lord-artoo
přečtené 392
Věž zeleného anděla 2
2019,
Robert Paul Williams
Po necelých třech tisících stranách, kdy jsem společně s hlavními postavami prodělal "Tour de Východní Ard" a procestoval celou mapu, absolvoval snad všechna myslitelná dobrodružství a dozvěděl se do nejmenších detailů o životě hrdinů vše s výjimkou jejich vylučovacích návyků, nejsem s to říci, jestli to úsilí stálo za mou energii a můj čas. Williams je bezesporu vynikající řemeslník a slovem vládne. Dalším plusem je skutečnost, že píše o lidech s reálnými vlastnostmi, nikoli o panácích ve fantasy kulisách. Celá trilogie se však neskutečně vleče a je zde nadbytečně mnoho peripetií, které v posledku nehrají moc žádnou roli. Ještě v polovině poslední knihy jsem si říkal, kdy už se začne dít něco podstatnějšího, a téměř jsem ztratil zájem knihu dočíst. To by se asi nemělo dít. Spoustu věcí, postav, dějů zůstává naznačeno, avšak nerozvinuto. Některé autorovy způsoby předání důležitých informací, nebo i zázračná vysvobození postav ze závratných šlamastik působí jako "deus ex machina" a uzavření dějových linií se jeví jako umělé. A konečně, velké finále je vlastně... nic moc: má spád, akci, napětí, ale závěrečné rozuzlení přijde a odejde tak rychle, že se čtenáři nedostane toho potřebného pocitu zadostiučinění. Myslím, že největší klad díla - a to podtrhuji - spočívá v řemeslnictví. Každý začínající spisovatel by si měl Williamse přečíst, aby věděl, jak vypadá dobře odvedená práce. Na druhou stranu řemeslo, kterému chybí inspirace, zůstane vždy jen řemeslem. Aby se stalo uměním, potřebuje jiskru geniality, již udílí Nejvyšší jen některým. Williams mezi nimi - dle mého skromného názoru - není.... celý text
Démon láska
1893,
Jaroslav Vrchlický (p)
Absolutní básnická prostituce! Nepovažuji se za znalce poezie, ale tahle sbírka je rozhodně silně pod úrovní mistra. Naivní básničky, jimiž se Vrchlický snaží komentovat Pirnerovi obrazy, jsou k uzoufání nudné a vyumělkované. Fuj ale!... celý text
Cesta
2008,
Cormac McCarthy
McCarthyho strohý styl konečně nalezl své opodstatnění. Napsal knihu bez kapitol, uvozovek, jmen, počátku i cíle. A nevadí to. Sloh je nerozlučně spjat s příběhem. S tím příběhem je to už horší. Je prostý, repetitivní, bez zásadnějšího dějového zvratu. Chápu v čem spočívá síla knihy, napsal jsem o tom esej. Příběhomilce jako jsem já to však asi neuchvátí.... celý text
Různí lidé
2002,
Jan Neruda
Kniha patří k těm, po kterých nejspíše dobrovolně nesáhnete. Velmi dobře ilustruje Nerudův umělecký styl, ovšem to je asi tak vše, co tato sbírka cestopisných črt s důrazem na křehkost vztahů mezi muži a ženami nabízí. Za sebe mohu říci, že mě více zaujala jen arabeska jediná, a to Improvisatore.... celý text
