laura přečtené 1200

Pod šeptajícími dveřmi 2022, TJ Klune (p)

...když žijete dost dlouho na to, abyste se naučili někoho milovat, dřív nebo později poznáte žal... Nádherná obálka, název i námět, ale... ...tentokrát mě to nějak nedokázalo chytit za srdce. Smrti není třeba se nezbytně nutně bát. Neznamená konec všeho. Je to konec, který vede k novému začátku... ...to zjišťuje i Wallace, právník, pro kterého si na jeho vlastní pohřeb přijde Smrtka. Nevěří. Nechce věřit. Nechce být mrtvý. Chce žít... Času nikdy není dost. Vždycky si myslíme, že ho máme spoustu, ale když o něco doopravdy jde, nemáme ho nikdy dost... Originální námět, spousta myšlenek, které se vás dotknou v místech, kam málokoho pouštíme. Kam se možná sami nedíváme, protože vědět nechceme... Spousta zajímavých postav, charakterů i příběhů. Ale mě to prostě nebavilo. Do čtení jsem se nutila. Ještě v polovině jsem si říkala, že to asi vzdám. A pak, skoro na samém konci, najednou příběh konečně začal žít... Konečně přišly emoce a s nimi slzy, smích a dojetí. ...jenže ten konec to zase zabil. Za mě prostě ne. To už bylo moc na sílu. Někdy by to mělo skončit v tom nejlepším - i když to třeba bude bolet. Mám na vybranou? V životě? Vždycky...... celý text

Dům v blankytně modrém moři 2022, TJ Klune (p)

...někteří lidé zůstanou sami bez ohledu na to, jak dobré mají srdce nebo kolik mají lásky na rozdávání... To si myslí i Linus Baker, sociální pracovník odboru pro magickou mládež. Potom je však vyslán na inspekci na ostrov Marsyas - do domu v blankytně modrém moři... Lidé se bojí toho, čemu nerozumí. A jejich strach se mění v nenávist z důvodů, které ani oni určitě neumí pochopit... I ti nejodvážnější se mohou občas bát, nesmíme ovšem strachu podlehnout... ...aby vyhodnotil, jestli se tamní sirotčinec má zavřít nebo ne. A aby zjistil, jak moc jsou tamní děti nebezpečné. Jenže zjišťuje, že jsou především jiné. Tak moc jiné... než očekával. Uzamykáme se do svých malých bublin, a i když je svět rozlehlý a tajemný, naše bubliny nám brání ho vidět. Jsme tím, čím jsme, ne kvůli svému původu, ale kvůli tomu, jak se rozhodneme se svým životem naložit. Nedá se to zjednodušit na černou a bílou. Ne když existuje tolik odstínů šedi... Na věci, které máme rádi, bychom si vždycky měli udělat čas. Pokud to neuděláme, můžeme zapomenout, jak být šťastní... A Linus Baker najednou zjišťuje, že do téhle chvíle vlastně nežil. A že žít je příjemné, když máte proč... ... ty nejméně očekáváné věci můžeme najít, když je vůbec nehledáme... Asi jsem přišel o rozum. Není to báječné? Krásné. Čtivé. Dechberoucí. Dojemné, něžné, originální a snivé. Zároveň i krutě realistické. Výjimečné - stejně jako ty děti. Milujete je - a chápete. Chcete tam být s nimi. Vyrážet za dobrodružstvím, smát se i brečet. Hudba je všude. Jenom se musíte naučit naslouchat... Tenhle příběh je sondou do duše všech, kteří se do něj odváží ponořit. Je zajímavý tím jak moc je jiný. Od první strany mě bavil autorův sarkasmus a postřehy. Vtipné, trefné, bolavé, křehké. Jako duše všech dětí všude na světě. Jako duše nás všech - pokud se nezatvrdíme. Krásné, tak krásné, že se mi ani nechce odcházet... ...to však bylo na přáních zvláštní. Někdy k jejich splnění stačilo udělat první krok... Půjdeme? Nebo zůstaneme stát? To už je na každém z vás... Zatímco se dál pohupovali do rytmu písně, kterou slyšeli jen oni, slunce se ponořilo za obzor a v tomto malinkatém koutě světa bylo všechno v pořádku. Nechtěl bys být tady? Někdy je načase zahodit všechna pravidla. A vidět svět plný barev. Svět štěstí a radosti. Každý takový svět hledáme v něčem jiném. A ne vždy ho najdeme. Ale důležité je nepřestat hledat... ...nechtěl bys být tady? Já ano.... celý text

Dívka, kterou spolklo moře 2023, Axie Oh

Slzy jsou sem tam třeba, ale plýtvat vodou se nemá... Něžný, citlivý a nádherný příběh o legendách a asijské mytologii. Příběh o naději, víře, lásce a odvaze. O obětavosti, rodinných vazbách a křehkosti lidské duše. Z rozumu a logiky nikdy nic výjimečného nevzešlo. Výjimečné skutky se dějí proto, že je to jediný způsob, jak může vaše duše zase dýchat... O jedné dívce, jednom příteli, jednom ztraceném bohu, o chlapci bez duše a spoustě dalších. O vzpomínkách, vině, zlu i věrnosti. O podmořském světě, kde žijí duchové, draci a spousta mýtických stvoření. Jsou tak přátelští a plní života - i když už jsou po smrti... Pohádka o jednom snu, plná barev, krásy a něhy. O tom, kým jsme a kam směřujeme... Lásku si nelze koupit nebo zasloužit nebo vymodlit. Musí být darována svobodně... Kouzelné, neotřelé, originální, krásné a čtivé. Přesně takové pohlazení po duši, jaké jsem potřebovala...... celý text

Věčný polibek temnot 2011, Jeaniene Frost

Skvělý začátek. Čtivé, vtipné, zajímavé a napínavé. Bavila mě Kira (prostořeká, přímočará, odvážná a čestná). Bavil mě Mencheres (tajemný, nedostupný, nečitelný a zranitelný). Střet dvou odlišných světů, kdy jeden už nevěří a druhý věřit nechce. Příběh protkaný tajemnou atmosférou, náklonností, odvahou, mocí a krví. Věčnost smrti i lásky. Zrady i pomsty. Krásy i úpadku. Škoda, že od poloviny kniha ztratila svoje kouzlo a už byla zase jen ... předvídatelná...... celý text

První rudá kapka 2011, Jeaniene Frost

Možná byla chyba, že sérii, na kterou to navazuje, jsem nečetla (a doteď o ní ani netušila). Občas mě to docela bavilo a občas zase skoro vůbec. Hodně předvídatelné, čtivé, nicméně... ...prostě trošku nuda, no...... celý text

Pane Bůh, tady Anna 2000, Sydney George Hopkins

Pan Bůh nás nemiluje. Jen člověk může milovat... ...jednoho dne Fynn potká Annu... dívku, která nikdy nevyroste... Rozdíl mezi člověkem a andělem je jasnej. Většina anděla je uvnitř a většina člověka je zvenčí. ...a zrodí se neobyčejné přátelství muže a malé holčičky... A Bůh řekl: Miluj mne, miluj všechny lidi a všechno, a nezapomínej milovat sebe... ...a právě na to, někdy, zapomínáme... Existují piliardy jiných světů, do nichž můžeme nahlédnout.. ...místy jsem se v tom ztrácela, něco jsem nepochopila, ale zbylo toho dost, co se dotklo mojí duše. Příběh, který není tak úplně příběhem, ale spíš roztříštěnými střípky vzpomínek na jedno neobyčejné děvčátko a jeho způsob chápání Boha, lásky, života, smrti, čísel, jiných světů, toho, co vidíme, a toho, co nevidíme, ale vidět bychom měli... Vypustit svou duši - nebo jakkoli tu neurčitou věc nazvete - z klece do denního světla je pravděpodobně to nejtěžší, co může člověk udělat... ...Anna se svými sklíčky. Smějící se, hledající odpovědi, dívající se na hvězdy a snažící se pochopit rychlost světla a stínů... Bejt mrtvej není nic, nad čím by se mělo naříkat. Umírání může být trochu problém, ale ne tehdy, když jste opravdu žili. K umírání je potřeba jistá příprava, a jediná skutečná příprava na umírání je opravdový život. ...život, smrt a něco mezi tím... Jak se vlastně umírá? To máš jednoduchý, prostě se zastavíš... Je to jednoduchý, k smrti jednoduchý... ...asi tak... Ne, očima tě nemůžu mít rád, když vidí na tobě jen samé chyby, to moje duše tě chce milovat - co očím příčí se, to se jí líbí... (W. Shakespeare, Sonety)... celý text

Prázdniny za trest 2022, Petra Langová

Příběh plný slunce, vůně léta, romantiky, hádek, ale i prvních krůčků lásky, která tápe, dělá přešlapy, pálí, ale i něžně objímá... Annie byla střelená, ale kdo v jejím věku nebyl? A Šimon, to byl borec nakonec (i když někdy i na pěst :). Divadlo, duchové, legendy, hořící ohně, hvězdy nad hlavou, sny i pády. Příběh nabitý smíchem, něžností, krásou i něhou. Moc se mi to líbilo. Vtipné, čtivé, hravé a snivé. Přesně tak, abyste tomu věřili. Abyste se vrátili v čase do těch dob, kdy největší problém života byl: A co když se mu nebudu líbit? Ještě teď mám na rtech připitomnělý úsměv a vůbec se mi nechce zpátky do reality :) Skvělé!... celý text

Písnička pro Klaudii 2023, Petra Langová

Pořád je se mnou, i když tak daleká, tu vůni jemnou mám na svých rtech. Odešla do noci a mě už nečeká nic než chlad bezmoci ve čtyřech zdech. Krásný, letní, romantický, zamotaný, předvídatelný, ale i překvapivý příběh, který vás uchvátí od první stránky. Přesto mi tu něco chybělo. To, co tahle autorka umí - a to, chytit za srdce. Pořád je se mnou, a já se tak snažil tu vůni jemnou proměnit v prach, vzpomínky na chvíle, co jsem s ní zažil, že už se nevrátí, z toho mám strach... Příběh o první lásce, o nedorozuměních, o zradě, pomstě, nevěře, bolesti i zklamání. O tom, že dát na první dojem bychom neměli. Ale stejně to děláme... Příběh o tom, že sny se plní (někdy). A že svět je plný zázraků, jen je musíme umět hledat v těch nejobyčejnějších věcech...... celý text

Kapesní sbírka zákonů, vět a definic 1983, Jaroslav Čejka

Realita versus věda. Život, smrt, láska, touha, krása i bolest. Fyzikální zákony a ty životní. Zklamání, samota, víra i naděje. ...a ty zatím hraješ Na klavír svůj valčík Vyčítáš mi občas že moc utrácím Pereš dětské prádlo Které spolu se sny Přišpendluješ jako mokré motýly Na prádelní šňůru telefonních drátů Kolíčky svých marných slz a úsměvů Pro stesk platí zákon Zachování hmoty Neztrácí se Neubývá Vrůstá do zpěvu Takové to pohlazení po duši v našem uspěchaném světě. Uvědomění si, že v tom nejsme sami. Že každý něco získává - i ztrácí. Že každý bojuje se svými tajnými démony i těmi viditelnými. Že jsme na tom vlastně všichni stejně a směřujeme ke stejnému cíli... Smrt je Jak se zdá Jen konec člověka ...a kdo nežije jak ochočené zvíře Netancuje podle toho kdo mu zahraje Může klidně žít a umřít v dobré víře Že už jednou nohou vstoupil do ráje Líbilo se mi to.... celý text

Láska k nedokonalým věcem 2019, Haemin Sunim

Milovat můžeme zcela, i když zcela nerozumíme... Takové knihy obvykle nečtu. Ale do téhle jsem nahlédla - a už jsem nemohla přestat... Zajímavé, čtivé, trefné. Když jste sami, svět se na chvíli zastaví, a pomůže vám obnovit harmonii... Láska nepotřebuje jiný důvod, než lásku samotnou... Zajímavý vhled do duše člověka. Na věci, které ho utváří, které v něm bují, které ho dusí nebo naopak postrkují vpřed... Opravdu důležité věci máme úplně po ruce. A přesto se zdá, že na ně tu a tam zapomeneme... Když někoho milujeme, největším darem, který můžeme dát, je být pro něj plně přítomní... Přečteno za den a kousek. Vlastně to všechno nejspíš víme. Jen si to málokdy uvědomíme. Prostě to odstrčíme stranou jako nepodstatnou věc - a pak nám něco chybí a my marně hledáme, co vlastně... Když z vašeho nitra vytrysknou nepříjemné pocity, jako je osamělost, smutek a strach, nejodvážnější věcí, kterou můžete udělat, je strávit s nimi trochu času... Nikdy není pozdě na změnu. Nikdy není pozdě začít od začátku. Nikdy není pozdě na omluvu. Ale může být pozdě na to, říct někomu, na kom nám záleží: Mám tě rád. To a mnohé další se nám autor snaží říct. Svým osobitým způsobem vyprávění, který mně osobně vyhovoval. Když vás život srazí k zemi, zase vstaňte a jděte dál. I když pláčete bolestí, i když se vám chce umřít hanbou, prostě pokračujte... Opouštíme domov, abychom hledali něco úžasného jen proto, abychom zjistili, že to, co jsme dlouho hledali, jsme po celou dobu měli v sobě... Vztahy, práce, životní cíle, rodina, láska, spokojenost. O tom všem je život. A taky tahle kniha. Možná nenajdete odpovědi na všechny vaše otázky. Ale na některé z nich určitě. Mír a spokojenost v naší mysli jsou cennější než cokoli, co se dá koupit... ...nebo možná už víte všechno, o čem se tu píše, jen jste si to potřebovali připomenout - tak jako já...... celý text

Blues opuštěné postele 2010, Petra Lejsková-Langová (p)

...skutečný domov je tam, kde máme své nejbližší... Adriana a Marek. Každý úplně jiný. Z jiného světa, jinak formovaný, s jinými morálními hodnotami, jinými touhami. A přece je náhoda svede dohromady... Čtivé, zajímavé, vtipné a neotřelé. I když... Každý asi tuší, jak tohle dopadne. Jak tohle MUSÍ dopadnout... Ať tak či tak, výsledek byl stejný. Prohrál rozum... Tentokrát je příběh vyprávěný ze dvou odlišných úhlů pohledu. Stejné situace, stejná slova, stejní aktéři - ale každý to vidí jinak. To mě moc bavilo. A tady vidíme, že nic není směrodatné. Protože každý se na stejnou věc dívá jinýma očima... Další ze skvělých příběhů Petry Langové (Lejskové), který se mi moc líbil. Tohle nebylo dech beroucí ani něžné. Bylo to reálné, bez příkras, skutečné a trpké. Jako sám život. Jako to, co se nám klidně může stát. Co se děje dnes a denně, jen o tom nikdo nepíše... ...pár týdnů. Pár mizerných týdnů. A najednou se to zdá jako celá věčnost, jako něco vzdáleného, naprosto nesmyslného, čirý výplod mojí fantazie...... celý text

Příběh TY a JÁ 2005, Petra Langová

Mnohokráte za život se před námi otevírají dvě cesty. My si však smíme zvolit jen jednu. A již nikdy víc se nedozvíme, kam vedla ta druhá... Krásné, něžné, bolavé, nezapomenutelné. Patřící k TĚM příběhům. Křehký příběh o jedné osudové lásce, mnoha omylech, hořkosladkém poznání a touze docela obyčejně žít... Nebe je plný hvězd, postý snad znova hledáme něco, nač neznáme slova, se zmatkem v hlavě a představou nejasnou prosím ty hvězdy, ať dnes večer nezhasnou... A jak už jsem jednou napsala: Jsou příběhy a PŘÍBĚHY. A tohle je TEN PŘÍBĚH. Jedinečný, neopakovatelný, úžasný, krutý. A přesto plný naděje. Možná už v dálce zní poslední requiem, možná nás čeká pád, možná to přežijem... ...už spoustu let moje srdeční záležitost. Když jsem to četla poprvé, rozsekalo mě to. Podruhé jsem byla rozbitá snad ještě víc... A přesto, přesto...I když vím, že to bude bolet, chci tam znovu. Do toho světa plného něhy, krásy, smíchu a jemných doteků lásky. Kde všechno teprve začíná... ...divokej noční flám, blázni, co lítaj ke hvězdám, v oblacích snů a kouře divoká noční bouře, ve špíně hloupejch lží a slotě buď tu a drž mě při životě, bez falše cudnejch gest a strachu mý zplihlý křídla zvedni z prachu... ...i končí. V duchu kreslím tvoje tělo, barevnou hru s tmou a světly... Možná to tak skončit mělo, možná jsme se hloupě spletli... A teď to čtu zase - a ten příběh ožívá v celé své kráse.. ...rozloučit se znamená tak trošku umřít. Jakkoli se tomu snažíme bránit, umírá tímhle bolestivým způsobem každý z nás mnohokrát za život...... celý text

S duší lvice 2022, Petra Langová

Tímhle to končí? Tímhle to všechno teprve začíná... Další z úchvatných a nezapomenutelných příběhů Petry Langové. Příběh o jedné velké lásce. O stejně velké bolesti. O ztrátách, chybách a přešlapech. O tom, že vždycky někdo odejde s prázdnou... že vždycky někdo někomu ublíží... Jenomže všechno, co nás v životě potká, se děje z nějakého důvodu... O důvěře, nevinnosti, šarmu a malování. O hledání sebe sama, svých kořenů, místa, kam člověk chce patřit. O duších a o tom, co v nich schováváme. O citech. O slovech, která umí zranit víc než cokoli jiného. O odpuštění i o hrdosti. Ale především o lásce. Něžné, krásné, vtipné a realistické. Příběh o životě, lvech, jednom spisovateli a spoustě nedorozumění. O tom, že najít štěstí nebývá snadné, ale když už ho potkáte, neměli byste ho nechat odejít...... celý text

Kde končí nebe 2023, Petra Lejsková-Langová (p)

Každý z nás aspoň jednou v životě někoho miloval... Jsou příběhy a PŘÍBĚHY. Ty, které vám něco dají. A něco ve vás zanechají. Které s vámi svým způsobem už navždy zůstanou. A tohle je jeden z nich. Vesmír se roztříštil na miliony drobounkých, zlatě blikajících lucerniček, které ke mně pomalu, s neuvěřitelnou lehkostí padaly. Bože můj, viděla jsem někdy něco krásnějšího? ...já jsem se také roztříštila. Na milion střípků a v každém z nich je úžas. Bolest. Krása. Poznání. Viděla jsem kdy něco krásnějšího? Děsivějšího? Naléhavějšího? Krásné. Vtipné. Dech beroucí. Bolavé. Pravdivé. Něžné. Už jsme nechtěli mluvit. Nechtěli jsme přemýšlet o věcech, které nás děsí. Chtěli jsme si prostě jen patřit... Autorka má osobitý smysl pro humor, který mě baví. Je to nenápadné, nenásilné, ale nakonec vás stejně dostane :) Rozbije váš svět, změní úhel vašeho pohledu - a nic už nebude stejné. Bůh má mnohem větší smysl pro humor, než bych se nadála... Pořád nevím, jestli jsem víc dojatá nebo smutná. Jestli ve mě doznívá víc krása, nebo stesk. Tenhle příběh vlastně není JEN příběh. Je to život. Smrt. Bolest poznání. Naděje. Víra. Odvaha. Je to přijmutí toho, čím jsme. A kam směřujeme. Svět už nikdy nebude stejný. A nebe? Kde začíná? Kde končí? To už záleží na každém z nás... Vždyť tohle je nebe. Tohle je místo, kde končí lidské příběhy. Kde vlastně všechny znovu začínají... Kniha, kterou by si měl přečíst každý, kdo pochybuje. Kdo tápe. Kdo si klade otázky a nenalézá odpovědi. Neříkám, že tady je najde. Ale možná, jen možná, něco pochopíme. Protože... ...kolikrát za život potkáš toho pravého? SKVĚLÉ!!!... celý text

Hypotéza lásky 2023, Ali Hazelwood

Srdce se zlomí mnohem snáz než ty nejslabší vodíkové vazby... Krásné. Úsměvné. Vtipné. Romantické. Tohle mi sedlo a to tak moc, že lituju, že už je konec. Víte, jak to skončí. Víte, co se bude dít. Víte vlastně všechno už na začátku a přesto... přesto... ...zatímco oba pod zavřenými víčky prostě jen byli... tady, jeden s druhým. Tiše. Nehybně. Naposledy. Autorka napsala svižný, humorný příběh z univerzitního prostředí, který nenudí, pobaví, vykouzlí vám úsměv na tváři, dokáže vás odbourat, že se smějete nahlas, a chcete víc. Chcete mnohem víc... Copak jsou nějaké jiné ženy? Já myslel, že jsi jen ty... Příběh o lásce, postgraduálním studiu, nepřístupném profesorovi, prošlých čočkách, jednom setkání v univerzitní umývárně, jednom bláznivém polibku a spoustě náhod, které možná náhodami nebyly... Příběh o přátelství, samotě, opuštěnosti, touze něco dokázat, o naději, snech, které se plní (když opravdu chcete), o zradě a bolesti, nedorozuměních, podpoře a touze. Příběh dvou lidí, kteří by se možná nepotkali, nebýt TOHO večera... Bylo to děsivé. Děsivé tím, jak krásné to bylo. Jak snadné by bylo s tím nikdy nepřestat. Nechat čas, aby plynul do nekonečna, zapomenout na všechno ostatní a prostě zůstat v tomhle okamžiku... Navždycky. Úžasné, něžné. Ještě teď mám připitomnělý úsměv na tváři a v duši krásno. Jo! Tohle rozhodně ANO...... celý text

Černá a purpurová 2020, Wojciech Dutka

Jaký smysl má záchrana jednoho člověka v situaci, kdy tisíc jiných zemře? Krásné, silné, dechberoucí, a přitom hrozné, kruté, bolavé, šílené, zvrácené.... Příběh židovky a nacisty v Osvětimi, v místě, kde by se nechtěl ocitnout žádný z nás... ...na místě mezi životem a smrtí, kde čas už nemá žádný význam, a jedinou cestou ven je komín krematoria.... Emočně náročné, drtivé, čtivé a zároveň tak těžce stravitelné, že jsem chvílema vůbec nemohla číst dál... v takových chvílích si člověk váží každého nadechnutí, teplé vody... pití, jídla... svobody... ...toho, že je, tady, teď... daleko od všech těch hrůz, beznaděje, bestiality, nechutností, sadismu a týrání... Pro lidi, žijící v míru a blahobytu, nejsou boty ničím výjimečným. V Osvětimi mohla odpovídající obuv rozhodovat o životě, nebo smrti. Příběh o hrůzách války, svědomí, krutosti, cti, přesvědčení i lásce. O vášni, ztracených životech, bezejmenných obětech, strachu, trýzni i o naději. O víře, ztrátách, ponížení a zvrácenosti. ...na zabíjení se dá zvyknout... Dvě odvrácené strany života. Smrt ve své nejděsivější podobě. Neodvratitelná, nesmyslná, krutá, špinavá. Je-li nám dáno zemřít, tak každý den bude k umírání dobrý... Smrad, nemoci, zvratky, výkaly, vši, špína. A bezbřehá, nekončící hrůza. A přesto chtěli žít. Tak zoufale, odhodlaně chtěli žít... ...když někdo zachrání jeden život, je to jako by zachránil celý svět... NEZAPOMENUTELNÉ!!!... celý text

Žena s modrou hvězdou 2022, Pam Jenoff

Představ si, jak by svět byl šedivý, kdybychom byli všichni stejní... Příběh dvou dívek, které by se za normálních okolností nikdy nepotkaly. Židovka Sára a dobře situovaná, ale osamělá katolička Ela nemají zdánlivě nic společného. Ale něco přece jenom ano: tajemství. Jednoho dne Ela, stojící nad mříží krakovské kanalizace, náhodou pohlédne dolů a spatří Sáru, která se na ni dívá z hlubin kanálu. O naději, víře, odvaze, touze žít a přežít - cokoli... O hladu, špíně, nebezpečí a neskonalé vůli přes to všechno vidět hvězdy. O lásce i beznaději, o osamění, bolesti a ztrátách. Každý je ve svém hoři opuštěný jako osamělý ostrov... O tom, že vždycky vede cesta ven. Jen ji musíme umět najít. A že to nejdůležitější máme často někde blízko - jen se umět dobře dívat. Nejhorší vězení jsou vlastní myšlenky... O přátelství dvou dívek, o důvěře, boji o přežití i o smrti. Silné, dech beroucí, čtivé a bolavé. Dvě tváře lásky. Dvě tváře smrti. A přece jsme všichni lidé - nebo ne?... celý text

Diplomatova žena 2011, Pam Jenoff

Po prvním, značně nereálném příběhu (Velitelovo děvče), přichází druhý (Diplomatova žena), který ho svou nereálností v mnohém překonává... Všechny ty do očí bijící náhody, situace postavené na vodě (například poklidné překročení hranic v době, kdy přejít hranice bez ohrožení života vůbec nebylo možné) a spousta dalších autorských přešlapů vás nutí se usmívat - a příliš nevěřit tomu, co se na stránkách knihy děje. Příběh sám je čtivý, napínavý, zalidněný spoustou zajímavých postav, ale tak moc nevěrohodný, že si na konci řeknete: co to jako bylo? Pohádka? Parodie na bondovky? Nebo zoufalý pokus o válečný román, který se zvrtl v cosi ... cosi... Příběh o zradě, bolesti, intrikách, zoufalství i osamění. Příběh o agentech, velvyslancích, diplomatech i obyčejných lidech. O touze po svobodě, porozumění i náklonnosti. O lásce. O naději. I o beznadějné bezútěšnosti... Příběh o pravdě i lžích, nejistotě a poválečných zmatcích. O světě, kde se ti mocní přetahují o vládu a ti ostatní si přejí jediné: žít... Bylo by to skvělé, kdyby to nebylo postavené na hlavu v mnoha ohledech nepravděpodobných náhod. Bylo nebylo, dávno nedávno... Ale od čeho jsou příběhy? Aby se vyprávěly a četly. Věřit jim nemusíme :)... celý text

Velitelovo děvče 2010, Pam Jenoff

Když si Emma bere Jacoba, netuší, že za pár týdnů přijde o všechno. Válka jí vezme práci, rodiče i manžela, a nakonec i vlastní identitu, když se jako Židovka musí skrývat a vydávat za někoho jiného... Příběh o lásce, ztrátě, nevinnosti i prozření. O lžích, nenávisti, zradě a bolesti. Příběh o síle přátelství, odvaze i nemilosrdnosti osudu. O tom, že člověk má vždycky na vybranou... Co všechno jsme ochotni obětovat pro lásku? Emma zvláštním zásahem osudu začíná pracovat pro nacistického velitele Richwaldera jako jeho asistentka Anna Lipowská a postupně se s ním sbližuje... Nenávidí ho (nebo by ho měla nenávidět), ale... O tom, že i nacisté byli (občas) jen lidé. O výčitkách svědomí, alkoholu i vině. O odboji, neuvěřitelné houževnatosti a síle. Četlo se to dobře a nebýt toho nereálného konce, všech těch náhod, byla by to skvělá kniha. Ale v reálném životě by se to takhle nikdy nemohlo odehrát. Na to tam bylo moc nesrovnalostí. Škoda. Krásný příběh když odhlédnete od dobových reálií. Jinak nepravděpodobná pohádka pro ty, kteří jsou ochotni uvěřit i nemožnému... Co my víme? Třeba se to opravdu mohlo stát...... celý text

Inkubovy sny 2013, Laurell K. Hamilton

Téměř 700 stran o ničem... Inu, i to je umění... Někdy s tím, co jste, bojujete. A někdy se tomu poddáte... A Anita se, jak se zdá, poddala... Oč zajímavější bylo, když měla pletky pouze s Jean-Claudem! Víc smyslnější, víc vábivější, víc napínavější - než všechen ten chtíč, zvrácenost a sex. Začínám se v tom ztrácet. Muži přicházejí a odcházejí, někteří zůstávají - jako by se stála fronta: kdo dřív, kdo potom, kdo teď a kdo za chvíli... Když je toho však příliš, časem se toho přejíte. Srdce rozbité na kousky se nedá slepit pokaždé, jednou vám dojde lepidlo a zůstanou jen střepy... První díly super - adrenalin, napětí, nestvůry, přestřelky, spousta krve, nebezpečí, intriky a nečekané zvraty. Teď? Jen kecy a sex. Škoda. Taková škoda... ...prostě jít domů a být šťastný. Tak jednoduché. Tak těžké. Tak děsivé... Chybí mi ta stará známá Anita a tuhle novou, tu nějak přestávám chápat. A to jiskření, svádění, náznaky, co se mi dřív tak líbilo, už mě nudí. Čeho je moc, toho je zkrátka příliš...... celý text