Malarkey přečtené 861

Dívka v pavoučí síti 2015, David Lagercrantz

Přiznávám, že jsem do čtvrtého dílu série Milenium šel s mírným očekáváním. Ono to divadlo kolem Stiega Larssona nebyla úplně prdel a tak jsem se do knihy pustil s tím, že buď mě překvapí a nebo navždy naruší můj názor na osud spisovatele a kolegy Stiega - Davida Lagercrantza. Nakonec ale musím říct, že David prošel s čistým štítem. Sice čtvrtý díl není kdovíjak úžasnou knihou, ale myšlenku předchozí trilogie si v podstatě udržel. Jen mě mrzí, že se Lisbeth a Mikael neposunuli vůbec dál. Příběhově tahle kniha také neměla kdoví jakou myšlenku. Jediná její síla je ve vyprávění, které se Davidovi opravdu povedlo. První půlka je sice hodně slabá, ale od útoku na Lisbeth už to mělo koule a pak se to četlo jedním dechem. Za druhou půli knihy si tak tento kousek čtyři hvězdičky zaslouží.... celý text

Olomoucký bestiář 2006, Vlastimil Vondruška

Zajímavá změna odvyprávět příběh mimo Bezdězské panství. A kupodivu to i tak funguje. Pan Vondruška umí sérii Hříšných lidí Království českého dobře ozvláštnět a tak tu rozjíždí neméně zajímavý příběh, kterému pomáhá s vyšetřováním písař Wolfgang. Ten v předešlých knihách příliš prostoru nemá a tak je zajímavé číst chování v podstatě nové postavy, která se dostane více do popředí. Za mě tedy určitě spokojenost. Olomoucký bestiář je kvalitně v sérii na stejné rovinně s ostatními díly.... celý text

Apage Satanas! 2010, Vlastimil Vondruška

Jelikož se příběh odehrává v oblasti, ve které žiji, doslova, tak jsem nemohl být nadšenější. Apage Satanas! přeci jen ale nepůjde na pěti hvězdu, protože autor chtěl být originálnější a tak první půlku knihy věnoval Ludmile, manželce Oldřicha z Chlumu...a té, vědomě, vyšetřování moc nejde a příběh tím trošku strádá. V půlce knížky ale Oldřich nastoupí a najednou má samotný příběh ultimátně naprosto odlišný spád a nemáte problém zbytek knihy dočíst do jednoho dne. Rozdíl je obrovský, ale obecně vzato v obou případech uznáte, že kniha je to kvalitní. Jen druhá půle je daleko čtivější.... celý text

40 dní pěšky do Jeruzaléma 2015, Ladislav Zibura

Láďa Zibura o světě kolem sebe sice vůbec nic neví, ale jednou se odhodlá a rozhodne se na výpravu napříč Tureckem do Jeruzaléma. A jelikož umí psát a ještě k tomu je sebekritickej a slušně ironickej, tak lidi mu to docela žerou. A já se nedivím. Jeho povídáním v této knize jsem se také pobavil. Ale možná, že svojí délkou upadl do mírného stereotypu. To co ze začátku působí neuvěřitelně dobrodružně, ke konci vyzní dost obyčejně. I tak ale uznávám. Knížka se četla hezky a příběh to musel být parádní. Třeba se jednou dočkám a potkám ho i osobně.... celý text

Termiti z Titanu II 2012, Josef Pecinovský

Syndróm E 2013, Franck Thilliez

Musím se přiznat, že mě sejmula už jen samotná myšlenka zakomponování filmu a filmového průmyslu do samotné kriminálky. To Franck Thilliez zvládl naprosto parádně a já se vůbec nedivím, že nakladatelství XYZ tuto knihu vydalo, aniž by vydalo i předchozí ze série. Vyšetřovatel Franck Sharko je totiž jeden z těch nepřizpůsobivých, že zvyknout si na něj chvíli trvá. Zde ale příběh převládá a tak, pokud máte rádi filmy, počítejte s tím, že budete absolutně nadšeni. Knihu bych s klidem přirovnal například k filmu 8 mm. Ponurá, precizní, mysteriozní a nápadem neuvěřitelně zajímavá.... celý text

Pečeť smrti 2009, Vlastimil Vondruška

Dvory Chaosu 2009, Roger Zelazny

Oberonova ruka 1993, Roger Zelazny

Znamení jednorožce 2007, Roger Zelazny

Přišlo mi, jak kdyby spisovatel Zelazny měl pocit, že ve dvou dílech té akce bylo dost a tak v tomto dílu rozhodl nechat více politikaření a nebo vysvětlování některých historických událostí ve světě Amberu. Určitě to není na škodu a některé kapitoly jsou vysloveně geniální. Nicméně speciálně na to politikaření jsem si musel chvíli zvyknout, což ve výsledku zase tak dlouho netrvalo, protože samotná kniha měla něco málo přes 150 stránek a četla se opět vysloveně naprosto úžasně a lehce.... celý text

Zbraně Avalonu 1993, Roger Zelazny

Druhý díl této série se opět četl vysloveně s lehkostí a radostí. Příjemná kombinace akce, vysloveně chytlavých jednoúčelových kapitol a adekvátního politikaření na asi 180ti stránkách utekla stejně tak rychle, jako se vysype sůl z děravé solničky. Sice nepřevládá absolutní pětihvězdičkové nadšení, jako u některých jiných čtenářů zde, ale standardy prvního dílu si i tento díl udržel.... celý text

Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá 2016, Jack Thorne

Ten, kdo knihu nečetl, nechť můj komentář raději nečte. Jakožto poctivý fanoušek Harryho Pottera, který prošel mým životem stejně tak, jako ubíhaly roky mého dětství, jsem nemohl jinak, než se o další díl vysloveně zajímat. Dal jsem si ale čas, než jsem se do samotné knihy začetl a mezitím jsem nechal lidi kolem sebe se o tom bavit. Vlastně se nejedná o knihu jako takovou, ale to tu všichni bezesporu ví. Po přečtení ale můžu říct, že s plno věcmi nesouhlasím. Třeba prvních třicet stránek ubíhaly pomalu co kapitola, to jeden rok, což se mi osobně moc nelíbilo. Naštěstí se ale tento časový posun rychle tvůrci zastavili a stejně tak se ustálil i příběh, který se sice jeví hrozně zajímavě, ale v podstatě si s časovými smyčkami dělá vysloveně co chce tak, jak se mu to hodí. Chápu ale, že Rowlingová chtěla pár věcí vyjasnit a uzavřít, což se jí vlastně povedlo. Také s příběhem trošku pokročila a ukázala nám, že jaký otec, takový syn. Škoda jen, že vlivem divadelní hry, je, co se čtení týče, tento kousek takovou jednohubkou, kterou, když chcete, zkousnete na posezení při nedělním odpoledni.... celý text

Devět princů Amberu 2006, Roger Zelazny

Přiznám se, že každá objemná fantasy mě standardně ze začátku znejistí. Nevím totiž, co čekat a mám strach jí ihned věnovat desítky hodin času. Kór, když série Amber čítá deset knih. Nicméně Devět princů Amberu jsem zkusil a hned z kraje mě potěšila ich-forma, se kterou autor popisoval nejdřív amnésii hlavního hrdiny a následně i samotný svět Amberu. Trošku se mi teda nelíbilo, že samotnému princovi padalo všechno do ruky (hlavně během amnésie), ale zase mě překvapovala originalita samotného světa Amberu. Hlavně teda přemisťovací karty. Také jsem si během čtení knížky říkal, že 160 stránek je na takový svět málo, ale zajímavé je, že autor samotnou osobitou formou psaní dokázal i do mála vtisknout strašně moc. V podstatě mě seznámil s příběhem devíti princů Amberu a to mi stačilo k tomu, abych první díl této série dočetl a okamžitě prahnul po dalším příběhu z tohoto světa.... celý text

Archa zrůd 2016, Pavel Fritz

Časopis Pevnost (série z vydavatelství Epocha) umí vybrat kvalitní knižní přílohy a tato se povedla tak, že jsem jí okamžitě zařadil mezi to nejlepší, co se u časopisu objevilo. A to i přesto, že se jedná "pouze" o povídky. Toho se totiž pokaždé bojím, když podobnou knížku čtu. Když mě nezaujme první, tak ty další většinou tolik nevnímám. Tady jsem ale první povídkou byl v šoku a stejně tak to bylo i u dalších. Líbilo se mi, jak se autor snažil vždy přijít s nějakým šokem na závěr. A ve většině případů to opravdu stálo za to. Tato kniha byla radost číst. Vždycky jsem si schoval jednu povídku na večer, popř. na cestu domů z práce a pokaždé jsem byl absolutně spokojený. Asi první povídková kniha, která mě tak nadchla svým obsahem. :-) Nejmilejší povídka mi přijde ta o Johance z Arku :-)... celý text

Svědkyně ohně 2012, Lars Kepler

Musím se přiznat, že po přečtení jsem byl zklamaný závěrečným rozuzlení. Během čtení jsem totiž měl pořád pocit, že přijde něco, co by mě víc šokovalo...a to se vlastně nestalo. Po přečtení jsem tedy měl pocit zklamání a vnímal jsem tento díl jako zatím ten nejslabší. Po několika dnech se mi ale tento pocit rozležel a nakonec jsem zhodnotil, že jestli je některý z těch tří dílů zapamatování hodný, je to právě tenhle. Problém je totiž v postavách. Nejsou úplně příjemné, ale na druhou stranu jsou dost zajímavá. Hlavně ta, co hraje domnělé médium. Tam jsem si pořád říkal, že mi něco nesedí a ono ejhle...Joona Linna opět vysloveně nepřekvapil, ale zároveň ani nezklamal. Pořád ale čekám nějakou bombu a tu jsem ani po třetím díle nedostal.... celý text

Umrlčí cesta 2016, Peter May

Musím říct, že Peter May mě svými příběhy z Hebridů vysloveně dostal. A Umrlčí cesta na tom není jinak. První půlku knížky jsem četl pomalu, abych si užíval tu poctivou, severskou atmosféru plnou větrných efektů, které ke mně z knížky přifoukly až do pokoje. Druhou půlku jsem už ale nevydržel a přečetl ji na jeden zátah. Ona totiž v podstatě půlka knížky vrcholí k závěrečnému rozuzlení. V půlce knížky se totiž osvětlí myšlenka celé knihy a celý ten námět se stane daleko více globálním, než bylo u předešlých knih z ostrova Harris popř. Entry, což není vůbec na škodu. I přesto, že jsem se dočkal známé atmosféry, jsem zároveň byl překvapen něčím novým, ne tolik rodinným a už vůbec ne okoukaným. Není více co dodat. Peter May se opět překonal.... celý text

Záhada zlaté štoly 2003, Vlastimil Vondruška

Líheň 2009, Miroslav Žamboch

Hypnotizér 2010, Lars Kepler

Knihu jsem si přečetl i přesto, že jsem předtím viděl film. Spokojenost ale byla...i přesto, že jsem si na Joonu Linnu dlouho zvykal. Chvílemi mě možná trošku vadilo to, že jsem díky filmu věděl a tušil, co přijde, nicméně napsané je to poctivě a naprosto mě to vylákalo k dalším dílům. Postava hypnotizéra byla tak super, až je škoda, že je součástí jen této knihy.... celý text

Šeroprostor 2015, Ann Aguirre