Makropulos přečtené 623

Veľké asi ako vesmír 2017, Jón Kalman Stefánsson

Rodová sága. Jak jednoduše řečeno. Ano, je to vyprávění o obyčejném životě Ariho rodiny, ale to vyprávění je plné emocí všeho druhu, poezie, hudby a krásných slov a vět. Pan Stefánsson je opravdu mistr slova, ale i toho, jak dokáže přiblížit pocity svých postav, jejich myšlenky i snahu najít odpovědi na otázky o Bohu, lásce, životě i smrti. U prvního dílu jsem hovořila o plynulém přecházení mezi vzpomínkami a skutečností, ale tady už to v některých chvílích bylo přímo splývání vzpomínek s okamžitými zážitky a pocity, ale byla to opravdu krása. Tentokrát už neuberu ani tu jednu hvězdu a doporučuji. Samozřejmě i s prvním dílem.... celý text

V hotelu Bertram 2008, Agatha Christie

Tak tato třetí kniha od paní Agathy mě moc nenadchla. Dobrý byl popis hotelu a jeho provozu, ale celá ta zápletka byla tak trochu zmatená a úloha slečny Marplové až trochu divná. Tak snad s těmi detektivkami zase chvilku počkám a další Agathu si nechám do Výzvy 2019.... celý text

Historie včel 2017, Maja Lunde

Tři časové roviny, tři hlavní postavy a tři hlavní témata - křehká vazba člověka s přírodou, vztahy mezi rodiči a dětmi a nenaplněné sny a ambice. A všechno je to vzájemně propojené včelami, jejichž význam lze jen těžko docenit. Lidé díky svému pozorování a zkoumání umějí stále lépe využívat zdroje, které jim příroda nabízí, ale na druhou stranu sami svojí činnosti ty zdroje ničí. Autorka zde ukazuje, že vztahy mezi rodiči a dětmi se v čase vlastně vůbec nemění a ukazuje snahu rodičů naplnit své sny a ambice alespoň prostřednictvím svých dětí. A včely, ti drobní tvorečkové, zatím stále poletují kolem a opylují rostliny nepostradatelné pro náš život.... celý text

Knihovna na Černohůrce 2016, Scott Hawkins

Tato kniha je úžasně šílená. Nebo šíleně úžasná? Je šokující, odpudivá, napínavá, vtipná, nápaditá a čtivá. Já jsem ze začátku nevěděla, zda se mi líbí nebo nelíbí, jestli mě vůbec baví to číst. Ale pak mě to nějak pohltilo. Měla jsem pocit, že i autor musí být trochu šílený, ale oceňuji jeho vtip, nápady i postavy, alespoň ty lidské. Nakonec musím říct, že jsem se dobře bavila. Tak třeba : Steve si povzdychl a zatoužil po cigaretě. „Buddha káže úctu ke všemu živému.“ „Aha.“ Chvíli přemýšlela. „Vy jste buddhista?“ „Ne. Jsem kretén. Ale nepřestávám se snažit.“... celý text

Vlak z Paddingtonu 2005, Agatha Christie

Nedávno jsem vyzkoušela Poirota a teď i slečnu Marplovou a myslím, že detektivky Agathy Christie můžu opravdu a s chutí číst. A navíc to bylo takové milé i zábavné čtení.... celý text

Ryby nemajú nohy 2016, Jón Kalman Stefánsson

Mám ráda Stefánssonovy knihy, mám ráda otázky a myšlenky jeho postav, mám ráda jeho popisy přírody a prostředí vůbec, mám ráda jeho lásku ke slovům a mám ráda Island, o kterém vypráví. Teď jsem zjistila, že mám dokonce ráda jeho plynulé přecházení od vzpomínek ke skutečnosti, od minulosti k současnosti. Opět to moře a sníh, slunce, měsíc a hvězdy, ryby a sůl, drsní rybáři a tentokrát i jejich ženy se svými starostmi a smutky, a úvahy o životě a jeho smyslu, o lásce nenaplněné i ztracené, o samotě, o vztazích, o odcházení i návratech a o smrti. A tentokrát kromě důležitosti slov a poezie objevujeme i význam hudby pro život člověka. A protože je kniha ve slovenštině, měla jsem tu možnost objevit několik slovenských slov, se kterými jsem se předtím nesetkala. Velmi dobré čtení, ale pro mě je stále nejlepší trilogie Ráj a peklo.... celý text

Černé ovce a beránek boží 2018, Joanna Cannon

Horké léto 1976 někde v Anglii, v malé ulici asi se 14 domy, kde si sousedé vidí nejen do zahrad, ale snad i do talíře, a jedna z obyvatelek najednou zmizí. Příběh, který se z tohoto základu odvíjí, vyprávějí dvě asi desetileté kamarádky, takže se vlastně na všechno díváme dětským očima. A je to opravdu zajímavý a často zábavný pohled. Děvčata ve své snaze najít Boha a tím i nalézt ztracenou paní a zajistit, aby se Bůh o všechny lidi v Ulici staral, postupně odhalují v tom dospělém světě mnohá tajemství a oživuje se minulost, která měla být zapomenuta. Ten příběh je o krásném dětském přátelství, ale i o vztazích mezi sousedy, schopnosti či neschopnosti snášet ty, kteří jsou něčím jiní a o problematice života v malé komunitě, kde se zdá, že všichni všechno o sobě ví, ale není tomu tak. Postavy se střídají v krátkých kapitolách a já měla trošku problém se v nich orientovat, občas jsem se vracela, abych si ověřila, kdo že je ten Hubený Brian, nebo Clive, zda je Derek opravdu otec Grace ... Bylo to asi tím, že když vyprávěla Grace používala příjmení a pak v jednotlivých příbězích postav jsou najednou Johny, May ..... Příběh také vyvolává spoustu nezodpovězených otázek, na které si asi čtenář má najít odpovědi sám, ale některé dílčí příběhy by možná zasloužily ještě nějakou tu pozornost.... celý text

Zrzavý Orm: Plavci na západ 2001, Frans Gunnar Bengtsson

Na to, kdy byla tato knížka napsaná, je stále velmi zábavná. Severští bojovníci jsou velmi svérázní a vášniví ve všem, co dělají. A šiřitelé křesťanství jsou tu zobrazeni opravdu velmi vtipně. Bylo to takové příjemné oddechové počtení.... celý text

Pršeli ptáci 2018, Jocelyne Saucier

Tento krásný a skvěle napsaný příběh plný poetiky, drsných osudů lidí a častých hovorů o smrti, která jako by vykukovala a byla stále někde přítomna, je vlastně oslavou života. Života s možností volby, života, jehož naplnění i konec si člověk svobodně zvolí sám, nového života vstávajícího z popela i znovunabytého nespravedlivě ukradeného života. Příběh vypráví tedy hlavně o tom, že život se má žít a ne promarnit, že láska se nijak neomezuje věkem a že smrt: „Ta pořád obchází kolem. Ze smrti si nesmíte nic dělat, protože ta obchází kolem ve všech příbězích.“ Doporučuji.... celý text

Kočka mezi holuby 2007, Agatha Christie

Tak jsem zase jednou sáhla po detektivce a tentokrát jsem si vybrala paní Agathu. A to, co jsem čekala, jsem dostala. Zajímavou zápletku, Hercula Poirota a k tomu zdařilý popis školního prostředí na anglické škole. Dobře se to četlo a nevyžadovalo to žádné zvláštní soustředění.... celý text

My proti vám 2018, Fredrik Backman

Naposled jsem dočetla dojemnou, lyrickou knížku a teď vím, že byla „tichá“. Protože jak jsem vzala do ruky „My proti vám“, tak se to najednou stalo. Prásk, prásk, prásk. Prásk, prásk. Měla jsem pocit, že ta knížka na mě křičí, že je plná hluku, a že se na mě přímo valí. (ne nemluvím o audiu). Příběh je od samého začátku nabitý emocemi, tak jako hala zimního stadionu při utkání Medvědína proti Hedu. Je zalidněný, kromě již známých, dalšími postavami s různými příběhy a charaktery a do toho autor od začátku nenápadně připomíná věci, které se v Medvědíně již staly. Ale prvním příběhem nic neskončilo, dá se říci, že to tím vlastně všechno začalo. V knize najdeme snad všechno, co mohou prožívat lidé na tak zapadlém místě – strach o práci, skvěle vystiženou komunální politiku a její aktéry, sounáležitost i jinakost, přátelství, lásku, nepřátelství, násilí, drogy, rvačky, odvahu i strach, osobní ztráty i odcizování, kytaru a pušku.......... prostě život takový, jaký je. „Život je tvrdý a bolí a tady si to každý přiznává. Ale pak se místní usmějí a řeknou: „Ale co už. To má být těžké. Jinak by to zvládl kdejaký jouda z velkoměsta.““ V Medvědíně totiž, jako ostatně i jinde „bydlí dobří i zlí lidé, a tím pádem je to složité, protože rozdíl mezi nimi není vždycky jednoduché poznat. Někdy jsme obojím zároveň.“ Tahle kniha nemá hluchá místa, pořád se v ní něco děje, něco k něčemu spěje a já jsem se tím nechala pohltit a prožívala všechno s lidmi z Medvědína. Doporučuji.... celý text

Jasno lepo podstín zhyna 2016, Sara Baume

Tolik krásných slov, slovních spojení a vět, tolik květin, stromů a ptáků, tolik barev a jejich odstínů, tolik vůní a pachů, tolik izolace a samoty a tolik lásky jsem snad dosud v žádné knize neobjevila. Autorka mě svým úžasným stylem psaní dokázala dostat až úplně dovnitř toho dojemného příběhu osamělého člověka a jeho milovaného zvířete. Jako bych byla s nimi na cestě irskou přírodou, jako bych s nimi proháněla prokousnutý míč na opuštěné pláži a díky této cestě jsem dokázala Raye pochopit a od poloviny knihy jsem se o něj bála. Jsem si jistá , že bych tohle dílko nedokázala přečíst v originále, takže jsem vděčná paní překladatelce za úžasný překlad. Doporučuji.... celý text

Básně sebrané 2010, J. H. Krchovský (p)

Tak tahle sbírka, nebo lépe řečeno Krchovského poezie, si mě našla. Původně jsem ji měla půjčenou, ale už po přečtení asi třetiny knihy jsem si musela koupit vlastní. Mohla bych ji tady mít v „Právě čtených“ ještě dlouho, protože zůstala na čtecím stolku a skoro denně ji někde otevřu a nějakou tu básničku si přečtu. Ne, není to žádná selanka, jsou to básně drsné, občas zábavné, zvrhlé, protestující, temné a chmurné, ironické, jsou o životě a hlavně o smrti a jsou chytré a naprosto osobité.... celý text

Tygrova žena 2013, Téa Obreht

Je to už více než týden, co jsem tuhle knihu dočetla a stále se potýkám s tím, jak ji ohodnotit a co k ní napsat. Mám totiž opravdu ráda, když se v příbězích prolíná skutečno s neskutečnem i to, když některé z těch tajemných věcí zůstanou nevyjasněné, aby měl čtenář možnost si to nějak sám domyslet či uspořádat. Příběhy Tygrovy ženy a Nesmrtelného muže jsou opravdu skvělé. Ale je tu hodně nejasností v té realistické části. Hlavní hrdinka na základě svých vzpomínek, z vyprávění, ale i z jakýchsi informací, které získala neznámo kde, dává dohromady život svého dědečka, který zemřel. Ale zdá se, že vlastně hledá i sama sebe. Je to ovšem takové nesourodé, autorka přeskakuje od současnosti – kde právě pomáhá sirotkům z válkou zmítaného Balkánu (ale to tak nějak zmizí do vytracena) - do vzpomínek na dětství a já často měla pocit, že se ztrácím. Zoologická zahrada v dětství a za války, dokonce i ta válka se mi míchala dohromady, po setkání s mužem v opuštěné horské vesnici jsem dlouho pátrala, koho to vlastně potkala, a to celé ve mně vyvolalo kromě zmatku i jakousi nespokojenost. Když jsem knihu dočetla vracela jsem se, dokonce opakovaně, k některým pasážím, ale ani to většinou žádný výsledek nepřineslo. Vlastně tedy stále nevím, jak tu knížku ohodnotit. Ale když si uvědomím, že jsem s ní strávila vlastně týden navíc a ten pocit uspokojení z dobré knihy se stále úplně nedostavil, dávám jen 3 hvězdy.... celý text

Skoncujte s cukrovkou! 2014, Joel Fuhrman

Tak tudy ne.

Kronika ptáčka na klíček (I.–III.) 2014, Haruki Murakami

Strávila jsem v Murakamiho absurdním světě dost dlouhou dobu a nelituji toho. Jen mě napadlo, že by možná nebylo špatné číst knihu, tak jak byla původně vydána, ve 3 dílech. Tedy vždycky si dát trochu pauzu. Nevím ovšem, jestli by se mi pak neztrácely souvislosti. Román na mě působí hlavně jako příběh o hledání, hledání sebe sama, cesty životem, lásky a úniku z osamělosti. Je zalidněný zajímavými postavami, které se ale většinou tak nějak vytratí, i když svůj díl příběhu asi odvedly. Líbila se mi May a některé její postřehy ze života, a samozřejmě mě velmi zaujaly pasáže z Mandžuska a Sibiře. Bavily mě odkazy na hudbu a jednou večer, když jsem četla na zahradě, jsem toho ptáčka slyšela. Takže asi se to panu autorovi povedlo. Kniha ve mně stále doznívá a tak to asi má být.... celý text

Jméno růže 1985, Umberto Eco

Knížku jsem četla tak asi před třiceti lety. Tak jsem si teď pořídila audio a jsem opravdu nadšená. Josef Somr, František Němec, Radovan Lukavský, Pavel Soukup, David Novotný, Jiří Lábus, Jan Vlasák, Václav Vydra, Miroslav Táborský, Bořivoj Navrátil a Rudolf Pellar v dramatizaci Michala Lážňovského mi opět připomněli, jak je to dílo nadčasové a prostě skvělé.... celý text

Tam nahoře ovce nejsou 2018, Eda Vlasák

Jsem opravdu ráda, že jsem byla součástí projektu vydání této knihy. Protože si myslím, že je dobrá a stojí za to si ji přečíst. Jsem přibližně stejný ročník jako Lukáš, takže jeho dopis dětem byl stručným shrnutím i mého života. A tady mám první výhradu, zdálo se mi to do příběhu tak nějak násilně namontované, přestože to vlastně bylo stěžejní. Druhá věc, která mi trošku vadila, jsou i pasáže z Marsu, kde bylo něco naznačeno, ale nebylo to pak nijak dotaženo do konce. (např. rozhovor Oty s Jurou, nutriční specialistka Vega, která dělá přednášky o léčitelství, pohledem stanoví pohlaví dítěte a dál nic). Ovšem autor v úvodu uvádí, že se jedná o podobenství, takže tím chtěl zřejmě něco naznačit. A vlastně to je jeden z nejdůležitějších pocitů z této knížky, vzbudila ve mně mnoho otázek, o kterých bych chtěla diskutovat (s Lukášem? s autorem? s kýmkoliv?), a to se mi líbí. Příběh je plný dobrých nápadů – např. vlak na Mars, dobře se čte a je v něm mnoho zajímavých myšlenek. Kniha je pěkná, má i ilustrace a nejsou v ní žádné chyby.... celý text

Město schodů 2015, Robert Jackson Bennett

Skvěle vymyšlený a vystavěný svět, zajímavé postavy, bohové, na které je nařízeno zapomenout, zničené město, které se svými Bohy ztratilo i samo sebe, dva národy, které si vyměnily role utlačovatele a utlačovaného, rozdílné barvou pleti, vírou i snahou o udržení či znovu uchopení moci. Při snaze o vyjasnění vraždy dochází i k postupnému odhalování minulosti, konfliktu, jeho příčin a následků, i o objasnění některých až filozofických otázek o vztahů bohů k jejich následovatelům či věřícím, o míře vzájemného vlivu, o fanatismu, zločinu a trestu, potřebě pomáhat trpícím, prostě o rozdílnosti povah lidí, kteří svými myšlenkami tvoří svoje Bohy. Nápadité, napínavé, čtivé a názvy měst, podle mého názoru, jasně vyjadřují vlastnosti obou národů.... celý text

Oceán na konci uličky 2013, Neil Gaiman

Zase jedna z Gaimanových knih, která mě naprosto okouzlila a opět mi připomněla, proč mám jeho psaní tak ráda. Stírání hranic mezi snovým a skutečným i mezi dětským a dospělým světem, lehkost, s jakou je příběh vyprávěn, napětí, bezbřehá fantazie a to, jak se čtenář tak nějak propadá do příběhu a skoro se stává jeho součástí, přináší opravdový čtenářský zážitek. Tentokrát opět za pět.... celý text