Makropulos Makropulos přečtené 624

☰ menu

Denní dům, noční dům

Denní dům, noční dům 2002, Olga Tokarczuk
5 z 5

Život je sen – a sen je život. Opět jsem si díky paní Tokarczuk užila tu krásnou radost ze čtení. Ona dokáže se slovy přímo kouzlit a zprostředkovává tak obrazy krajiny a lidí, a prolíná skutečnost se sny tak samozřejmě, že to čtenáři přijde naprosto normální. Tento román ne-román vypráví obyčejné příběhy neobyčejných lidí nebo neobyčejné příběhy lidí obyčejných. Autorka nám dává nahlédnout do snů a zabývá se jejich propojením se skutečným životem, seznamuje nás se světem hub, které jsou pro ni „bytostmi, které rostou mezi životem a smrtí“, vypráví o Měsíci, povodni, vlkodlacích, monstrech, o mniších, jeptiškách a svaté Starostě a hlavně o lidech a jejich myšlenkách a pocitech. A to vše je podáváno jakýmsi kronikářským stylem. Myslím, že je dobré tuhle knížku číst pomalu a vychutnávat si ji.... celý text


Tvář vody

Tvář vody 2018, Guillermo del Toro
ekniha 2 z 5

Tak tahle kniha je nacpaná snad vším, co autory napadlo. Fantasy romance posazená do Ameriky 60. let minulého století. Takže tu máme studenou válku a ruské špióny, hendikepovanou hlavní hrdinku pocházející se sirotčince, manželku v domácnosti bojující o své místo ve společnosti, úžasnou černošskou kamarádku, která se všude zjeví a pomůže, homosexuálního malíře, brutálního vojáka postiženého strašnými zážitky z války, diskriminaci černochů a homosexuálů, feminismus, záhadný a utajený americký výzkumný ústav a k tomu záhadného až bájného tvora a šílenou cestu po Amazonii. To vše přikořeněno násilím, krví a na druhé straně barvami, krásou, a hlavně neskutečnou láskou. Celé je to napsané tak nějak kostrbatě, chvilku krátké úsečné věty a pak zas rozvleklé vyprávění takřka o ničem a v mnoha detailech je to i nedůvěryhodné. K důležitému „vzorku“ ve výzkumném ústavu se dostane skoro každý, častého vyřazení bezpečnostní kamery v hlídaném ústavu si nikdo nevšimne a pak němá hlavní hrdinka „dnes večer poprvé po mnoha letech zavolá do práce a nahlásí nemoc“, tak to už je trochu moc. A když se Zelda zjevila na molu a vrazila špičatý štětec padouchovi do nohy, tak už jsem se nahlas smála. A ani ten hlavní nápad není nijak původní. Třeba je ten oceňovaný film lepší.... celý text


Charakter (taky ještě mädchen, ničema a oskar)

Charakter (taky ještě mädchen, ničema a oskar) 2012, Jiří Šimáček
4 z 5

Pan Šimáček mě opět potěšil. Tohle vyprávění tří naprosto odlišných postav z Brna je opravdu zábavné a chvílemi i dojemné. Líbilo se mi střídání jazykového stylu a opravdu mě bavily názory Charaktera na běžný život. Čtenář může mít pocit, že se tam vlastně nic moc neděje, ale mě to vážně bavilo a na lidičky i psa z Jakubského náměstí v Brně si určitě vzpomenu.... celý text


Spánek

Spánek 2013, Haruki Murakami
4 z 5

Ráno vstane, udělá snídani manželovi a dítěti a po jejich odjezdu do školy a do práce jede na denní nákupy. Pak připraví rychlý oběd pro sebe a pro manžela a když se manžel opět vrátí do práce, jede plavat na půlhodiny do bazénu – ne, že by ji to nějak zvlášť bavilo, ale nechce přibrat, pak chvíli bezcílně bloudí po městě nebo se doma pokouší číst, ale není schopna se na čtení soustředit. Když se dítě vrátí ze školy, dá mu svačinu a dítě jde ven. K večeru připraví večeři, při které si povídají a pak se dítě chvíli dívá na televizi nebo hraje s manželem nějakou hru a pak, když jde dítě spát, manžel si čte noviny a poslouchá hudbu, a přitom s ní nezávazně konverzuje. A tak je to každý den. Takový je tedy její život. Počáteční zamilování a radost ze sexu už jsou pryč a každodenní stereotyp je jediné, co zůstalo. Tak z toho bych asi taky měla noční můry. Takže si vlastně myslím, že celé je to ošklivá noční můra, a že se nám hrdinka probudí až po tom konci. Je to jedna z ranných Murakamiho prací a připadá mi trochu, jako by si autor zkoušel, co dokáže a co čtenáři vydrží. Takže panu Murakamimu 3 a za krásnou knihu jedna další hvězda.... celý text


Ztracená ulička

Ztracená ulička 1991, Bohumil Hrabal
3 z 5

Vlastně jsem ani nevěděla, že Bohumil Hrabal začínal jako básník.


Druhé město

Druhé město 2005, Michal Ajvaz
5 z 5

Je to jako když mi osamělý člověk postižený životními prohrami vypráví svůj sen. Ale není to jen pouhý sen, je to hledání cesty z osamělosti, ze stereotypu každodenního života a vzorců chování, které člověku brání podívat se za okraj, které ho vlastně nutí bát se temných koutů, protože v nich se schovávají ty příšery, jež si s sebou nese. Ale je to taky hold tajuplnosti Prahy a její kráse a vlastně i obyčejným věcem, které kolem sebe máme, ale vůbec je nevnímáme. Je to dobrodružná procházka Prahou a životem. A jak už tu bylo mnohokrát řečeno, je to napsáno krásným, košatým jazykem, takže je to i hold češtině. Bylo příjemné prožívat s hrdinou tohle dobrodružství a nechat se unášet na vlnách krásných slov, vět a souvětí.... celý text


Ohníčky všude kolem

Ohníčky všude kolem 2017, Celeste Ng
5 z 5

Velmi dobře vystavěný příběh, kde sice na začátku víme, co se stalo, ale postupně odkrýváme, proč k tomu vlastně došlo. Jednotlivé postavy jsou vykresleny tak, že jim člověk věří, že chápe jejich jednání, i když s ním třeba nesouhlasí. Příběh klade mnoho otázek, ale nechává na čtenáři, aby si odpovědi našel sám. Je o dospívání, o mateřství – vytouženém i nechtěném, o vztazích mezi matkou a dítětem, o opuštění životních ideálů v zájmu klidného a spořádaného života, o umění, o rasismu v jeho různých podobách, o nedostatku komunikace, je prostě o lidech se všemi jejich klady i chybami.... celý text


Rudý kapitán

Rudý kapitán 2016, Dominik Dán
3 z 5

Skoro nečtu detektivky, velmi nerada čtu o STB a templářů už poslední dobou bylo taky dost. Ale přesto mě moje první setkání s Dominikem Dánem mile překvapilo. Velmi dobře se to čte, má to spád, jazyk a vtípky policajtů mi nevadily, jen občas některé situace mi přišly trochu přitažené za vlasy a některá fakta trochu přizpůsobená, ale jinak mohu říct, že jsem docela s uspokojením splnila další bod Výzvy. A jsem ráda, že jsem četla slovenský originál.... celý text


Podivná knihovna

Podivná knihovna 2014, Haruki Murakami
5 z 5

Surrealistický snový příběh dospívajícího chlapce postaveného před životní ztrátu. Hledání řešení, hledání cesty ven, hledání sebe sama, strachy malé i velké, to vše a určitě i něco dalšího je ukryto v této útlé knížce, která ve mně určitě zanechá nesmazatelnou stopu. Nádherné ilustrace podtrhují atmosféru příběhu. „Na bludištích je nejhorší, že nikdy nevíte, jestli jste zvolili správnou cestu, dokud jí neprojdete až úplně na konec. A když pak na samém konci zjistíte, že jste si vybrali špatně, bývá už kolikrát pozdě.“ Doporučuji. Ale určitě není pro každého.... celý text


Ostrov

Ostrov 2015, Roy Jacobsen
ekniha 4 z 5

„Jestliže člověk jednou bydlí na ostrově, už se odtud nedostane, protože ostrov ho drží a nepustí.“ A o tom vypráví autor ve svém románu. Není to vlastně ani příběh, je to popsaný nelehký život jedné rodiny na jednom malém ostrůvku s dvanácti stromy, mořem, letním sluncem a zimními bouřemi. Vypráví o sounáležitosti lidí s přírodou, s ostrovem, kde každý, včetně dětí, ví, co a kdy má dělat, i o tom, že jakýkoliv cizí zásah nebo i snaha někoho z členů rodiny ostrov opustit přináší přinejmenším narušení harmonie i různá neštěstí. Ostrov je prostě podstatou jejich života a oni jsou ostrované. Celé vyprávění je tvořeno krátkými kapitolami i větami a tím je podtržena ta syrovost prostředí a života. Rodinné tragédie i další události jsou brány tak, jak přicházejí, stejně jako příliv, odliv, léto, zima, život a smrt. Snad jen to, že některé vazby a vztahy v rodině jsou jen tak nějak naznačeny, protože ani mezi členy rodiny není zvykem se moc ptát, mi trošku pokazilo celkový dojem z knihy.... celý text


Rybí krev

Rybí krev 2012, Jiří Hájíček
3 z 5

Já tedy neumím být z této knížky nadšená. Myslím, že je dobré mluvit o tom, co znamená vysídlování a likvidace vesnic kvůli stavbám, přehradám, těžbě atd., ale to je asi tak všechno, co bych hodnotila kladně. Možná ještě pocity starousedlíků, těch, kteří nebyli schopni se s danou situací vůbec smířit, jsou popsány věrně a s citem a určitě musím zmínit i to, že v příběhu je kladen důraz na mezigenerační konflikty a na to, jak je složité nějak opravit či slepit dávno zpřetrhané vztahy, ztracené v nedostatku komunikace. Ale celý příběh se tak nějak táhne. Hlavní hrdinka se chová naprosto nepochopitelně a naivně a vlastně se v mládí vůbec nesnaží najít odpovědi na věci, o kterých nic neví. Nekomunikuje. Nebojuje příliš za tu vesnici, ve které se narodila a žila, ale jinou, kam se přestěhovala ve chvíli, kdy už věděla, že se bude likvidovat a nějak vůbec neřeší, že by si třeba měla hledat práci. A pak se vrátí po 15 letech ze světa a snad se snaží věci vyřešit. Prostě pro mě úplně nepochopitelná postava. Je to příběh o obyčejných lidech z jihočeské vísky, o jejich životech a osobních tragédiích, ale já nemohu říci, že by mě zaujal a něco mi dal.... celý text


Růže pro Algernon

Růže pro Algernon 2016, Daniel Keyes
ekniha 5 z 5

Co lze ještě říci k tomuto literárnímu zázraku? Že to je geniální dílo? To už tady bylo mockrát řečeno. Že to čtenáře zasáhne tak, že na Charlieho příběh asi nikdy nezapomene? I to už tu bylo. A tak bych mohla asi dlouho pokračovat. Snad dodám jen to, že 8 měsíců života tohoto chlapce je popsáno s naprostou dokonalostí a že my všichni, sice za delší dobu, prožíváme něco obdobného, a že získání a poté opět postupná ztráta těžce nabytých vědomostí je vlastně údělem každého člověka. Nevím, jestli přesně tak to autor myslel, ale je to možné. V každém případě napsal příběh o tom, co je vlastně důležité pro to, aby byl člověk šťastný. Je to vysoké IQ, nebo jsou to přátelé, láska, vzpomínky, rodina......? Ale to všechno už tu taky bylo. Stačí tedy, když řeknu, že knihu všem doporučuji.... celý text


Sněhurka jablka nebaští

Sněhurka jablka nebaští 2018, Petra Stehlíková
ekniha 4 z 5

Asi nejsem typický čtenář takovýchto knížek, ale protože paní autorku obdivuji za sérii Naslouchač, zkusila jsem to a nelituji. Skvěle jsem se bavila, užívala si ty potrhlé a ztřeštěné nápady, moc se mi líbilo to prokládání vyprávění tím, co se Charlie honí v hlavě, a dovedu si představit, že by v Americe podle této knížky natočili romantický YA film.... celý text


Nanobook

Nanobook 2004, Mardoša (p)
5 z 5

Dala jsem si krásný večer s Tata Bojs a jejich lahůdečkou Nanobookem i Nanoalbem. Příjemně mě naladily a úsměvem obdařily již ilustrace na začátku knížky (a nejen tam). A dál je to celé tak nějak krásně vyladěné, veselé i smutné, od léčení k zabíjení, od IT k mraveništi, od přírody k vyspělým technologiím. A muzika na albu je taky skvělá a Jiří Schmitzer jako pan Tečka nemá chybu. A splnila jsem bod 4 Výzvy.... celý text


Smrtící byznys

Smrtící byznys 2017, Hana Hindráková
3 z 5

Smrtící byznys je kniha o opravdu závažném tématu, o kterém, přiznám se, jsem dosud neměla ani ponětí. Je to kniha i o tom, že pro peníze jsou mnozí lidé schopni udělat cokoliv a často si vůbec neuvědomují důsledky svého konání. Je i o životě chudých lidí v Africe a o tom, že bez pomoci nemají možnost získat vzdělání, a dokonce ani zdravotní péči na té nejzákladnější úrovni. A dokonce i o terorismu. Tato velmi důležitá fakta autorka předkládá formou příběhu, který se dobře čte, ale tak rychle pádí, že postavy jsou jen tak lehce načrtnuté, jejich osudy a traumata, přestože chvilku jakoby tajemná, jsou pak shrnuta na několika stránkách a jejich chování (či rozhodnutí) je mnohdy nevěrohodné nebo možná příliš zjednodušené. Ale přesto si myslím, že by tuto knížku mělo přečíst co nejvíc lidí, takže ji budu půjčovat a doporučovat dalším čtenářům.... celý text


Kouzelníkův únik z reality

Kouzelníkův únik z reality 2017, Lars Vasa Johansson
4 z 5

S touto knížkou se mi opravdu podařilo uniknout z reality a společně s protivným, sebestředným a vlastně hrozně nešťastným profesionálním kouzelníkem zabloudit ve švédském pralese. A bylo mi tam dobře. Pratvorové a jinotvorové – Uplakánek, Hnojana, Noční klepáč, Klubčuník, to je úžasná společnost. A k tomu potomci čarodějnic v důchodcovském věku, kteří slaví Slunovrat „válením ve Frejině vlhkosti“ nazí. Krása. Ale vlastně je to všechno o Antonovi, o jeho zatrpklosti, hořkosti, závisti, žárlivosti a z toho vyplývající osamělosti. Ale jak už to v pohádkách bývá, jsou tu tři úkoly.... Snad jen ještě musím zmínit, že obdivuji paní překladatelku, jak si poradila s těmi jmény.... celý text


O prospěšnosti alkoholismu

O prospěšnosti alkoholismu 2010, Michail Bulgakov
5 z 5

Jsou to skvělé texty, u kterých se člověk až diví, že mohly být napsané, a dokonce vydané, v Rusku kolem roku 1925. Co je ovšem ještě významnější, že promlouvají i k dnešku a současnému čtenáři. Chtěla jsem vyjmenovávat jednotlivé části, které a proč mě zaujaly, ale snad zmíním jen Kyjev, který mě oslovil barvitým jazykem (díky skvělému překladu) i významným přesahem do současnosti. Mimo to mám z této knížky pocit, jako by mi trošku otevřela dveře k Michailu Bulgakovovi.... celý text


Varování bratří Grimmů

Varování bratří Grimmů 2017, Chris Colfer
4 z 5

Koupila jsem vnučce 3. díl série – taky jsem se už nemohla dočkat. Tak jsem se nechala opět unášet na vlně úžasné autorovy fantazie. Dvojčatům už je 14 let a opět zachraňují svět. Ale už objevují i první nesmělé lásky, prožívají zrady, ztráty i zklamání. Karkulka je stále stejně sebestředná, Matka Husa stále pije, Conner cestuje po Evropě a Alex se učí kouzlit. A schyluje se k válce. Ale, co bych vám povídala, přečtěte si to.... celý text


Myši Natálie Mooshabrové

Myši Natálie Mooshabrové 2004, Ladislav Fuks
4 z 5

Ladislava Fukse jsem dosud znala jen jako autora Spalovače mrtvol a k tomu jsem měla již od mládí takový zvláštní respekt. Díky lidičkám tady na DK jsem objevila tuto lahůdku. Ještě jsem se s tím úplně nesrovnala. Kniha je opravdu zvláštní, groteskní, záhadná, absurdní a alegorická a paní Natálie je postava, jakou v mnoha knihách nenajdete. (Ona je znalá a je na Péči už 20 let). Autor mistrně vytváří takovou tajuplnost svého vyprávění, možná právě neustálým opakováním již tolikrát řečených vět, jako by postavy samy sebe přesvědčovaly, že to je pravda. Paní Mooshabrová a její myši – a její nehodné děti, které si přijdou, kdy chtějí, vždy jí nějak ublíží, (je znalkyně a je na Péči už 20 let), a vůbec nemá lehký život. Ale žije ho, mezi koňskými povozy a hvězdolety, s obrovskou chutí na vlašský salát a Limonádu. Kolem ní, v tom čase nečase, běží podivný totalitní systém, kde každý, kdo se nějak vymyká, neskončí dobře. A je jedno, zda je to dospělý nebo děcko. Hlavně žádnou fantazii, ideály a touhy. Jednu hvězdu odebírám za to, že už jsem asi tak od poloviny knihy věděla o čem bude konec, i když, ne jaký bude konec.... celý text