Laféeverte přečtené 173
Myši Natálie Mooshabrové
2004,
Ladislav Fuks
Nikdy jsem od tohoto autora nic nečetla, takže jsem neměla tušení, co čekat. Po přečtení předmluvy jsem si říkala, jestli to na mě nebude moc...po sebevraždě chlapce od Fáberů jsem měla dost strach, že i hlavní hrdinka bude příkladem onoho rozkladu rodinných hodnot, o kterém se autor v předmluvě zmiňoval, ale nakonec to tak nebylo. Vlastně celou dobu jsem se o ni bála a celou dobu nechápala...chování jejích dětí, chování jednotlivých matek, chování domovnice....no a na posledních pár stranách to do sebe zapadlo a já teprve pochopila tu hrůzu, na pozadí které se tyhle zdánlivě drobné a malé příběhy odehrávaly.... celý text
Doctor Who: 11 doktorů, 11 příběhů
2015,
* antologie
Máte rádi doktora? Tak sáhněte po těchto příbězích. Je to dost jako seriál - 11 výletů do různých světů a časů, zajímavé nápady, provázání s různými kulturními fenomény, s cílem hlavně pobavit...no prostě doktor. je to milá oddychovka, hezky se čte. Jen ten první doktor je tak trochu jiný - moc rozvážný a opatrný, ale ostatní inkarmace už tyto zábrany nemají. Bohužel překlad je nic moc, takže pokud máte možnost, čtěte v originále.... celý text
Deset malých černoušků
2009,
Agatha Christie
Je to naprosto skvělá kniha, a to ze dvou důvodů. Za prvé - pátráte nejen po tom, kdo z oněch deseti je vrah, ale také po tom, jak to vlastně bylo u všech hrdinů a jejich minulosti. Za druhé - atmosféra, vzájemné podezírání, strach o život, izolace, nemožnost úniku...a navíc je to celkově dobře vymyšlené s provázaností na onu básničku. Jen v originále je trochu škoda té politické korektnosti, která tenhle nápad dost upozaďuje. Kdyby to autorka věděla, možná by vybrala jinou básničku.... celý text
Farma zvířat
1991,
George Orwell (p)
Hodně dlouho jsem se odhodlávala Farmu číst, prostě jsem to měla spojené s něčím děsivým....no a při čtení jsem si vzpomněla, že jsem ji viděla jako malá kreslenou a tak strašně moc mě zasáhl osud koně Boxera, že jsem to už nikdy nechtěla vidět...Teď už jsem to sice ustála, ale stejně... Jinak je to opravdu velmi čtivé, přečtete to ani nevíte jak, přestože od počátku víte, jak to dopadne. Zvířecí postavy jsou hodně upřímné a všechno na nich vynikne ještě o něco víc než na lidech.... celý text
1984
2020,
George Orwell (p)
Co napsat o této klasice, o které asi každý někdy slyšel? Asi to, že není od věci si ji čas od času přečíst. Fungování společnosti Oceánie je děsivé i fascinující. Celý ten šílený mechanismus zbavující lidi jejich základní podstaty, pozitivních emocí, vlastního myšlení, jakýchkoli mezilidských vazeb, je do nejmenších podrobností propracovaný, krutý a ve výsledku nenabízí žádný manévrovací prostor. Opravdu bych tohle zažít nechtěla. Na druhou stranu by mě ještě zajímal popis života nejnižších vrstev, které Stranu nezajímají a které podle ní nejsou hodny pozornosti víc než zvířata. Nejde přece jen o vzdělání, společenský status a přehled - lidskost, láska, rodinné zázemí - to jsou přece nezanedbatelné hodnoty... a pokud alespoň ty přežijí, nemuže mít Strana absolutní moc. Pokud jde o likvidaci cílenou na střední vrstvy - ta je dotažena do detailu, ale co všechny ty masy dělníků? Ty je snad možno ovládnout jen tak, že si vsugeruji, že jsou irelevantní a tedy ve finále půjde jen o iluzi moci, která bude v hlavě jen určité společenské vrstvy....už to raději ukončím. Prostě je to podnětná kniha, no.... celý text
Poslední přání
2007,
Andrzej Sapkowski
Tento soubor povídek mě vážně mile překvapil (čteno ve fázi, kdy mám za sebou Krev elfů a Čas opovržení). Bavily mě nejen povídky samotné, ale výborné bylo hledat v nich jejich pohádkovou předlohu. U všech jsem sice neuspěla, ale třeba ji ještě najdu. Nejlepší je podle mě povídka Zaklínač, a to pro naprosto dokonalé přeprapracování mé oblíbené pohádky Spravedlivý Bohumil. No i u Zrnka pravdy jsem se s ohledem na původní pohádku dost bavila.... celý text
Kdo chytá v žitě
2010,
J. D. Salinger (p)
Když jsem zvažovala, jestli knihu začít číst, trochu mě odrazovala zdejší rozporuplná hodnocení...na začátku jsem z ní neměla dobrý pocit, Holden mi přišel nesympatický, zhýčkaný a rozmazlený, pak se to ale změnilo. Nakonec jsem v něm objevila velmi citlivého, chytrého a vtipného kluka, který už má dost všeho pokrytectví a hledá v životě opravdovost a upřímnost. Sice ne úplně šťastným způsobem, ale o tom to hledání přece je. Trochu mi to připomnělo film Rebel bez příčiny. No a konec mě "úplně rozsekal" - tou upřímností a dětskou opravdovostí jeho sestry a celkově jejich čistým vzájemným vztahem.... celý text
Jako zabít ptáčka
2018,
Harper Lee
Je to příběh, co človeka "vezme za srdce," a to hlavně proto, že vám ho vypráví osmileté děvčátko. V podstatě vám jen objasňuje, jak její bratr přišel ke zranění ruky, a že je to dosti spletitá historie. Nejlepší na tom je, že vás to dítě postaví před hotovou věc (ve věcech společenského pokrytectví, rasismu, pomluv...), i když velké části věcí nerozumí, tak sleduje, jak se chovají druzí, což postupně mění její pohled na věci. Její táta je úžasný (někdy možná až trošku moc, ale když si vezmu, že ho vidím očima jeho dcery, tak se asi není čemu divit). Takže rozhodně doporučuji k přečtení, a to nejen ve vztahu k pochopení rasových problémů v USA, ale i obecně, jako obraz toho, jak je možné se dívat na druhé a hledat v nich to dobré.... celý text
Anna ze Zeleného domu
1982,
Lucy Maud Montgomery
Anna byla v dětství můj vzor, strašně jsem s ní všechno prožívala, kapitolu s obarvením vlasů jsem skoro ani nemohla číst....teď v dospělosti je to jiné, ale krásné...její příhody mají originalitu a vtip a pořád společně s Annou obdivuji krásy přírody, nejen té v Kanadě. Asi nejvtipnější je pořád ta část, kdy Matěj kupuje Anně šaty...... celý text
Santiniho jazyk
2005,
Miloš Urban
Je to zvláštní příběh. Na jedné straně je celkem napínavý, na druhé straně se mi to celé zdálo přitažené za vlasy. Motivaci postav jsem nechápala - respektive jsem nechápala to, proč by kvůli popsanéným důvodům zacházely až do takových krajností (zejména tedy hlavní záporná postava). I to tajemno na mě působilo tak nějak uměle a nepřirozeně. Stejně jsem ale musela číst dál, abych se dověděla, jak to dopadne. Spojení s architekturou bylo super, ale výsledek byl zas dost divný - jako všechno v téhle knize.... celý text
Hovory s T. G. Masarykem
1969,
Karel Čapek
Pokud chcete pochopit, co skutečně znamená heslo "Pravda vítězí!," pak si přečtěte Hovory s TGM. Poznáte pana prezidenta jako člověka obyčejného, jako filozofa, politika, hluboce věřícího, pravdivého a pro lásku k bližnímu neúnavně pracujícího jedince, který naplňuje své Bohem určené poslání. Pochopíte, co je za tím "kultem" osobnosti a že Masaryk je skutečný vzor a máme být na co hrdí. Je to krásné oživení ikonické osobnosti našich svobodných dějin a je škoda, že se nám nepodařilo vyvarovat se ononu politickému kocourkovu a hulvátsví, před kterým nás TGM varoval. První část knihy tvoří Masarykovo vyprávění o jeho životě, názorech, práci při vytváření republiky, jeho životní filozofie a názory. Pak jsou zde pasáže, kde autor líčí, jak Hovory vznikaly a jak se sám k panu prezidentovi dostal - to velmi dobře dotváří celkový obrázek jeho osobnosti. Pouze bych ubrala výňatků z Lidových novin. Je sice dobré poznat, jak Masaryka vnímali jeho současníci, ale je toho podle mého názoru trochu moc. Stačila by tak polovina těch článků.... celý text
O Rumcajsovi a loupežnickém synku Cipískovi
1973,
Václav Čtvrtek (p)
Když akceptujete výchozí fakt, že "Češi jsou jsou z principu proti vrchnosti," tak jsou to takové milé příběhy - srozumitelné a humorné, kde rušitelé klidu lesa Řáholce i Jičína jsou sice potrestáni, ale tak nějak laskavě. Pokud umíte německy nebo francouzsky, tak se při předčítání dětem pobavíte i u českých fonetických přepisů. Příjemná je délka jednotlivých příběhů, takže i menší děti zvládnou udržet pozornost.... celý text
Zlatý kompas
2007,
Philip Pullman
Knihu jsem četla už několikrát - poprvě ještě před tím, než byl film či seriál. Rozhodně stojí za pozornost (tím myslím celou trilogii), a to hlavně proto, že si v tom najdete to své - můžete si užívat fantasy světy, jejich logiku a provázanost, můžete bez dechu sledovat napínavý příběh, můžete sledovat zajímavé vedlejší postavy, můžete přemýšlet o nastolených otázkách filozofických, náboženských, morálních... Jinak se to ale trošku pomaleji rozjíždí, ale pokud vydržíte začátek, je to celkem "jízda".... celý text
Zahrada
2008,
Jiří Trnka
Dostala jsem se k Zahradě až jako dospělá a byla prostě kouzelná. Ta poetika, vtip i obrázky jsou úžasné. Moc mě bavilo číst myšlenkové pochody pěti malých hrdinů a kocour byl prostě nepřekonatelný. Doufám, že stejně knížka zapůsobí na moji dceru až bude trochu větší.... celý text
Zápisky mladého lékaře
1987,
Michail Bulgakov
Nebýt poslední kapitoly, dala bych plný počet hvězdiček. Ne proto, že by nebyla působivá, ale proto, že se do té knihy podle mě prostě nehodila a byla navíc. Jinak je to od začátku docela návykové - prostě musíte vědět, jak to s tím pacientem dopadlo. S mladým lékařem na první praxi jedete vánicí, snažíte se zachránit životy, pomoct u porodů, udělat nemožné, přitom ani vy ani on pořádně nevíte, jak na to. Takhle nějak je hlavní hrdina "hozen do vody a musí plavat" ať chce nebo ne, ať se bojí sebevíc. Je z toho cítit odhodlání, ale také pokora. Poslední dvě kapitoly jsou jsou již příběhy jiných lékařů, přičemž Morfium do celého konceptu zapadalo (někde jsem četla, že i autor měl s tímto vlastní zkušenosti a možná jen nechtěl psát přímo v první osobě), ale ta poslední kapitola, jak jsem předeslala v úvodu, se mi do toho nehodila.... celý text
Evžen Oněgin / Евгений Онегин
1999,
Alexandr Sergejevič Puškin
Verše moc nečtu, takže pro mě to bylo jednoznačně vykročení z komfortní zóny a řekla bych, že se vyplatilo. Je to přístupné i pro dnešního čtenáře, takže tomu klidně dejte šanci. Evžen a jeho životní styl mě sice moc neoslovil (chvilku dobrý, ale pak tím začne být člověk unuděn, asi jako sám hlavní hrdina). Popis života na ruském venkově, přírody i ruské zimy byl pro mě osobně zajímavější. U smrti Lenského jsem nakonec prakticky nedýchala a finální setkání s Táňou bylo velkolepé.... celý text
Pohádky z Chodska
1991,
* antologie
Je to výběr klasických i lokálních, méně známých pohádek, jak ostatně napovídá sám název. Rozhodně ale stojí za přečtení. V dospělosti si sice člověk pomyslí, že skalníka asi viděl ten, kdo si na hyjtě pořádně přihnul, ale i tak se ty příběhy moc hezky čtou a poslouchají. Pokud hledáte něco "klasicky neklasického," sáhněte po této pohádkové knize.... celý text
Zlatá kniha pohádek
1972,
Božena Němcová
Je to moc dobrý výběr pohádek. Některé známé, jiné trochu méně, ale všechny jsou kouzelné...snad jen ta o Turkovi a krásné Katarině je smutná a nerada jsem ji četla. Jinak moje oblíbená je Spravedlivý Bohumil - včetně mírně strašidelné ilustrace černé princezny v hrobce.... celý text
Krása nesmírná
1984,
Irina Karnauchovová (p)
Jako dítě jsem tu knížku milovala, jako dospělá musím říct, že byla radost připomenout si nejen příběhy, ale taky všechny ty specifické obraty, které nejdou slovem vysloviti...možná snad jen v pohádce vyprávěti. A Vasilisa pořád funguje, pořád je tam to mrazení, když v lebkách svítí oči a Baba Jaga jede ve svém moždíři, palicí se odráží, pometlem stopu zametá. Některé pohádky jsou podobné těm z našeho prostředí, ale stále jsou osobité svým jazykem i postavami.... celý text
Fimfárum
2008,
Jan Werich
Je to jedna z mých oblíbených knih. Příběhy jsou trochu jiné něž klasika o princeznách, ale zato mají nezaměnitelné kouzlo, vtip a životní moudro. V podání autora všechno ještě víc vynikne, takže když je čtete, v podstatě slyšíte Jana Wericha. Přečetla jsem ji už mnohokrát a nikdy mě to neomrzelo.... celý text