kuruteku přečtené 759
Ano, Pinkie je "nadčlověk"; ano, konec je skoro melodramaticky - "tak končí tato komedie, zlo prohrává a dobro žije", ale popis šíření a mutace viru zase není tak úplně mimo mísu. Stejně jako snaha učinit spravedlnosti za dost. Takže asi budu vylepšovat průměr, protože poslední čtvrtinu jsem chodil s knihou z místnosti do místnosti podle toho, co jsem dělal, resp. co jsem zvládl dělat při čtení. A ač nejsem paranoik, tak si říkám - odkud, proč a kdy to skončí v reálu.... celý text
Samožerbuch - Autofestšrift
1991,
Josef Škvorecký
Krásné slovo od paní Pilarové - Samožerbuch. Pocta paní Salivarové v podobě Honzlové. A navíc v dopisech přiznaná diskuse o knihách, o významu slangu a jeho rozporném přijímání. Nelze číst odtrženě od tvorby (a přitom přiznávám, že jsem ještě nečetl Tankový prapor, i když teď jsem nalákán jednak touto knihou a jednak vzpomínkami Lubomíra Dorůžky). A když k tomu čtou ještě v rádiu Vraždu pro štěstí, láká mne to znovu si něco přečíst od Škvoreckého. Nejlépe všechno a chronologicky - ne jak bylo napsáno, ale jak procházel Dany Smiřický dějinami.... celý text
Svatba duchů
2020,
Peter May
Sbohem. Nebo možná spíše na viděnou. Série skončila. Aspoň že jsme poznali, že to Margaret s Li Jenem vyšlo. Aspoň na delší chvilku.
Kdo jinému jámu kopá
2017,
Marie Rejfová
Jsem zmatený. Mnoho narážek na předchozí vyšetřování, ale příběh je první ze série. Komisař se během dvou hodin, možná víc, opije do chrápava, ale během pár hodin je nalezen a zachraňuje Josefínu. Byl jsem nalákán, ale nějak mi přišlo, že i první detektivka Michaely Klevisové je o stupeň, až dva, lepší. ještě dám této sérii šanci, ale první díl, kromě babiččiných prupovídek, moc humoru nenabídl. Ani nepřipomněl Velinského Augustina Velikého, ani slečnu Marplovou.... celý text
Chvály, pocty i rozpaky – úvahy o řemesle, obyčejných věcech a krajině
2015,
Josef Kroutvor
Po zkušenosti s knihou Klobouk, kniha a hůl jsem nad touto knihou jásal úplně stejně. Chvála lidské práce, pocta všem, kteří tu žili před námi a nějak pozitivně se zapsali do krajiny, rozpaky nad dobou, která preferuje prefabrikáty. Tak by se asi stručně dala shrnout tato kniha. Určitě se k ní budu vracet.... celý text
Autobiografie Ježíše Krista
2020,
Oleg Zobern
Asi jsem čekal něco jiného. Nejde o apokryf, nejde o parafrázi, jde o nepříliš důvěryhodný a vnitřně nesourodý pohled autora. Proč nedůvěryhodný? Mne nevtáhl a necítil jsem, že se dá hlavní postavě vůbec věřit - na začátku v podstatě lehkoživka, v prostředku lékař a na konci člověk s mesiášským komplexem komplikovaným touhou uniknout ven do obyčejného života. Ostatní postavy plní jen papírově vymezené úlohy. Kdyby autor zvolil jiné jméno pro svou hlavní postavu, asi by všichni pochopili, o kom chce mluvit, ale neuspěl by. Takto se mu podařilo vyvolat senzační očekávání, která se u mne nevyplnila. Některé kapitoly špatné nejsou - Havran, Ryba. Celou dobu se jak hlavní postava, tak knha zmítá mezi otázkou, zda je hochštapler nebo mystik. A vítězně odchází ten první. Možná by se to dalo přirovnat k Rushdieho Satanským veršům, ale ty jsou - narozdíl od této knihy - opravdovou literaturou, která může naštvat, ale v sobě cosi, co drží pohromadě. Tady ne.... celý text
Čarodějův synovec
2015,
C. S. Lewis (p)
Začetl jsem se znovu do Letopisů, tentokrát chronologicky podle toho, jak se který díl vztahuje k dějinám Narnie. Nevím, asi jsem to neměl dělat. Uvidím, až se dostanu k nejslavnějšímu dílu, jak na mne zapůsobí. Tenhle byl příliš jednoduchý. I když jsem se dozvěděl, jak vznikla Narnie, přišla čarodějnice, objevila se lampa (a nejsem si jist, zda jabloň hraje ještě v budoucnu nějakou roli). Nicméně mne četba donutila dozvědět se něco více o autorovi a jeho životě a víře, včetně ovlivňování Tolkienem, takže hvězdička navíc.... celý text
Deník kastelána
2000,
Jan Bittner (p)
Dobře, že jsem začal Aristokratkou a ne tímhle hororem. Ale dobře, že jsem si ho přečetl. Minimálně proto, abych pochopil, proč se návštěvníkům zámků říká mufloni. Četlo se to náramně, trochu mne mrzí nezodpovězené otázky: kdo zabil rotvajlery a zloděje? Kdo chodil po zámků a ubytovně? Je dobře, že autor přešel k jednodušší tvorbě. Jednodušší ne ve smyslu zpracování, ale srozumitelnosti, jeho černý, lehce cynický a morbidní humor je dobrým kořením.... celý text
Já, rytíř
2020,
František Niedl
Dočetl jsem a s hrůzou zjistil, že další díl ještě nemám. A že dokonce ještě nevyšel. Až tak jsem propadl kouzlu autora, odpustil mu zvrat mezi třetím a čtvrtý dílem a těším se - snad - na konec.... celý text
Pach krve
2019,
František Niedl
Výborný je moment, kdy se Beneš z Vřesova musí střetnout s královským vojskem aneb jak bez ztráty cti (ale se ztrátou několika spolubojovníků) vyjít z nesmyslného střetu. Střety Wolframa jsou velmi kruté, potěšilo mne ale obcházení severočeských hradů.... celý text
Království meče
2017,
František Niedl
Souhlasím s RenkouB, že v tomto díle si autor hodně neuhlídal návaznost, ale dostal jsem se přes to a pokračoval i v dalších knihách. Trochu mne štvalo i neustálé opakování předcházejících knih, ale chápu, že ne všichni začínají první knihou a čtou po dílech. Takže nakonec jsem spokojen přešel dál.... celý text
Rozervané království
2018,
František Niedl
Tentokrát mne potěšila část o severních Čechách - až na Klinštejn, johanitskou komendu jsem si musel posunout z Horní Světlé do Světlé pod Ještědem. Sice to bylo místy hodně kruté, ale budiž, Koneckonců i Žižka upaloval adamity ve stodole, tak jeden naražený na kůl a tři vypálené hrady, ...... celý text
Ve službách mocných
2017,
František Niedl
Dočteno během dvou dnů a opět spokojenost - sice odchod Wolframa z johanitského řádu, odchod z králových služeb a následná romance a svatba s Eleonorou trochu patří do červené knihovny, ale řeč s Matoušem Čákem a ubránění Vřesova to vynahradilo.... celý text
Růže a lev
2017,
František Niedl
Druhý díl, přečtený navíc po středověkém táboře a posledním Kornelu Bathorym, nezklamal. Ani jsem nenašel žádnou logickou chybu. Sice je to taková řezničina a už tu není moc retrospektivního objevování jako v prvním díle, ale na pohlcení dějem to stačilo.... celý text
Pomsta bílého jednorožce
2020,
Vlastimil Vondruška
Taková letní jednohubka, ale důvodů k nespokojenosti není. Nenašel jsem tam žádný logický kiks, jásal jsem nad umístěním a hledal, kde ten Frýdlant mohl stát, snad jenom zřícenina u Zahrádek splňuje dané kritérium. A až pojedu busem na Lípu, budu u Zahrádek vyhlížet. Takže za mne vše, jak má být.... celý text
Zabíjení
2004,
Štěpán Kopřiva
Štěpán Kopřiva je grafoman. A Rolla Royce mezi magory. Naštěstí se vypsal od Zabijeni a Asfaltu přes Holomráz k Palbam a Projektu Gilgameš. Douška: až teď po třičtvrtě roce, zjišťuji, že jsou DVA Štěpánové Kopřivové a tento Projekt Gilgameš NENAPSAL. Zajímalo by mne, co je ochoten pro dobrou hlášku všechno obětovat. Jeho knihy jsou hlášek plny. A co na tom, že dej občas řeší nějaký zásah zvenčí? Jak jinak by dokázal hlavní antihrdina přežít. A když přeložíme "morální poučení" do lidštější řeči, je tu: I v bezvýchodné situaci má člověk vstát a dělat si to své. A to není koneckonců tak zlé ponaučení.... celý text
Hradba západu
2018,
Juraj Červenák
Dočteno, vstřebáno. Výborné. Není to historický román, ale spoustu užitečného vhledu do osmansko-habsburských válek tu je. Jenom mi vrtá hlavou - byl to skutečně tak zásadní náboženský střet, když řada národů se s osmanskou nadvládou nějak vyrovnala a byla jim povolena určitá náboženská svoboda? Dalo se v těch časech vůbec přežít - a nezapomeňme, že v té samé době v západní a střední Evropě probíhala třicetiletá válka, takže ty boje šly napříč celým kontinentem. Je to skvěle napsané, plné detailů, ve kterých nejsem schopen najít nějaké zásadní chyby (tedy našel jsem jen, že Nové Zámky jsou maďarsky Érsekújvár a turecky Uyvar; takže volání Ujvár je v toleranci).... celý text
Železný půlměsíc
2015,
Juraj Červenák
Skvělé je zasazení do doby - věru bych nechtěl v té době žít. Jeden z vedlejších závěrů je, že ve válce mají prostor zvěrstva, ať z jakékoliv strany. A druhý - ani osmanská říše nebyla jen "říší zla". Průvodní příběh Kornela začíná být reálnějším, i když Stěpan i Kornel jsou pořád superhrdiny, kteří druhý po nakládačce, kterou by leckdo nepřežil, jdou a znovu bojují či pracují. Zajímavě mi boj o pevnost víc a víc připomíná sérii Paula Kearneyho, zvláště Železné války. To není výtka, to je spíše pocta. A už jsem neodolal a rovnou se pustil do posledního dílu.... celý text
Ve Stalinově týmu
2018,
Sheila Fitzpatrick
Není to radostné čtení a ještě bych řekl, že měl vydavatel přidat seznam další doporučené četby. Od čtenáře se očekává, že tuží, co za zvěrstva byl hladomor na Ukrajině a "Souostroví GULAG", "stěhování národů" po druhé světové válce. Kniha se soustředí jen na Stalinovo nejbližší okolí a vysvětluje, jak si nejbližší okolí nemohlo být jisto ničím, ale zároveň jich samotných (nejbližších z nejbližších) se skoro nic nedotklo - pokud pomineme Ordžonikidzeho sebevraždu a vraždu Kirova. A pár dalších. Bohužel kniha nedává odpověď na otázku, proč zrovna Stalin a proč tak dlouho. Trochu z toho vysvítá, že se uměl nejlépe orientovat mezi proudy a v první chvíli využil nesnášenlivosti mezi Zivověvem a Trockým, aby později použil "obohacení z NEPu" proti Zinověvovi a následně přebral program Levé opozice a vypořádal se se svými oponenty napravo. A vždy dokázal každý krok zdůvodnit, opozici rozdělit, trestat zvolna. Až se nelze ubránit otázce, zda opozičníci nebyli takoví ňoumové, když spoléhali na čest, morálku, demokratické principy. Pro mne osobně zajímavé vysvětlení (ale velmi zkrácené) nahrazení Stalina na začátku války a ke konci kolektivním vedením.... celý text
Plná bedna šampaňského
2004,
Ota Pavel
Jásám a smutním zároveň. Ty povídky jsou drsné, romantické, smutné i veselé jako život sám. Úplně cítím všechny namožené svaly, odřeniny, zlomeniny, ale i radost z vítězství, z překonání sebe sama. Napadlo mne, že knihy o sportu (rozhovory se sportovci, různé výroční knihy o Naganu a jiných) a Pavlovy povídky k sobě mají stejně blízko nebo daleko jako hamburgry od McDonalds a svíčková.... celý text