Malarkey přečtené 861

Obydlený ostrov 2009, Arkadij Strugackij

Musím říct, že když jsem si půjčoval tuto knihu od bratrů Štrugackých, tak jsem čekal podobný zážitek, jako ze Stalkera. Les byla první půjčená kniha a ta na mě byla opravdu silné kafe a tak jsem si říkal, že Obydlený ostrov bude přeci jen přístupnější. A ono ejhle...vůbec tomu tak není. Poměrně jednoduchý, na první pohled chytlavý příběh, se hodně rychle přehouspne do takového divného military, které vůbec nic nevysvětluje a pouze jedná. Maxim je vhozen do takové prazvláštní reality osobité planety a i když příběh mě donutil knihu dočíst, vlastně se v něm vůbec nic nedělo. Škoda...opravdu jsem to čekal lepší.... celý text

Stalker 2010, Arkadij Strugackij

Les 2011, Arkadij Strugackij

Vysloveně divná, těžko čitelná kniha. Člověk musí nad každou větou nekonečně přemýšlet a stejně si ještě musí domýšlet. Nápad může být veskrze geniální, ale je tak strašně nepřístupný, že je otázka, jestli ona domnělá genialita knihy nepředčila její čtivost.... celý text

Metro 2034 2011, Dmitry Glukhovsky

Mlýny osudu 2014, Johan Theorin

Zajímalo by mě, jestli se někdy dočkám nějakého zfilmování příběhů z ostrova Öland. Podle mě by to byl trhák, protože Johan Theorin do svých knih z této série dokáže zařadit jak originální tajuplný námět, tak způsob života lidí na onom ostrově a celé je to propojené tak ponurou atmosférou a skvělými postavami, že je radost se k nim vracet i přesto, že Vám při čtení nebude zrovna vesele a zároveň budete v tomto případě z množství postav trošku bojovat. Mlýny osudu to ale i přesto opět dokázaly a já jsem si užil skvělý severský zážitek, tak jak to umí jenom Johan Theorin. Mimochodem prolínání přítomnosti a minulosti je v této knize asi nejlepší v porovnání s předchozími knihami ze stejné série. Jak jsem začal číst, tak s pár drobnými zastávkami jsem o půl jedné v noci zaklapl knihu.... celý text

Metro 2033 2010, Dmitry Glukhovsky

Alchymista 2005, Paulo Coelho

Truhla ze Zálivu smrti 2015, Svatopluk Doseděl

Při kompletování všech knih z Fantastické Epochy jsem narazil na tuto knihu, kterou jsem si před lety přečetl a nedalo mi to, abych si ji nepřečetl znova. Svatopluk Doseděl mi prostě sedí. Na 168 stranách se odvíjí tři příběhy z okolí Jindřichova Hradce, které je radost číst. Je tedy pravda, že horor je asi až poslední povídka - Truhla ze Zálivu smrti. První povídka Smrt je jenom slovo nabízí nadpřirozeno a nezodpovězené otázky historických míst Jindřichova Hradce, u kterého je znát, že má autor výrazně historicky zdokumentován, což mně osobně přijde vysloveně sympatické. A třetí povídka - Šestačtyřicátej - je trošku vzpomínka na poválečnou dobu, která nešetří napětím. Ve všech třech případech jsem byl spokojený a přál bych si, aby autor přišel s nějakým románem stejně tak, jako se mu tenkrát povedlo u Bestselleru. Docela bych se na něj těšil.... celý text

Muž z ostrova Lewis 2014, Peter May

Jakmile jsem dočetl první díl Skála, tak druhý díl s názvem Muž z ostrova Lewis mi už svítil na poličce. Nechal jsem ale ostrovu Lewis chvíli oddech, aby mě pak nemrzelo, že jsem si ty postavy užil tak intenzivně, ale tak krátce. První díl mě totiž uvedl do světa, která je hodně těžký na život, ale zároveň je vysloveně magický, až kouzelný. Spisovatel opět předvádí dvě příběhové linky. Jedna z minulosti, druhá z přítomnosti. V tomto případě se ale opět dozvídám plno nových věcí o lidech, kteří již jsou mými starými známými a tak mám pocit, že jsem si druhý díl užil ještě více. A to i proto, že se jedná o originální námět, který zachází až za hranice ostrova Lewis na ostrov Harris. Opravdu nádherné čtení.... celý text

Afterdark 2007, Haruki Murakami

Jednohubka v podobě asi stopadesáti stránkové knihy od Murakamiho, která svojí atmosférou vůbec není zlá a splňuje přesně to, pro co byla určená. Ukazuje jednu obyčejnou noc uprostřed Tokia na pár obyčejných lidech, kteří zase tak obyčejní nejsou. Není to nic objevného, ale čtivé je to dost.... celý text

Kafka na pobřeží 2010, Haruki Murakami

Kolegyně z práce mi půjčila knížku s tím, že z ní je úplně nadšená. Prý magický realismus v té nejlepší podobě a tak jsem byl zvědavý. Nic podobného jsem předtím nečetl a tohle mělo hodně zajímavý námět. Zároveň se jednalo i o mé první setkání s Haruku Murakamim. A výsledek? Není to úplně nadšení, ale nemohl jsem se od toho odtrhnout. Příběh je neuvěřitelně zvláštní, což bylo patrně účelem. Každopádně věřím, že jsem na první přečtení prvních skrytých myšlenek nerozkryl. Po druhé by to možná bylo ještě zajímavější. Nicméně uznávám, že Murakami je výborný autor. Popis a atmosféra jak japonského města, tak hor, je naprosto úžasný.... celý text

Hedvábník 2015, Robert Galbraith (p)

Nemůžu říct, že by mě první díl vysloveně nadchnul, ale rozhodně měl něco do sebe. Hlavně samotné postava Robin a Cormorana Strika. I proto jsem se rozhodl do druhého dílu jít, protože právě samotné postavy mi za ty hodiny a hodiny čtení rozhodně stály. Výsledek nakonec není vůbec zlý a rozhodně bych řekl, že se mi tento příběh líbil víc, jak ten z prvního dílu. Na druhou stranu tu opět je popisování situací a okolí takové, že kdyby se kniha zredukovala o půlku stránek, nikomu by se vůbec nic nestalo.... celý text

Skála 2013, Peter May

První setkání s Peterem Mayem na mně zanechalo obrovský dojem. Spisovatel příběh zahrnul na ostrov Lewis, který je pro mě obrovská exotika, ale zároveň mě silně přitahuje stejně tak, jako například celá Skandinávie nebo Island. Tudíž v tomto ohledu to s lokací vysloveně vyhrál. A i proto mimochodem čtenář musí počítat s atmosférou, která je hodně chladná až štiplavá. Postava Finna je ale naprosto perfektní a každá další postava, která se v příběhu objeví, má své opodstatnění a smysl, což je vysloveně super. Nejsou to ploché postavy, ale vysloveně lidé z masa a kostí, které mají svoje názory, pocity a emoce. Do toho spisovatel rozložil celý ten příběh na dvě linie – současnost a minulost, kde každá stojí za čtení. Minulost totiž ukáže, život na ostrovech z pohledu dítěte a současnost pro změnu představí aktuální problémy lidí v těchto oblastech. No a do toho celého světa se mimoděk hodí vražda, kterou se hlavní postava rozhodne vyšetřovat. Opravdu perfektní čtení a jsem rád, že mě knihy stále dokáží něčím překvapit a donutí mě se na něco neustále těšit. V tomto případě na další dva díly z celkové trilogie.... celý text

Strážce boleslavského mysteria 2011, Vlastimil Vondruška

Pocitově je tahle kniha spíš na čtyři hvězdičky, ale vzhledem k tomu, že celý ten příběh se odehrává v mé krajině, užíval jsem si každou popisovanou dobře známou vesničku tak, jak kdybych tam včera byl. Každopádně pan Vondruška umí tyhle příběhy psát. Jelikož pocházím ze Staré Boleslavi, byl jsem zvědavý, jak se legendy o sv. Václavovi zhostí a musím říct, že pro něj vytvořil opravdu hodně zajímavou konspirační teorii, nad kterou je radost přemýšlet. Nehledě na to, že na Oldřicha a Otu jsem si už docela rychle zvykl a stali se mými oblíbenými knižními postavami.... celý text

Úterky s Morriem 2002, Mitch Albom

Zvláštní kniha. Vlastně se jedná o příběh založený na skutečné události a o to je to ještě zvláštnější. Morrie je totiž na smrtelné posteli a setká se se svým nejlepším žákem (spisovatelem), který se s ním rozhodne pravidelně scházet a povídají si o životě, bohu, radostech i starostech a všechno to má takový nadpozemský nádech. Tuto knihu nelze zhltnout naráz, má tolik myšlenek, nad kterými se dá přemýšlet, že by to byla velká škoda.... celý text

Pentagram 2011, Jo Nesbø

Pentagram je moje čtvrtá přečtená kniha v sérii a musím říct, že i s nejnapínavějším závěrem, který nebyl vůbec jednoduchý. Rozjezd je poctivý Harry Hole. V hospodě se vykropí, jak jen to jde a sem tam něco řeší. Mezitím Jo Nesbo zkouší navodit trošku mystickou atmosféru, aby z něj nakonec vypadlo logické vyústění. Radost tyto detektivky číst.... celý text

Červenka 2014, Jo Nesbø

Po této knize, která byla moje třetí od Nesba jsem si uvědomil, že ať už jsem přečetl dva díly před sebou, nikdy jsem se nesetkal s tím, že v rámci případů by se něco opakovalo. Červenka pro změnu zasahuje do válek a opět má v sobě nezaměnitelné kouzlo nejenom spisovatelova jazyka, ale i Harryho, který je prostě naprosto luxusní.... celý text

Švábi 2013, Jo Nesbø

Moje druhá přečtená kriminálka s Harry Holem a rovnou s výletem do Thajska, kde nic není tak, jak by mohlo být. A exotika je určitě k věci, protože konečně u těch kriminálek není tak chladně při čtení. Nehledě na to, že právě to celou tu sérii příjemně znevšední. Jo a Harry si alespoň zkusí, co je to být na detoxu a všem ukáže, že z něj žádnej alkoholik není. Teda alespoň na chvíli…... celý text

Volání Kukačky 2014, Robert Galbraith (p)

Už když jsem v knihkupectví viděl tuto knihu poprvé, bylo na ní napsáno, že se jedná o pseudonym Rowlingové, takže ve mně okamžitě upoutala pozornost, jakožto fanouška Harryho Pottera. Po přečtení ale můžu říct, že tak zvláštní detektivku jsem snad ještě nečetl. Cormoran Strike je bezesporu nekorektní postava, což mi udělalo víceméně radost. Vyšetřování ale probíhalo stylem, že v první kapitole si zjistil, koho má vyslechnout. Ve druhé kapitole vyslechl jednoho člověka, ve třetí druhého člověka. Ve čtvrté pak řešil něco ze soukromí, aby se nakonec někde brutálně zlil a probral se kompletně zeblitej ve své kanceláři. Následně v páté, šesté a sedmé opět neustále jen někoho pořád dokola vyslíchal. Neříkám, že je to úplně špatný nápad, jen mi chybělo jakékoliv napětí a jakýkoliv příběhový postup. Jediné štěstí, že Cormoran a jeho kolegyně Robin jsou tak zajímavé postavy. Díky ním si moc rád přečtu i další příběhy z této začínající detektivní série.... celý text

Hostina pro vrány 2012, George R. R. Martin

Hra o trůny už je dnes tak prokouklý téma, že se k němu těžko bude říkat něco víc. Upřímně ale musím říct, že po přečtení této knihy jsem pochopil, že seriál mi je milejší. Není to tím, že by ta celá knižní série byla špatná. Spíš mi vadilo, jak si z nás autor dělá legraci. Ví, že u plno postav jsme neskutečně zvědaví, jak se jejich životy budou odvíjet dál a on se rozhodne v této knize o nich vůbec nevyprávět a záměrně je vynechat. Někde jsem tenkrát četl, že to dokonce udělal schválně. Že prý napsal tak velký díl, až ho musel rozdělit na dvě části a záměrně vynechal některé postavy, jejichž příběhy pak odvyprávěl v další knize. Knihy jsem četl především proto, že jsem nevydržel čekat na další sérii seriálu, ale teď už si spíš říkám, že si radši počkám. Ono přes tisíc stránek je přes tisíc stránek a když je to ještě rozepsáno Martinovou metodou, která popisuje úplně všechno a děj je tak šíleně rozvláčnej, nestojí to za ty nervy a ani za ty šprťouchlata, co si z nás autor občas dělá.... celý text