mag097
přečtené 419
Plachetnice na vinětách
2020,
Jiří Hájíček
Jiří Hájíček v této knize představuje klasické téma české literatury, a to otřesné rodiné vztahy. Marie je čerstvě rozvedená, má stárnoucí rodiče a špatné vztahy se sestrou.... No a moc víc nevím, co k tomu říct. Knížka mi bohužel svým stylem vyprávění nesedla. Působilo to na mě dost odtažitě a měla jsem pocit, že příběhu chybí ústřední dějová linka. Na druhou stranu podobný pocit jsem měla i u knihy Věci, na které nastal čas od Soukupové, kterou ale vím, že většina z vás miluje, takže se Plachetnice asi bát nemusíte. Abych ale nebyla jenom kritická, musím autora pochválit za vykreslení ženské postavy. Málokdy se stane, že by autor jakožto muž dokázal věrohodně vykreslit ženský charakter. A Jiřímu Hájíčkovi se to povedlo. 2,5/5... celý text
DNA
2017,
Yrsa Sigurðardóttir
Příběh se skládá z několika dějových linek, které se postupně proplétají. Ústřední dvojice, vyšetřovatel a psycholožka, jsou sympaťáci a díky bohu nejsou závislí na alkoholu. Samotné vystavění příběhu je slušné a bavilo mě rozplétat nitky tohoto spletitého případu. Rozuzlení bylo skvělé, až na jeden lehký klišé prvek. Na druhou stranu si ho autorka aspoň snad vytřískala hned na začátku a už ho máme za sebou. Co mi ale úplně nesedlo by styl vyprávění příběhu. Pomalé, s minimem dialogu. Po třetině knihy jsem měla pocit, že se tam skoro nic nestalo...... celý text
Sběratelka sirotků
2021,
Ellen Marie Wiseman
Autorka na stránkách této knihy představuje část našich dějin, o které se moc nemluví. První třetina příběhu je opravdu dost surová a téma španělské chřipky je jimi hodně nasáklé. Autorka se toho opravdu nebála a já při některých scénách musela odvracet oči od stránek. Celé tempo vyprávění je mírně rozvleklé, díky tomu ale se čtením strávíte víc času a téma stihnete dostatečně vstřebat. Jedinou výtku mám ke konci, kvůli kterému musím i ubrat hvězdičku z hodnocení. Bylo to uspěchané a vůbec se to nehodilo ke zbytku knihy. Čtenář cítí, k čemu příběh směřuje a bylo by lepší, kdyby autorka víc vysvětlila, jak to přesně celé bylo. Knížka vám ale určitě doporučuju, pokud chcete něco vědět o španělské chřipce nebo máte rádi historické romány, s Ellen Marie Wiseman neuděláte chybu... celý text
Skutečné zločiny po Česku
2023,
Miloš Vaněček
Skutečně zločiny po Česku pomocí dvanácti příběhu představují historii českého zločinu minulého století. Autoři se v knize zabývají nejen vraždami, ale i jedním důlním neštěstím, krádeží nebo promlčením zločinu. Největší slabinou/předností této knihy je styl představení příběhu. Autoři jdou hodně do hloubky a při čtení byste mohli mít pocit, že čtete skutečný policejní spis. Což na rovinu, není pro všechny úplně zaživné čtení. Já osobně se několikrát přistihla, že kvůli nadmíře informací ztrácím pozornost a víc by se mi líbilo, kdyby byla kniha napsaná trochu víc přístupnou formou. Nadruhou stranu oceňuji výběr případů, které kolikrát byli natolik obyčejné, že si díky nim člověk udělal představu o "běžném" zločinu nebo jindy byly naopak natolik ojedinělé, že člověk nestíhal valit oči. Knížka je doplněna o obrázkovou přílohu, kterou doporučuji pouze silnějším povahám.... celý text
Zahrada mrtvých duší
2022,
Lukáš Boček
Zahrada mrtvých duši je příběh, že kterého na vás dýchne deprese hned po přečtení prvních pár stránek... Román vypraví bolestný příběh jedné rodiny, který je obklopen řadou tajemství. Po smrti otce Marek dostane podivný vzkaz od své sestry, kterou řadu let neviděl a která ani nedorazila na pohřeb. Ve vyprávění se střídají tři postavy, Marek, jeho sestra Šarka a jejich otec Jan. Celý příběh vyplouvá na povrch velmi pomalu a nutí čtenáře číst dál a dál. Z každé stránky na vás dýchá depka a někdy se i bojíte číst dál, protože víte, že to co přinesou další stránky nebude dobrý... Kromě samotného příběhu mě kniha ohromila i nádherným jazykem. Tohle byla doslova pocta českému jazyku. Lukáš Boček píše neuvěřitelně! Knížka je díky tomu literárním zážitkem, stejně jako například Paví hody od Jana Štiftera. Ke knížce mám pouze jednu výtku, místy na mě byla moc pomalá a k maximální spokojenosti mi chybělo jen to, aby byla o pár stránek kratší. I tak vám Zahradu mrtvých duší, stejně jako další knihy z edice Tvář doporučuju a další autorovu knihu budu netrpělivě vyhlížet.... celý text
Matky
2022,
Brit Bennett
I když si Brit Bennett stále drží poněkud odosobněný styl vyprávění, dokázala mě v Matkách lépe vtáhnout do děje než ve své předchozí knize. Bavilo mě, jak jsou podprahově v knize zmiňovaný rasové problémy a náboženský podtext. Naopak velmi otevřeně se zde řeší těhotenství v mladém věku a rodinné vztahy. Myslím, že autorka v knížce dobře vyvážila jednotlivá témata a příběh je tak lépe přístupný pro "evropského" čtenáře. 5 hvězda to pro mě není - docela mi trvalo se do příběhu ponořit a přibližně první třetinu jsem měla z knížky trochu rozpačité dojmy. Ve výsledku jsem ale s knihou velmi spokojená a pokud autorka něco dalšího napíše, určitě po její knize sáhnu.... celý text
Penzion
2023,
Robin Morgan-Bentley
Příběh je vyprávěn ve dvou časových linkách, dvěmi ústředními postavami. Tento příběh bych přirovnala ke knihám Shari Lapeny, i toto je tak trochu drama ze sousedství, které je zároveň podobně jako Lapeniny knihy velmi čtivé.... celý text
Pravda nebyla k dostání
2022,
Lucie Hlavinková
Autorka v příběhu skvěle popsala nejen dospívání v komunistickém Československu ale i komplikované rodinné vztahy. Většinu knihy vás autorka drží v napětí, co že to rodina skrývá a vás to nutí číst dál a dál. Já sama měla několik tipů a byla během čtení neuvěřitelně napnutá, příběh je neuvěřitelně čtivý a máte tak pocit, že s hrdiny sedíte v obyváku a jste součástí příběhu. Nenechte se odradit, pokud vás vyprávění nestrhne od prvních stránek, i mě chvíli trvalo, se do příběhu ponořit. Ke konci jsem si pak šetřila stránky, protože se mi nechtělo Janu a její rodinu opustit. Pro mě je knížka ideálním mixem mých oblíbených témat v příbězích - česká historie a mezilidské vztahy. Zase jsem se díky knížce o naší zemi dozvěděla něco víc. Autorka mě potěšila i seznamem zdrojů na konci knihy.... celý text
Vlaštovčí kopec
2022,
Donna Everhart
Na knížku jsem se strašně těšila nejenom kvůli tématu, ale taky kvůli příslibu, že má knížka mít podobný vibe jako Kde zpívají raci. Téma bylo v knížce zpracováno obstojně, i když na můj vkus mohlo být zpracováno trochu hutněji a surověji, vyprávění působilo lehce pohádkově. Bohužel, s Kde zpívají raci má Vlaštovčí kopec podobnou jenom obálku a Ameriku. Vlaštovčí kopec je "pouze" historickým románem, který ale nemá žádnou takovou tu tajemnou přísadu navíc, jako mají Raci a nebo třeba Kde se les dotýká hvězd, která vás pak donutí nad příběhem ještě dlouho přemýšlet. Ke konci této knížky se radši ani vyjadřovat nebudu, nasadil totiž doslova korunu tomu mému pohádkovému pocitu. I když to může teď působit, že knížku hodnotím negativně, nenechte se zmást. Já jsem spíš "rozčarováná" z toho přirovnání k Rakům. Pokud se od toho oprostíte a budete ten titulek na obálce ignorovat, může vám knížka nabídnout příjemný historický román, který zpracovává drsné téma způsobem, který by se mohl líbit citlivějším duším.... celý text
Čekání na spoušť
2021,
Lidmila Kábrtová
Čekání na spoušť je skvěle propracovaná povídková knížky, ve které se jednotlivé příběhy vzájemně doplňují a společně vytváří jeden velký srdcebol. Autorka dokázala, že někdy míň znamená víc a ani ne na 200 stránkách vylíčila osm životních příběhů lidí, kteří spolu kolikrát ani neměli na první pohled nic společného. I když knížka působí jako jednohubka, nenechte se zmást. Dostanete smutný příběh, jehož čtení bude místy bolet, a hodně. Já osobně musela i slzu zatlačit, a to nejsem žádná plačka. Geniální mi přišlo obzvlášť to, jak knížka krásně ukázala, že zdánlivě nedůležité rozhodnutí někoho jiného může ovlivnit někoho, kdo o tom vůbec netuší. Pokud milujete české autory jako já, nebo pokud tyto vody teprve plánujete objevit, Čekání na spoušť vám jednoznačně doporučuju a dá se říct, že za něj dám i ruku do ohně. Knížka se určitě zařadí mezi to nejlepší, co jsem letos četla.... celý text
Nedokončený rukopis
2022,
Franck Thilliez
Na úvod bych chtěla říct, že námět příběhu byl skvělý a bavilo mě, jakým směrem se celý příběh ubíral, dokonce ani finální zápletku jsem neodhadla, ale bylo to moc dlouhé. Knížce by slušelo, kdyby tak pětinu svého objemu odhodila. Na to, jak napínavé momenty a zvraty tam byly, mi to napínavé vlastně kvůli tempu vyprávění nepřišlo. A to je taková škoda! V příběhu se rozvinulo několik dějových linek, které se začaly postupně prolínat a já byla zprvu napnutá, co a jak bude...to tempo to pro mě ale zabilo (doslova) Dobré je taky upozornit, že knížka je paralelním románem k autorově předchozí knize Černá smrt. Knížka je takovou knížkou v knížce, kdy se jedná o nedokončený rukopis pachatele z předchozí knížky. Já sice Černou smrt nečetla, ale i tak bych řekla, že se z propojení těchto dvou knih dalo vyždímat mnohem víc. I přestože konec rukopisu dopsal autorův syn (což se dozvíme hned v předmluvě), chybí mi tam nějaké velké závěrečné wau, které mohlo být z této knížky v knížce vymáčknuto. Holt, co se dá dělat. Pokud ale chcete dobrý thriller s pomalejším tempem, mohl by být Nedokončený rukopis přímo pro vás!... celý text