Marekh
přečtené 1587
Kladivo na čarodějnice
1995,
Václav Kaplický
Historický román o čarodějnických procesech na severní Moravě ve druhé polovině 17. století. V románu vystupují také skutečné historické postavy. Je založena na skutečných událostech. Román je popisně realistický. Kniha se mi líbila, knihu hodnotím na 100 %. Bylo hrozné číst o utrpení žen, které byly označeny za čarodějnice. Byly podrobovány různým druhům mučení. Člověka se zdravým rozumem nemůže nechat tato kniha chladná. Zbytečně byly nevinné ženy mučeny, anebo přišly o život!! Viděl jsem také film, který byl natočen v roce 1969. Film se mi také líbil, je černobílý.... celý text
Ročník jedenadvacet
1955,
Karel Ptáčník
Knihu jsem četl v minulosti. Je to román, jehož osou je příběh lásky mezi Čechem Honzíkem a německou dívkou Käthe. Tematicky román čerpá z prostředí mladých Čechů, kteří se narodili roku 1921 a kteří museli během okupace odejít do Německa na nucené práce. Hlavní postavy jsou pozorovány až do 50. let. Autor zúročil své válečné zážitky, když byl po maturitě na gymnáziu nasazen v Německu a musel odklízet trosky po náletech.... celý text
Rakovina
2002,
Alexandr Isajevič Solženicyn
Jedná se o první knihu, kterou jsem četl od Solženicyna. Hlavní postavou je OLEG KOSTOGLOTOV, který v polovině 50. let přichází na onkologickou kliniku. Zde se seznamuje s různými lidmi - se členy strany i vyhnanci. Na klinice se také zamiluje.. Autor nedotáhl vyprávění jedné osoby do úplného závěru, takže nakonec jsem se nedozvěděl jednu důležitou informaci, která mne zajímala. Možná to ponechal na čtenářově fantazii. Knihu hodnotím na 100 %. Rakovina - už samotné slovo ve mě nahání hrůzu a chvěju se jen při jeho vyslovení. Mám pocit, že v poslední době je hodně lidí postiženo rakovinou různého druhu. Pacienti musí většinou podstoupit ozařování, což musí být pro ně hodně vyčerpávající. Někteří lidé postiženi touto zákeřnou chorobou se uzdraví, jiní bohužel podlehnou. Záleží také na tom, jestli je včas zahájena léčba. Důležitý je také psychický stav pacienta. Pokud má podporu rodiny, kamarádů a přátel, tak je na tom rozhodně lépe než člověk, který tuto podporu nemá. Vzpomínám si v této souvislosti na babičku, která zemřela na rakovinu. Mám v paměti, že si koupila bylinky a jimi se snažila utěšit svou bolest. Řekl bych, že bylinky ji trochu pomáhaly od bolesti, ale rakovina už byla v pokročilém stadiu, takže vyhlídky na uzdravení byly minimální, ale stále jsme doufali. Jak se říká, naděje umírá poslední, ale bohužel, babička této zákeřné nemoci podlehla.... celý text
Z rodinné kroniky
1980,
Karolina Světlá (p)
Třetí přečtená kniha od Karoliny Světlé. Další knihy od této autorky už asi neplánuji číst.
Nábřeží mlh
1983,
Pierre Mac Orlan (p)
V této knize se nachází 3 romány: Nábřeží mlh - několik lidí prožije pohnutou noc střelby a nebezpečí v hospůdce u Čiperného králíčka. Zpěv lodní posádky - odpovídá dobrodružné linii autorovy tvorby, i když je spíš ironickou parodií na jistý druh literatury. Půlnoční tradice - prostředí nočního života Paříže, rozvíjí detektivní zápletku. V doslovu mne zaujala následující informace. Na otázku, koho má autor rád, odpověděl: "Lehké holky, apače, podloudníky s alkoholem, pašeráky..."... celý text
Vzkříšení
1985,
Lev Nikolajevič Tolstoj
Kniha se mi celkem líbila. Kniha má 3 díly. Hlavní hrdina si uvědomuje chybu, když při soudním jednání je projednáván případ ženy, kterou v mládí miloval, ale opustil ji. Kaťuša porodila jeho dítě, které zanedlouho zemřelo. Jako porotce jí chce pomoct, aby ji omilostnili, proto navštěvuje lidi vysokého postavení. Je odhodlán ji doprovázet na Sibiř, a také tak učiní... Před poznáním Kaťuši byl lepším člověkem, ale když vstoupil do vojenské služby, jeho chování se změnilo k horšímu. Měl milenku a také uvažoval o sňatku s jedním děvčetem... V knize se setkáme s vylíčením vězeňského života, seznámíme se s otřesnými podmínkami, které panují ve věznicích. Lidé jsou zavírání bezdůvodně, bez věrohodných důkazů. Obzvláště hrozná byla cesta vězňů, kdy během velmi horkého dne putovali pěšky na místo určení (řada vězňů zemřela). Tolstoj zastává názor, že vězení člověka ještě více zkazí a dokládá to četnými příklady. Mladým lidem, kteří se ocitnou na scestí, by se mělo pomoci, a ne je zavřít do káznice, kdy po propuštění se stanou ještě horšími, než byli. Hlavní hrdina se také zabývá otázkami zemědělství. Prosazuje názor, že půda by měla být vlastnictvím všech, a proto se rozhodne, že půdu prodá rolníkům, aby ji měli ve svém vlastnictví. Připomnělo mi to postavu Levina z knihy Anna Kareninová, kdy o zemědělství v podobném duchu uvažoval. Cesta ke spáse člověka vede v dodržování božích přikázání. Tolstoj zastává názor, že když nás někdo udeří, máme mu nastavit druhou tvář a odpustit dotyčnému člověku. Ale je to moc těžké v dnešní době, člověk musí mít silnou vůli, aby dodržoval tyto zásady. Bylo by fajn, kdyby všichni lidé dodržovali boží přikázání, svět by vypadal lépe, pak by neexistovaly ani vězení, nebylo by je třeba. Jenže bohužel se to asi nikdy nestane, lidé jsou různí, ale Tolstoj v tom vidí záchranu, aby se lidé napravili. V knize si párkrát pokládá otázky, jestli je on blázen, anebo ostatní, kteří nevidí, co se děje ve společnosti. Kniha byla pro mne trochu náročnější. V knize se vyskytuje mnoho vedlejších postav. Zajímavou vedlejší postavou byl jeden stařec, který nevěřil v žádné náboženství, a jak tvrdí, měli by lidé věřit jenom sami sobě. Hlavní hrdina také čas od času hloubá o náboženství. Citát z knihy, který se mi líbil: Jednou z nejběžnějších a nejrozšířenějších pověr je, že každý člověk má své určité vlastnosti, že je dobrý, zlý, chytrý, hloupý, energický, apatický atd. Avšak lidé nejsou takoví. Můžeme o člověku prohlásit, že bývá častěji hodný než zlý, častěji chytrý než hloupý, častěji energický než apatický a naopak. Ale nebude pravda, řekneme-li o jednom člověku, že je hodný nebo chytrý, kdežto o druhém, že je zlý anebo hloupý. Přitom si lidi vždy takto třídíme. A to není správné. Lidé jsou jako řeky. V každé je voda stejná a pořád je to voda, ale každá řeka je někdy úzká, bystrá, jindy široká a klidná, jednou je čistá, chladná, jindy kalná a teplá. Stejně je tomu u lidí. Každý člověk nese v sobě zárodky všech lidských vlastností a někdy se v něm projevují ty, jindy zase ony a člověk často bývá nepodoben sám sobě, oč je to pořád on a zůstává sám sebou. U některých lidí bývají proměny zvlášť nápadné.... celý text
Dva divoši
1971,
Ernest Thompson Seton
Kniha se mi líbila včetně ilustrací, které autor nakreslil. Myslím si, že kniha se bude určitě líbit dětem a dospívajícím a samozřejmě si zavzpomínají na knihu i čtenáři, kterým je více let. Je vidět, že autor je zálesák, má rád přírodu. Oceňuji i praktické rady, jak si např. vyrobit luk apod.... celý text
Romaneta (3 romaneta)
1963,
Jakub Arbes
Kniha se mi líbila. Autor píše tajemně, poutavě a zajímavě. Romaneta byla čtivá.
Rukulíbám...
1976,
Vittorio Schiraldi
Děj knihy je zasazen na Sicílii. Vypráví příběh jedné mafiánské rodiny. Hlavní postavou je Don Angelino, největší šéf, kterému zabijí syna. Celá rodina prahne po pomstě... V knize se dozvíme o životě Mafiánů, uděláme si pohled na myšlení "Staré Mafie" a "Nové Mafie". Oblíbil jsem si postavu Dona Angelina, který patřil ke "starému křídlu Mafie", který uznával určité hodnoty, které by nikdy za žádných okolností neporušil, např. by nikdy nezabil těhotnou ženu aj. V knize jsem se poprvé setkal s pojmem "bílá vdova", který se používá v mafiánské terminologii. Jedná se o manželku, které zabili manžela, ale navenek se tváří, jakoby žil, jakoby se nic nestalo, a pokud se někdo zeptá, kde se nachází její manžel, odpoví mu, že například odcestoval. Tímto mlčením si zajistí finanční odměnu, jinak pokud by promluvila, nedopadlo by to s ní dobře. Dalším známým mafiánským pojmem je - vendeta (krevní msta). Kniha se četla celkem dobře, ohodnotil bych ji jako průměr.... celý text
Den Trifidů
1999,
John Wyndham (p)
Knihu jsem četl před lety a celkově se mi líbila. Zajímavý a originální námět, při kterém je nejprve lidstvo oslepeno a poté napadeno smrtonosnými rostlinami neznámého původu. Knih s tímto námět jsem moc nečetl. Vzpomínám si pouze na knihu SKLENÍK. :)... celý text
Malé ženy
2009,
Louisa May Alcott
Ačkoliv se jedná o román pro dívky, kniha se mi líbila. Kniha má 2 díly. V úvodu knihy je uvedeno, že druhý díl je slabší, většího úspěchu si získal první díl, nicméně druhý díl se mi také líbil. Kniha vypráví o čtyřech sestrách, které žijí s matkou. Otec je ve válce, později v nemocnici, posléze se vrací do svého rodného domu. První díl se soustřeďuje na líčení života sester v domě, ve kterém se narodily, spřátelily se také s jedním klukem a dědečkem, který ho vychovával. Jejich dům sousedil s jejich domem. V prvním dílu se mi také líbily hry, které dívky s dalšími členy hrály, např. hra na pravdu, vyprávění pohádky, kdy vypravěč v nejlepším okamžiku přestane s vyprávěním a dalšího slova se ujme jiný vypravěč, který pokračuje ve vyprávění smyšleného příběhu, hraní divadla. Anebo předčítání výstřižků jakoby z novin, které napsala Jo, kdy se dívky přestrojily do mužských šatů. Vytvořily si takové posezení, při kterém se oslovují postavami z jednoho románu. V druhém díle se autorka zaměřuje na vlastní život jednotlivých dcer. V knize nacházíme řadu rad, které dává máma dcerám a i samotná autorka. Tyto rady do života jsou velmi cenné a nenarušují tok děje. Kdyby se jimi ženy řídily, ušetřily by si řadu nedorozumění, trápení a mnoho prolitých slz. Zmínil bych se o jedné radě a to té, že bychom se měli naučit krotit zlost, když nám někdo ublíží, a pokud možno odpustit, než usneme. Jinak může dojít k neštěstí, kterého bychom pak mohli litovat do konce života. O jedné příhodě, která mohla skončit tragicky se dočteme v knize. V druhém díle se dočteme také o jedné smutné události, která je vylíčena velmi citlivě. V závěru knihy se Jo rozhodla založil školu pro bohaté i chudé chlapce. V knize se také dočteme o kryse s názvem Zoubek, která se vyskytuje v komůrce s Jo, která píše knihy. Kniha se mi dobře četla. Kniha byla napsána před 150 roky, ale rozhodně je to kniha, která možná předčí některé romány pro ženy (dívky), jež jsou vydávány v současné době. Žádná červená knihovna, žádné líčení milostných scén, a přesto přese všechno kniha nenudí, ba právě naopak. Z knihy bylo cítit, že nejdůležitější ze všeho je spokojená rodina. Rovněž pomoct cizím lidem, kteří se nacházejí v bezprostředním okolí, berou jako samozřejmost, ačkoliv nejsou na tom finančně příliš dobře. Musím zároveň pochválit přebal knihy, který je velmi pěkný. Rovněž vysvětlivky, které se nacházejí na konci knihy, jsou velmi užitečné.... celý text
Ladovy veselé učebnice - Ptáci
1988,
Josef Lada
Knihu jsem četl v dospělosti. Kniha se mi líbila včetně ilustrací.
Eugen Oněgin
1975,
Alexandr Sergejevič Puškin
Knihu jsem četl před lety. Román ve verších, který líčí příběh hlavního hrdiny a také zobrazuje život ruské soudobé společnosti. Na knihu jsem byl zvědavý, a pokud si vzpomínám, tak se mi kniha celkově líbila.... celý text