lernami přečtené 230

Kde je zakopán pes: memoáromán 1990, Pavel Kohout

Je zajímavé, jak se mi pocity v průběhu knihy proměňovaly. Musím říct, že ze začátku jsem z memoáru nebyla tak odvařená - text připomíná proud myšlenek a možná i z toho důvodu je někdy těžší se zorientovat. Také na mě ze začátku působila poměrně ublíženě, což je vzhledem k příkořím, jež autor zažíval, asi v pořádku, jen to nepůsobilo úplně velkomyslně. Postupem doby jsem se však do knihy začetla a začaly se objevovat i smířlivější výroky: ,,Nejhorší na těchhle režimech je, že nutí slabé lidi, kteří si mohli do smrti připadat slušní, chovat se špatně a pak se i tak cítit." Zároveň se sám Kouhout nesnažil popírat jeho ranou tvorbu, což mi bylo sympatické. Nikdo není neomylný, a proto si myslím, že by se na levicově píšící autory 50. let nemělo koukat tak příkře - důležité však je, jak se zachovali, když prohlédli a poznali pravou tvář nového režimu. Kniha nemá moc silnou dějovou linku. Jak už název ale vypovídá, tak je protknuta motivem psa a tady musím ocenit postupnou gradaci děje - všichni víme, kam to směřuje, ale přesto ten moment člověka dostane, opravdu to má v sobě silnou symboliku. a tím black-outem začne další příběh nás dvou, co už víme a nezapomenem, kde je zakopán pes. Přínosnost díla tedy vnímám hlavně v autentickém popisu 70. let a praktik StB. Vůbec se nedívím, že v této době vznikala absurdní dramata, neboť každodenní život dával perzekuovaným autorům mnoho inspirace. Absurdita se hromadí nad absurditu a i zpětné čtení o těchto situacích je pro otrlé jedince, neboť nic člověka nevyčerpá tak jako lidská hloupost.... celý text

Myšlení: rychlé a pomalé 2012, Daniel Kahneman

Skvělá kniha, která Vás určitě obohatí. Myšlení rychlé a pomalé je napsáno velmi lidsky, přesto se nejedná o beletrii, a tak je na zdolání potřeba více času. Četby však nelituji a myslím, že v tomto případě se investice vyplatila. Můj slovník je nyní obohacen o mnoho zajímavých termínů - regrese k průměru, averze ke ztrátě, kaskáda dostupnosti, framing, ukotvení apod. a já se těším, až s nimi budu bombardovat mé okolí.:) Mohu jenom doporučit!:)... celý text

Zuzanin dech 2020, Jakuba Katalpa (p)

Knihu jsem přečetla na jedno posezení, opravdu se od ní nejde odtrhnout. Silný román s neobvyklým koncem. Ani moc nevím, co k tomu mám říct. Je pravda, že knih na téma holocaustu bylo napsáno již nespočet, a tak nemohu říct, že by mě kniha něčím překvapila, nebo nějak výrazně vystupovala nad ostatní knihy podobného ladění. Přesto si myslím, že je přečtení důležité - nejenom kvůli tomu, aby se na hrůzy tohoto období nikdy nezapomnělo - ale také kvůli pokoře. Pokoře vůči svému životu a tomu, co člověk má, neboť se opravdu nemá špatně.... celý text

Atómové návyky 2019, James Clear

Opět se nejedná o žádné přelomové dílo - při čtení jsem zjistila, že mnoho z těch tipů dělám intuitivně. Sílu knihy ovšem vnímám v tom, že tam jsou všechny ty rady hezky uspořádané a že vám může dát i jakousi krátkodobou motivaci začít s nějakým novým zvykem. Asi bych neřekla, že se jedná o life-changing zážitek, ale přečtení určitě nikomu neuškodí. Kniha však nevyčnívá z knih podobného ladění.... celý text

Emma 2007, Jane Austen

Myslím, že Austenová byla hrozně statečná! Dnes už nám rozhodnutí, že se dívka nikdy neprovdá, může připadat normální, ale v době vydání románu to nebylo zvykem. O to víc mě baví s jakou samozřejmostí a normalností autorka rozhodnutí Emmy čtenářovi předkládá. K samotné Emmě - bohužel musím říct, že mě romance Emmy moc nezaujala a na můj vkus jsem až moc často odhalila dějové zvraty. Taky k samotným postavám mám své výhrady. Líbily se mi však charakteristiky jednotlivých povah. Někomu by kniha mohla připadat nudná. Je pravda, že se tam toho tolik neděje a je tam hodně dialogů - ale myslím, že právě na zmíněných dialozích je nejlépe předvedena povaha tehdejší doby, kdy faleš, společenské postavení a intrikářství měla ve společnosti snad ještě větší roli, než má dnes. Obecně bych řekla, že kniha patří ke slabším autorčiným počinům, ale i přesto si udržuje úrověň, na kterou je čtenář od Austenové zvyklý.... celý text

A přesto říci životu ano: (Psycholog prožívá koncentrační tábor) 1996, Viktor Emil Frankl

Je neuvěřitelné, kolik moudrosti dokázal Viktor Frankl v takto útlé knížečce uchovat. Někomu by mohly myšlenky nastíněné v knize připadat idealistické, ale tím, že autor sám si koncentračními tábory prošel, je knize dán takový důkaz toho, že řídit se zmíněnými ideály není nemožné. Frankl měl volnou ruku, neboť kdo má větší právo mluvit o koncentračních táborech než přeživší, kteří si těmi hrůzami prošli? Líbila se mi část o pomstě, zde bych Frankla citovala: „Nikdo nemá právo působit bezpráví, dokonce ani ten ne, kdo sám utrpením trpěl.“ - a to připomínám, že Frankl v koncentračních táborech ztratil skoro celou svoji rodinu. Kniha je opravdu plná zajímavých a inspirativních myšlenek. Franklova moudrost a lidská velikost z knihy přímo sálá.... celý text

Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le 2017, Mark Manson

Kniha asi není nejpřevratnější knihou, jakou jsem kdy četla, ale myslím, že pro někoho může být užitečná.

Dvůr křídel a zmaru 2018, Sarah J. Maas

Ze série mám takové smíšené pocity. Začnu tedy s těmi kladnými. Co na knihách určitě musím ocenit je jejich čtivost - Maasová má barvitý a pestrý jazyk (některé fráze se sice opakovaly, ale to je pochopitelné vzhledem k rozsahu). Svazky se četly opravdu samy. Také se mi líbily překvapivé zvraty a svět, do kterého byla série zasazena - autorka si tam moc hezky vyhrála s všemožnými kouzelnými bytostmi. Co ale na knihách neoceňuji jsou erotické scény. Myslím, že je strašně težké psát o erotických scénách tak, aby nepůsobily lacině a jako vystřižené z Wattpadu. A Maasové se to bohužel taky nepodařilo. Zejména tyto scény knize ubírají - příště bych možná doporučila nechat čtenářům více fantazie - asi za to může i český překlad, ale některé fráze byly opravdu špatné, až jsem se někdy zastyděla nad tím, co to vůbec čtu. Což je hrozná škoda, protože v jiných místech byly knihy kvalitní. Taky si myslím, že ten příběh nebyl vždy úplně domyšlený, na druhou stranu pro běžné přečtení byl asi dostačující. I přesto, že tato recenze vyznívá spíše negativně, tak se mi série líbila. Asi v tom člověk nemůže hledat nějakou vysokou literaturu, je to opravdu oddechové, ale jestli máte chuť na něco, co Vás vtáhne a poskytne únik od reality, tak toto by mohlo být to pravé.... celý text

Dvůr mlhy a hněvu 2017, Sarah J. Maas

Dvůr trnů a růží 2016, Sarah J. Maas

Nesmrtelnost 1993, Milan Kundera

Kniha se mi moc líbila. Román mi přišel velmi osvěžující - oceňuji, že se Kundera nedržel předpovídatelných zákonitostí románu a prostě si to udělal po svém. Velmi originální dílo, tak jako autor sám. Asi bych však nechtěla někomu převypravovat děj - dějová linka je slabší, ale to vůbec nevadí, protože to dle mého názoru není to, na co bychom se zde měli zaměřovat. Nezbývá mi už nic jiného než knihu doporučit, snad se bude líbit!... celý text

1984 2020, George Orwell (p)

Geniální dílo, které si mě pro jeho nadčasovost a autentičnost naprosto získalo. Knihu jsem četla již po druhé a věřím, že ne naposledy. Také jsem zrovna po dotčení Svědectví o životě v KLDR a některé paralely jsou opravdu děsivé. Jedna věc je fikce, ale něco úplně jiného je, když si člověk uvědomí, že mnoho principů předložených v knize je reálných a že takovým způsobem někdo i v dnešní době může žít. 1984 je velké dílo. Klaním se, Orwelle!... celý text

Svědectví o životě v KLDR 2020, Nina Špitálníková

Kniha mi připomínala spíše antiutopický román nežli realitu a je hrozné si uvědomit, že takhle někdo opravdu žije. Toto dílo rozhodně patří mezi knihy, které vás vrátí na zem a zdůrazní malichernost našich každodenních problémů. Myslím, že kniha přináší řadu témat na zamyšlení. Pro demonstraci - Jak moc je člověk vytvořeným konstruktem společnosti? Do jaké míry je možné se takové všeobecné demagogii ubránit? Je možné být po celý život obklopen utrpením a krutostí (= která je ke všemu předkládána jako “spravedlnost” a norma) a přesto si zachovat lidskost?... celý text

Můj životopis 1967, Charles Spencer Chaplin

Kniha je napsána velmi čtivě a kariéra Charlieho Chaplina je opravdu inspirující. Myslím, že nedává pouze vhled na osobnost Chaplina, nýbrž i na dobu, ve které žil. Je však hodně poznat, že je autobiografická - některé události ve svém životě autor zcela vynechal. Pro mě osobně se Chaplin možná až moc rozpovídával o tom, koho všechno zná, neboť mnohá jména už současnému čtenáři nejsou známá. Na druhou stranu bylo neuvěřitelné vidět, s kým vším se autor za svého života seznámil - od Chruščova až po Gándhího. Přesto je kniha moc hezká, oceňovala jsem fotografie vložené do knihy a příjemně mě překvapila lidskost a intelekt samotného autora.... celý text

Život je jinde 1979, Milan Kundera

Naprostá harmonie slov a obsahu! Zrovna jsem dočetla Idiota od Dostojevského a o po psychologické stránce mi paradoxně přijde mnohem zajímavější tento Kunderův titul - to, jakým způsobem autor popisuje pohnutky a motivy chování postav, je prostě geniální - sama jsem trochu cynická, takže asi není divu, že se mi to tak líbí. Rovněž mě vůbec neurazily autorovy vsuvky dávající do souvislosti Jaromila se světovými básníky - za prvé to byla fajn intelektuální výzva a za druhé to bylo pro samotný příběh velice osvěžující. Opravdu mě baví s jakou lehkostí a hlavně bez pocitu vulgárnosti dokáže Kundera popisovat erotické scény, myslím, že to je nesmírně těžká disciplína, ale autor to hravě zvládnul - v knize se to eufemismy jenom hýřilo! Kundera je prostě sázka na jistotu - knihu jsem přečetla za jediný den, protože jsem se od ní nemohla odtrhnout. Asi jsem se ještě nesetkala s autorem, jehož styl psaní a myšlenky by mi tak seděly.... celý text

Idiot 2004, Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Z knihy mám takové rozporuplné pocity. Rozhodně má krásný jazyk a je vidět, že Dostojevskij je spisovatel s velkým S. Přesto v knize byly věci, které mi bohužel úplně nesedly. Dostojevskij je znám pro jeho dokonalou psychologii postav. Musím uznat, že charakteristika postav byla opravdu velmi podrobná a po literární stránce se mi líbila. Po psychologické stránce mě však dílo nepřesvědčilo, což je škoda, protože u Zločinu a trestu se to autorovi povedlo. Jednání postav mi často přišlo velmi přehnané, nelogické a rozporuplné. Možná už jsem příliš vzdálená mentalitě 19. století? Rovněž se mi místy nelíbily zbytečné tlachy (omlouvám se za ten výraz, ale opravdu mě výstižnější pojmenování nenapadá). Abych však nebyla jen kritická, tak mezi pasáže, které se mi líbily, patří Ippolitův dopis (aneb myšlenky člověka, kterého čeká smrt), anebo závěr, který mi naopak přišel velmi vyvedený. K samotnému Myškinovi asi netřeba nic dodávat, po dočtení se mi vybavil citát od Johna Steinbecka: "Věci, které na lidech obdivujeme - laskavost, štědrost, otevřenost, poctivost, pochopení a cit, jsou v našem řádu prohlašovány za doprovodné zjevy neúspěchu. A rysy, které se nám protiví - vychytralost, chamtivost, hrabivost, lakota, domýšlivost a sobectví, jsou rysy úspěchu. Lidé obdivují ty první vlastnosti, ale milují to, co pochází z těch druhých."... celý text

Divoké labutě 1996, Jung Chang

Dějepis skrz lidské příběhy. Některé části byly dost drsné a jako vytržené z Orwellova románu 1984 (myšlenkové reformy, veřejné obžaloby apod.). Celkově je kniha psaná čtivě a zachycuje deziluzi komunismu - kdy i nejdůležitější osobnosti režimu jsou nakonec semlety, nemluvě o lidech, kteří do Strany vstoupili ze svých ideálů.... celý text

Listopád 2021, Alena Mornštajnová

Kniha je velmi dobře napsaná. Moc se mi líbily použité metafory a propojenost příběhu. Oceňuju, že autorka vycházela z pravdivých událostí a dat - rovněž je vidět, že se snažila zaznamenat reálný život v komunismu - všudypřítomnou lež, podezřívavost, špatnou ekonomickou situaci, převrácené hodnoty apod. Svoboda není samozřejmá - a tuto myšlenku si neuškodí čas od času připomenout - třeba i prostřednictvím knihy Aleny Mornštajnové. Asi to není nejsilnější kniha, kterou jsem od autorky četla - nemůžu říct, že by mě něčím nějak zásadně překvapila a ani do děje se mi nepodařilo moc začíst - přesto se jedná o velmi hezkou literaturu a kniha za přečtení stojí:)... celý text

Siddhártha 2003, Hermann Hesse

Moudrá kniha. Z celého díla na mě plynul velmi uklidňující pocit.

Jih proti Severu 1 2008, Margaret Mitchell

V knize byl velmi znát autorčin vřelý vztah k Jihu - z toho důvodu se mi zdály některé pasáže dost idealizované (např. to jak se majitelé plantáží chovali k otrokům apod.). Knihu však beru jako náhled do jižanské mentality a jejich zvyků. Válka je prostě válka. Ať už člověk stojí na jakékoliv straně, hrůznost války zasáhne všechny.... celý text