strašně miluje úhlavnímu nepříteli. Cass: měla jsem jí chut dát pěstí za každý slovo co vypustila z pusy plus: chci se díky knize dozvědět víc o Marylin, a taky se mi líbilo aspon nějaké vysvětlení, proč se Libby chová jako posedlá Dillonem........touží jednoduše potom aby o ní někdo stál, když už pro svou vlastní rodinu nebyla nikdy dostatečné dobrá. A o ten pocit nechce přijít ani za cenu toho, že tuší , že Dillon je naprostej blbec.... celý text

Šeptající lebka 2015, Jonathan Stroud

První díl měl větší spád, a rychleji odsýpal. A i příběh mi přišel zajímavější......hold já jsem na ty starobylé, prokleté domy a tragickou lásku. Ale ve dvojce jsme zase poznávali víc postavy, a i vztahy mezi nimi, které se začaly rozvíjet. Nemohla jsem odolat a musela jsem si koupit další tři díly v angličtině.......prostě musím vědět jak to s příběhem a postavami bude dál. Tak mi držte palce......protože jak se znám budu muset překládat každou druhou větu na překladači. Vida k čemu nás můžou motivovat knížky. A na závěr si nemůžu odpustit zmínit, jak mě strašně baví ta krásně postupně se rozvíjející romantická linka mezi Tonym a Lucy. Je to tak strašně osvěžující si v Young adult přečíst nějaký reálný, roztomilý, vybudovaný vztah mezi hrdiny. Ohromě mě baví, daleko víc než když se začnou hlavní hrdinové ocucávat hned na 20 stránce prvního dílu. Skvělý... celý text

Zrada 2017, Joelle Charbonneau

I po druhém přečtení je kniha velmi čtivá....neřekla bych , že je méně zajímavá než první díl, prostě se tam jen děje něco trochu jiného. Jako druhý díl je to opravdu kvalitně odvedená práce, která končí přesně to beznadějí, ale zároven záchvěvem naděje...děj se posouval kupředu, postavy si tu opět procházely vývojem....prostě super. Tucet zajímavostí a skvělých pasáží...třeba ta v ZOO, u mostu. Co tu šlo docela dost do pozadí byl vztah Thomase a Cii, přišlo mi, že si tu neprocházeli nějakou větší zkouškou, což bývá u druhých dílů pro romantické páry obvyklé. Trochu mi vadí jak mu Cia za každých okolností bezmezně věří, možná měla autorka víc mlžit..ale je to tak jak to je. Thomas tu nemá o moc větší hloubku než v prvním díle, jeho svědomí tu sice na přetřes slabě přijde, ale není to nic tak objevného jak by člověk po jedničce čekal..prostě se to tam tolik neřeší, což je asi pro Thomase celkem škoda, protože by nám mohl být jako postava bližší. No Thomas prostě je dost plochá postava této série a jejich romantický vztah mi nepřijde příliš uspokojivý. Koho je tu zajímavé sledovat tak to je určitě Cia, která musí překvapivě čelit ještě těžším zkouškám než v prvním díle a musím říct, že ta scéna s Damonem mě dostala. A jako chápu byla to sebeobrana na jednu stranu, ale od Cii jsem to teda nečekala...ale myslím, že bylo určitě správné z Cii neudělat jen tu nejlaskavější hrdinku...do této knihy by to prostě nesedělo. Klobouk dolů, že měla autorka koule to tam dát a vrhnout Ciu do opravdu nepříjemného morálního dilema. Když porovnám oba ta díly, tak oba fungují velmi dobře samy za sebe, první díl je více svižný, ale to se dá čekat, jelikož jeho témata nejsou tak rozvinutá jako ve druhém dílu, kde se tam nabaluje víc věcí. Zatímco v první knize je hlavním motivem Zdolávání překážek a přežití, ve druhé je to už vyrovnávání se se svými rozhodnutími, změna nastoleného systému, důvěra či nedůvěra v sebe a lidi o kolo sebe a samozřejmě prostředí TOsu atd. Druhý díl je tedy trochu pomalejší, na druhou stranu nám konečně podává více informací o celém tom světě, prostředí, lidech atd.... celý text

Neviditelná pouta 1994, Jayne Ann Krentz

Tuhle knížku hodnotím takhle dobře, hlavně kvůli tomu, že sem čekala , že bude daleko horší, ale musím přiznat, že taky proto, že si to i svým způsobem zasloužila. Tyhle knížky jsou kapitola sama pro sebe, píšou se pořád i když už na nich není nálepka Harlequin, a důvod proč se píšou je jasný, protože ještě nevymřeli čtenáři, kteří to čtou. Proč jsou 50 odstínů šedi tak úspěšné i když je děj nevěrohodný , postavy nezajímavé, dialogy a i ostatní věci v knížce takové nijaké. No, protože u takových knížek chceme vypnout a nechat se unášet přecukrovanou romantárnou, chceme aby nám ten cukr zalepil mozek a my jsme sladce zapomněli na reálné problémy každodenních dnů. Co hodnotím na knížce jako plus je......prostředí umělců, docela sympatickou, chytrou, samotářskou hlavní hrdinku, rychle ubíhající děj, to že kromě jenom té romantiky se tam řešilo i více věcí mínusy.......nesympatický Romeo,který si myslí, že všechno bude jenom podle něho. Rozčílil mě doběla když řekl , že si jí chce vzít, aby si jí pojistil, a mohl jí ještě víc hlídat. Ty jeho hlášky by si zasloužily jednu mezi oči. Hlavní hrdinka sebou naštěstí nenechala tak snadno manipulovat, a taky si diktovala podmínky, i když se taky někdy chovala jak pubertačka při prvním rande. Podtrženo sečteno, určitě je co vylepšovat, ale to by zase nebyl tenhle styl knížko pro nepřemýšlení, kdybyste chtěli, aby postavy byly hlubší, děj propracovanější, romantika víc uvěřitelná. Nebudu lhát, že si už víc takovýhle knížek nepřečtu.... celý text

Prokletý trůn 2018, Joelle Charbonneau

knížka mi nesedla, ale je pravda , že sem čtení vzdala moc brzo.Nevím jestli se k ní ještě vrátím, protože v téhle době existuje mnoho knížek s podobným tématem, které mě lákají víc,... celý text

Zkouška 2016, Joelle Charbonneau

Ve výsledku to, že je to podobné Hunger games je přece vlastně dobře...jelikož v tomto žánru těch knih není moc natož těch kvalitních. A mě se líbí jak Hunger games tak i Univerzita. Čtu už podruhé a i přesto mě to opravdu hodně bavilo. Je to opravdu neskutečně čtivé a napínavé, nutí vás to pořád číst dál a dál. Postavy jsou napsány velmi dobře, hlavní hrdinka je velmi sympatická, a ikdyž mi vadí, že je možná až příliš chytrá a nedělá chyby, tak tu přeci jen vystupují na povrch její nedostatky, který vygradují určitě v dalších dílech. A dokonce musím říct, že mi tu už ani tolik nevadil Thomas...jako jo pořád je to ten lehce otravný kluk odvedle, co je strašně hot a pořád se jenom gebí. Dá se říct, že oproti jiným mužským knižním charakterům působí nudně a obyčejně, ale nakonec proč ne. Zakončím to teda tím, že Univerzita určitě není Hunger games, i když jsou ta díla podobná. Ale určitě stojí za přečtení. Doufám, že v dalších dílech se dozvíme více o motivaci záporáků a zkoušce celkově. U těchto sérií mi většinou vadí, že se toho moc nedozvíme o historie nebo začátcích zkoušek nebo her a musíme čekat na prequely jestli vůbec. Vlastně nevím co víc říct...kniha je skvělá a zaslouží si vaši pozornost.... celý text

Láskou ji nespoutáš 2018, Atticus (p)

přečetla jsem už tak čtyřikrát. Opravdu krásné, originální, inspirující. Bedlivě sleduj ten zázrak, který nastane, když dáš druhému takovou pohodu a klid, že je prostě sám sebou. Nečekala na rytíře. Čekala na meč.... celý text

Karibské tajemství 2009, Agatha Christie

Od Agathy sem zatím přečetla jen dvě knížky včetně týhle. Ale viděla jsem nespočet filmových zpracování. Hodně z nich nasadio ladku fakt vysoko tak sem si říkala, že si knížky nepřečtu, protože se mi už fakt hodně líbily ty filmy. Ale měla jsem chut si přečíst nějakou dobrou detektivku, a tak jsem šáhla po tomhle příběhu, který jsem neviděla ve filmové podobě. A bylo to skvělý, hned jsem dostala chut přečíst si něco dalšího. Příběh se vůbec netáhl, i ve scénách kdy se nic nedělo se toho dělo hodně. Slečna Marplová si mě získala už ve filmech , ale tady dostala ještě víc prostoru. Děj byl napínavý, prostředí úchvatné, postavy zajímavé,příběh jak jsme od Agathy zvyklí pěkně zamotaný a zapeklitý asi nemusím dodávat, že vraha jsem zase neuhádla. Tématem tohohle příběhu bylo, že člověk nemá věřit hned všemu co slyší , a má se ovšem radši přesvědčit sám. Protože i to co pokládají za pravdu, kterou slyšeli od lidí , kterým věří může být jenom lež a nebo neúplná pravda. Z knížky jsem byla nadšená jak to jen jde být z knížky nadšený, souhra mezi panem Rafílem a slečnou Marplovou dávala příběhu prvky komična a nadsázky a také nečekaného přátelství.Pozor spoiler O to víc mě potěšilo, když jsem zjistila, že pan Rafíl byl i onen přítel , který ve filmu Nemesis poslal slečně Marplové dopis s tím , aby vyřešila vraždu, která se nestala , protože věděl , že slečna Marplová je na to ta pravá. Vida jak jsou i tyhle příběhy propojené. O to víc jsem samozřejmě byla zklamaná z filmu, který jsem si pustila hned po dočtení knihy. Film opravdu nedoporučuju......postavy se chovají jinak, málo vyšetřování, drastické změny v ději, nechápu proč páni režiséři chtějí opravovat díla zrovna někoho jako je Agáta, těmi předělávkami to naprosto potopili. Co to mělo jako bejt, ten příběh pak byl skoro úplně o ničem jinym, tohle bych klidně stanovila jako trestnej čin. vážně. Tak třeba postava starého faráře má v knize minimální roli, a ve filmu je to mladý farář s komplexy, který malujea miluje Molly a ještě k tomu z něj udělali hned tři postavy z knihy najednou, postava černošského číšníka , která ve knížce vůbec nebyla tady vystupuje skoro víc než ostatní a co ta smrt Viktorie, ze které ve filmu udělali úplně nelogický paskvil, nebo to , že pan Rafíl přijel na ostrov jen proto aby koupil ten hotel. Fakt se mi u toho chtělo brečet utrpením. I když si na druhou stranu myslím , že kdybych viděla film jako první asi bych tak kritická nebyla. Ted se bojím, že ty příběhy ve filmové podobě co sem viděla a byla jsem z nich nadšená jsou úplně jiné než knižní předlohy.Takže zatím otálím jestli si ty předlohy mám vůbec přečíst.... celý text

Kvílející schodiště 2014, Jonathan Stroud

Lockwood a spol. je jedna z těch sérií, která skončila ještě dřív než stačila začít...a mě to je fakt líto, jelikož i po druhém čtení s nějakým odstupem pěti let, musím říct, že Lockwood a spol za přečtení stojí. ... Kniha se nesnaží nějak moc zakrývat, že je určena především pro náctileté čtenáře. Ale co se týká mě tak je mnohdy i dospělejší než kdejaká normální knížka.Hlavní hrdinou jsou sice ještě v podstatě pubertáci, a i ta zápletka není nijak složitá, ale to zpracování je prostě na jiné...daleko dospělejší úrovni. Úplně nevím jak to popsat, ale z knihy cítíte spoustu čistých emocí, nezkažených čistě prvořadými linkami. Příběh jako takový má více vrstev, duchy zamořená Británie je nanejvýš zajímavým a hlavně dostatečně prokresleným místem, které nechybí atmosféra. Napříč celou knihou se tato atmosféra táhne jako přízračná mlha, na níž se nabalují různé vjemy a vůně či pachy... To místo a ten příběh opravdu žije. Žije si vlastním životem, nezklouzává k nějakému předpokladu a ani příliš jasným kýčům. A i to je na této knize tak výjimečné, to že to je kniha pro náctileté a zároven vlastně ani moc není. ... Přečetla jsem opravdu hodně duchařin, a musím říct, že Lockwoodova Británie s duchy je pro mě v mnoha ohledech asi tak 1000x záživnější než jakákoli kniha od Darcy Coates. Prostě vše tu je, duchové tu mají opravdu nějakou osobnost, jsou děsiví, zapamatovatelní a mají tu i velmi zajímavé příběhy. Popisy starých domů, nebo vyšetřování jsou opravdu působivé, plné detailů a narážek. Podle mě by se takhle měly psát mysteriozní knihy...strašně mě baví i to jak autor vytvořil svůj vlastní svět....ten slovníček pojmů nakonci je naprosto dokonalý. Vše je tu promyšlené a dává to smysl. Z mnoha scén sem měla pomalu až husí kůže viz. Lucy a její začátky, mlýn, strašidelný dům, zazděná, spoutaní mniši,a mnoho dalšího. Ale ono to funguje i jinde skrz postavy: Lockwood a jeho tým jsou opravdu outsideři, jakože doopravdy, oni si na ně jen nehrají oni jimi jsou, a chtějí si vydobít své místo na výslunní. Hned ze začátku jsem s nimi musela sympatizovat. Líbila se mi jejich týmová práce, popisy i jiných vyšetřování než jen hlavní linky - opět celý ten příběh působil komplexně. Z pohledu ironické Lucy, která je už přeci jen trochu ostřílená životem, to bylo ještě vtipnější. Opravdu jsem si tu jejich partičku oblíbila....a na první díl, to nebylo ani zbytečně přehnané...všechno se tam rozvíjí hezky pomalu. Autor do ničeho postavy příliš netlačí spíš jen tak upozornuje na nějakou možnou budoucnost. Opravdu skvělý, strašně se mi to líbilo, a začínám mít ke knize opravdu osobní vztah. ... SERIÁL: Upřímně za mě to bude naprostá katastrofa. Z ukázky nebylo absolutně nic cítit, a mám takový pocit, že se to té knížce ani zdaleka podobat nebude...prostě to jen sklouzne do toho ubohého, jednoduchého teen fantasy dramatu, kde všechno poběží jak na běžícím pásu, a to co dělalo tu knihu tak skvělou a výjimečnou tam prostě nebude. Pod to bych se upřímně i podepsala... každopádně za mě je to velká škoda, jelikož Lockwood a spol. - pokud by byl dobře zpracován- by mohl být velmi populárním a zajímavým, výjimečným dílem. O to víc mě mrzí, že z toho zase bude ta největší plochá záležitost, na kterou všichni za chvíli zapomenou nebo dokonce budou chtít zapomenout. Už mě to nebaví jak se k těmto dílům přistupuju, bez jakékoli lásky nebo snahy to dílo co nejlépe zachytit. Za mě by bylo daleko lepší, kdyby to byl krátký kreslený seriál, kde by duchové vypadaly jako duchové a ne tak příšerně jako je to v ukázce, opravdu by to tomu dodalo tu atmosféru, stačí se podívat na Pinterest se všemi těmi úžasnými animovanými nebo kreslenými kresbami a člověku dojde, že tvůrci zase šláply vedle. PO ZHLÉDNUTÍ SERIÁLU Tak jo, chyba lávky. Neříká se mi to snadno, ale seriál předčil moje očekávání. Pořád je určitě na čem pracovat a stále si stojím za tím, že vůbec nejlepší by bylo udělat seriál jako animák, ale Lockwood a spol od Netflixu, je pro mě asi největší černý kůn tohoto i minulého roku. Knihy jsou pořád nejlepší, ale ten seriál se podle mě povedl, nechybí tam emoce, samotní herci mi tam pasují asi 10000 víc než jsem očekávala a hlavně tam naprosto skvěle fungují ty vztahy a emoce. Doted to nemůžu vstřebat, čekala jsem, že to bude naprostý odpad, a ona je to hodně fajn podívaná, kterou jsem si i celkem dost užila.... celý text

Ta přede mnou 2017, J. P. Delaney (p)

PŘEČTENO PODRUHÉ a s odstupem asi tak tří let. Matně si vzpomínám, že po prvním přečtení jsem byla z knihy unešená. I při druhém čtení se dostavil dost podobný pocit, i když už mě to asi neodpálilo tolik jako poprvé. To ale nic nemění na tom, že je to velmi podařená kniha tohoto žánru, která si od začátku až do konce pohrává s vaším přesvědčením a jistotou, a tak by to mělo v každém takovém dramatu být. Postavy mi teda moc sympatické nebyly... i když se jejich jednání dalo celkem chápat. A co se týče Jane, tak ta holka má opravdu v životě velikánskou smůlu. Emma byla zezačátku velmi sympatická, ale následně jsem si na konci příběhu po tom všem uvědomila, že jí vlastně vůbec ráda nemám... docela velký obrat co. Edward je kapitola sama pro sebe, ale nakonec přeci jen vrahem nebyl.... ovšem žít se s ním evidentně nedá. Empatie má co by se za nehet vešlo, hlavně že ženám neustále opakuje jak je miluje... hodně zvláštní člověk. Knihu určitě doporučuji... už jen pro to, že jí přečtete neuvěřitelně rychle. Škoda, že ještě nebylo nějaké pokračování s Astrid... možná by vůbec neškodilo ten příběh ještě víc ukončit ... každopádně chvílemi je kniha opravdu geniální, tak doufám, že takový bude i chystaný seriál... modleme se k seriálovým bohům. ÁMEN... celý text

Rudý šál 2014, Nora Roberts

Za mě slušný průměr. Jen jsem čekala něco napínavějšího, celá knížka se trošku táhla a té akce tam zas tolik nebylo. Někde mi to v knížce vadilo, někde zase ne. Hrdinové byli fajn a pejsci ještě sympatičtější. S další knížkou od autorky si dám asi trochu načas, a pustím se do ničeho co rychleji odsýpá.... celý text

Sen noci svatojánské 1994, William Shakespeare

Nebyl to úplně můj šálek kávy

Dobrá tak akorát 2017, Barbora Šťastná

Tahle knížka mi otevřela oči. Četla jsem už hodně knížek s podobným námětem, ale žádná mě tolik neovlivnila. Určitě se ted na hodně věcí budu dívat jinak. Bára píše úžasně čtivě, chytlavě a zábavně. Vůbec nelituju, že jí mám doma a určitě se k ní vrátím. Dala bych klidně o dost víc hvězdiček. Doporučuju přečíst každému kdo o sobě pochybuje. Ps. Děkuji Báro, vaše kniha pro mě nebyla jen povzbuzující, myslím že mě i ovlivnila.... celý text

iPohádka 2019, Karel Kovy Kovář (p)

Kovy píše velmi čtivě, což většina autorů moc nezvládá. To je velký plus. Ale téma knížky mi zas až tak moc nesedlo. Možná protože patřím ke staré škole milovníků klasických pohádek, a ani ty technologie mi zas až tak moc nic neříkají. Každopádně si myslím, že by nám z Kovyho mohl vyrůst velmi dobrý český spisovatel. Ps: Jeho video o závislosti na filmech je moje topka od youtuberů... celý text

Škola dobra a zla 2014, Soman Chainani

Je jen málo knížek, u kterých nevím co napsat, protože jsou naprosto dokonalé......no a tahle je jedna z nich....v takových případech by nestačilo ani 10 hvězdiček

Smrt a jiné vrcholy mého života 2016, Sebastian Niedlich

Pro mě zklamání. Příběh nenadchne ani neurazí. Martin je vcelku sympaták, ale né zas takový, aby sem si ho zapamatovala. Jeho kamarádský vztah se smrtí(jejich dialogy) mě spíš nudily, a vzhledem k tomu, že na tom byl postaven i celý příběh mi to prostě přišlo nedostačující. Čekala jsem i víc vtipu, ale ten se taky nedostavil. I samotná smrtka na mě působila jako tak nějak neúplně, nedodělaně a dokonce až trochu hloupě.... celý text