LooneyCZ
přečtené 502
Jen aby, řekla moje žena
2017,
Michael Třeštík
Vtipné čtení, ideální do MHD nebo, autor promine, na toaletu. Doporučuju číst po malých dávkách. Logicky. Na Facebooku byste si taky v kuse nečetli něčí statusy za posledních pět let.... celý text
Kdo jinému jámu kopá
2017,
Marie Rejfová
Neurazilo, nenadchlo. Naštěstí mě to nic nestálo, knihu jsem získala zdarma v rámci pandemické akce na Palmknihách. Jako "letní oddechovka pro nenáročné ženy" to obstojí, ale slibovaný Josefínin humor mě nějak minul, zápletka průměrná, pár dramatických momentů tu ovšem bylo, a kdybyste náhodou nepochopily(i), co se vlastně stalo, poslední kapitola vám to objasní.... celý text
Tlouštíci hoří rychleji & další fatální moudra z krematoria
2017,
Caitlin Doughty
Chápu snahu vydavatele zaujmout čtenáře, ale český název je jednak zbytečně bulvární, jednak neodpovídá pravdě - v knize se píše o tom, že tlouštíci se začínají dříve rozkládat a jejich kremace trvá déle, proto jdou do pece hned ráno, ale podle mě tu není ani slovo o tom, že by hořeli rychleji. Kniha ale zdaleka není jen o podobně "fatálních" perličkách z oboru pohřebnictví, je to hlavně zamyšlení nad tím, jak se moderní společnost staví ke smrti a umírání. Je o ztracených rituálech a pohřebním byznysu. A musím přiznat, že se mi teď hlavou honí spousta myšlenek.... celý text
Agathe
2019,
Anne Cathrine Bomann
Starý a vyhořelý hlavní hrdina mi malinko připomněl Muže jménem Ove. Tenhle příběh je však mnohem víc o osamělosti, nese se v takovém smutném, melancholickém duchu a postupně začíná být lehce pozitivní. Jako že ještě není všem dnům konec. Není to špatné, taková milá jednohubka o pár stránkách (ačkoli na přebalu je napsáno Román), chvíli se nad tím zamyslíte, no, a je to pryč. Není to špatné, ale není to ani něco převratného.... celý text
Ve skříni
2018,
Tereza Semotamová
U téhle knihy jsem se neustále pohybovala od "jo, je to dobré" k "šmarjá, to je blbý". Jazykově to místy bylo hodně povedené, takové neobvyklé, ale jindy zase skoro až vyumělkované. S obsahem to bylo stejné; zajímavé vyprávění se střídalo s přílišným filozofováním. Skoky v čase a místě mě docela zamotaly. Hlavní hrdinku jsem stokrát měla chuť proplesknout. Ačkoli jsem s autorkou ze stejné generace, tyhle pocity existenční marnosti prostě nemívám a ani je moc nechápu. Po dočtení jsem měla chuť zakřičet: Už se sakra vzpamatuj! A zároveň jsem si tím pádem připadla jaksi stará...... celý text