kuruteku přečtené 759

Projekt Gilgameš 2019, Štěpán Kučera

Pro příznivce Kopřivy doby Asfaltu a Holomrázu, doby Rychlopalby a Křížové palby to musí být šok. Douška: až teď po třičtvrtě roce, zjišťuji, že jsou DVA Štěpánové Kopřivové a tento Štěpán Kopřiva nenapsal nic z předešlého. Douška 2: Navíc si plést jména Kopřiva a Kučera, to jsem fakt borec. Já jsem nadšen, kam jsem se záměnou autora posunul. Obávám se, že "natažení románu" by znamenalo, že nevyjde vloni, ale za deset let. Možná by se dalo v "námořních dějinách lidstva" najít ještě nějaké překvapení, mne potěšil Moreau s přesahem k Nemovi. A Darwinovi. Možná by se tam vešel ještě nějaký filosof. Ale i tak. Otázek na několik lidských životů "a odpovědi tý se nedočkáš". Možná že je, možná že není. Douglas Adams má jednu z odpovědí v návštěvě osamělého "vládce světa", o kterém říká Zafod, že je svět ve správných rukách. A kromě toho 42. Ano, možná v tomhle smyslu by mohl jít autor dál, ale bylo by to neupřímné. S jeho hledáním já jsem spokojen.Jsem zvědav, kam se vydá příště. A jásám nad každou do věty schovanou hlubokou myšlenkou doplněnou o vtipné rozuzlení. Při příštím čtení si je asi začnu vypisovat.... celý text

Železný muž 1992, Paul Féval

Čekal jsem něco jiného. To mám za to, že jsem Hrbáče jen viděl, ale nečetl. Tak úkol na chalupu - přečíst Hrbáče a porovnat s filmem. Železný muž špatná kniha není. Je jenom 170 let stará. Proto se nečte lehce. Aspoň jsem se dozvěděl něco z dob, kdy malá Británie, Bretaň, byla ještě nezávislou na Francii. Román je trochu červenou knihovnou, trochu středověkým rytířským románem, je v ní vtip v podobě trpaslíka Lamželeza, je v ní historie, legenda. Všechno to je umně propletené a nic nepřevažuje. Takže nakonec vše dobře dopadne, "Stázka se dostane Kubíkovi" a mrtvých není tolik.... celý text

V šeru dávných věků 1955, Eduard Štorch

Dětská četba. Ale kolik autorů "dospělé četby" zpřístupní/zbeletrizuje/zdramatizuje tehdejší dobu? Kolik historiků by dokázalo nějak popsat míchání kmenů, předpřipravování dnešních národů, které vlastně dovznikly před necelými dvěma sty lety? Souběžně čtu historii o Balkánu a teď se mi přimíchal Paul Feval Železný muž. Takže plastický obraz historie lidstva se rodí v hlavě. A Eduard Štorch do ní skvěle zapadá, i když je to obsahově čtivo lehké a čas na jazyku zapracoval.... celý text

Slepá mapa 2017, Alena Mornštajnová

A tahle kniha byla prvotina? Soukromně jsem si seřadil knihy Aleny Mornštajnové na Hana - Slepá mapa - Tiché roky - Hotýlek. Sice by se z nich daly sestavit knihy dvě (Hana a ty ostatní), ale kouzlu rodinných ság jsem díky ní propadl. Slepá mapa má v sobě tajemství, která známe, na rozdíl od všech postav, krutost dějinných zvratů i hledání štěstí obyčejného života. Kolik rodin zná své předky, zná jejich osudy, kolik tajemství se v nich skrývá. A kolik už se přes generaci nepřenese - praděda, který hrál blázna, aby nemusel zpátky do zákopů první světové, prastrýc udaný za poslech rádia v době Protektorátu, jiný strýc přes koleno, který stál u vývoje první české počítačové diakritiky. Omlouvám se za tolik osobní poznámku, ale muselo to ven. Asi si v rámci rodiny budeme muset všechny tyhle historky zapsat, ať naše děti vědí...... celý text

Dívka, která musí zemřít 2019, David Lagercrantz

Zajímavě, až skoro neuvěřitelně, propojené, ale oproti jiným (Lars Kepler) to pro mne zůstalo ještě na zemi. A zdá se, že série skončila. Bál jsem se, že propad mezi autory bude znatelnější, ale pro mne byl snesitelný.... celý text

Maska 1928, Edgar Wallace

Nebyla to ani detektivka, ani román, trošku červené knihovny. Číst se to dalo, já osobně sázel na jinou osobu, než která byla skutečnou maskou, ale celkově jsem čekal víc.... celý text

Legendy české fantasy II 2015, Ondřej Jireš

Ve snaze dozvědět se, jaká je česká fantazy, jsem se prokousal touto sbírkou. Potvrdil jsem si, že Neomillnerovou snesu jen v antologiích, hledání skrytých popudů a dalších významů ponechám jiným. Budování jiných světů a popis jiných "osob" je zajímavější, ale Andersovo Tarantrefum mi přišlo moc vyumělkované a Antonínovo střet "civilizací" moc ztřeštěné, občas jsem v těch cizích pojmech ztrácel, nicméně se i párkrát smál nahlas, takže významené plus. Takže zbývá Renčínova alterfantazyhistorie (to mne pobavilo, potěšilo - Kalandra by byl zděšen, tyto motivy ve svém Českém Pohanství nezaznamenal) a Pavlovského další den, kdy je potřeba zachránit svět. Celkově času nelituji, ale kromě Medkova Dobrodruha zatím nic extra zajímavého na české fantazy pro sebe nenacházím. Pardon, ještě Kopřiva, ale to je žánr sám pro sebe.... celý text

Strážci občanského dobra 2010, Petra Hůlová

Téma vydá za pět bodů, pohled na nedávnou minulost očima "poražených" (ale hlavní postava vlastně nepatřila mezi předlistopadové mocné). Jazyk prapodivný, na rozdíl od Macochy se to dalo přečíst a pochopit, ale není to ani hovorově, spíš takový pokus o nespisovný jazyk. Děj zajímavý, ale strašně tezovitý - jakoby zhustila konflikt o budoucnost mezi pseudoanarchií a pseudonaciboly (pro neznalé - v Rusku masovější hnutí kombinující někeré stalinské a fašistické prvky - nacionální bolševismus). Připadá mi to, jakoby se autorka bála protrápit se svými antihrdiny víc. Není moc knih o současnosti, není moc autorů, kteří by se nebáli jít proti proudu, ale, jak se ukazuje na této knížce, to samo o sobě na kvalitu nestačí. Po Macoše je to ale kniha, která se dá přečíst.... celý text

První pravidlo 2011, Robert Crais

Už jsem si myslel, že se nic nového neobjeví, ale srbská mafie něčím novým je. Sice je to "červená knihovna" pro dospělé, ale má jasně nastavená vnitřní pravidla, mezi které patří, že spravedlnosti musí být učiněno za dost. Joe Pike to srovnané má - postarat se o své lidi je jeho první pravidlo. A má kolem sebe lidi, kteří to mají stejně.... celý text

Čurda z Hlíny: Tři dokumentární povídky z protektorátu 2019, Miloš Doležal

Zvláštní kniha, ani dokumentární, ani beletrie, trochu něco mezi tím. Sbírám síly na Toufara, tak jsem doufal, že se touto knihou naladím na autorovu notu, ale nějak to nevyšlo. Ten dramatický moment, kdy se z hrdiny stane zrádce v knize není. Jak to, že Opálka nezradil a Čurda ano? Ta otázka je tak zásadní, že se každému z nás může v životě stát, že překročíme onu hranici. Buďme rádi, ža často nejde o životy, ale jen o naše zásady. Ale i tak. Přijde mi, že to autor přeskočil jako potůček, ale ono jde o hlubokou propast. Nicméně za fotografickou přílohu, kterou jsem si bohužel v e-knize tolik nevychutnal, bod navíc.... celý text

Strýček Indián 1965, Alberto Vojtěch Frič

Skoro sto let, ale to kouzlo je tam pořád. Já jsem četl elektronickou verzi vydanou Městskou knihovnou v Praze, doplněnou výkladem F. A. Elstnera. Je to typická kniha pro děti, didaktická, dobrodružná, ale nelekající, možná by bylo vhodné dnešní vydání doplnit ještě více - o zimnici, o A. V. Fričovi, o Indiánech Jižní Ameriky. Ale samotný příběh je krásný a lituji, že jsem autora neobjevil už v dětství.... celý text

Sny a sekyry 2019, Jiří Padevět

Zajímavý nápad a zajímavé spojení, ale některé věci je potřeba pořádně uzrát. Proškrtat, sestříhat, promazat, přepsat. Prostě chybí editorská práce. Takže u mně tak asi třetinová úspěšnost. A postupně mne to přestalo bavit číst, protože mi to přišlo klišovité. Jakoby posbírané střípky z postů na facebooku.... celý text

Hra na nikdy 2019, Jeffery Deaver

"Starý", dobrý Deaver. Sice mám pocit, že to je šmrcnuté Crassem, jehož detektivky jsem si objevil náhodou, ale i tak. Svět herních konzolí není, nebyl a nebude mým šálkem kávy (a to nepiju Salvadorskou, ale Jihlavanku). Dobře si připravil půdu pro pokračování. Osobně jsem pořád do případu míchal Madii, paranoia vedla. Jo a začal jsem odhadovat pravděpodobnosti jevů kolem sebe.... celý text

Historie včel 2017, Maja Lunde

Těžká doba na čtení takových knížek, ale i tak. Ta kniha končí optimisticky! Vždycky je tu nějaký Thomas, nějaká Charlotta, kteří to nevzdají a půjdou dál. Do dvou třetin knihy jsem se laskal s každou větou a čekal, co přijde dál. Ke konci jsem jásal nad tím, jak se autorce, podle mne nenásilně, podařilo propojit všechny tři zdánlivě mimoběžné příběhy. Pořád mi v hlavě někde vzadu vrtá, jestli bych neměl přemýšlet o odchodu na venkov, začít chovat králíky, slepice, včely. Vždyť je to užitečnější než zvětšovat svou digitální stopu.... celý text

Lískový les 2018, Melissa Albert

Nějak jsem nepochopil účel, když jiní dokáží napsat totéž a poutavěji, působivěji. Dočetl jsem, ale že bych byl nějak potěšen, to nemohu říci.

My, utonulí 2017, Carsten Jensen

615 stránek ve čtečce. To už může někoho odradit, ale tahle kniha ukazuje, kde je rozdíl mezi literaturou a pop-čtením. Týden jsem se trápil, jásal, usmíval, radoval, trnul, dojímal. A za týden poznal nový svět. Díky Londonovým námořním povídkám, díky Hawkwoodově cestě jsem našel zalíbení v námořnickém světě a právě proto se rozhodl si přečíst tuto knihu. Počet stran mne vyděsil, ale najednou jsem zjistil, že se mi ještě nechce skončit, že mne zajímá, jak se dostal Laurids do Oceánie a Albert z Oceánie, co dělal Albert mezi dětsvím a hledáním Lauridse a co po něm. Jak dospíval Knud a jak se rozhodl žít se Sofií a Modrozubem, prostě najednou jsem v nich viděl reálné lidi s chybami i obrovským srdcem a najednou mi bylo líto, že to končí.... celý text

Tiché roky 2019, Alena Mornštajnová

Když jsem pochopil, že sláva Hany je trochu nedorozuměním a trochu šťastnou souhrou náhod, vzal jsem její autorku na milost. Hotýlek mi přišel nijaký a u Tichých roků mi došlo, že chyba je v mých očekáváním - tak silný náboj, jaký má Hana, nemůže mít každá kniha. A nedá se věřit ani recenzím, protože nedorozumění mezi otcem/komunistou a jeho dcerou spočívá v něčem úplně jiném než světonázoru. Pod tímhle úhlem pohledu jsem sledoval pohled ze dvou stran a počítal, jak je možné, že se to Boh-danka vůbec objevila, tápal, kdo je Blanka, radoval se z Bělina obětavého přístupu k životu (nebýt jí, Boh-danka by se musela zbláznit). A trnul nad Svatoplukovou neochotou obětovat se pro jiné, ne na schůzích, ale v reálném okolním světě. Takže nakonec zpětně viděno - i ten Hotýlek je dobrá a zajímavá kniha. Proč Hotýlek? Protože díky Tichým rokům jsem pochopil autorčinu snahu ukázat vývoj rodinných vztahů v delším čase.... celý text

Sněžný měsíc 2019, Michaela Klevisová

Tak dočtena poslední detektivka N. Klevisové. Pocta přírodě, Beskydům a poctivému životu. I když je to hodně ve zkratce a čtenář ví vždy víc než detektiv a ostatní postavy. Dozví se Valerie a Oliver o pohnutkách Olgy? A přestože Karel měl k Mari nejblíže (chtěla na začátku na něj chalupu přepsat), úplně se později ztratil a sloužil jen Jakubovi. Takže čtivé, dobré, ale nějak mi to přišlo, že to autorka chtěla mít hotové a ty náznaky zůstaly nerozvnuté.... celý text

Hotýlek 2015, Alena Mornštajnová

Krásně se to čte, ale výsledek je nějaký neslastný nemastný. Žil byl umřel. Nějak mi v tomto díle chybí přidaná hodnota, něco, čím se liší od jiných děl, nějaké jiné prostředí, jiný motiv. Na autorku nezanevřu, ale toto dílo k mým oblíbeným nepatří.... celý text

Hlídka 2011, Robert Crais

Po Elvisi Coleovi a Scottu Jamesovi jedna kniha více věnovaná Joe Pikovi. Profík, ale ne bez srdce. Tentokrát přežije on díky Coleovi. Není to žádné komplikované dílo, i když některé zvraty jsou velmi zajímavé a není jich málo (pro mne aspoň tři), ale Andělské oči tomu dávají lepší pocit.... celý text