LooneyCZ
přečtené 499
Rekonstrukce
2019,
Viktorie Hanišová
Četla jsem to jedním dechem, nemohla se od příběhu odtrhnout, ale ke konci mi čím dál tím víc bylo jasné, že to nikam nepovede. Skok ve vyprávění a náhlý závěr mě docela zaskočily. Nejsem z těch, co potřebují mít v poslední kapitole vše vyřešené a vyjasněné, ale na můj vkus tu bylo až moc dějových linek, které bohužel vyšly naprázdno. Nemůžu se zbavit dojmu, že tomu zkrátka něco chybělo, ačkoli to rozhodně nebylo špatné. Z námětu a popsaných případů vraždících matek mi každopádně běhá mráz po zádech ještě teď. Kdyby to šlo, dala bych 3,5 hvězdy.... celý text
Chtělo by to nový jména
2015,
NoViolet Bulawayo
Trpký příběh o dětství v rozvojové zemi, kde to sice nestojí za moc, ale aspoň se tam cítíte být doma. Snění o lepším životě v té úžasné a všemi opěvované Americe. A nakonec samozřejmě vystřízlivění, protože v nové zemi nic není tak jednoduché a skvělé, jak si jedna malá holka představovala. Život není zase o tolik lepší a navíc vámi všichni ti, které jste opustili a "nechali je tam", začnou pohrdat. Žádný happyend nečekejte (ačkoli autorka sama si podle doslovu svůj americký sen opravdu splnila). Smutná a v dnešní době plné i/migrace pořád dost aktuální kniha.... celý text
Eleanor se má vážně skvěle
2017,
Gail Honeyman
Tahle kniha se četla vážně skvěle! Musím souhlasit s citátem na přebalu knihy: opravdu mám chuť uspořádat večírek a obejmout i toho největšího podivína :) Eleanor je svá a člověk jí prostě musí držet palce, aby její odhodlání změnit svůj jednotvárný a tragický život mělo šťastný konec. I Raymonda, chodící klišé na téma ajťák, si nejde neoblíbit. Skvělá kniha, řadím mezi své oblíbence. Mrzí mě, kolik lidí v souvislosti s touto knihou mluví o autismu. Je to zavádějící. Sama autorka odmítá, že by Eleanor měla PAS a tvrdí, že její chování je čistě výsledkem traumatu z dětství. Pokud někdo knihu čte s tím, že jde o příběh autistky, tak si tím podle mě celý příběh značně zkreslí.... celý text
Babička pozdravuje a omlouvá se
2015,
Fredrik Backman
Při čtení Backmanových knih mi často spadne něco do oka... Já na tydlety emoce jako moc nejsem, ale on to prostě umí. Je to trošku menší doják než Ove, ale líbilo se mi to víc než Medvědín. Čtěte pohádky a mějte rádi své osobní superhrdiny!... celý text
Dost dobře nenormální
2019,
Denise Linke
Příběhy z (ne)normálního života autistky s ADHD. Zajímavý náhled na inkluzi po německu. Myšlenky a postřehy, které mě donutily se zamyslet. S mnohými jsem v duchu musela souhlasit a dost z nich mě překvapilo. Nelze od toho očekávat nějaké odborné pojednání, spíš lehký pohled na život jedné (ne)obyčejné mladé ženy.... celý text
Panda v nesnázích
2018,
Markéta Lukášková
Nu, nebylo to špatné, váhám mezi 3 a 4 hvězdami. Knih, kde se prolíná více rovin vyprávění, jsem v poslední době četla několik, takže už mi to nepřipadá nijak objevné. Ačkoli to závěrečné vyústění mě docela překvapilo. Dvě časové linky mě udržovaly v lehkém napětí, četlo se to kupodivu dobře. Zhruba v polovině knihy příběhu trochu "spadl řetěz", Lenku jsem měla chuť zaškrtit a Tereza už mě taky začala štvát. Ale dočetla jsem až do konce, který už byl opět svižnější. Příběh ze současnosti není nijak zvlášť nápaditý, zápletka jak z nekonečného seriálu, postavy trochu plytké. Vyprávění o Marii bylo zajímavější, ačkoli v závěru vše jaksi vyšumělo do ztracena. Děj se měl odehrávat v 50.letech, na můj vkus se však hlavní hrdinka vyjadřovala příliš moderně. Bylo to tím, že její příběh vlastně vyprávěla Tereza? Těžko říct, mně to zkrátka chvílemi nesedělo. Každopádně to není špatné čtení, jazykově ani dějově nic převratného, ale odsýpá to. A nesmím zapomenout na ilustrace, líbily se mi.... celý text
Soumrak dne
1997,
Kazuo Ishiguro
Touto knihou jsem dokončila letošní Čtenářskou výzvu (kniha získala Man Bookerovu cenu) a jsem ráda, že nakonec padla moje volba zrovna na toto dílo. Příběh anglického majordoma začíná sice nenápadně, tempo je pomalé, věci se opakují, myšlenky rozbíhají a zase sbíhají - zkrátka jde o uvěřitelně podané vzpomínání stárnoucího muže - postupně se ale objevují zajímavé náznaky a situace, ve kterých se ukazuje, jak snadno člověk může podlehnout iluzi vlastní důležitosti (jak se píše i v anotacích). Nebo snad pocitu, že slouží vyšším cílům. Pan Stevens je neobyčejně oddaný zaměstnanec svého pána, služba je mu nade vše. Dalo by se říct, že i nad jeho vlastní život. Jeho činy jsem sledovala se směsicí obdivu a údivu. Profesionalita na prvním místě. Opravdu může být někdo takový suchar? Nic si nemyslet, a pokud ano, nedávat to najevo. Neprojevovat city ani pocity. Být v první řadě služebníkem a teprve potom lidskou bytostí. Pan Stevens není Jeeves ani Saturnin a Soumrak dne je spíš smutný příběh s hořkým koncem. Skoro mi ho v bylo v závěru až líto. Jenže, jak se říká, každý svého štěstí strůjcem.... celý text
Běsa
2018,
Dita Táborská
Dlouho jsem přemýšlela, jestli se mi víc líbila Malinka nebo Běsa. Pak jsem došla k tomu, že když člověk přečte obě knihy v tomto pořadí, tak Běsa Malinku krásně doplní, jako celek to je prostě dobré. Běsa se mi četla asi trochu lépe, ačkoli skoky v čase, ději a prostředí byly dost divoké. Příběh byl opět hodně silný, postavy někdy nesnesitelné a nepochopitelné, ale hlavně ze začátku jsem se od čtení jen těžko odtrhávala. Chytlo mě to. Pak tempo vyprávění polevilo, ale pořád to bylo dobré. Až po stranu 290. Pak přišlo ono velké WTF, cca šest stran, nemocniční pasáž s Bohou a Smrtem, kvůli které jsem strhla hvězdičku v hodnocení. Co to bylo? Proč? Komu tím prospějete? Ona tedy ta záležitost s Milošovou tetou už byla dost divná, ale tohle? Naprosto zbytečná část těsně před koncem (nepočítám-li epilog), který už se ovšem opět vrátil k příčetnosti. A pak zajímavý epilog. Bohužel, pachuť z ONÉ pasáže to nepřebilo, nakonec tedy 4 hvězdy.... celý text
