lernami přečtené 230

Červený a černý 2009, Stendhal (p)

Poctivě napsaná kniha. Líbily se mi tématické citáty, které byly přidány ke každé kapitole. Po psychologické stránce mi dílo přišlo také v pořádku, děj byl uvěřitelný.... celý text

Paní Bovaryová 1973, Gustave Flaubert

Myslím, že na knize je hodně poznat, že autor čerpal i ze svých osobních prožitků. Psychologie dlužníka, ale i psychologie samotného podvádění je v knize popsána velmi autenticky. Kniha se četla lehce, přesto se však nemohu zbavit dojmu, že už jsem v minulosti něco podobného děje/stylu četla, ale to vůbec nevadí, protože jsem si čtení užila. Na závěr přidávám pár vět, které mě zaujaly. „Sebevědomí je závislé na prostředí, v němž se projevuje.“ „Není dobře dotýkat se modly, pozlátko z ní utkví člověku na prstech.“ „Nalézala v cizoložném poměru všechnu všednost manželství.“ „Budoucnost je černočerná chodba, která má na konci jen pevně uzavřené dveře.“... celý text

Po povrchu 2021, Tomáš Třeštík

Dávám 5 hvězd, protože mi kniha poskytla přesně to, co jsem očekávala - drobný náhled do soukromého života rodiny Třeštíkových, ale i trochu jiný pohled na svět. Jasný, Tomáš Třeštík asi není další Čapek, na druhou stranu si myslím, že už vyšly mnohem horší autobiografie od českých známých osobností. Vlastně bych řekla, že kniha je vyprávění o obyčejném životě (v tom smyslu, že se autor nestal americkým prezidentem a ani nepodniknul nějakou šílenou cestu). Když volím slovo obyčejný, tak to nemyslím vůbec zle - například se dočteme, jak Tomáš Třeštík dlouho kalil, pak si přerovnal priority, přestal pít a začal se víc věnovat rodině. Ve své podstatě to vlastně není nic ojedinělého a takovým vývojem si prošlo mnoho lidí. Samozřejmě to, co se vymyká normálu, je povolání a intelekt rodičů, dobré konexe, sběratelství, umělecká profese, zájem o kulturu apod. - to asi každý nemá. Líbila se mi autorova sebereflexe - pro někoho, kdo na ostatní působí tak suverénně, muselo být jistě těžké jít se svými nejistotami a strachy ven. Povrchnost jako motiv knihy posloužila dobře a zase se mi líbilo, že autor to o sobě otevřeně přiznával. Sama povrchnost nemám ráda (i když si myslím, že do určité míry jsme povrchní všichni) a jen doufám, že autor si nevytváří názor na ostatní na základě značky jejich bot (= po dočtení knihy ale takový dojem nemám). Na závěr musím říct, že se mi kniha četla velmi lehce a líbila se mi i forma celého vyprávění.... celý text

Továrna na Absolutno 1947, Karel Čapek

Kniha se mi nečetla lehce, chyběl mi souvislejší děj. Celkově mi příběh s karburátorem přišel poněkud uspěchaný. Každopádně chápu, že dílo má především vyvolat zamyšlení a tématizovat problémy, což kniha rozhodně splňuje. Také se Čapkovi podařilo ukázat svůj rozhled, i když bych se bez některých enumerací dokázala obejít. Oceňuji zejména konec knihy - tolerance, a to nejenom v náboženství, je moc důležitá.... celý text

Sto roků samoty 2006, Gabriel García Márquez

Při čtení mi pomáhalo otevřít si Wikipedii, kde je krásně zpracován rodokmen rodu Buendíů - v tomhle ohledu je čtení poměrně náročné. Kniha má však krásný jazyk a musím říct, že děj mě zaujal mnohem více než v Lásce za časů cholery. Celkově se kniha četla hezky.... celý text

Útěk do divočiny 2007, Jon Krakauer

Řekla bych, že kniha podává poměrně komplexní pohled na fenomén ve stylu odpoutání se od civilizace a žití na základě tzv. vyšších principů. Líbilo se mi, že v knize byly paralely s ostaními dobrodruhy a i s osobními zážitky autora. I přesto všechno, co bylo v knize řečeno, však musím konstatovat, že Chrisovu smrt považuji za zbytečnou a je mi líto, že celé jeho dobrodružství skončilo smrtí. Rovněž oceňuji výňatky z klasických knih - a to i přesto, že to přehnané idealizování a romantizování přírody je mi relativně cizí.... celý text

Doktor Živago 2005, Boris Leonidovič Pasternak

Krásný jazyk. Je vidět, že Pasternak byl především básník. Ke knize - souhlasím s tím, co již bylo napsáno. Trvá poměrně dlouho, než se člověk do knihy začte a také je někdy těžší se zorientovat v ději a postavách. Oceňuji však Pasternakovu snahu postavy v průběhu knihy přípomínat a znovu představovat.... celý text

Audience 1975, Václav Havel

Nečekala jsem, že se mi absurdní drama bude líbit, ale hrozně mile mě to překvapilo! Poslouchala jsem jako audioknihu, kde byl Vaněk ztvárněn přímo Václavem Havlem. Při psaní díla Havel čerpal za svého soukromého života, což jde na knize dost poznat - dialogy, postavy, atmosféra doby...vše působí velmi autenticky.... celý text

Šikmý kostel 2020, Karin Lednická

Myslím, že hlavní přednost této knihy je vyprávění historie skrz příběh a rovněž hluboký průzkum, který knize předcházel. Děj stojí na pravdivém jádře a díky tomu dílo působí velice autenticky. Je zajímavé vidět, jak události, které se v dějepise odbyly letmou zmínkou, mohly mít tak enormní dopad na život jednotlivců. Po dočtení člověk najednou získá více osobní pohled na něco jemu tak vzdálenému - pod událostí, která se odehrála před 100 lety, si najednou dokáže představit konkrétní životní osudy - a to je mnohem silnější než nějaká strohá věta v učebnici. Nejhorší na tom asi je, že lidé žijící v 20. století těch hrůz zažili hned několik a já se jen klaním nad jejich nezlomností, že i přesto všechno měli stále sílu jít dál. Na závěr se neubráním přirovnání k Aleně Mornštajnové. Její díla mi Šikmý kostel především stylem psaním, ale i formou velmi připomínal. To však nezmiňuji jako výtku, ba naopak, je skvělé, že počet novodobých talentovaných spisovatelů se neustále rozrůstá!... celý text

Svět podle Garpa 2003, John Irving

Trochu se stydím dát pouze 3 hvězdy, protože po literární stránce je dílo naprostý skvost! Přesto mi chyběla nějaká ústřední myšlenka a bohužel mě osud Garpa, ale ani jiných účastníků děje, vůbec nevtáhl. S knihou jsem se potýkala asi dva týdny a do čtení jsem se musela přemáhat. Ze Světa podle Garpa mám takové smíšené pocity - rozhodně se jedná o kvalitiní litaruturu, ale přesto si myslím, že Irvingovo dílo nabízí čtenářům zajímavější tituly. Některé pasáže ale byly moc hezké! „...Cítila se od rodiny odpoutána a připadalo jí podivné, kolik štědré pozornosti jí věnovali jako dítěti, ale pak jako by v nějakou přesně stanovenou dobu onen proud citových výlevů ustal a nadešla doba očekávání - jako kdyby člověk měl po jisté krátké údobí absorbovat lásku (a mělo by se mu jí dostat v dostačujícím množství) a potom by měl po daleko delší a podstatně vážnější dobu, a podle předpokladů, plnit jen jisté závazky.“... celý text

Maryša 2004, Vilém Mrštík

Klasický příběh s trošku netradičním koncem. Jak se říká - v jednoduchosti je krása.:)

Na plechárně 2002, John Steinbeck

Úpřímně moc nejsem na podobně laděné knihy. Dějová linie je velice slabá a konec je nijaký. Myslím však, že u těchto knih krása nespočívá v ději, nýbrž v myšlenkách a jednotlivých pasážích - a v tom u mě kniha ubstála. "Věci které na lidech obdivujeme, laskavost a štědrost, otevřenost, poctivost, pochopení a cit, jsou v našem řádu prohlašovány za doprovodné zjevy neúspěchu. A rysy, které se nám protiví, vychytralost, chamtivost, hrabivost, lakota, domýšlivost a sobectví jsou rysy úspěchu. Lidé obdivují ty první vlastnosti, ale milují to co pochází z těch druhých." "Povaha večírků dosud nebyla uspokojivě prostudována. Všeobecně se však ví, že každý večírek má svou patologii, že je jako člověk, a že to často bývá perverzní člověk. A také se všeobecně ví, že večírky málokdy dopadnou tak, jak byly plánovány nebo míněny, ovšem s výjimkou těch zoufale nudných, otrockých večírků, které jsou cepovány, řízeny, ovládány a pořádány protivnou profesionální hostitelkou. To vlastně vůbec nejsou večírky, ale předstírání a přetvářka asi tak nenucená jako střevní peristaltika a tak zajímavá jako konečný produkt."... celý text

Nana 1985, Émile Zola

Kniha byla docela čtivá a líbilo se mi postupné gradování děje. K Naně snad ani není třeba vyjádření - dlouho bych hledala nějakou její dobrou vlastnost - na druhou stranu ani ostatní účastníci příběhu morálností nepřetékali.... celý text

Černí baroni I. 2004, Miloslav Švandrlík

Já jsem spokojená, kniha obstála a má očekávaní byla naplněna. Bavily mě charaktery postav. Ty byly vykresleny velice živě, díky čemuž na mě celý příběh působil dost autenticky. Skutečnost, že jsou v knize vyzdvihovány humorné situace a vlastně se nikdy nic hrozného vojínům nestane, mi nepřijde zase tak odsouzeníhodná. Chápu, že to v lidech může zanechat mylnou představu o životě u PTP, na druhou stranu si vemte třeba Švejka - to, že je dílo humorné, přeci nijak nepopírá hrůznost války. Hašek na válku akorát kouká z jiné perspektivy, ale na tom přeci není nic špatného, neboť úkolu zachycení krutosti války se již úspěšně ujali jiní autoři typu Remarqua, a tak by se Hašek už jenom opakoval. Jasný, asi je fajn nebrat Černé barony úplně doslova, ale přesto si myslím, že to je povedená kniha a že za přečtení rozhodně stojí!... celý text

Láska za časů cholery 2008, Gabriel García Márquez

Musím říct, že třebaže jsem velká milovnice romantiky, tak se mi kniha moc nelíbila. To, že Márquez umí psát, je bez debat, přesto si mě příběh moc nezískal. Asi to bude tím, že postava Ferminy mi nebyla vůbec sympatická a nemohla jsem pochopit, co na takové ženě všichni vidí. Některé části knihy však stály za přečtení - například hádka ohledně mýdla byla skvělá. Trefně dokazovala, že většina hádek ve vztahu spíše vzniká z úplných prkotin než z nějakých vážných důvodů - a je neskutečné do jakých rozměrů se taková hádka může dostat. I následná reakce obou protagonistů byla dost autentická. Fermina, třebaže věděla, že nemá pravdu, si neoblomně stála za svým. Pro doktora Urbina byla mnohem důležitější pravda než spokojenost manželky - a to bylo něco, přes co se Fermina nedokázala přenést. Pro mě tato část představovala střet dvou odlišných světů - aneb, jak by řekl John Gray - muži jsou z Marsu a ženy z Venuše. A takovýchto trefných pozorování bylo v knize poměrně dost, což pro mě osobně představuje hlavní přednost této knihy.... celý text

Kulička 1968, Guy de Maupassant

Mně se povídka moc líbila! Oceňovala jsem přímočarost kritiky - krásně tak vynikla myšlenka celého příběhu. Při čtení jsem se musela neustále usmívat, protože to byl opravdu jeden "hryz" za druhým. Můžu jen doporučit!:) „...neboť jako všechno, i pohoršení bývá závislé na prostředí; a teď se kolem nich poznenáhlu vytvořilo ovzduší nabité kluzkými představami.“... celý text

Boss Babiš 2017, Jaroslav Kmenta

Pravidla moštárny 2005, John Irving

Jestliže má někdo dar od Boha, tak je to zaručeně Irving. Jeho psaní je ztělesněným opakem těžkopádnosti, i přesto, že kniha pojednává o vážných tématech. V průběhu knihy jsem si říkala, že by jí neuškodilo, kdyby byla kratší. Až po dotčení jsem si však uvědomila, jak moc jsem se mýlila a pochopila jsem důležitost jednotlivých částí příběhu - nic bych nevypustila. Vřele doporučuji!... celý text

Hovory s T. G. Masarykem 2013, Karel Čapek

Kniha mi pomohla začít vnímat Masaryka jako člověka a ne jenom jako historickou postavu, o které se učí ve škole. Myslím, že některé myšlenky jsou nadčasové a dodnes aktuální. Kniha také krásně dokresluje atmosféru doby a měnící se společenské poměry. Masaryk je velice inspirativní - myslím, že byl neskutečně disciplinovaný. Nemluvě o jeho nestárnoucích ideálech. Je sice pravda, že filosofické pasáže mohou být pro laika náročné, přesto to za to podle mě stojí a je důležité se i takovéto literatuře vystavovat! Na závěr musím ocenit Masarykovy střízlivé názory na ženy.... celý text

Jeden den Ivana Děnisoviče 2000, Alexandr Isajevič Solženicyn

Myslím, že popis atmosféry a denního režimu trestaneckého tábora zvládl Solženicyn skvěle. Bohužel mi však neseděl styl psaní, a tak se mi kniha četla poměrně těžce.... celý text