majc přečtené 156

Svědectví 2008, Stephen King

Za mě opět skvělá kniha. Žádná pasáž mi nepřišla zbytečná, zdlouhavé a nudné mi přišlo jen zasedání výboru, to mi fakt lezlo na nervy. :D Každá postava, každý okamžik popsaný v knize budoval atmosféru. Klidně bych v knize oželela všechno nadpřirozené, ale i tak to bylo fajn. :) I když je kniha fakt dost dlouhá, tak mě moc bavila a po dočtení jsem cítila takové prázdno.. jakože co teď budu po večerech číst? Tak moc jsem si navykla na svou rutinu přečíst si pár stránek před spaním z tohoto příběhu a měla jsem pak několik dní čtecí krizi, kdy se mi nechtělo číst nic nového a vstřebávala jsem ten příběh. Knížku jsem četla dlouho taky proto, že jsem onemocněla během čtení a to jsem číst nezvládala, ani s rýmou, měla jsem takový skličující pocit z toho. Obzvlášť, když byli nemocní všichni kolem mě, to jsem si taky musela dát pauzu, abych po večerech nemyslela na dění v knize a co když to opravdu přijde i do reality? Píšu tento komentář po několika dnech po přečtení a stále mám myšlenky rozběhané a nedokážu napsat smysluplně svůj pohled na tento příběh, ještě ho stále vstřebávám. Skvělá kniha za mě.... celý text

Restaurant na konci vesmíru 2008, Douglas Adams

Jak jsem zjistila, na tento styl vyprávění musím mít náladu, jinak se mi to čte strašně dlouze a nechytám se. Dnes jsem jako lusknutím prstů přečetla sto stran a utíkalo mi to. Ten humor mám prostě ráda. Mám nutkání se vrhnout na další díl, abych věděla, jak se některé věci budou dál odehrávat. Bohužel ten zatím v knihovně nemám. Humor v knize je dost specifický a nemusí sednout každému. Mě však baví a jsem ráda, že nejsem sama. :)... celý text

Za soumraku 2009, Stephen King

Kříďák 2018, C. J. Tudor

Jak už tu pár lidí zmiňuje, také mi to až moc urputně připomínalo IT od Kinga. Co autorce nemůžu upírat je to, že kniha se čte vcelku dobře. Děj utíkal a oproti Kingovi zde nebyla hromada popisů, bohužel ale ani přílišné budování charakterů, které u Kinga tolik obdivuju. Kdybych měla vzít některou z postav, klidně i hlavního hrdinu, a popsat, jaký je. Tak je to pro mě velmi obtížné. Vlastně jsem tam ani neměla komu fandit, ani mě netrápilo, co se s postavami děje a co prožívají. Ve čtení jsem pokračovala jen z čiré zvědavosti, jestli ten Kříďák bude obdobný klaunovi, nebo autorka přijde s něčím novým. Co mě po přečtení knihy dokáže nakrknout je, když některé věci zůstanou nevysvětleny a člověk si říká. Dobře, skončilo to takto, ale tohle nedává smysl, tak jak to bylo. MOŽNÝ SPOILER!!!!!!!!!!!! Konec knihy mě ani moc nešokoval. Spíš mi to přišlo chvílemi matoucí. Ed skáče od jednoho známeho ke druhému a sbírá nitky vzpomínek. A konec jakoby se autorka rozhodla, že to teda nějak uzavře a hledala koho kam napasovat, kdo co udělal a hlavně co nejvíc šokovat. Nevím, jsem z toho docela zklamaná. Čekala jsem něco mnohem víc.... celý text

Les v domě 2023, Alena Mornštajnová

Od knížky jsem se nemohla odtrhnout. Paní Mornštajnová umí prostě vyprávět. Až tak, že jsem z toho teď v mírně depresi. Musela jsem si dávat kratší přestávky během čtení a zatlačovat slzičky. Aneb jak jeden člověk zničí hned několik životů. Na malou lež se postupně nabalují další. A koloběh utrpení je téměř nezastavitelný. Příběh je z pohledu napřed malé holčičky, která potom čtenáři před očima vyrůstá. Sledovat, jak jí nikdo nedává lásku, nikdo jí neobejme, nikdo si s ní nepovídá a nezajímá se. Trhalo mi to srdce. Tolik nezájmu, obviňování, lhostejnosti. A všechno kladeno na bedra malého děvčátka. A pak člověk dál vidí, jak všechny bolesti dětství se promítají do puberty a dospělosti. I když se zdá, že je tělo v pořádku, duše dál trpí. Marně jsem doufala, že sebere všechnu odvahu a sílu a půjde na policii a všechno tam poví. Na druhou stranu - uvěřil by jí to po těch letech někdo? Zoufalství, které z knížky na mě dopadalo, mě postupně zabalovalo a teď tu jen sedím a nadávám na svět a chce se mi brečet, jak to není fér! A myšlenka, co mi nedá spát - co se stalo s jejím tátou, co sice nebyl táta, ale byl to jediný táta, kterého poznala?... celý text

Dolores Claiborneová 2010, Stephen King

Úžasná kniha! Prvně jsem měla obavy, že čtení bude zdlouhavé a divné a nudné, protože celá kniha je vlastně jeden dlouhý monolog Dolores sedící na policejní stanici. Ještě nikdy jsem nečetla knihu, která by byla napsána úplně celá tímto stylem. A Kingovi se to podařilo! Příběh byl poutavý a já Dolores hltala každé slovo. Jako kdybych v té výslechové místnosti seděla taky. Knížka není rozdělená do žádných kapitol. Prostě fakt nepřetržitý monolog! Takže pokaždé, když jsem knížku odložila, měla jsem v sobě takový špatný pocit, že ten monolog přerušuju. Jako kdybych Dolores skočila do řeči, jako nezdvořák. To mě nutilo vždy číst co nejdéle a tak jsem knížku sfoukla za pár dní. Příběh byl drsný a surový a plný sra*ček, a to doslova. Ale to je u Kinga už vlastně taková klasika. :)... celý text

Čekanka 2006, Julia Quinn

Penelope je velmi sympatická. Milá, trochu naivní, avšak loajální, inteligentní šedá myška. Soucítila jsem s ní, vím jaké to je být přehlížená, což teď zní hrozně smutně, když to tak píšu. :D Asi nejvíc se mi líbilo, že jejím životním cílem není mít rodinu a zplodit co nejvíc dětí a činit manžela šťastným. Ale má potřebu pracovat. Dělat něco víc. A tím se mi velmi zalíbila. Colin je také velmi sympatický, občas působí jako dítě, ale postupně vyzrává. Přijde mi, že oba charaktery postav tu byly zpracovány zatím úplně nejlíp. Poznala jsem více Colina, který byl zatím zobrazován jen jako vtipný a lehkovážný mladík. Teď vidím, že za touto tváří je další tvář - a to muž, kterého trápí jeho život, v kterém mu něco neustále chybí a chce se vyrovnat svým starším bratrům a něco dokázat, stejně jako oni. Zanechat po sobě na tomto světě stopu. Penelope se z plaché stydlivé slečny stává ženou, která ví, co chce, jen nemá odvahu to říct. Je chytrá, jenže to do teď nikdo neviděl, protože neměla odvahu dávat to najevo. A tihle dva se k sobě náramně hodí! A když Colinovi konečně spadnou klapky z očí a uvědomí si, že mu na jeho kamarádce záleží více, než si uvědomoval. Že už to není malá holka, ale dospělá žena, dokonce přitažlivá. Tak je to paráda. A takové věci se opravdu dějí! :D Zažila jsem na vlastní kůži tohle pomalé vyvíjení lásky, napřed přátelství, které postupně rostlo. :) "Záleží na tom, co člověk píše, pokud to nikdo nečte? Mají slova smysl, když je ostatní neslyší?"... celý text

Lunapark 2013, Stephen King

Skvělá kniha! Čtenář společně s Devinem prochází bolestivým rozchodem a vzpamatováváním se z první lásky. Dostává se do hlavy mladého muže, což mi přišlo dost zajímavé. Zároveň to ve mně probudilo nostalgii po mládí a po starých časech. Atmosféra Lunaparku na vás ze stránek knihy dýchne jako byste tam fakt stáli. Knížka se četla dobře, stránky utíkaly jedna za druhou. Některé postavy si oblíbíte, některé méně. Každá má ale svůj charakter a osobnost a nejsou to jen ploché kulisy příběhu. Pak přichází detektivní zápletka. I teď po přečtení je pro mě tak nějak na vedlejší koleji. Hlavní pro mě byl Devin a jeho myšlenky, jeho přátelé, jeho lásky, prostě jeho příběh. "Když jde o minulost, všichni si vymýšlejí." "Láska nechává jizvy."... celý text

Tulák po hvězdách 2001, Jack London

Chvílemi se mi četlo hůře, chvílemi stránky utíkaly samy. Kniha o jednom muži, který zažil tisícero životů a o některých nám povypráví. Díky tomu se v jedné knize dostáváme do různých časových období a do různých světadílů. Nevyhneme se ani indiánům, ani lovcům a sběračům či ztroskotanci na opuštěném ostrově. Za tím vším společně s hlavním hrdinou trpíme na samotce sevření v kazajce. Zaslouží si odsouzený vrah tohle nelidské zacházení?, honí se mi hlavou. Je hrozný, jaká je na světě nespravedlnost a že lidé pasou po moci a zneužívají ji. A je obdivuhodné, jak dokáže být lidská mysl odolná. Jaké odhodlání náš hlavní hrdina měl, zachoval si tvář i po všech útrapách a nespravedlnostem, které se mu děly. "Pokud rozumný člověk dokáže být krutý, o hlupákovi to platí dvojnásob." "Kdepak, ani hvězdy netrvají věčně, zato povědomí o nich zůstává. Ulpívá ve mně, v mém duchu coby neskonalém sídle paměti. Jedině duch nepomíjí. Všechno ostatní, pouhá hmota, bez výjimky hyne a nemůže jinak." "Žena je poklad... v rukách muže."... celý text

Nevhodný návrh 2005, Julia Quinn

Popelka v Bridgertonech! Tahle knížka mě také bavila, jako ty předchozí. Také se četla úplně sama a byl to parádní oddych. Nicméně bylo pár věcí, co už mi začalo lézt na nervy. Mám pocit, že muži v hlavních rolích v této sérii jsou zatím jak přes kopírák. Přemýšlela jsem, jak si mám v hlavě přehodit, že tento příběh není o Anthonym z předchozího dílu, ale o Benedictovi. Moc mi to nešlo. Další, co mi po pár kapitolách lezlo na nervy, bylo neustálé opakování smutného osudu hlavní hrdinky Sophie (Popelky)... Ano, Sophie, vím, že máš strastiplný osud, není potřeba to neustále opakovat dokola a ještě snad i stejnými větami. Už jsem to pak přeskakovala a bylo to občas už dost nervy drásající. Ale jinak cajk. :)... celý text

Pytel kostí 2012, Stephen King

Tahle knížka mě bavila od začátku až do konce. :) Mike mi byl velmi sympatický, jak prožíval smrt své ženy a zaháněl zármutek, jako bych to celé prožívala s ním. Byla jsem zároveň napjatá a zvědavá, co za tím vším stojí, jaká tajemství jeho zesnulá manželka měla. Duchové a nadpřirozeno mě hrozně děsí, takže když se tam objevili už jen první náznaky, měla jsem husinu. Mattie a její malý puclík jsem si zamilovala. A držela jsem jim pěsti do samotného konce. Celou dobu jsem přemýšlela, co se v tom městečku stalo, co to Jo objevila a proč to před Mikem tajila. A King nám to vše odhalí, ale až úplně na konci. Měla jsem tušení a teorie a tak jsem byla ráda, že na konci knihy je vše vysvětleno a ukázáno. Dost zajímavý. Zároveň konec ve mně probudil takový rozpor, jestli mi má být líto někoho, kdo zažil něco otřesného, ale pak se pomstil za mě naprosto nevhodným způsobem na nevinných.... celý text

Vikomt, který mě miloval 2005, Julia Quinn

Prvně jsem viděla seriál a tak mě potěšilo, že v knížce se děj odehrával jinak. V seriálu mi to přišlo už dost na sílu překombinované. V knize se to vyvinulo jednoduše, přirozeně a četlo se to jedna báseň. Začala jsem číst večer a vydržela jsem až skoro do půl druhé do rána. Přemohl mě spánek a tak jsem knížku dočetla ráno u šálku kávy. Výborný odpočinek. Dvě postavy, které se přitahují jako magnety, ale zprvu se nesnáší. Jejich vzájemné provokování se, postupné zamilovávání se .. aaaah. Sladší už to být nemůže. :) Nemám co vytknout. Už se těším na další díl. Je to fajn odpočinek po náročném dni v práci. O:)... celý text

Vévoda a já 2007, Julia Quinn

Dobrá oddychovka. Seriál jsem taky koukala jako takovou oddychovku, když byl náročný den v práci. Knížka se četla skoro sama, unaveně jsem večer chtěla přečíst kapitolku a najednou byla půlnoc a v knize jsem byla o sedmdesát stránek dál. Čte se to opravdu s lehkostí, Daphne nejde nemít rád, inteligentní zvídavá slečna. Ke konci mě už trochu unavovalo neustále řešení otce a rodinných problému vévody. Přišlo mi to trošku natahované, ale jinak cajk. Co se týče občasných sexuálních scén, tak jsem je ke konci jen v rychlosti proletěla očima, protože to bylo furt dokola to samé v podstatě. Určitě se pustím i do dalších dílů časem.... celý text

Běh o život 2011, Richard Bachman (p)

Společnost mi připomínala v některých aspektech knihu 1984 (kterou miluju!). Zvrácený systém her, bezohlednost vyšších vrstev vůči těm chudším. Zatajování informací, obelhávání mas pomocí televize... No prostě kniha má toho hodně co nabídnout k zamyšlení se - Co všechno by byl člověk ochoten riskovat pro své blízké, kteří trpí? A co pro úplného cizince v nouzi? Hlavní hrdina neskutečný sympaťák, upřímný, nebojí se říct svůj názor. Byl nápaditý a vždy dokázal něčím dalším překvapit. Neskutečné odhodlání. A přitom všem byl stále lidský. Držela jsem mu napjatě palce s každou další stránkou víc a víc. Ale je to King (vlastně Bachman), takže nelze moc očekávat šťastný konec zalitý sluncem. Knihu vřele doporučuji. Je krátká, až mi bylo líto, že už se blížím k posledním stránkám. Čte se velmi svižně. Kapitolky jsou krátké, nicméně člověk je stále poháněn tím, že chce vědět, co bude dál.... celý text

Stopařův průvodce Galaxií 2002, Douglas Adams

Nepropadejte panice! Já se spíš musela držet, abych nepropadala smíchu. Asi první polovinu knihy jsem četla strašně dlouho, protože jsem se u každé druhé pasáže pohihňávala a měla jsem v sobě zkroušený pocit, že nemám komu ty vtipné pasáže ukázat, aby se zasmál se mnou. Druhou polovinu knihy jsem přečetla teď večer. Odsejpalo to raz dva. Příběh se nikde neflákal, hrdinové sympaťáci, hlavně Arthur, naprosto jsem s ním soucítila. Před pár lety jsem viděla film, který mám moc ráda. Nicméně oproti knižní předloze je to slabota. :) No nic, jdu prohledat knihkupectví a objednat další díl asi.... celý text

Soudné sestry 1995, Terry Pratchett

Kniha mě bavila od začátku až do konce. Miluju čarodějky a tohle byla jedna z posledních knih, co mi chyběla k přečtení. Mám teď chuť se vrhnout hned na další. :) Bavily mě pohádkové narážky na Černou Alyssu. Bavilo mě mytí vlasů a koukání na špičky bot. Asi je to tím, že jsem Pratchetta delší dobu nečetla, nicméně jsem se u knížky nejednou hihňala. :)... celý text

Když teče krev 2021, Stephen King

Všechny čtyři povídky měly něco do sebe. Je to asi poprvé, co se mi líbila a bavila kompletně celá sbírka. Každá povídka měla své kouzlo a zaujala mě něčím jiným. Četlo se to svižně a dobře. Jak už u Kinga bývá zvykem :) Akorát je dobrý si před povídkou s Holly- Když teče krev, přečíst prvně Outsidera a Mr Mercedes.... celý text

Nikdykde 2006, Neil Gaiman

Knížka se mi četla hrozně těžko. Přišlo mi, že to vůbec neutíká, po dvou stránkách jsem měla pocit, že už čtu minimálně půl hodiny. Nějak mi asi nesedl styl pana Gaimana. Až ke konci se to rozjelo a četlo se mi to mnohem lépe. Nicméně nápad a samotný příběh byl skvělý. Podlondýn a Nadlondýn mě uchvátil a vůbec bych se nezlobila, kdyby vzniklo někdy pokračování. :)... celý text

Prokletí Salemu 1994, Stephen King

Tak tuhle knihu řadím mezi ty nejlepší od pana Kinga. :) Knížka začíná pozvolna, napětí postupně pomalu stoupá, postavy a městečko si zamilováváte čím dál víc a pak bum! Prostě klasický King! Úžasně vybarvené charaktery, to on prostě umí. Každý má svou osobnost, každý reaguje jinak na příchozí hrozbu, a nechybí ani pár chvilek, kdy se objeví moudro, nad kterým se člověk zamyslí (viz níže). Obrovské plus za mě získává rozdělení knih do kapitol, kdy je kapitola pojmenovaná podle různých postav a jimi se pak zabývá. A pak jsou kapitoly nazvané Lot, a v nich vidíme život všech obyvatel postupně od rána až třeba do večera, to mě strašně bavilo. Knihu jsem dočetla včera večer, pak jsem si uvědomila, že jsem naprosto sama v bytě a padl na mě obrovský strach. Chvíli jsem zvažovala, zda nepůjdu spát s česnekem. Moudro z knihy nakonec: Než usnul docela, zjistil, že uvažuje - nikoli poprvé - o tom, jak jsou dospělí divní. Berou projímadla, pijí kořalku nebo užívají prášky na spaní, aby zahnali své strachy a usnuli, a jejich strachy byly tak krotké a domácké: práce, peníze, co si pomyslí učitel, když nemůžu dát Jennie hezčí šaty, jestlipak mě manželka ještě miluje, kdo jsou mí přátelé. Úplně vybledaly vedle hrůz, se kterými lehá každé dítě ve své temné posteli, bez možnosti svěřit se někomu, kdo by dokonale porozuměl; jenom jinému dítěti. Neexistuje žádná skupinová terapie nebo psychiatrická nebo obecná sociální služba pro dítě, které musí každou noc bojovat s tou neznámou věcí pod postelí, nebo na stropě, s věcí, která poskakuje a šklebí se a vyhrožuje, ale před přímým pohledem utíká. Noc za nocí musí svádět stejnou osamělou bitvu a jedinou léčbou je konečné zkostnatění představivosti, kterému se říká dospělost.... celý text

1984 2020, George Orwell (p)

Když jsem začala číst, přišlo mi to extrémně přehnané. Tohle by přece nikdo nedopustil! Takhle by nikdo nechtěl žít! Bohužel čím dál člověk čte, tím víc to dává smysl, člověk je tvárný, snadno ovlivnitelný a i opravdová a silná láska se dá zničit a zamordovat. Je mi z toho smutno, protože je to všechno tak reálné.... celý text