Malarkey Malarkey přečtené 861

☰ menu

Z kroniky města Jaropolu

Z kroniky města Jaropolu 1981, Jurij Ščerbak
1 z 5

Ke knize jsem se dostal vysloveně náhodou. V knižní budce mě zaujal fantaskní obal, který působil neotřelým a nápaditým dojmem. Podobné jsem tedy očekával i od knihy a doufal, že se dočkám zábavných, krátkých historek z města, které na mapě Ukrajiny opravdu nenaleznete. Autor začal nicméně relativně dobře cirkusovým příběhem. Dalo se to číst, ale postupem času jsem se ztrácel v tom, jak roztodivně spisovatel větvil text. Četl jsem větu a po chvíli jsem vlastně vůbec nevěděl, co vlastně čtu. Bylo to hrozně nepřehledné a s dalšími kapitolami se stupňovala otrávenost, která se prostě nezměnila.... celý text


Procitnutí

Procitnutí 2015, Kai Meyer
ekniha 2 z 5

Vzorová young adult fantasy, která ale nemá dalekosáhlejších kvalit. Číst se moc nedala. Námět zní sice zajímavě, ale pořádně neví, jestli si má hrát na romanci a la Romeo a Julie a nebo na rádoby kmotrovskou fantasy ságu. Drsné mafiánské praktiky totiž střídají kapitoly jak z cukrkandlu a musím se přiznat, že mě to moc nebavilo. Dočetl jsem, ale do dalších dílů určitě nepůjdu. Nenašel jsem v knize jediný moment, který by mě dokázal nadchnout pro čtení dalších kapitol v rámci této trilogie.... celý text


Tajemství abatyše z Assisi

Tajemství abatyše z Assisi 2010, Vlastimil Vondruška
4 z 5

Šifra mistra Leonarda s českými postavami, chvíli i reáliemi, zajímavým příběhem a epickým zakončením, které ale ne úplně každému může sednout…ale i to bývá údělem podobných knih. Pan Vondruška si tímto dílem zahrál trošku na Dana Browna. Vytvořil epický příběh, který tu podle zdejších komentářů záměrně překrucuje historii, aby se mohl zařadit do série konspiračních teorií o Ježíšovi. Za mě ale dobrý. Mám podobné příběhy rád a načetl jsem jich už celou řadu. Tenhle je určitě jeden z těch lepších.... celý text


Past

Past 2015, Andrew Fukuda
4 z 5

Třetí, a závěrečný díl, možná není nejnapínavější, ale rozhodně je nejakčnější. Sice se v něm dějí místy až zbytečné zvraty, které příběh notně zjednodušují, ale posledních padesát stránek mě dokázalo poměrně šokovalo, čímž mě utvrdilo v tom, že číst tuto trilogii rozhodně nebyla ztráta času. Nechci nutně spoilerovat, ale musím se přiznat, že mě hodně mrzelo, že spisovatel neuzavřel například příběhovou linku s Genovým tátou. Zasloužilo by si to za to čekání. Celkově ale uznávám, byl jsem spokojený. Není nad to udělat z vlkodlaků a lidí něco víc, než je obyčejně v jiných příbězích přijímáno.... celý text


Kořist

Kořist 2014, Andrew Fukuda
4 z 5

Druhý díl série Hon mě taktéž hodně bavil a utvrdil mě ve skutečnosti, že tahle trilogie v rámci young adult fantasy není vůbec zlá...a popravdě se divím, proč filmaři zrovna jí vynechali a zaměřili se na příběhy jiné. Druhý díl je, řekl bych o trošku méně akční oproti ostatním dílům, ale zase více popisuje to, co se v minulosti dělo, čímž si vytváří živnou půdu pro závěrečný třetí díl. Za mě spokojenost. Andrew Fukuda umí brilantně popisovat prostředí a jeho příběh se čte opravdu s lehkostí.... celý text


Velké problémy v malém Vietnamu

Velké problémy v malém Vietnamu 2016, František Kotleta (p)
ekniha 3 z 5

První setkání s Františkem Kotletou a musím říct, že si teď na první dobrou nevybavím, jestli jsem v psané formě zažil nějaký rozdíl od skutečného Leoše Kyši. Kniha je veskrze hodně akční. Na akci je vlastně založená. Také je hodně drsná, nekompromisní a psaná je silně sarkastickou formou, což za normálních okolností mám rád. A tady se mi to konec konců taky líbilo. Jen celý ten námět byl tak strašný brak, v dobrém slova smyslu, čímž se ani sama netají, že knihu nemůžu považovat za víc, než jako za zábavnou jednohubku. Jen jsem se ale nemohl po přečtení zbavit dojmu, že se kolem Františka Kotlety až zbytečně moc mluví. Uvidím...třeba jednou změním názor u jiné knihy.... celý text


Morituri Te Salutant

Morituri Te Salutant 2006, Pavel Obluk
3 z 5

Zajímavě pojatý příběh o ne příliš pozitivní budoucnosti naší matičky Země. Při čtení jsem se občas nudil, ale když už šlo do nejhoršího, tak se stal zvrat v příběhu a mě stále dokázal udržel v očekávání v závěr, který mohl být trochu originálnější.... celý text


Román o růži

Román o růži 2008, Vlastimil Vondruška
4 z 5

Knížka, kterou jsem přečetl jedním dechem. Časově se vrací do doby, ve které se Oldřich z Chlumu seznamuje s Ludmilou a vlastně příběhově rozšiřuje třetí povídku z Vraždy v ambitu. Příběh je jednodušší, svižnější, místy docela i vtipný. Když to porovnám s jinými příběhy ze série, tak tento jsem bral hodně s nadhledem.... celý text


Vražda v ambitu

Vražda v ambitu 2005, Vlastimil Vondruška
4 z 5

Nápaditě zvládnuté proložení celé série Hříšných lidí království Českého o tři povídky, které se historicky vrací v čase a ukazují Oldřicha z Chlumu v momentech, o kterých se v příbězích jen mluví. První příběh je o tom, jak Oldřich v sobě objeví dar vyšetřovatelských schopností. Druhý příběh o tom, jak se z něj stane královský prokurátor a seznámí se s Otou a třetí příběh o tom, jak se seznámí s Ludmilou. Každá povídka má v životě Oldřicha smysl.... celý text


Ódinovo dítě

Ódinovo dítě 2016, Siri Pettersen
3 z 5

Knihu jsem dostal jako dárek k Vánocům a velice jsem se na ní těšil. Radost umocnila i skutečnost, že o sérii psali v časopisu Pevnost. Jakmile jsem ale knihu začal číst, měl jsem obrovský problém. Vůbec jsem nerozuměl tomu, co se v severem inspirovaném a nápaditém světě, vlastně děje. Autorka na mě sypala jedno slovo nebo situaci za druhou, u kterých ale vůbec neměla tendenci je vysvětlit. Někdy ve třetině knihy jsem měl sto chutí s příběhem seknout, leč jsem to neudělal. Pročetl jsem si zdejší komentáře, které mě utvrdili v tom, že bych knize ještě šanci měl dát. Tu taky dostala a popravdě se asi po 150ti stránkách kniha lehce zlepšila. Zlepšila hlavně proto, že jsem si na některé výrazy už tak nějak zvykl a sám jsem se dovtípil, oč vlastně jde. Nicméně i přesto...pokaždé, když jsem knihu zaklapl, jsem tak nějak neměl důvod ji zase otevřít. Musel jsem se vysloveně přemáhat. A i když je svět zajímavý a originální, neměl jsem nutkání knihu vůbec dočíst. Nakonec jsem se ale odhodlal, knihu dočetl a už teď vím, že další díly svévolně vyhledávat nebudu. Věřím, že příběh má jisté kvality hlavně ze strany originality, se kterou si spisovatelka opravdu vyhrála, ale na druhou stranu musím říct, že tak těžko přístupné fantasy jsem sakra dlouho nečetl. Veliká škoda...... celý text


Znamení rožmberské růže

Znamení rožmberské růže 2004, Vlastimil Vondruška
4 z 5

Mám pocit, že se zatím jedná o asi největší a zároveň i nejnebezpečnější případ Oldřicha z Chlumu, který mu Vlastimil Vondruška napsal. Tady se totiž jede jak hrana politická na královském dvoře Pražského hradu, tak i hrana válečná. Mord se totiž objevuje na každém rohu a napříč různými místy. A k tomu si tu i Ludmila hodně slušně užije. Osobně ale mohu říci, že jsem si příběh opět naprosto perfektně užil. Prostředí Pražského hradu mě sice nebavilo tolik jako na Bezdězu, kolem Kokořínska nebo v Mělníce, ale celkově vzato jsem byl opět opravdu spokojen. Mělník tu mimochodem dostane slušný petrák. Zaslouží si to vůbec? :-)... celý text


Setkání s Rámou

Setkání s Rámou 1993, Arthur Charles Clarke
4 z 5

To, že Setkání s Rámou předběhlo dobu a bude aktuální asi i za dalších sto let, a nebo do doby, dokud nás nenavštíví nějaká mimozemská civilizace (protože my se těžko k něčemu dopracujeme), je prostě fakt. Je neuvěřitelné, co měl A. C. Clark při psání této knihy v hlavě. Příběhově nebo jakkoliv emotivně je sice neuvěřitelně chladná, ale ten podrobný, silně technický, popis, je naprosto precizní. To jsem zíral s otevřenou pusou. Stránku za stránkou totiž čtete něco, co si nedovedete představit jinak, než ve Vaší mysli. Škoda ale, že postavy jdou trošku stranou. Myšlenka této knihy je holt někde úplně jinde. Zážitek to nicméně je i tak obrovský.... celý text


Zdislava a ztracená relikvie

Zdislava a ztracená relikvie 2003, Vlastimil Vondruška
5 z 5

Druhá kniha z této série samozřejmě vůbec nezklamala. Naopak. Stala se rázem mou jednou z nejoblíbenějších v sérii. Pan Vondruška tu chytře zakomponoval tři případy, ve kterých ten o ztracené relikvii je samozřejmě nejzajímavější. I ostatní ale stojí za pozornost a moc hezky popisují tehdejší dobu v prostředí, které mi je dobře známo. Někdy v druhé polovině knihy jsem měl dokonce nutkání knihu na chvíli odložit a chvíli se utápět v historických mapách a studovat, kudy asi královské družiny dříve chodili, aby se dostali, kam potřebovali. Hodně mě to bavilo. Nemohl jsem se od knihy odtrhnout a to je podle mě dostačující důkaz k tomu, že se jedná o super čtení.... celý text


Dýka s hadem

Dýka s hadem 2002, Vlastimil Vondruška
4 z 5

Pan Vondruška si nemohl připravit hezčí a zábavnější zahájení tak velké série, jakou Hříšní lidé Království českého bezesporu jsou. Sice Dýky s hadem v podstatě obsahuje tři příběhy, kde ten titulní je vlastně největší, ale i tak v nich dokázal představit to všechno, co v následujících dílech tak šikovně rozšířil. Opět jsem si užíval známé prostředí, opět mi poctivě představil všechny postavy a opět jsem se dočkal skvělého rozuzlení, které Oldřich z Chlumu prostě umí. Po vyšetření Dýky s hadem už jsou to sice jenom takové jednohubky, ale kdo by se do toho středověkého světa nechtěl vrátit, že? Kór, když má jistotu, že ho tam nikdo nepodřízne jako podsvinče nebo mu neprovede nějakou jinou hanbatou činnost.... celý text


Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel)

Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel) 2016, Jonas Jonasson
2 z 5

Záměrně jsem se pustil do třetí, zde nejhůř hodnocené, knihy od Jonassona. Říkal jsem si totiž, že čtenáři předchozích knih museli mít určitá očekávání a ta během čtení tohoto filmu tak nějak odezněla. Takže jsem se pln nadějí a očekávání pustil do četby. Ta z kraje byla poměrně fajn, minimálně neurážela. Po chvíli ale na mě onen až cynický humor působil poměrně levně. Postupem času jsem si říkal, že autor zinscenoval veškeré pocity, které mi přišly absurdní a zavedl je do jedné knihy. Absurdní ale tak nějak nezajímavě. Možná, že už jsem tak zblblý okolním světem, že to na mě působí vlastně docela všedně a unyle. No a tyto pocity se až do přečtení nezměnily.... celý text


Den Trifidů

Den Trifidů 1999, John Wyndham (p)
4 z 5

Naprosto uvěřitelná kniha, která ale kvalitou neuvěřitelně přepálila začátek, aby mě ve druhé polovině ždibíček nudila v průběhu nadcházejícího. Autorovi se nicméně nedá upřít neuvěřitelná deprese a smutek, co se čeří snad z každé další napsané věty, která se snaží popsat dystopii, ve které vládnou buď psychopati a nebo trifidi. Nic mezi tím neexistuje. Oceňuji ale skutečnost, jak neuvěřitelně aktuální tento námět je a jak kvalitně a odvážlivě je napsán. A to i přesto, že tento příběh pochází z hlavy člověka žijícího v padesátých letech. Klobouk dolů.... celý text


Rozbití andělé

Rozbití andělé 2015, Graham Masterton
4 z 5

Určitě nemůžu říct, že by Rozbití andělé byly vysloveně horší jak první díl série – Bílé kosti. Jen jsem při čtení měl pocit, že se tu Masterton v obsahu knihy dost opakuje. Sice námět je tu možná ještě lepší a děsivější jak u prvního dílu, ale kapitoly zaměřující se na zlo tu jsou vyobrazeny hodně podobně. Nechci říct, že by příběh byl odpornější a děsivější, v porovnání s prvním dílem, jak se o to sem tam autoři jiných sérií tak nějak snaží. Také mám ale pocit, že kdybych tuto knihu četl jako první, možná bych z ní byl nadšený. U Bílých kostí šlo vysloveně o překvapení nečekaného. Zde už se to rozšířilo a pokračovalo v zaběhnutém a ověřeném. I tak ale dobré a na kriminálku dost drsné. Když budu mít příležitost, rád se pustím do dalších dílů. Prostředí Irska tu působí neuvěřitelně ponuře a smutně, na druhou stranu právě to v knihách hodně táhne.... celý text


Bílé kosti

Bílé kosti 2014, Graham Masterton
5 z 5

Náhodné objevení této knihy v knihovně následně způsobilo obrovské nadšení z nového kriminálního prostředí. Tentokrát ale z Irska, které jak kdyby z oka vypadlo Severním Hebridům od Petra Maye. Masterton má ale přeci jen jiný způsob vyprávění a místy je docela dost drsný. Drsný, místy až nechutný. A i přesto, že těchto kapitol nebylo mnoho, v rámci celkového příběhu to bohatě stačilo. A spolu s originálním příběhem plným mystična a poměrně chytlavou boční příběhovou linií samotné vyšetřovatelky, má tato kniha spád od začátku do konce a já musím říct, že i díky tomu jsem vysloveně nadšen z nové série, která snad dalšími dily nezklame.... celý text


Jáma a dům

Jáma a dům 2017, Jana Rečková
1 z 5

Jana Rečkové mě touto knihou zklamala. Není to ale poprvé. S jejími příběhy mám obecně problém a nevím proč, opravdu mi od ní sedli zatím akorát Pohřbeni na Soldafaru. Jáma a dům tak u mě trpí tím, co i ostatní romány od autorky. Mám obrovský problém se adaptovat alternativní realitě románu. Přijde mi neuvěřitelná, tak trošku dystopická a postavami naprosto nezajímavá. Škoda, na knihu jsem se opravdu těšil. Názory ostatních mě ale přesvědčují o tom, že autorka opravdu umí psát a tak netvrdím, že se k její tvorbě jednou ještě nevrátím. Teď ale bohužel ne.... celý text


Hon

Hon 2014, Andrew Fukuda
4 z 5

Vůbec jsem této knize nevěřil. Upíři a svět kolem nich už mě tak narušili různými romány a následně vyhypovanými filmy, že jsem opravdu nepočítal s tím, že nějaký, pro mě, neznámý Hon, by na mě mohl zapůsobit. A ono kupodivu jo! Ze začátku jsem se sice snažil orientovat ve světě, kde upírům říkají lidé a lidem říkají glupani, ale po chvíli jsem se do toho parádního nápadu vysloveně dostal a po zbytek příběhu si jej v podstatě parádně užíval. Andrew Fukuda totiž přišel s myšlenkou, která nezačíná u soutěže, jako Hunger Games, ale ona u ní vlastně končí. A všechno napínavé se udá do té doby, než samotný Hon vůbec začne. Za mě super a přiznám se, že mám chuť po této knize dohledat i zbylé díly trilogie. Hon měl opravdu něco do sebe.... celý text