lena.o.knihach
přečtené 1197
Daisy Jones & The Six
2020,
Taylor Jenkins Reid
Po všech těch pozitivních recenzí jsem se té knihy šíleně moc bála. Měla jsem strach ze zklamání. A také jsem se jí docela dlouho vyhýbala. A když už pak přišly na scénu jiné bomby, já se v klidu mohla do Daisy Jones & The Six pustit. A pane bože! Tohle bylo tak skvělé čtení. Já jsem měla každou chvíli chuť si kapelu i Daisy Jones vygooglit. Chtěla jsem si pustit jejich písničky, chtěla jsem slyšet jejich hlas, chtěla jsem jít na jejich koncert. Stále dokola jsem si opakovala, že tohle je jen vymyšlený příběh. Že to není skutečné. Postavy, myšlenky, styl psaní - nemůžu vůbec nic vytknout. Na druhou stranu chápu, že to nemusí sedět všem, ale dejte knize aspoň šanci. Tohle chcete číst.... celý text
Všechno nejlepší, Anno
2020,
Petra Jirglová
Chtěla jsem nenáročnou četbu, u které můžu vypnout a také jsem ji dostala. Chování hlavní hrdinky bylo mnohdy až k neuvěření a místo 30 ji podle toho mohlo táhnout maximálně tak na 20 (aspoň na začátku příběhu). Proto ani nechápu, proč na ni letělo tolik chlapů, ale dobře, to nechme stranou. Líbilo se mi, jak autorka hodila městskou holku na venkov ke slepicím, psům a koním a záleželo jen na ni, zda se zvládne postavit na vlastní nohy a jakým způsobem.... celý text
Kaizen - Japonská metoda postupné změny návyků
2020,
Sarah Harvey
Kaizen je vyzkoušená, ověřená a příjemná cesta ke změně, jež pomůže každému, kdo touží trvale zlepšit své zdraví, vztahy či práci nebo chce zkrátka jen žít klidnější, šťastnější a zakotvenější život. Autorka zde rozebírala témata zdraví, práce, peníze, domov a vztahy. Pro někoho, kdo cvičí, by byla kapitola zdraví v podstatě úplně zbytečná, protože tam radila, jak začít sportovat. Aby autorčina kamarádka ušetřila, nalepila si na kreditku samolepku s upozorněním: "OPRAVDU TO POTŘEBUJEŠ?!", takže pokaždé, když si chtěla něco koupit, viděla i varování a nákup si třeba ještě rozmyslela. Podle kaizenu byste si tak měli vložit lístek s poznámkou do peněženky a uvidíte, jestli to bude mít nějaký vliv. Grafická stránka knihy je nádherná - jemné pastelové barvy, inspirativní fotografie, rozdělení jednotlivých částí. Opravdu tomu nemůžu nic vytknout. Obsah na mě ale tolik nezapůsobil. To bych vám více doporučila Méně je více od Beckera.... celý text
Oceán na konci cesty
2020,
Neil Gaiman
Věřím, že i když jste od Neila Gaimana doposud nic nečetli, jeho jméno znáte. Alespoň já jsem to tak měla. Nedávno se mi ale autor slavné Koralíny a Hvězdného prachu (oba filmy zbožňuju) a plno dalších skvostů dostal díky knihkupectví Kosmas do ruky a totálně mě zničil. „Na tohle si vzpomíná, když sedí u oceánu na konci cesty: Na mrtvého muže na zadním sedadle auta a na teplé mléko na statku. Na prastarou holčičku a na stařenku, která viděla, jak byl stvořen měsíc. Na překrásnou hospodyni s nestvůrným úsměvem. Na to, jak se probudily temné síly, které je nejlepší nerušit. Těm vzpomínkám se dá jen těžko věřit, čekají někde na okrajích. Rozpomínání člověka, který si myslel, že je ztracený, ale teď si vybavuje dobu, kdy byl zachráněn...“ Oceán na konci cesty bych označila jako fantasy pohádku s hororovým nádechem. Menším dětem bych ji ale do ruky rozhodně nedávala. Strašidelné prvky tam jsou a není jich málo, do toho ty překrásně hrozivé a k příběhu ladící ilustrace. Je to krátký příběh, kouzelně napsaný a neskutečně čtivý. Zamilovala jsem se do Gaimanova vyprávění, do toho jazyka, do těch slov a překladu Viktora Janiše. Nebojím se vám doporučit všechna autorova díla. I já se na ně chystám. A už teď se těším na další setkání s autorem, jehož fantazie nemá hranice.... celý text
Méně je více
2018,
Joshua Becker
Joshua Becker v knížce popisuje, jak se dostal k minimalismu a jak se minimalistou můžete stát i vy. Autor si stojí za tím, že čím méně věcí vlastníte, tím máte i mnohem míň starostí a můžete se věnovat dalším věcem, na které byste jinak neměli čas - dětem, koníčkům, sportování, turistice... A já s tím souhlasím. Až díky knize Méně je více jsem si uvědomila, kolik mám doma zbytečností, které ve skutečnosti vůbec nepotřebuji. Během čtení jsem vyřadila plno knih, přetřídila dokumenty (smlouvy, faktury), rozdala/vyhodila různé serepetičky, na které se jen chytal prach, protřídila oblečení a nebudu vám lhát, cítila jsem se naprosto báječně. Marně jsem v knížce pátrala po fotografiích pro inspiraci, které by holý text oživily. Hodně věcí se tam opakovalo a autor akorát jinými slovy psal stále dokola jednu a tu samou myšlenku - minimalizace vlastnictví je nejlepší cesta k maximalizaci života.... celý text
Návod na vraždu pro hodné holky
2020,
Holly Jackson
Kdybych nemusela dělat nic jiného a mohla se věnovat jenom čtení, tak bych Návod na vraždu pro hodné holky vůbec neodkládala. Bylo to skvělý. Pár YA thrillerů jsem četla, ale pouze tento z nakladatelství Cosmopolis můžu s klidem doporučit dál. A proč? Protože je neskutečně čtivý, krásně grafický zpracovaný, takže nemáte jen holý text, ale jsou tam pracovní protokoly, přepisy hovorů, mapy, sms zprávy, fakt se při tom čtení nenudíte. Moc mě bavilo, když jsme společně s Filipou odhalovaly záhadu zmizení oblíbené středoškolačky a sebevraždu jejího přítele. A hádejte co! Já pravého viníka neuhádla. Bylo ještě lepší, když nám autorka nenechávala moc nápověď a podezřelých tím pádem nebylo vůbec málo. Pipa se vrhala do nebezpečných situací hlava nehlava a příběh nabíral na obrátkách. Návod na vraždu pro hodné holky od Holly Jacksonové je jeden z nejlepších YA thrillerů, které jsem četla. Hravě strčil do kapsy knihy Jeden z nás lže, Dva tajemství neudrží a vyrovnal se mým oblíbeným Křivákům.... celý text
Nejkrásnější dárek
2020,
* antologie
Sbírka vánočních povídek od českých současných autorů pro mě byla nutností. Nádherná kniha na pohled s ještě krásnějším názvem mi v knihovně nemohla chybět. A vám by také neměla. Já jsem myslela, že mě na Vánoce čeká milé a veselé čtení, kdy se budu uculovat od první strany až po tu poslední a šeredně jsem se spletla. Ale víte co? Myslím si, že mi přesně takovéhle hořkosladké povídky udělaly mnohem větší radost. Byly upřímné, já si pár z nich užila víc a pár z nich zase míň. Žádnou z nich bych ale nevyškrtla. Neustále vzpomínám na tyto povídky: Bezpečné místo, Bratrské pouto, Nejdelší noc v roce a Vánoční zločin. Za mě byly úplně nejlepší.... celý text
Dilema
2020,
B. A. Paris (p)
Začínám objevovat i jiné žánry a tohle rodinné drama od velmi oblíbené autorky mě okamžitě zaujalo. Do příběhu jsem se ponořila od první strany. Moc mě to bavilo, četlo se mi to samo, ale ten děj... Livia si šetřila na svojí narozeninovou oslavu, aby si vynahradila svatební den, který nebyl zrovna podle jejích představ. A má tajemství. Adam si libuje v motorkách a ze dřeva by dokázal vyřezat snad úplně cokoli. A má tajemství. Pak tajemství v knize prasknou a já čekám, co se teda stane, co bude a ono nic. Prostě vyjdou najevo a to je všechno. Líbily se mi i postavy a jak to všechno bylo zamotané, ale zase mi tam chybělo "to něco", čím mě kniha vždycky dostane. Dilema mě bohužel vůbec nedostalo, ale naopak mě hodně nalákalo na autorčiny psychothrillery. Jestli budou přesně takhle čtivé, tak se mám na co těšit.... celý text
Nelituju ničeho
2020,
Colleen Hoover
Na novou Colleen jsem se moc těšila. Vždycky je to čtení maximálně na dva dny, protože její knihy prostě nejdou odložit. A Nelituju ničeho mi uteklo až příliš rychle. Kapitoly se střídají z pohledů matky Morgan a její dcery Clary a já si obě dvě oblíbila. Je až neuvěřitelné, jak moc mě autorka dokázala vtáhnout do děje a já sama jsem se několikrát přistihla, že myslím na to, jaké to bude za 15 let s mojí dcerou. V této knize mě Colleen překvapila hned v první třetině a poté jsem se s ostatními postavami vyrovnávala s následky oné události. A občas jsem měla i slzy na krajíčku. Nelituju ničeho doporučuji starším slečnám. Ať už si vyberete jakoukoli její knihu, neuděláte chybu. Já všechny její knížky zbožňuju.... celý text
Volání hvězd
2020,
Emma Donoghue
Irsko je ve válce a na španělskou chřipku není žádný lék. Zaměstnanců v nemocnici je málo a pacientů stále přibývá. Julie Powerová pracuje na oddělení s těhotnými ženami, které chřipka zasáhla, občas se objeví i doktorka a k dispozici je jí pouze jedna dobrovolnice Bridie Sweeneyová. Autorka mi ukázala život zdravotní sestry. Jak pomáhá s porody, jak se stará o těhotné pacientky se španělskou chřipkou a jak to nemá lehké ani v osobním životě. Nakousla i další témata o církvi a chudobě. Od knihy jsem očekávala silný a emočně nabitý příběh, kterého jsem se ale nedočkala. Já jsem docela cíťa, pokud jde o miminka, a tak jsem myslela, že když se celá kniha odehrává na oddělení porodnictví, bude stát za to. Bylo to smutné, ale se mnou to prostě nic nedělalo. Velmi čtivě napsaný historický román jsem sice přečetla jedním dechem, bavilo mě to, ale myslela jsem si, že tohle bude jedna z těch nezapomenutelných knih.... celý text
Věci, na které nastal čas
2020,
Petra Soukupová
Byla to má první kniha od Petry Soukupové a rozhodně si od ní chci přečíst něco dalšího. Její nejnovější román mi neskutečně sedl a příjemně mě překvapil. Alice je vášnivá kuchařka, Richard sportovec. Kája tráví dny u počítače a Lola chce psa. Na první pohled možná působí jako spokojená rodinka, ale uvnitř to skřípe. I když Petra Soukupová popisuje život obyčejné rodiny, zanechalo to ve mně mnohé. V příběhu nechyběly ani pasáže z pohledu dětí. Život není žádná procházka růžovým sadem a Alice i Richard to moc dobře vědí. Občas to nebylo zrovna lehké čtení a krutá realita v příběhu nechyběla. Mně se ale Věci, na které nastal čas moc líbily. Bylo to čtivé, jednoduché a bavilo mě to. Když jsem se dostala na konec, nejdřív jsem si myslela, že se stala nějaká chyba, že nemám tu e-knihu kompletní, ale ne... přesně takhle to skončilo. Jako vážně? Radši bych četla další povídky než takový závěr.... celý text
Síla hlasu
2020,
Martin Rousek
I teď mám z knihy smíšené pocity a nevím, co si o tom všem myslet. Prolog a prvních pár stran se mi líbilo, protože byl Oscar malé dítě a takové případy prožívám opravdu hodně. Jenže celou dobu mi bylo jasné, kam se příběh bude odebírat a žádné překvápko se nekonalo. Některé scény mi přišly úplně zbytečné nebo nedořešené. Oscar se mi pod kůži nedostal a občas jsem knihu chtěla jen rychle dočíst, abych ji měla z krku a nemusela ji už nikdy otevřít. To je pak hodně špatný. A to ještě nemluvím o slovních spojeních, kvůli kterým jsem na chvíli přestala číst a jen kroutila hlavou, proč to autor napsal zrovna takhle: "rozkmital dolní končetiny" "hubená kostřička popadla v amoku ruksak" "malé hlavy okamžitě navštívil spánek" "plechový kočár" Vždycky jsem se zarazila, protože mi to prostě nešlo přes pusu. Síla hlasu mi nesedla a na další tvorbu Martina Rouska se nechystám.... celý text