marieke
přečtené 541
Zvuky probouzení
2020,
Petr Třešňák
Manželé Třešňákovi citlivě, ale místy i s vtipem popisují život s dcerou, která trpí silným autismem. Určitě je to zajímavý vhled do života rodiny, ale čekala jsem asi něco jiného a ty filozofické a spirituální pasáže jsem nakonec přeskakovala. Chápu ale, že každý hledá sílu a naději v něčem jiném a držím rodičům i Dorotce palce.... celý text
Musím tě zradit
2022,
Ruta Sepetys
Opět palec nahoru autorce za výběr tématu i země, protože o Rumunsku si toho člověk normálně moc nepřečte. Asi hodně lidí ví, že Ceausescu byl krutý diktátor a rumunská revoluce v žádném případě nebyla sametová jako u nás, ale podrobnější reálie nás určitě mnoho neznalo a bylo to opravdu smutné a mrazivé čtení. Zatím všechny knihy autorky byly skvělé, krátké kapitoly se čtou jedním dechem a už teď se těším na další.... celý text
Malinka
2017,
Dita Táborská
Četlo se to dobře, ale Malinka i Alice mě štvaly. Malinka svou nezodpovědností, ale Alici bych vyškrábala oči kdyby si takhle brousila zuby na moje dítě. Obě mají sice ke svému chování důvody a nemají to v životě lehké, ale sympatie mi tím nezískaly. Nejvíc mi bylo líto Iny. Určitě si někdy přečtu Běsu, kde se doufám dozvím víc o pravé matce Malinky. Plus také za povedenou grafiku knihy.... celý text
Kníhkupec z Kábulu
2019,
Åsne Seierstad
Miluji absyntovky a doporučuji taky všechny výborné knihy od této norské reportérky, která po pádu 1. vlády Tálibánu (po 11.září 2001) žila jeden čas v rodině afghánského knihkupce. Sultán Chán je majitelem knihkupectví a patří tak k vzdělanější a bohatší vrstvě obyvatel. Rád se i považuje za pokrokáře, ale doma vládne pevnou rukou a obě jeho manželky i všechny děti včetně těch už dospělých ho musí poslouchat. I menší děti musí tvrdě pracovat a nejhůř jsou na tom dívky. Ačkoli v té době mohly do práce a školy nebylo to samozřejmostí a většinou zůstávaly doma a o celém jejich životě rozhodovala rodina včetně výběru manžela. Sejít se s chlapcem před svatbou nebo si jen vyměňovat dopisy mohlo skončit smrtí. Depresivní čtení o absurdní zemi, kde si celou dobu říkáte jen wtf. Teď je to samozřejmě zas mnohem horší, když se Tálibán vrátil (Chánovi a jeho rodině se údajně podařilo utéct a žijí pod jinou identitou v Británii).... celý text
Doba z druhé ruky: Konec rudého člověka
2015,
Světlana Alexijevič (p)
Od této běloruské (doma samozřejmě zakázané) autorky jsem četla skoro vše, co česky vyšlo, včetně známých Zinkových chlapců a Modlitby za Černobyl a toto je taky skvělé. Stručně řečeno výborné čtení o tom, proč Rusko bylo, je a bude země chlastu, bídy a zmaru, jak kdysi napsal Borovský. Jako vždy v jejích knihách se jedná o vyprávění náhodných obyčejných lidí, které zaznamenala na diktafon a kteří vzpomínají na určité události - tentokrát konec komunismu a rozpad SSSR. Mnoho z nich se shoduje, že předtím jim bylo lépe (a to i přesto, že jejich rodiče nebo prarodiče ještě prošli gulagy). Vzpomínají na Gorbačova a Jelcina (Putin byl v době sepsání knihy u moci teprve pár let), na to, jak se doslova přes noc sice zaplnily obchody západním zbožím, ale nebyly na něj peníze, na smutek po rozpadu velkého impéria a i na eskalaci národnostních konfliktů, které v několika postsovětských republikách vyústily až v občanskou válku (Gruzie x Abcházie, Arménie x Ázerbajdžán). Není to lehké oddechové čtení, ale hodně toho o Rusku napoví, i v kontextu současnosti - proč zase mají u moci diktátora a proč válčí.... celý text
Angelika Pintířová - Padá mi to z nebe
2017,
Jan Paulas
O sestře Angelice jsem poprvé slyšela když se to starala o V. Havla než zemřel. Od té doby se objevuje v rádiu, televizi i na sociálních sítích a myslím, že každému musí být sympatická. V knižním rozhovoru vzpomíná na dětství ve velké věřící rodině, jak se za komunismu musely novicky scházet jen v tajných bytech a venku, škole či zaměstnání chodit v civilu, vypráví o svých zážitcích z cestování, jaké to je být vychovatelka v pasťáku nebo proč používá Facebook. Příjemné čtení.... celý text
Zahrada
2022,
Petra Dvořáková
Na novou Dvořákovou jsem se těšila, ale moc jsem si ji nepošetřila, přečteno za 2 dny. Vyhořelý kněz Jarek se vrací do vily svých milovaných prarodičů (maminka mu zemřela když byl ještě malý a otec je alkoholik), která po jejich smrti hodně zchátrala. Kromě domu je třeba dát do pořádku i zahradu - práce na ní ho uklidňuje a pomáhá zvládat osamělost i návrat do běžného života. Najde sice chvilkové štěstí, když se spřátelí se sousedským manželským párem a jejich dětmi, ale to zakrátko skončí katastrofou, která navždy poznamená jeho život. Tušila jsem už od začátku o co asi půjde a je to opravdu citlivé a smutné téma, která autorka zvládla popsat bravurně a s empatií a donutí čtenáře k zamyšlení - je správné okamžitě soudit člověka s údělem jako má Jarek a přát mu jen to nejhorší? Při čtení totiž zjistíme, že ne všechno je černobílé ačkoli lidé rádi berou "spravedlnost" do svých rukou.... celý text
